Dědění po zesnulém synovi

Dobrý den, pokud synovi darujete byt, bude v jeho výhradním vlastnictví. 

V případě, že by nastala situace opačná, tedy, že by Váš syn zemřel dříve než Vy, co by rodič, nastupuje následující:

Ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl.

Občanský zákoník zakotvuje celkem 6 dědických tříd, které dědí postupně. 

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

§ 1636

Druhá třída dědiců

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

§ 1637

Třetí třída dědiců

(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

§ 1638

Čtvrtá třída dědiců

Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.

§ 1639

Pátá třída dědiců

(1) Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.

(2) Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.

§ 1640

Šestá třída dědiců

(1) Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.

Vy, coby rodič zesnulého, spadáte do druhé třídy dědiců. Pokud tedy nebudou dědicové v první třídě, budete dědicem po zesnulém synovi. 

Dobrý den, v případě dědictví platí pravidlo, že nelze dědice nutit k dědictví. Dědic má proto právo se dědictví zříci, odmítnout jej nebo se jej vzdát. Po smrti zůstavitele se tak mohou dědiové dědictví vdzát.
Občanský zákoník stanovuje:
Odmítnutí dědictví
§ 1485
(1) Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu.
(2) Zmocněnec může za dědice prohlásit, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, nebo že dědictví přijímá, jen je-li k tomu podle plné moci výslovně oprávněn.
§ 1486
Odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl.
§ 1487
(1) Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu. Dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí; má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce. Jsou-li pro to důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží.
(2) Uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví právo odmítnout dědictví zaniká.
Jediným problémem, který by se zde mohl vyskytnout, je nedostatečná plná moc udělaná přítelovi zesnulé matky, neboť v praxi je obvyklé, že notáři mají svou plnou moc, kterou chtějí pro dědické řízení podepsat. Nicméně k tomuto byste měla být případně vyrozuměna ze strany notáře, neboť tento Vás jakožto nepominutelnou dědičku musí o dědickém řízení informovat. 
Odmítnout dědictví totiž můžete učinit teprve po smrti zůstavitele, a dále teprve po po doručení písemného poučení potenciálního dědice o možnosti dědictví odmítnout a o důsledcích, které s sebou odmítnutí dědictví nese.

Současně k tomuto dodávám, že coby dědicové můžete uplatnit tzv. výhradu soupisu.

 Občanský zákoník: Výhrada soupisu

§ 1674

(1) Zůstavitel nemůže dědici odejmout právo na výhradu soupisu pozůstalosti. Vzdají-li se tohoto práva strany dědické smlouvy, nepřihlíží se k tomu.

(2) Právo na výhradu soupisu lze uplatnit prohlášením učiněným ústně před soudem, anebo prohlášením zaslaným soudu v písemné formě. Vyhradí-li si dědic soupis s výhradami nebo podmínkami, nepřihlíží se k nim. To platí i pro prohlášení dědice, že výhradu soupisu neuplatňuje.

§ 1675

Dědic má právo vyhradit si soupis pozůstalosti, uplatní-li je do jednoho měsíce ode dne, kdy ho soud o tomto právu vyrozuměl. Jsou-li pro to důležité důvody, soud lhůtu dědici prodlouží.

Cílem uplatnění této výhrady je zjištění zadluženosti dědictví s tím, že pokud by i přes dluhy dědictví chtěl dědictví nabýt, může věřitel po tomto dědici požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu.