Darovací smlouva na byt zda je napadnutelná od sourozenců?

Dobrý den,

za trvání života se Vaši rodiče, jako dárci, mohou rozhodnout, že nemovitost darují pouze jednomu ze svých dětí, aniž by bylo třeba souhlasu dalších dětí. Ze zákona není stanovena ani povinnost vyplácet finančně ostatní děti dárců jak dárcem, tak obdarovaným. 

Existuje v zákoně ale „omezení“, a to že pokud dojde k úmrtí dárce (rodiče) do 3 let od darování, pak může dojít k započtení na tzv. povinný díl dědictví a obdarovanému (dítěti) by se tak ponížila případná hodnota děděné pozůstalosti.

Ke zpochybnění darovací smlouvy může dojít tehdy, pokud by se prokázalo, že byla uzavřena za podvodných nebo nekalých podmínek. Tento postup by však vyžadoval důkladné prokázání takové situace.

Vzhledem k tomu, že darovací smlouva byla uzavřena před 9 lety, promlčecí lhůta na její napadení již pravděpodobně uplynula. Obecně platí, že promlčecí lhůta pro napadení darovací smlouvy a podání žaloby je 3 roky ode dne, kdy se dědic dozvěděl nebo mohl dozvědět o neplatnosti smlouvy. To znamená, že Vaši sourozenci již nemohou darovací smlouvu napadnout, a to i v případě, že by k darování došlo za neplatných podmínek.

Dobrý den,

Občanský zákoník zdůrazňuje smluvní svobodu jednotlivce, a tak má rodič volnost v tom, komu chce darovat svůj majetek. Darování je právní jednání, při kterém dárce bezplatně převádí svůj majetek na obdarovaného s tím, že obdarovaný tento dar přijímá.

Darování se bere jen velmi obtížně zpátky. Zákon pamatuje pouze na dvě situace, kdy lze dar odvolat (a to pouze dárcem) – pro nouzi a pro nevděk. Odvolání daru je velmi komplikované. 

Je možné, aby došlo k započtení daru oproti zbylému majetku, který spadá do pozůstalostního řízení. Může se totiž stát, že majetek darovaný za života, obecně darovaný v posledních třech letech před smrtí, bude následně zohledněn při výpočtu nároku dědice (daného syna) v dědickém řízení.

§ 1660

(1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.

(2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.

Dá se tedy říct, že se s tím nic dělat nedá. Je tady akorát šance, že pokud váš bratr obdržel nemovitosti v posledních 3 letech před smrtí otce, mohla by se jejich hodnota odečíst z dílu, který by měl povinně dostat.

Dobrý den,

může se pokusit podat žalobu nebo později v dědickém řízení něco namítat, ale musel by prokázat konkrétní právní důvod, nestačí tvrdit, že se mu převod nelíbí nebo že se o dědu začal zajímat až nyní.

Co by teoreticky mohl napadat:

1. Neplatnost darovací/převodní smlouvy – například že děda v době podpisu nebyl schopný právně jednat kvůli duševní poruše. Podle § 581 zákoa č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je neplatné právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Samotná nemoc, mrtvice nebo užívání Neurolu ale automaticky nestačí; muselo by se dokazovat, že v konkrétní den podpisu nerozuměl tomu, co dělá.
2. Nátlak, hrozba, lest nebo omyl – pokud by tvrdil, že byl děda k převodu donucen nebo oklamán. Opět platí: důkazní břemeno by měl ten, kdo neplatnost tvrdí.
3. Rozpor s dobrými mravy / zákonem – soud může přihlédnout k neplatnosti, pokud se právní jednání zjevně příčí dobrým mravům nebo zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanský zákoník). U běžného darování vnukovi za péči o dědu to ale samo o sobě zjevně nevyplývá.                                                                                                                                                                                            Pokud byl převod udělán u notáře, děda nebyl zbaven svéprávnosti, věděl co podepisuje a nebyl k tomu donucen, má strýc podle popisu spíše slabou pozici. Reálně by musel prokazovat neplatnost převodu, nátlak, neschopnost dědy právně jednat v době podpisu, případně později řešit povinný díl v dědictví. 

Dobrý den,

automatický nárok na podíl z domu nemáte jen proto, že maminka dům darovala vnučce ještě za života. Darovaný dům už totiž zpravidla není součástí pozůstalosti, protože pozůstalost tvoří jen majetek, který maminka měla v okamžiku smrti.

Jako dcera jste ale nepominutelný dědic a můžete mít právo alespoň na povinný díl. U zletilého dítěte činí povinný díl čtvrtinu zákonného dědického podílu a jde o peněžní částku, nikoli automaticky o podíl na konkrétním domě (§1643 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

§ 1643

(1) Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

(2) Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.