Darování a dědické právo

Dobrý den. Vaše otázka se týká primárně dědického práva a sekundárně i závazkového práva. Ocitli jste se totiž v situaci, kdy zůstavitel před smrtí převedl majetek, který by jinak patřil do dědictví, třetí osobě, v tomto případě Vašemu bratrovi. Tento převod se přitom realizoval bezplatně, a to na základě darovací smlouvy.

Obecně k dědění

V zákonných ustanoveních § 460 a násl. Občanského zákoníku je upraveno dědické právo. Přitom takto upravené dědické právo lze označit jako subjektivní dědické právo, což ve své podstatě představuje oprávnění určité osoby vstoupit do majetkoprávních vztahů zemřelého (zůstavitele), a to za předpokladu, že tyto majetkoprávní vztahy smrtí nezanikají.

Právo dědit přitom patří mezi základní lidská práva, avšak určitá osoba se může stát dědicem pouze za předpokladu, že jsou na to splněny zákonem předepsané předpoklady dědění.

Přestože dědit lze jen po fyzické osobě, dědicem může být tak fyzická osoba, jakož i právnická osoba nebo stát.

Jednou ze základních zásad slovenského dědického práva je to, že k přechodu práv a povinností, které jsou předmětem dědictví, dochází smrtí fyzické osoby. Tuto zemřelo osobu zákon označuje za zůstavitele. Zůstavitelem je tedy zesnulá osoba, která po své smrti zanechala určitý předmět dědění.

Nabytí dědictví představuje tzv. univerzální sukcesi, což znamená přechod veškerých práv (aktiv) a povinností (pasiv) zůstavitele do majetku dědice. Jak již bylo zmíněno výše, dalším předpokladem je i to, že smrtí tato práva a povinnosti zůstavitele nezanikají nebo nepřecházejí na další třetí subjekty jinak než na základě dědění.

První dědická skupina

Ze zadané otázky vyplývá, že Vaše matka zemřela, přičemž v době smrti neměla manžela. Měla však tří potomků: Vás, Vaši sestru a Vašeho bratra, na jehož převedla byt. Z otázky nevyplývá to, že by Vaše matka zřídila závěť nebo listinu o vydědění, a proto jsem toho názoru, že po její smrti se bude dědit ve smyslu zákonných dědických skupin, konkrétně podle první dědické skupiny, která je upravena v ustanovení § 473 občanského zákoníku .

Podle zmíněného zákonného ustanovení přitom platí, že: "(1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem. (2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci. "

Do první dědické skupiny tedy patří nejbližší rodina zůstavitele, tj manžel nebo manželka zůstavitele a jeho děti (resp. Potomci). Lze tedy konstatovat, že dědění v této dědické skupině vychází z manželského vztahu a také z existence sestupného příbuzenství v řadě přímé.

Ve vztahu k dětem, resp. potomkem je však nutné poznamenat, že přímo zákon upravuje tzv. právo reprezentace, což zjednodušeně řečeno znamená, že pokud dítě zůstavitele zemře dříve než samotný zůstavitel, na místo tohoto zesnulého dítěte nastupují při dědění jeho děti (tj vnuci nebo vnučky zůstavitele).

Manžel nebo manželka zůstavitele dědí v první skupině zákonných dědiců pouze za předpokladu, že manželství v době smrti zůstavitele existovalo. Jinak řečeno rozhodující je existence platného a trvajícího manželství.

V první skupině jsou vedle manželovi nebo manželce zůstavitele povolané dědit všechny zůstavitelovy děti, a to bez ohledu na to, zda se narodili v manželství nebo mimo manželství. Za děti zůstavitele se považují i děti, které si zůstavitel osvojil v souladu s ustanoveními zákona o rodině.

závěr

Závěrem lze konstatovat, že po vaší matce patříte spolu s Vašimi sourozenci (bratrem a sestrou) do okruhu zákonných dědiců. Předmětem Vašeho dědického práva přitom bude veškerý majetek, který ke dni smrti patřil vaší matce.

Problémem však je to, že Vaše matka ještě před smrtí převedla majetek, který by jinak patřil do dědictví, na Vašeho bratra. Vzhledem k tomuto převodu již byt v době smrti vaší matce nepatřil jí, ale Vašemu bratrovi, a proto tento byt nemůže být předmětem dědického práva.

Přitom není vyloučeno, aby Vaše matka během svého života disponovala svým majetkem podle jejího svobodné vůle, a tedy například ho převedla na jednoho ze tří sourozenců. Proto pokud došlo k platnému převodu, tzn. k platnému uzavření darovací smlouvy, na jejímž základě nabyl vlastnické právo k bytu Váš bratr, tento byt už nepatří do dědictví po Vaší matce.

Pokud jde o darovací smlouvu, tuto by bylo možné napadnout v zásadě pouze tehdy, pokud by vykazovala nějakou vadu. Mohlo by jít například io nedostatek způsobilosti k právním úkonům na straně vaší matky. V praxi se totiž lze setkat s tím, že starší osoby jsou ve vyšší míře sugestibilné a snadno ovlivnitelné, v důsledku čehož uzavřou i takové smlouvy, které by jinak neuzavřely.

V dané souvislosti je však třeba konstatovat i to, že pokud byste chtěli darovací smlouvu napadnout žalobou na určení její neplatnosti, důkazní břemeno ohledně prokázání skutečnosti, která by měla způsobit neplatnost smlouvy, by zatěžovalo Vás, jak žalobce. Samotná skutečnost, že pokud by k darování nedošlo, tak by jste byt, resp. podíl na bytě zdědily, nezpůsobuje neplatnost darovací smlouvy.

Dobrý den,

ptáte se, jestli do dědictví spadají i darované věci. Podle zákona Předmětem dědění je vše, co vlastnil zůstavitel (tj ten kdo zemřel) v době smrti. POKUD Měl darované věci (tj nabyl věci darem), tak potom i tyto darované věci patří do dědictví. POKUD však on daroval věci a už nebyly jeho vlastnictví v době smrti, tak tyto věci nepatří do dědictví po zesnulém a nebudou se projednává.

Dobrý den, Pokud jde o darování podíl na nemovitosti, který (podíl) vlastní Vaše matka, tak toto je možné. Platí však, že vy ostatní jako spoluvlastníci máte předkupního práva (které se uplatňuje i při darování). Toto předkupních práv by však neplatilo, POkud by považovala vaše matka Svého přítele za blízkou osobu. V občanském zákoníku se uvádí, že při převodu nemovitosti (i darem) třetí osoby, jestliže tato třetí osoba je blízkou osobou, se předkupního práva nepoužije. Matka by tedy mohla darovat v tomto případě svůj podíl svému příteli i bez vašeho souhlasu.

Pokud jde o právo doživotního užívání celé nemovitosti, museli byste dat na to souhlas i vy jako ostatní spoluvlastníci.

Dobrý den, Dokud není Zaniklé BSM a tudíž i vlastnictví předmětu nemovitosti vypořádání (ať už mimosoudní dohodou nebe rozsudkem soudu), stále se uplatňuje na Nemovitost režim BSM. Tzn. že má právo along s Vámi užívat Nemovitost. POKUD byste se nemohli nebo nevěděli dohodnout na způsobu užívání nemovitosti je možné zahájit soudní řízení, aby soud rozhodl o způsobu užívání nemovitosti. Váš manžel zatím má Stejné právo užívání nemovitosti jako Vy. POKUD byste vyměnili zámek na dveřích, omezili byste ho v tomto právu a mohl by se soudní cestou domáhat práva užívat Nemovitost. Na druhé straně máte v této nemovitosti obydlí, které je takové právem chráněny a žádná osoba (ani osoba, která má vlastnické právo k nemovitosti) Nemůže bez Vašeho souhlasu vstupovat do nemovitosti. V případě, že tak udělal bez Vašeho souhlasu, mohl se dopustit i trestného činu.

Dobrý den, Váš přítel Vám Může spoluvlastnických podíl o velikosti 1/2 darovat nyní i po Uzavření manželství. Závisí pouze na Vás kdy sepíšete darovací smlouvu a kdy ji podáte s návrhem na vklad vlastnického práva příslušného okresního úřadu, katastrálnímu úřadu. Nic známého neomezuje v tom, aby Vám to daroval před uzavřením manželství, ale ani to, aby Vám to daroval po Uzavření manželství.

Dobrý den, ano, je to možné, manžel Vám Může darovat Během manželství polovinu bytu i když je byt zatížení hypotékou. Rizika nejsou v podstatě žádné.

Dobrý den, POkud otec zahynul, muselo po něm proběhnout dědické řízení. V tomto dědickém řízení jste mele být dědičkou a proto jste mele dostat podíl z tohoto domu.

POKUD se otec nerozvedl v době smrti, dědicem byla i manželka. Dědí by Stejně jako všichni ostatní Dědicové. POKUD jste dům zdědili a jeho manželka se nechce s vámi vypořádat, je to pak jednoduché. Nejdříve jí musíte poslat výzvu na zrušení spoluvlastnictví a vypořádání. Můžete zadat vyplatit podíl z nemovitosti.

Vůbec se nemusíte obávat toho, že by věc nakonec skončila možná iu soudu, protože Můžete požadovat nahradit veškeré náklady řízení. Nakonec tedy zaplatí všechny úhrady ona, protože se nechtěla dohodnout.

Napište mi, zda je Nemovitost prededená resp. v koho vlastnictví je tato Nemovitost v současnosti.

Dobrý den, předmětem dědění je pouze to, co vlastnil zůstavitel v době smrti. POKUD v době smrti nebyl vlastníkem nemovitosti, pak tato Nemovitost Nemůže být předmětem dědičkou řízení.

Dobrý den, POkud po smrti Vašich rodičů nebude žádný majetek, který by byl předmětem dědění, k dědění v pravém slova smyslu zřejmě ani nedojde. Soud, resp. notář jako soudní komisař, by měl postupovat podle ustanovení 188 odst. 1 civilním mimosporového řádu, který určuje, že: "POKUD zůstavitel zanechal majetek nepatrné hodnoty nebe POkud majetek zůstavitele nedosahuje výšku přiměřeného nákladů spojených s pohřbem zůstavitele, muzea jí soud vydat tomu, kdo se postaral o pohřeb, a řízení o dědictví zastavit." V takovém případě ani nejde o dědění v pravém slova smyslu, a proto mám za to, že by ani nebylo možné započtení daru - Koláč podle ustanovení § 484 občanského zákoníku.

Podle ustanovení § 188 odst. 2 občanského zákoníku platí, že: "POKUD ten, kdo se postaral o pohřeb zůstavitele, s převzetím majetku nesouhlasí nebe POkud je sporné, kdo se postaral o pohřeb, soud majetek projedná jako dědictví." POKUD by se s poukazem na toto ustanovení projednává i nepatrný majetek jako dědictví, jsem toho názoru, že by bylo možné uplatnit zmíněných ustanovení § 484 občanského zákoníku upravující započtení neobvyklého daru na dědictví, resp. dědička podíl obdarovaného dědičné.

Dobrý den,

v rámci řízení o dědictví se můžete dohodnout s notářem, že Nemovitost zároveň převede na jinou osobu. Je to tedy možné, ale ne všichni notář Vám to udělají. Můžete to vydá, protože vlastníkem pozemku se stáváte smrtí zůstavitele a nikoli až rozhodnutím o dědictví.

Dejte si však pozor na cenu za vypracování Takové smlouvy. Může Vás to stát víc, než kdybyste smlouvu dělali až následují. POKUD by Vám smlouvu dělal advokát a tuto Vám i autorizoval, pak byste namísto 66 eur na katastru mohly platit pouze 18 eur.

Dobrý den. Obecně platí, že vlastník věci muzea s věcí nakládat podle vlastního uvážení. POKUD jste věc, v tomto případě nemovitost, nabyli restituci, nevidím žádný Důvod, pro který byste nemohli tuto věc darovat.

Dobrý den, je samozřejmě, že 500 tisíc slovenská korun před patnácti lety není totéž jako 15. 000 eur v současnosti. V té době byla hodnota peněz mnohem vyšší a mohli si koupit za tuto částku mnohem více.

Důležité je věděla, že obdarovaný se stává obdarovaným až tehdy, když se o tom rozhodnou dárce a obdarovaný s darem souhlasí. POKUD by se rodiče rozhodli darovat Peníze pouze jednomu ze svých dětí, toto by ostatní děti nemohly Namito a nemel by právo zadat od svých rodičů takové dar. Je to na svobodné vůli rodičů, POkud se rozhodnout darovat Peníze svým dětem, ať už jednomu nebe více.

Dobrý den,

POkud jste Nemovitost nabyl před manželstvím, tato nespadá do BSM, a proto ji Můžete manželovi darovat. Na převod se však vyžaduje darovací smlouva a protože smlouva je dvoustranný právní úkon, zákon vyžaduje shodný projev vůle obou stran. Váš manžel tedy musí být účastníkem smlouvy a souhlasit s obdarovanému. Smlouva musí mít písemná formu, přičemž převod nabude účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí. Pokud jde o práva z věcného břemene, samozřejmě Můžete ho při tomto úkonu zřídit. Doporučuji Vám však obrátit se na odborníka, který Vám pomuze vypracovat smlouvu.

Dobrý den,

jelikož jste Původní Nemovitost dostali jako dar, tuto jste prodali a za tyto prostředky Koupili jinou nemovitost, tato nepatří do BSM. Podle soudní praxe jde v případech, jako je ten Váš jen o transformaci majetku. Proto tato Nemovitost do BSM nepatří. Patřila by tam jen POkud by se na koupi nové nemovitosti použila alespoň část majetku Patricio do BSM. Jelikož Nemovitost není v BSM, nepatrné manželovi, a tedy iv případě jeho smrti a následného dědička řízení, by nebyla předmětem dědictví. Důvodem je, že není vlastníkem. Jen dodávám, že trvalý pobyt má jen evidenční charakter a nezakládá žádné vlastnické právo na Nemovitost.

Dobrý den, zpětné darování nemovitosti je možné. Můžete využít dvou možnosti, buď uzavřením opět darovací smlouvu, kterou dcera provede byt darem matce, nebe uzavře dohodu o vrácení daru.

V případě darování se neplatí žádná daň.

Dobrý den. Vaše otázka směřuje k uplatnění institutu omezení výdělečné činnosti po skončení pracovního poměru, který je upraven v ustanovení § 83a zákoníku práce. Tento institut však není v zákoně konstruován pouze jako povinnost zaměstnance takříkajíc zdržet se po určitou dobu konkurenční činnosti, a to pod hrozbou sankce, ale i jako povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přiměřenou peněžitou náhradu nejméně v částce 50% průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc plnění závazku, který spočívá v omezení výdělečné činnosti po skončení pracovního poměru. Zjednodušeně řečeno, za plnění tohoto závazku Vám musí zaměstnavatel platit, přičemž pokud neplatí, zaměstnanec je oprávněn takový závazek vypovídat.

Dobrý den,

z otázky jsme pochopili následující: Za života staré matky a zřejmě Vašeho otce jste koupili byt, který byl v jejich podílovém spoluvlastnictví a kupní cenu jste i uhradili. Z otázky neumíme usoudit po jejímž osobě bylo dědické řízení.

Pokud jste výlučným vlastníkem nemovitosti, kterou jste získali na základě řádné kupní smlouvy a následně došlo k úmrtí původního vlastníka, od kterého jste byt koupili, pak pro dědické řízení platí, že nemovitost, kterou jste koupili od původního vlastníka, již není předmětem dědického řízení a Vy jako vlastník nemovitosti nejste povinen dědicům nic vyplácet z toho důvodu, že jste se stali vlastníkem nemovitosti.

Není důvod, abyste dědicům něco vypláceny, protože Vy jste nemovitost nabyly na základě řádné KPZ a předmětem dědění byl majetek zůstavitele a ne nemovitost, kterou jste od zůstavitele koupili před jeho úmrtím.

Dobrý den,

pokud majetek - byt a auto - patřily do společného jmění manželů, Vaše mama jako manžel dlužníka nemohla sama převést vlastnictví bytu a auta na Vaši sestru bez souhlasu otce.

V otázce uvádíte, že před úmrtím Vaší matky zemřel otec v 06/2019, a tedy předmětem dědického řízení měl být byt i auto, pokud tyto byly předmětem společného jmění manželů a toto BSM mělo být nejprve vypořádáno v rámci dědického řízení a zůstatek by se dědil mezi dědice rovným dílem.

Pokud byl byt a auto byli ve výlučném vlastnictví vaší matky, např. jejich nabyla darem nebo děděním, pak souhlas Vašeho otce jako manžela nepotřebovala na přepis bytu a auta nepotřebovala.

V otázce uvádíte, že Vaše matka nestihla přepsat majetek na sebe, k čemuž musíme uvést, že této větě v kontextu otázky nerozumíme.

Bylo by lepší, kdyby jste otázku zopakovali v chronologickém sledu událostí, včetně uvedení dědic. řízení.

Dobrý den,

ve věci můžete zjistit na stránce přísl. okresního soudu podle místa trvalého pobytu Vaší matky který notář projednával dědictví. Třeba hledat v rozvrhu práce přísl. okresního soudu a to podle data úmrtí Vaší matky a následně kontaktovat notáře s prokázáním toho, že jste dcerou zůstavitelky / rodný list / a takto prokážete právní zájem na věci jako zákonný dědic.

Jen poznamenáváme, že oprávněním Vaší matky za jejího života bylo volně nakládat se svým majetkem a tedy i darovat případně prodat RD své dceři. Otázkou je, co bylo předmětem dědění a zda tento případné darování RD bylo bylo započteno na dědický podíl vaší sestry jestliže bylo více dědiců.

Pokud Vás sestra v dědic. řízení zatajila a zdědila majetek i za Vás, můžete následně postupovat ve smyslu ust. § 485 Obč. zákoníku:

"(1) Jestliže se po projednání dědictví zjistí, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.

(2) Nepravý dědic má právo, aby mu oprávněný dědic nahradil náklady, které na majetek z dědictví vynaložil; rovněž mu patří užitky z dědictví. Pokud však věděl nebo mohl vědět, že oprávněným dědicem je někdo jiný, má právo jen na náhradu nutných nákladů a je povinen oprávněnému dědici kromě dědictví vydat i jeho užitky. "

Dobrý den p. Hanus,
pokud by Vaše maminka darovala byt svým dětem se zřízením věcného břemene v její prospěch a následně by zemřela, předmětném dědění byt nebude. Je to z toho důvodu, že předmětem dědění je jen ten majetek, jehož zůstavitel byl vlastníkem ke dni jeho úmrtí; jelikož Vaše máma nebude již vlastníkem bytu ke dni jejího úmrtí, byt nemůže být předmětem dědění.

Dobrý den,

podle ust. § 140 Obč. zákoník a platí:

Dobrý den,
jde o podvod, nic neuhradzujte a neposkytujte žádné údaje o sobě.

Dobrý den,
pokud dotyčná osoba nemá žádných potomků může závětí určit kohokoli, aby tyto peníze zdědil. Nakolik zřídí závěť, nebude se dědit podle zákona a nebude dědit jeho sourozenec.

Stejně může během života tyto peníze převést na účet jiné osoby. Během svého života je totiž jediným, kdo může rozhodovat o tom, jak naloží se svým majetkem. Peníze může rovněž z účtu vybrat a někomu osobně předat.