Prosím o odpověď. Naše matka byla vdaná za muže, se kterým neměla žádné děti. Byly tedy manželé, a my tři sourozenci pocházíme z předešlého manželství, matka poprvé ovdověla. Už jako vdova, si sama zařídila a vstoupila družst. byt, po jistém čase se tedy vydala, její manžel však pro odkupu bytu do osobního vlastnictví, kdeže byly už manželé, VSTUPU jako spoluvlastník daného bytu. Po matčině smrti jsme se stali majiteli poloviny bytu. Manžel mámin si nás neosvojil, tedy nejsme jeho děti. Chci se zeptat, jako budeme dědí po jeho smrti, zda máme nárok na druhu polovinu bytu, která v konečném důsledku byla matčina, protože ji nadobula ještě v době nemanželském, jako vdova. Já jedna ze tří sourozenců, se starám o otčíma, ale obávám se, že kde jsme ne jeho biologické děti, nemusíme mít právo na jeho polovinu bytu při dědění ze zákona: Je nutná závěť z jeho strany? Otčím nemá této doby žádné děti své, ani sourozence ani rodiče. Ptám se hlavně proto, aby se byt fakticky naší mámy, která ho získala svou pílí, nedostal do cizích rukou, nebo státu. Co je třeba udělat, abychom tomu zamezili. Kdyby nebyl závěť, zda se přihlíží k těmto skutečnostem, které jsem Vám popsala. V podstatě s otčímem vycházíme dobře, je ho dokonce opatruji, protože jde o osmdesátiletého starého pána, který potřebuje nezbytnou pomoc. Za odpoved Vám velmi pěkně Děkuji. Ještě uvádím, že mi je velmi trapné ho oslovit v této věci / sepsání závěti /. Rada bych se tomu vyhnula, pokud by se dalo, a nebylo by to nezbytné. Nashledanou.
Dobrý den,
bohužel v daném případě by se v řízení o dědictví po Vašem nevlastním otci ignorovány Vámi uváděné skutečnosti - tedy na to, koho zásluhou byl byt nabytý apod.
Rozhodující je, že byt byl vstoupily do vlastnictví během manželství oba manželé.
Pokud Váš nevlastní otec nesepíše závěť, bude se jeho majetek (tedy i polovina bytu) dědit ze zákona.
Občanský zákoník v ustanoveních § 473 až 475a stanoví 4 dědické skupiny dědiců, přičemž platí, že pokud se nedědí podle jedné dědické skupiny, dědí se podle v pořadí další, a tak dále až do případu, kdy ani v 4. dědické skupině neexistuje žádný dědic . Pokud není žádný dědic, dědictví nabývá stát jako odúmrť.
V první dědické skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem, přičemž nedědí-li některé z zůstavitelovy dětí, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti a pokud nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci. Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí dědicové v druhé dědické skupině.
Dědici v druhé dědické skupině jsou: manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu dědictví. Pokud nejsou dědici v druhé dědické skupině, dědí ve třetí dědické skupině.
Dědici ve třetí dědické skupině jsou: zůstavitelovi sourozenci (přičemž pokud některý ze sourozenců zůstavitele Nedědí, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti) a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z toho důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. I tito dědicové dědí stejným dílem. Pokud není žádný dědic ani ve třetí dědické skupině, dědí dědicové ve čtvrté dědické skupině.
Dědici ve čtvrté dědické skupině jsou prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti (tedy tety a strýcové).
Pokud není v žádné dědické skupině žádný dědic, dědictví nabývá ze zákona stát.
Tedy ve Vaší věci není bez zřízení závěti možné, abyste dědictví nabyli Vy, protože nepatříte do žádné z uvedených dědických zákonných skupin.
Závěť je možné sepsat vlastní rukou, jinou formou před dvěma svědky nebo ve formě notářského zápisu, přičemž právě zřízení závěti ve formě notářského zápisu Vám doporučujeme z důvodu vysokého stupně právní jistoty, která je s ním spojena.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Děkuji pěkně za brzkou odpověď. Jelikož mohu využít možnost doplňující otázky, chci ještě poprosit o upřesnění. V případě, že by se v tomto případě nespisala závěť, / nečekaného úmrtí otčíma /, protože mi je to v momentálně trapně, on se zatím těší zdraví, tedy pokud bych ho oslovila, tak jen později, jako bychom měli formulovat závěť. On přirozené bude chtít, až ho dochovám, tak jako dosud, a já to nemohu slíbit. V této době jsem na dílčím ID, a imám Něco přes padesát let, tedy nejsem na starobní, a procházím LPK, nemohu se zavázat, že bych ho dochovala, pokud budu v buduucnosti řešit zaměstnání, nezvládla bych slib splnit. Domu důchodců se brání. Rovněž chci jen až dojde k právním úkonům až po jeho smrti / případnému dědění / On ústně vypoví, při kávě, že to prepisš na mě samozřejmě, že mi je známá podmínka, kterou nezmiňuje, a vyplatit dva sourozence, Zdá se mi to nefér vůči mně, jelikož je tam'blokáda, že celou tíhu doopatery mám nést já, ale také sourozence nechci připravit o díl bytu, protože jsme měli velmi těžké dětství, a byt jako jsem již zmiňovala těžkopádné nabyla matka, a roky jsme v něm bývalí všichni / za vdovy /. Neumím si však představit, že bychom o naše společně dědictví přišly,. Zdá se mi to totálně nemorální, aby někdo jiný nabyl něco, nač by absolutně neměl právo. Poraďte mi ještě jednou prosím lopatisticky, což je pro mě / nás / najshodnejšia cesta. V případě nezapsaném závěti, a dědění podle zákona, že by nabyl někdo cizí nás byt, je možné se soudit, a vypovídat minimálně skutečnosti, které jsem Vám uvedla? A bylo by možné vyhrát soud v nás prospěch? ĎAKUJEM PĚKNĚ ZA ODPOVĚĎ.
Dobrý den,
bohužel občanský zákoník nezohledňuje Vámi uváděné skutečnosti - řízení o dědictví nelze napadnout pouze z důvodu, že je právní úprava dědického práva v daném případě nespravedlivá. Rozumíme pocitu nespravedlnosti, ale bohužel v současnosti je zákonná úprava taková.
Nejvhodnější by proto pro Vás bylo buď převod spoluvlastnického práva k bytu z Vašeho nevlastního otce na Vás, případně na Vás a Vašich sourozenců současně se zřízením věcného břemene spočívajícího v právu doživotního bydlení pro Vašeho nevlastního otce (tedy ne s právem doživotní péče, ale jen právem doživotního bydlení) - takový převod by mohl být bezúplatný (formou darovací smlouvy) nebo úplatný (formou kupní smlouvy).
Druhou možností je sepsání závěti, v daném případě Vám doporučujeme jeho sepsání u notáře formou notářského zápisu - takový závěť se totiž uloží do notářské centrální evidence, ze které si ho pak následně notář projednávající dědictví vyžádá.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
JUDr. Milan Ficek
advokát
Konzultace
Najděte nejlepší řešení pro Vaši situaci s profesionální právní konzultací.
Chci konzultovatPrávní zastoupení
Důvěřujte mé zkušenosti a nechte mě pomoci s Vaší právní situací.
Potřebuji zastoupitKontrola dokumentů
Chcete se ujistit, že Vaše dokumenty jsou v pořádku? Spolehněte se na moji právní expertízu a získejte jistotu v platnosti Vašich dokumentů.
Chci kontrolu