Dědické řízení - vypořádání majetku

Dobrý den, pokud ve Švýcarsku proběhlo dědické řízení a dům se přepsal na dědice podle podílů a pak se dům prodal, tak peníze nebudou dědit ale rozdělí se podle toho, jaký měl každý z dědiců podíl na domě. Předpokládám, že peníze nebyly rozděleny. V tomto případě se jejich domáhajte od osoby, která je má k dispozici.

Není mi zřejmé, proč se nezapočítávají byt, který jeden z dědiců zdědil. Důležité je zjistit, podle kterého práva se rozhodovalo a zda neudělali ve Švýcarsku chybu.

Dobrý den, v usneseních o dědictví (nebo v jiném dokladu, kterým se dědické řízení skončilo) je ve většině případů uvedeny pouze to, že je určitý dědic povinen vyplatit ostatním dědicům částku xy €. To jakým způsobem a kdy jim to vyplatíte je jen na Vás, případně na dohodě mezi Vámi a ostatními dědici. Výpis z listu vlastnictví určitě není dostatečným dokladem k prokázání splnění Vaší povinnosti. Z listu vlastnictví totiž vyplývá pouze to, že jste spolu s dětmi nabyly nemovitost do podílového spoluvlastnictví, ale nevyplývá z něj jakým způsobem a proč. Pokud byste chtěli peníze použít takovýmto způsobem určitě bude nutné z pohledu právní jistoty (aby později nemohly namítat, že jste je nevyplatily) uzavřít s nimi zvláštní dohodu o vyplacení předmětné částky a použití peněz. V současnosti jsou všechny děti (nebo alespoň některé) ještě nezletilé. Proto je při takových úkonech ze zákona zastupuje rodič jako zákonný zástupce. Vzhledem k tomu, že při tomto úkonu může dojít (resp. Dochází) ke střetu zájmů, je třeba aby byly děti zastoupeny kolizním opatrovníkem (§ 31 zákona o rodině). Váš případ je z právního hlediska složitý a není možné všechny skutečnosti vyřešit prostřednictvím internetu, a proto Vám doporučuji navštívit advokáta ve Vašem okolí a nechat si od něj podařit pomoci.

dobrý den

podle § 473 zák. č. 4/1964 Sb. Občanský zákoník: "1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem. 2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci. " Tedy pokud Váš otec nesepíše závěť, budete dědit Vy a vaše sestra ze zákona rovnykým dílem. Podle § 482: "1) Je-li více dědiců, vypořádají se u soudu mezi sebou o dědictví dohodou. 2) Jestliže dohoda neodporuje zákonu nebo dobrým mravům, soud ji schválí. " Je na dohodě pozůstalých, zda se na darované fin. prostředky přihlédne. Pokud dohodu neuzavřete rozhodne soud. Soud na darování přihlíží a to tak, že se dědici započte do jeho podílu to, co od zůstavitele za života dostal. Nezapočítávají se však běžné dary, ale takové, které nelze považovat za obvyklé. Pokud Váš otec nepotřebuje přiměřenou výživu, sestra není povinna platit na chod této domácnosti. To že Vy měsíčně přispíváte pramení předpokládám z toho, že v této domácnosti bydlíte, tedy v podstatě si tyto příspěvky odužívate.

Dobry den,

majetek nemůže být rozdělen mezi dědice, dokud neskončí dědické řízení. Zaujalo mě také ve vaší otázce, že se ztratil soudní spis. Jakým způsobem Vám soud oznámil tuto skutečnost a na kterém soudu to bylo?

Mate nejake dokumenty ze soudního spisu i Vy? Pokud ano, můžeme se na to podívat a doporučíme Vám další postup. Není totiž Vaší vinou, že se ztratil soudní spis a proto se nemůže dostat toto řízení do patové situace.

Dobrý den, předmětnou nemovitost vlastníte společně s Vaším synovcem jako podílový spoluvlastník. Ve smyslu § 142 odst. 1 občanského zákoníku, pokud nedojde k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Pokud není rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla účelně využít a na násilné chování podílového spoluvlastníka vůči ostatním spoluvlastníkům. Pokud věc žádný ze spoluvlastníků nechce, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů. Pokud se tedy na vypořádání spoluvlastnictví nedokážete dohodnout, podejte k soudu žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti. Ve svém podání uveďte způsob, kterým žádáte spoluvlastnictví vypořádat, např. přikázání domu do Vašeho výlučného vlastnictví s povinností vyplatit druhému spoluvlastníku vypořádací podíl.

Dobrý den, pokud jste zdědili podíl rodičovského domu, máte právo na vypořádání dědictví. Postupovat byste měli tak, že ostatním spoluvlastníkům napíšete výzvu na vypořádání dědictví s tím, že budete požadovat vyplatit Váš podíl. Částka 10.000 eur nemusí být konečná, protože důležitá je hodnota nemovitosti, která v současnosti může být vyšší a proto byste mohli mít nárok na vyplacení vyšší částky.

Pokud se nebudete vědět dohodnout, může se podat návrh k soudu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. S celým procesem Vám můžeme pomoci.

Dobrý den, pokud se chcete vyhnout dědickému řízení a rodiče mají zájem převést vlastnictví k rodinnému domu na Vaši sestru, mohou tak učinit např. kupní smlouvou, přičemž kupní cenu rodiče rozdělí mezi Vás a Vašich sourozenců podle vzájemné dohody. Nepřísluší mi radit vám, jaké podíly mají Vaši rodiče a kterým Vašim sourozencům vyplácet, protože jde o rozhodnutí soukromé povahy. V případě dědického řízení, byste všichni sourozenci společně s pozůstalým manželem měli zákonný nárok na stejný podíl z majetku po vypořádání společného jmění manželů. Samozřejmě, pokud by zůstavitel po sobě nezanechal závěť, ve kterém by naložil se svým majetkem (rodinným domům) jinak.

Dobrý den, pokud byla částka z dědictví zaslána na účet pouze jednoho dědice s tím, že tento dědic má následně rozeslat příslušné částky ostatním dědicům, ale neudělal to, tak se na Váš úkor (a také na úkor ostatních dědiců) bezdůvodně obohatil. Ten kdo se bezdůvodně obohatí na úkor někoho jiného má podle ustanovení § 451 odst. 1 občanského zákoníku povinnost toto bezdůvodné obohacení vydat (teoreticky přichází v úvahu i nesplnění jeho povinnosti ve smyslu usnesení o dědictví, v takovém případě by se mohl exekuci přímo na základě usnesení o dědictví). Toto bezdůvodné obohacení je možné od něj vymáhat prostřednictvím soudu. Doporučuji Vám však před žalobou na soud vyzvat dlužníka na dobrovolné plnění. V případě zájmu o pomoc při vymáhání této Vaší pohledávky nás můžete kontaktovat prostřednictvím e-mailu na adrese uvedené na naší stránce. Do přílohy nám zašlete i usnesení o dědictví.

Dobrý den, v první řadě si Vám dovoluji uvést, že v rámci dědického řízení se majetek nenabývá bezpodílové. S bratrem vlastníte v současnosti nemovitosti v podílu 1/2, v tzv. podílovém spoluvlastnictví. Pokud dojde ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví na základě dohody spoluvlastníků a výsledkem tohoto vypořádání bude i vyplácení, nejsou tyto peníze zdaňovány. Nejde totiž o Váš příjem, ale pouze o transformaci Vašeho majetku z podílu na vlastnických právech na nemovitosti na peníze.

Dobrý den,

při zodpovězení otázky je třeba vycházet z ust. o dědictví v občanském zákoníku.

Vycházíme z toho, že jelikož nebyl ženatý, zřejmě neměl ani děti, protože to v otázce neuvádíte.

Podle ust. § 475 Obč. zákoníku platí:

"(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Jestliže některý ze sourozenců zůstavitele Nedědí, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. "

Z uvedeného vyplývá, že manželka bratra zůstavitele - Vašeho uja - není dědicem ze zákona.

Otázkou je zda ujo nezanechal závěť, kde mohl svůj majetek zanechat v podstatě komukoli.

V případě, že by ujo měl potomků, v případě závěti platí, že "nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. pokud tomu závěť odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků. " / § 479 Obč. zákoníku /.

Dobrý den,
z otázky usuzujeme, že dědické řízení není ukončeno.

Vzhledem k situaci, kterou uvádíte v otázce, že jeden dědic chce celou nemovitost, přičemž nemá fin. prostředky na vyplacení druhého dědice, pak řešením je, aby v dědickém rozhodnutí bylo stanoveno, že dědicové nabývají nemovitost podle dědic. podílů, tedy nejdříve v podílu 1/2 k celku. Takto budou dědici spoluvlastníky nemovitosti.

Následně, protože zřejmě vzniknou spory spojené s užíváním nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví, pokud se nedohodnou, kterýkoli spoluvlastník může podat žalobu na soud o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ve smyslu ust. § 142 Obč. zákoníku / citujeme /:

"(1) Jestliže nedojde k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla účelně využít a na násilné chování podílového spoluvlastníka vůči ostatním spoluvlastníkům. Pokud věc žádný ze spoluvlastníků nechce, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů. "

Možností, ale s vynaložením fin. nákladů, je i rozdělení nemovitosti na dvě samostatné části, které by byly zapsány do LV katastrálního odboru.