Dědictví a darování nemovitosti

Dobrý den, pokud nezřídí závěť dědí se podle zákona. Občanský zákoník upravuje 4 dědické skupiny. V první jsou manželka a děti zůstavitele. Pokud je nemá, dědí se v druhé skupině. V ní jsou pozůstalý manžel, rodiče a osoby, které žily alespoň jeden rok s zůstavitelem před uzavřením a byli výživou na něj odkázané nebo pečovali o společnou nemovitost. Ve třetí skupině jsou také tyto osoby a sourozenci zůstavitele. V poslední skupině dědí prarodiče, resp. jejich děti. Pokud nemá vůbec žádných dědiců, dědictví připadne jako odúmrť státu. Pokud někdo daruje jakýkoliv majetek, může požadovat jeho vrácení pouze ze zákonných důvodů. Pokud svoji nemovitost daroval a následně došlo k naplnění podmínek upravených podle ustanovení § 630 občanského zákoníku, může požadovat vrácení daru. Bez omezení. Pokud 10krát daruje a obdarováni 10krát naplní tyto podmínky může požadovat zpět dar. Pokud byste nemovitost ihned darovali po jeho darování, i to by podle mě za určitých podmínek mohlo být jednáním v rozporu s dobrými mravy. Následně by Vás i Vašeho obdarovaného čekalo soudní řízení o vrácení daru.

Dobrý den,

na Vaši otázku předkládáme následující odpověď:

Mohou nastat v podstatě dvě situace:

1. / V případě, že od rozvodu rodičů neuplynuly více než tři roky nebo bylo zahájeno soudní řízení o vypořádání BSM, v dědickém řízení soud vypořádá toto zaniklé BSM a Vaše máma bude účastníkům dědic. řízení pokud se jedná o vypořádání BSM, tedy i domu v jejich společném jmění. V tomto případě se budete moci dohodnout, že titulem vypořádání BSM nabude Vaše máma.

2. / V případě, že od rozvodu uplynuly více než 3 roky a nebyl ani podán návrh na soud o vypořádání BSM, pak platí, že dům je v podílovém spoluvlastnictví Vašich rodičů a předmětem dědického řízení bude jen jedna polovina domu / jedna polovina už patří mame /. V tomto případě Vaše máma nebude účastníkem dědic. řízení a Vy jako děti se budete moci dohodnout na tom, komu av jakém podílu se dům prededí mezi děti.

Následně budete moci darovat dům mámě, tedy Vámi nabyté podíly na domě.

Společná darovací smlouva všech dětí jako dárců je možná.

Dobrý den,

Váš syn a dcera nejsou dědici po dědečkovi, tyto osoby, tedy jiné osoby než dědicové se dědického řízení neúčastní.

Je na dědici, příštím vlastníkovi - Vašem manželovi jako se svou nemovitostí následně naloží, tedy zda ji daruje i synovi a i dceři.

Jen poznamenáváme, že v případě úmrtí manžela se dědici do jeho dědického podílu započítává to, co za života od zůstavitele bezplatně obdržel pokud nejde o obvyklé darování. Darování nemovitosti se vždy posuzuje jako ne obvyklý dar.

Příklad:

Předmětem dědění po manželovi by byl majetek v hodnotě 90 000 € a byli by tři dědicové, tj v podstatě po 30 000 € by byl jejich dědický podíl. Pokud by syn nabyl darováním předmětný pozemek v hodnotě např. 25 000 €, tato částka by se mu započetla na jeho dědického podílu az dědictví by dostal pouze 5 000 €.

Dobrý den,

Vaše matka jako vlastník nemovitosti může s nemovitostí volně nekladou, tedy pozemek a chatu prodat, darovat, pronajmout.

Nepotřebuje k těmto úkonům souhlas svých dětí, ani syna, který do nemovitostí investoval a syn z důvodu investic do nemovitosti nemá předkupní právo, aby nemovitosti nabyl.

Investice do nemovitosti jsou právním vztahem investora bratra a matky, které si musí vypořádat. Pokud Vaše matka nedala předem souhlas na investice, může požadovat, aby tyto investice - např. bránu odstranil. Matka může synovi zakázat, aby nevykonával bez jejího předchozího souhlasu žádné investice do nemovitosti.

Pokud Vaše máma chce nemovitosti vypořádat za svého života ve prospěch obou synů, nejjednodušším řešením bude, když se nemovitost - pozemek rozdělí na základě vyhotoveného geometrického plánu, případně tento převede do podílového spoluvlastnictví obou syny.

Chatu zraju nebude možné rozdělit na dvě samostatné stavby, proto tuto může Vaše matka převést do jejich podílového spoluvlastnictví syny.

Následně bude věcí dohody syny, jak budou nemovitosti - pozemek a chatu společně užívat.

Za účelem vypořádání doporučujeme kontaktovat advokáta.

Dobrý den, na Vaši otázku předkládáme následující odpověď:

Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele.

Dědění se nezakládá na principu zásluhovosti a platí také, že nikoho nelze nutit, aby dědictví přijal.

V řízení o dědictví se nejprve vypořádává společné jmění manželů, které zaniklo úmrtím Vašeho otce.

Námitka dědiců, že auto koupeno za trvání manželství patří do zaniklého BSM, je v podstatě oprávněna. Aby auto nebylo předmětem vypořádání BSM v dědic. řízení, museli byste prokázat, že peníze na koupi auta byly vaší matce darovány její dětmi.

Pokud auto bylo koupeno z naspořených prostředků, Vaše mama pokud tyto prostředky našetřila ze své mzdy popřípadě důchodu, tyto fi. prostředky / mzda, důchod / patří stejně do BSM.

K otázce darování pozemků a bytu za trvání manželství dědicem uvádíme následující:

Zde platí ust. § 484 Obč. zákoníku (citujeme):

"Soud potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů. Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklá darování; jde-li o dědice uvedeného v ustanovení § 473 odst. 2, započte se kromě toho i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědiců předek. Při dědění ze závěti je třeba toto započtení provést, pokud k tomu dal zůstavitel příkaz anebo jestliže by jinak obdarovaný dědic byl proti dědici uvedenému v ustanovení § 479 neodůvodněně zvýhodněn. "

Tedy pokud Váš otec nezanechal závěť, nastupuje dědění ze zákona. Potom podle cit. ustanovení platí, že dědici ze zákona do jeho podílu započítává to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklé darování. Nemovitosti se považují vždy za dary, které nejsou obvyklé, a tedy započítávají se tyto do dědic. podílu obdarovaného dědice.

Otázkou je znění samotných darovacích smluv.

V tomto směru je tedy námitka právníka Vašich sester opodstatněná.

Je však třeba uvést, že i kdyby Váš podíl na dědictví byl vyčerpán, resp. jste již dary dostali víc, než by na Vás mělo v dědickém řízení připadnout, jak obdarovány osoby nejste povinné něco svým nevlastním sestrám něco vyplácet i kdyby Váš zákonný dědický podíl byl nižší a tedy vyčerpaný už kvitované dary.

Otázkou pro dědické řízení bude ocenění těchto již darovaných nemovitostí v dědickém řízení:

Zde poukazujeme na usnesení NS SR z 26.7.20178, sp zn. 3 Cdo 40/2017, z něhož citujeme:

"Započtení (koláče) je institut dědického práva, jehož účelem je dosáhnout spravedlivého rozvržení majetkového přínosu pocházejícího od zůstavitele do majetku dědiců. Cílem je odstranit nebo alespoň zmenšit majetkové disproporce mezi dědici, pokud mají původ v majetkových zdrojích plynoucích od zůstavitele. Tento účel (cíl ) se dosahuje vyrovnáním rozdílů, ke kterým mezi dědici došlo v důsledku právního úkonu zůstavitele, kterým za svého života obdaroval některého z více (budoucích) dědiců. při započtení jde o modifikaci zákonného dědického podílu obdarovaného dědice. při intestátnej posloupnosti (při dědění ze zákona) dochází k započtení bez návrhu.

Při započtení ve smyslu § 484 odst. 1 OZ se hodnota toho, co některý z dědiců obdržel od zůstavitele během jeho života jako dar nad rámec obvyklého darování, přičte k celkové hodnotě zanechaného majetku zůstavitele, ze součtu těchto hodnot se vypočítá výška podílu ze zákona a od takto určeného podílu se obdarovanému dědici odečte to, co je předmětem zápočtu.

Už ze samé podstaty matematického výpočtu, kterým se provádí započtení ve smyslu § 484 odst. 1 občanského zákoníku, je zřejmé, že význam zde má nejen správné určení celkové ceny zůstavitelova majetku v době jeho smrti, ale také správné určení hodnoty daru (zápočtu).

Hodnota daru v době jeho nabytí (zejména v případě nemovitostí) nemusí být totožná s hodnotou daru v době smrti zůstavitele; rozhodující však je obecná cena darované věci v době darování, tedy ne v době smrti zůstavitele nebo projednání dědictví. Obecnou cenou se přitom rozumí cena, za kterou by v daném místě a čase (obdarování) bylo možné obstarat stejnou (obdobnou) věc v závislosti na nabídky a poptávky. "

Poznámka na závěr:

Podle cit. usnesení hodnota daru se počítá podle stavu v době darování Vám jako sestrám, není podstatná hodnota těchto darů v době probíhajícího dědického řízení nebo v době smrti zůstavitele.

Pokud darované nemovitosti / byt a pozemky / byly ve společném jmění, předmětem započtení v nyní probíhajícím dědickém řízení po Vašem otci má být jen jedna polovina hodnoty těchto nemovitostí, neboť polovina patřila Vaší mámě a matka žije.

V případě potřeby nás kontaktujte.

Dobrý den,

ano, je možné, abyste sepsali darovací smlouvy dle Vaší otázky.

Postup v případě úmrtí:

Nemovitost která by byla ve Vašem výlučném vlastnictví jako manželky a tudíž by nespadala do BSM, v případě úmrtí manžela dědici po něm by byly jeho děti a Vaše společné dítě, jakož i Vy jako manželka, všichni byste dědily stejným dílem.

V případě Vašeho úmrtí, dědicem by byl manžel a Vaše společné dítě a to všichni rovným dílem.

Možností dědiců v dědickém řízení je vždy dohodnout se, čemu dává i občanský zákoník přednost před ostatními způsoby vypořádání dědictví.

Podle § 482 občanského zákoníku platí:

"(1) Je-li více dědiců, vypořádají se u soudu mezi sebou o dědictví dohodou.

(2) Jestliže dohoda neodporuje zákonu nebo dobrým mravům, soud ji schválí.

§ 483:

Pokud nedojde k dohodě, soud potvrdí nabytí dědictví těm, jejichž dědické právo bylo prokázáno. "

Další možností je sepsání závěti ve prospěch druhého manžela, netřeba však zapomenout na to, že ve smyslu ust. 479 Obč. zákoníku platí, že zletilým potomkům v případě závetného dědění se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud tomu závěť odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků.

Při sepsání darovacích smluv netřeba zapomenout na věcná břemena spočívající v právu doživotního užívání nemovitosti ve prospěch dárce.

Dobrý den, na Vaši otázku uvádíme následující:

1. / Dědění darovaného domu: V otázce uvádíte, že dům jste získali darováním do podílového spoluvlastnictví spolu s manželem, předpokládáme, že ve stejném poměru, a dům po rozvodu nebyl vypořádán. Jelikož dům nepatřil do BSM, nemohl být předmětem vypořádání BSM po rozvodu, tedy nadále zůstal v podíl. spoluvlastnictví.

Nyní k naší odpovědi ohledně předmětného domu platí, že dům zůstává v podíl. spoluvlastnictví a předmětem dědění bude jen podíl bývalého manžela jako zůstavitele. dědicem této části jeho podílu budou jen Vaše děti, protože už nejste manželé.

V otázce uvádíte, že jste se rozvedli v roce 2018 a manžel zemřel v r. 2019. Pokud jste se o vypořádání BSM nedohodli a ani jste nepodali návrh na soud, pak v souladu s ust. § 195 a násl. Civil. mimospor. pořádku budete účastníkům dědic. řízení, ve kterém se vypořádá toto BSM v rámci řízení o dědictví, nejdříve dohodou mezi Vámi jako bývalou manželkou a dědici.

Otázce vypořádání BSM po rozvodu v rámci dědického řízení po úmrtí jednoho z manželů se zabýváme i v samostatném článku, který může být pro Vás nápomocný.

2. / Mzda manžela: Podle ust. § 35 zákoníku práce platí:

"Smrt zaměstnance

(1) Pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikají. Do čtyřnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdové nároky z pracovního poměru postupně přímo na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti v domácnosti. Předmětem dědictví se stávají, pokud těchto osob není.

(2) Peněžní nároky zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance s výjimkou nároků, o kterých se pravomocně rozhodnuto nebo které zaměstnanec před svou smrtí písemně uznáno co do důvodu i částky, a nároků na náhradu škody způsobené úmyslně nebo ztrátou předmětů svěřených zaměstnanci na písemné potvrzení. "

Z uvedeného zák. ustanovení vyplývá, že do výše čtyřnásobku průměrného měsíčního výdělku manžela přecházejí mzdové nároky v pořadí podle ZP na manžela, dětí a rodičů, pokud s ním žili v době smrti. Jelikož jste už nebyli manželé v době jeho úmrtí, nevyplacená mzda ke dni úmrtí Vám jako bývalé manželce vyplacena být nemůže, ale podle ZP dětem a jeho rodičům, za podmínky, že s ním žili v době úmrtí.

V případě potřeby kontaktujte naši advokátní kancelář.

Dobrý den,

pokud staří mama za svého života darovala svůj majetek jednomu ze synů, bylo to její oprávnění. Pokrevní příbuzenství neznamená, že babička musela darovat majetek i druhému synovi, resp. jeho dětem.

To, že vnuci pociťují nespravedlnost v tom, že nedostali podíl na majetku je sice z lidského hlediska oprávněné, ale babička konala podle zákona, protože se svým majetkem mohla disponovat podle svého uvážení.

Dobrý den,
notář jako soudní komisař, který projednává předmětnou dědickou věc musí na zmíněný dar přihlédnout ze zákona (není potřeba to žádným účastníkem řízení navrhnout). Započtení proběhne po zjištění veškerého majetku a dluhů zůstavitele, a také zjištění hodnoty daru.

Darovací smlouvu měl od vyžádat, resp. si alespoň zjistit k jakému datu byla nemovitost darována. V dědickém řízení podle relevantní judikatury bude totiž rozhodující hodnota darované věci v době darování. Teoreticky se dá okamžik darování zjistit iz listu vlastnictví nemovitosti (pokud mezitím nedošlo k dalšímu převodu nemovitosti). Z toho důvodu podstatnější bude, abyste se dohodli nebo jinak prokázaly hodnotu nemovitosti v době darování, než předkládat pouze darovací, z níž notář zjistí pouze okamžik darování, avšak ne hodnotu daru.

Dobrý den,
daň darovací se neplatí. Pokud Vám chce nemovitost darovat, může Vám ji darovat neomezeně.

Daň z příjmů se platí pouze v případě, že by tuto nemovitost prodával a měl by z prodeje příjem, zároveň by nesplňoval zákonem stanovený čas vlastnictví pro osvobození od daně z příjmu (při dědění se započítává i doba vlastnictví právního předchůdce).

Dobrý den,
nevím, jestli úplně rozumím vaší otázce, avšak daň z dědictví se neplatí. Podíl jí můžete darovat. Podíl je Váš majetek a Vy s ním můžete dělat, co chcete. Daň z převodu nebude platit ani ona, ani Vy. Protože od daně je osvobozen i příjem z darování.

Dobrý den,
pokud měla zůstavitelka nějaké dluhy, tyto dluhy přecházejí na dědice. Neuvedli jste jakým způsobem jste přenechali dědictví. Důležité je, kdo podle usnesení notáře nabyl dědictví v dědickém řízení. Jeho odpovědnost za dluhy zůstavitelky je následně ve výši hodnoty majetku, který nabyl v dědickém řízení. Pokud jste také byli dědicům, ale z dědického řízení jste nevstoupily žádný majetek, nemůžete být zodpovědný ani za její dluhy.

Dobrý den,
ano je to možné, darovací smlouva musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti av tomto případě stanovení spoluvlastnických podílů jednotlivých budoucích vlastníků. Doporučuji Vám dát si smlouvu vypracovat odborníkem. V takových věcech víme i na dálku poskytnout právní službu. V případě zájmu nás kontaktujte prostřednictvím e-mailu uvedeného na naší stránce.