Dědictví a darování nemovitosti

Dobrý den,  

pokud jsou přímými dědici myšlení dědici nepominutelní (tedy potomci zůstavitele), pak mají vždy právo na povinný díl a je tedy možné se ho domáhat soudně. Nepominutelný dědic, který byl opomenut zůstavitelovým pořízením pro případ smrti a má tedy pouze nárok na povinný díl, má právo vyvolat spor o dědické právo podle ustanovení § 168 až 170 zákona o zvláštních řízeních soudních. Podle těchto ustanovení má nepominutelný dědic právo na určení svého povinného dílu, který mu náleží z dědictví, a to i v případě, kdy byl opomenut zůstavitelovým pořízením. Spor o dědické právo se týká vyměření a uplatnění tohoto povinného dílu. Nepominutelný dědic může tedy po vyrozumění o svém právu na povinný díl a jeho výši podat žalobu u soudu a požadovat, aby mu byl jeho povinný díl přiznán. Soud pak rozhodne o vyměření a uplatnění povinného dílu a zajistí, aby byl nepominutelnému dědici přiznán jeho dědický podíl v souladu se zákonnými ustanoveními. 

Pokud jde o platnost darovací smlouvy, ty by bylo možné napadnout žalobou určovací, tedy žalobou na neplatnost darovací smlouvy. Po smrti dárce mají dědicové právo napadnout darovací smlouvu z dědického práva. Mohou to udělat, pokud mají důvody domnívat se, že darování bylo v rozporu se zákonnými předpisy o nepominutelném dílu nebo o ochraně dědiců, což souvisí s již výše uvedeným povinným dílem. Dědicové mají právo žalovat a požadovat neplatnost darovací smlouvy, pokud prokáží takové skutečnosti, které by v souladu se zákonem vedly k neplatnosti daru, například opomenutí nebo zkrácení povinného dílu.  

Dobrý den, pokud Vám matka darovala nemovitost za trvání jejího života a učinila tak svobodně, není důvod činit ohledně darované nemovitosti závěť, neboť je ve Vašem výlučném vlastnictví (viz.dle zápisu v katastru nemovitostí). 

Potomci matky- tzv. nepominutelní dědicové by se mohli dožadovat po smrti matky tzv. započtení na povinný díl, jehož problematika je zakotvena v ust. § § 1660 a následující. 

Započtení na povinný díl
§ 1660
(1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.
(2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.
§ 1661
(1) Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.
(2) Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.

Pro budoucí dědické řízení, pokud by matka zemřela, je možné, aby zanechala závěť, nicméně je však nutné pamatovat, že dle Občanského zákoníku, a to ust. § 1492: Pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl.

Pro sepsání závěti doporučuji obrátit se na notáře v okolí Vaší matky, neboť závěť sepsaná notářem zaručuje nejen její správnost, ale také je uložena v systému pro případně budoucí dědické řízení. 

Dobrý den,

Jednoznačně ze zákona nárok na podíl na pozůstalosti po Vašem otci máte. Závěť sice umožňuje zůstavitelům libovolně určit, jak má být jejich majetek rozdělen po jejich smrti, avšak omezením při tvorbě jsou tzv. neopominutelní dědicové. Podle současné právní úpravy jsou nepominutelnými dědici pouze potomci zůstavitele, tedy jeho děti. A do této kategorie spadáte tedy i Vy. Pokud děti zůstavitele nejsou živé nebo nejsou schopny dědit, pak se stávají nepominutelnými dědici jejich potomci, tedy vnoučata zůstavitele. Neopominutelní dědicové mají vždy právo na povinný díl.

Pokud Vás otec opomněl ve své poslední vůli, přestože spadáte do skupiny nepominutelných dědiců, je možné se podílu domáhat soudně. Nepominutelný dědic, který byl opomenut zůstavitelovým pořízením pro případ smrti a má tedy nárok na povinný díl, má právo vyvolat spor o dědické právo podle ustanovení § 168 až 170 zákona o zvláštních řízeních soudních. Podle těchto ustanovení má nepominutelný dědic právo na určení svého povinného dílu, který mu náleží z dědictví, a to i v případě, kdy byl opomenut zůstavitelovým pořízením. Spor o dědické právo se týká vyměření a uplatnění tohoto povinného dílu. Nepominutelný dědic může tedy po vyrozumění o svém právu na povinný díl a jeho výši podat žalobu u soudu a požadovat, aby mu byl jeho povinný díl přiznán. Soud pak rozhodne o vyměření a uplatnění povinného dílu a zajistí, aby byl nepominutelnému dědici přiznán jeho dědický podíl v souladu se zákonnými ustanoveními. 

Dobrý den, nejprve zodpovím otázku nepominutelných dědiců, mezi které patří potomci zesnulého. Občanský zákoník stanoví v ust. § 1642 a následující.

Nepominutelný dědic
§ 1642
Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.
§ 1643
(1) Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.
Tedy, nepominutelnými dědici jsou pouze potomci zůstavitele, případně jejich děti. Nikoliv však širší příbuzenstvo.
O svém dědictví můžete rozhodnout několika způsoby. Můžete sepsat pořízení pro případ smrti, ve formě závěti, dědické smlouvy či dovětku- viz. ust. § 1491 Občanského zákoníku, anebo pokud tomuto tak neučiníte, bude se dědit na základě zákonné dědické posloupnosti, dle tzv. 6 tříd dědiců. 

Nicméně vždy musí nepominutelným dědicům zbýt z dědictví alespoň jejich zákonný dědický podíl. 

Oproti tomu, ale za trvání života mohou vlastníci neomezeně o svém vlastnickém právu rozhodovat, tudíž i například záleží na nich zda svůj výlučný majetek darují například jen jednomu z dětí, či jej rozdělí mezi potomky rovnoměrně.

Tedy, to, co jste darovali za trvání svého života je výhradním majetkem obdarovaného. To, co bude součástí dědictví po smrti rodičů, se bude dědit dle výše uvedených pravidel. 

Dobrý den, pokud rodiče manžela darovali nemovitost formou darovací smlouvy, případně s podmínkami které splnil, je nemvoitost ve výhradním majetku manžela.

Pokud by manžel zemřel, stala by se nemovitost součástí dědického řízení, neboť se jednalo o jeho výlučný majetek.

Následně by bylo třeba zjistit, jakou formou bude dědické řízené probíhat.

Pokud by manžel nesepsal jiné pořízení pro případ smrti ve formě závěti, dědické smlouvy či dovětku (viz. ust. § 1491 Občanského zákoníku), kde určí, komu by pozůstalost měla připadnout, bude se dědit dle tzv. zákonné dědické posloupnosti. Ta obsahuje celkem 6 tříd dědiců, kteří postupně dědí po zůstaviteli dle níže uvedených tříd.

S ohledem na to, že máte 2 děti, připadala v úvahu ihned první třída dědiců. 

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Dobrý den, nárok na majetek má dědic až okamžikem právní moci usnesení o nabytí dědictví.

Zákon o zvláštních řízeních soudních v ust. § 188 stanoví, že řízení je skutečně skončeno až právní moci rozhodnutí. 

§ 188

Účinky právní moci rozhodnutí o dědictví

Právní mocí rozhodnutí o dědictví

a) zaniká závěra pozůstalosti a všechna opatření, která byla přijata k zajištění pozůstalosti,

b) zaniká správa pozůstalosti; povinnosti uložené ustanovením § 190 odst. 2 tím nejsou dotčeny,

c) je skončeno řízení o pozůstalosti.

Tedy, pokud uplyne lhůta pro odvolání, usnesení nabude právní moci. Dědicové následně dostanou usnesení s doložkou právní moci, a poté mohou již neomezeně nakládat se zděděným majetkem.