Dědictví po otci

^Odpověď

Dobrý den, pokud Váš otec nezřídí závěť, tak se po jeho smrti bude dědit ze zákona. V první zákonné dědické skupině dědí pozůstalý manžel a děti zůstavitele rovným dílem, tak jak jste to uvedli ve své otázce. Na způsobu nabytí dědictví se však mohou dědicové v rámci dědického řízení dohodnout. Tzn. že nemovitost může nabýt i jeden z nich s povinností výplaty ostatních. Na vyplacení si následně mohou dohodnout i formu splátek, případně delší lhůtu (výjimečně bývají lhůty i 2-3 roky). Závětí v tomto případě bohužel nedosáhnete vyřešení Vašeho problému. I kdyby Váš otec zřídí závěť a odkáže nemovitost např. Vám, jeho ostatní děti jako tzv. neopomenutelní dědicové budou mít nárok na 1/2 svého zákonného dědického podílu. Tzn. že jim stále budete muset vyplatit 1/2 toho, na co by měli při stejných podílech nárok. Výška Vaší povinnosti vyplatit jejich se sice sníží, avšak stále bude trvat. Nejlepším řešením takové situace je dohoda dědiců, k této však potřebujete souhlas všech dědiců.

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.

^Odpověď

Dobrý den,

soudní komisař, a tedy notář vás měl jako neopomenutelným dědice uvědomit o dědickém řízení. Pokud to udělal, respektive máte na SR adresu, na kterou vám někde doručují zásilky a zásilka se notáři vrátila jako nepřevzatá v odběrní lhůtě, mohl konat ve vaší nepřítomnosti, pokud však splnil i podmínku, že veřejně vyhlásil dědické řízení (pokud vám nevěděl doručit vyrozumění ). V každém případě je třeba zjistit, zda vám notář (soudní komisař) doručoval vyrozumění nebo zda někde někdo pochybil. Pokud by po stránce doručování nastala chyba, mohli byste u příslušného notáře namítat, že jste neobdrželi dokumenty a ani vyrozumění, popřípadě podat na konkrétního notáře stížnost.

Ukončení řízení o dědictví však nebrání tomu, kdo nebyl účastníkem řízení (vám) o dědictví, aby se domáhal svého práva žalobou výjimkou případu, kdy byla provedena likvidace dědictví. Pokud by bylo vydáno usnesení o dědictví, je možné se proti němu odvolat. Odvolání proti usnesení vydanému notářem jako soudním komisařem se podává u notáře, který usnesení vydal. Odvolání je podáno včas (do 15 dnů od převzetí osvědčení) i tehdy, jestliže bylo podáno ve lhůtě u soudu první instance, který notáře pověřil nebo na příslušném odvolacího soudu.

Podle ustanovení § 189 odstavce 1 dotčeného ustanovení pokud řízení nebylo zastaveno, vyrozumí soud ty, o nichž se lze důvodně domnívat, že jsou dědici, o jejich dědickém právu ao možnosti dědictví odmítnout ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice o právu dědictví odmítnout uvědomil; tuto lhůtu může soud z důležitých důvodů prodloužit. Současně dědice poučí o náležitostech ao účincích odmítnutí dědictví.

Vylučuje se fikce doručení podle všeobecného CSP. Vyrozumění včetně poučení podle předmětného odstavci 1 provádí soud ústně do protokolu nebo jej doručí do vlastních rukou. Doručení je účinné tehdy, jestliže písemnost převzal dědic nebo jeho zástupce se zvláštním oprávněním na tento úkon, uvádí odstavec 2 dotčeného ustanovení.

Pokud se soudu nepodaří vyrozumění o dědickém právu doručit podle odstavce 2, je soud povinen učinit všechny úkony potřebné k zjištění skutečného pobytu dědice. Dědic, kterému se vyrozumění o dědickém právu nepodařilo doručit podle odstavce 2 navzdory potřebným šetřením se považuje za dědice, jehož pobyt není znám.

Soud disponuje v daném případě instituty jak zajistit přítomnost dědice na jednání (např. Ukládáním pořádkových pokut). Stejně může soud vzhledem k okolnostem daného případu rozhodnout, že bude pojednávat iv nepřítomnosti řádně předvolaného dědice. Nedostavovanie se na jednání nemůže mít však za následek nedořešených dědictví či zastavení řízení o dědictví.

Pokud byste nevěděli jméno notáře, kterému bude přidělena, toto můžete zjistit na příslušném okresního soudu v rozvrhu práce podle data úmrtí zůstavitele, případně kontaktuje informační centrum.

Všechny informace o dědickém řízení by se měly nacházet v spise u soudu příslušného podle sídla notáře, který dělal dědické řízení. Můžete se u něj objednat na nahlédnutí do spisu.

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.

^Odpověď

Dobrý den,

podle ust. § 470 Obč.zákonníka platí:

"(1) Dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí.

(2) Je-li více dědiců, odpovídají za náklady zůstavitelova pohřbu a za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví. "

Z uvedeného ustanovení vyplývá v podstatě to, že dědic, který zajišťoval a financoval pohřeb zůstavitele, má nárok vůči ostatním dědicům, aby na tyto pohřební náklady v rozsahu jak je uvedeno v dědickém usnesení přispěly podle poměru tohoto, co nabyly z dědictví.

Pokud jste sestře předmětné náklady již uhradili v zákonném poměru, doporučujeme, aby Vám jen podepsala papír, že do Vás převzala částku, kterou jste jí už předali a to titulem nákladů spojených s pohřbem zůstavitele - Vašeho otce a to s uvedením data a podpisu o převzetí předmětné částky € od Vás jako dcery zůstavitele.

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.