Prosím Vás, mám dotaz ohledně dodatečného projednání dědictví, dá se obnovit dědictví urbariátu po asi 30 letech? Chci dodatečně predediť pozemky po mých rodičích, kteří jsou stále napsání na listu vlastnictví. Je možné požádat o dodatečné projednání dědictví v takovém případě?
Dobrý den,
pokud jde o odpověď o dodatečném projednání dedičastva, jestliže po smrti zůstavitele (Vašich rodičů) proběhlo dědické řízení a objevil se nový majetek, je možné požádat soud o dodatečné projednání dědictví. Pokud se majetek nachází v Urbar, není to problém. Nový návrh na dodatečné projednání dědictví musíte podat k soudu a žádat, aby rozhodl o těchto pozemcích, v návrhu na dodatečné projednání dědictví uveďte i původní dědické řízení. Soud Vám přidělí notáře, jehož prostřednictvím dojde k projednání dědictví. Jako účastníci musí být uvedeni všichni žijící potomci, kteří dědily, pokud nežijí, jejich děti.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, prosím Vás o radu, zda pro obnovení dědictví ma musí zastupovat notář, nebo to zvládne i občan sám. Také mi prosím Vás poraďte, na kterém soudu, zda v místě kde se majetek nachází, nebo v místě trvalého bydliště se může podat návrh na obnovení dědictví, zjistil se nový majetek? Může podat žádost na dodatečně dědické řízení i zmocněnec nebo jen dědic osobní? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
návrh na znovuprejednanie dědictví můžete podat i sama, i prostřednictvím advokáta. Návrh se podává u příslušného soudu podle trvalého pobytu zůstavitele. Předpokládáme, že máte i původní dědické rozhodnutí, které také připojte k návrhu a uvedete současně i Vám známých dědiců, včetně identifikace nově objeveného majetku a skutečností, které odůvodňují jeho podání.
V uvedené věci se můžete obrátit i na naši advokátní kancelář.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý večer, přepisovat jeden pozemek a jsou tam dva lidé, kteří jsou už ale delší dobu nebohé. Na listu vlastnictví jsou stále zapsán oni. Jak zjistím kdo po nich dědil? Potřebuji kontaktovat dědiců a odkoupit jejich podíl. Děkuji pěkně za odpověď.
Dobrý den.
Po smrti vlastníků nemovitosti se muselo konat dědické řízení, ve kterém musel být prededený všechno majetek zůstavitelův. Výsledkem dědického řízení je osvědčení o dědictví, na jehož základě se do listu vlastnictví zapisují noví vlastníci jako dědicové. Je možné, že ještě se dědické řízení po nebohých dokončeno a proto stále ještě jsou zapsáni jako vlastníci na pozemku.
Pokud znáte dědiců nebohých vlastníků, je třeba se s nimi zkontaktovat a žádat od nich osvědčení o dědictví po nebohých, pokud se dědické řízení ukončilo. Pokud nebylo dědické řízení ukončeno, musíte počkat, protože odkoupit pozemek můžete od nich až poté, kdy budou na listu vlastnictví zapsáni jako vlastníci.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, potřebuji podat na místně příslušný OS Bratislava III žádost na dodatečné projednání dědictví na nově objevený pozemek. Původní dědické řízení proběhlo v roce 1985. V této souvislosti Vás chci požádat o informaci, v jaké ceně se v dědickém rozhodnutí uvede hodnota pozemku: 1) v ceně v roce úmrtí nebo 2) v současné obecné ceně v místě, kde se pozemek nachází ? Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den. V rámci dědického řízení mimo jiné určuje i obecná hodnota majetku, který patří do dědictví. Ačkoli zákon při nove objeveném majetku zůstavitele výslovně neupravuje, jak se určuje obecná hodnota tohoto nově objeveného majetku, při bližším zkoumání daného problému lze dospět k tomu, že je třeba vycházet z aktuální obecné tržní hodnoty takového majetku v době smrti zůstavitele.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, přeji, chci Vás poprosit o radu: Moje babička, která mě 81 let mě nevypořádané dědictví po svých předků jako vypořádat už vím, ale potřebuji vědět, zda je možné právní ošetřit: kdyby babička zemřela dříve než dědictví nabude, abych jediným dědicem tohoto dědictví byla já a ne všichni dědicové. Děkuji. S pozdravem J.
Dobrý den,
na Vaši otázku předkládáme následující odpověď:
Nejprve kousek právní teorie:
Podle ust. § 460 občanského zákoníku platí:
"Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele."
Podle ust. § 628 občanského zákoníku platí:
"(1) Darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému a ten dar nebo slib přijímá.
(2) Darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost au movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování.
(3) Neplatná je darovací smlouva, podle níž má být plněno až po dárcově smrti. "
řešení
Babička může sepsat závěť ohledně svého majetku, včetně majetku na tomto ještě nedořešených dědictví z minulosti a určí Vás jako závetného dědice. Chceme uvést, že vydědit může jen potomků a plnoletý potomek musí dostat alespoň tolik kolik činí jedna polovina jeho zákonného podílu pokud nedošlo k vydědění nebo nejsou dány podmínky dědické nezpůsobilosti.
Další možností pro Vás je hledat řešení ve výše uvedených zákonných ustanoveních občanského zákoníku. je třeba sepsat darovací smlouvu s odkládací podmínkou účinnosti, která znamená, že darování bude váže na podmínku nabytí vlastnického práva dárcem - Vaším babičkou.
Doporučujeme kontaktovat advokáta.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Trápi vás "Dodatečné projednání dědictví" a chcete pomoci?
Dobrý den,
Má nárok moje máma na dědictví po své tetě Zuzce, kterou doopatrovala až do konce života nebo se rozdělí mezi všechny žijících stejně? Žili spolu až do smrti a byla přidělena sociálním úřadem do péče mé mámy. Domnívám se, že moje máma patří do druhé skupiny dědiců. Paní Zuzka neměla děti, ani muže, závěť nenechala, nyní se našly pozemky po Zuzčiny otci, tedy nově objevený majetek.
Dobrý den,
pokud zůstavitelka neměla manžela, ani děti, přichází v úvahu dědění ve třetí skupině dědiců podle ust. § 475 Obč. zákoníku:
"(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Jestliže některý ze sourozenců zůstavitele Nedědí, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. "
Z otázky předpokládáme, že původní dědické řízení po tetě Zuzce je již skončeno a nyní se našly pozemky. Pak je třeba podat Navrhněte dodatečné řízení o dědictví podle ust. § 211 Civil. mimospor. pořádku:
"(1) Jestliže se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví e. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede.
(2) V odůvodněných případech, zejména na podnět soudu, notáře, státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy může soud o majetku uvedeném v odstavci 1 zahájit řízení i bez návrhu.
(3) Soud dodatečné řízení o dědictví zastaví, pokud majetek označený v návrhu nebyl ve vlastnictví zůstavitele. "
Z uvedeného zák. ustanovení vyplývá, že je třeba podat písemný návrh na soud na dodatečné dědické řízení, rozsah dědiců je dán uvedeným ustanovením § 475 Obč. zákoníku.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.Dobrý den,
jsou zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti rovnocennými dědicové? Kdo je hlavní dědic? Nepřihlíží soud, kdo se o nebohou Zuzanku staral? Zdá se mi nespravedlivé, aby všechny žijící neteře a synovec dědily po Zuzanka, jelikož pouze jedna neteř (moje maminka) se starala o Zuzanku posledních 7 let jejího života.
Dobrý den,
dědické řízení ze zákona není založeno na principu zásluhovosti v tom směru, že dědic, který se více staral o zůstavitele, nabude větší dědický podíl, není tedy hlavní a vedlejší dědic.
Z uvedeného ust. § 475 Obč. zákoníku vyplývá, že ve třetí skupině dědí stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Pokud některý ze sourozenců zůstavitele Nedědí, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den,
ráda bych poprosila o právní radu. Abyste naši situaci správně pochopili, musím ji stručné popsat. Naše babička, bylo vdaná 3 krát. Můj otec byl z druhého manželství. Její druhý manžel zemřel. A babička se vydala potřetí. Její třetí manžel byl vdovec a neměl děti. Třetí manžel se svou první manželkou vlastnili pozemky v podílu ½ každý. Třetí manžel zemřel dříve než naše babička. Nás otec zemřel také spíše jako babička. V současnosti na LV je následující stav: ½ pozemků vlastní první manželka třetího manžela babičky a druhu polovinu jsme zdědili my po babičce. Z daného my vychází, že třetí manžel naší babičky po ní nedědí. Nevíme proč. Tyto pozemky dlouhodobě užívali stará mámy, pak moji rodiče, v současnosti je využívá družstvo. Rádi bychom získali vlastnický podíl i na druhu polovinu pozemků, která je stále evidována na první manželku třetího manžela babičky. Myslíte, že bychom mohli danou situaci vyřešit dodatečným dědickým řízením? Případně věděli byste nám doporučit vhodný způsob vypořádání pozemků?
Předem děkuji za odpověď
Dobrý den,
pokud jsme správně pochopili, předmětný podíl 1/2 na nemovitosti, kterou vlastní jeho bývalá žena, vlastní tato osoba od počátku (nakolik pozemek nabyly zřejmě spolu). Pokud druhou půlku vlastníte Vy se sourozenci, není třeba řešit dodatečné dědické řízení.
Postačuje, pokud se druhou držitelem podílu 1/2 dohodnete na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Třeba určit tržní hodnotu nemovitosti a následně pokud s hodnotou bude souhlasit, sepsat dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.
Pokud by nesouhlasila s odměnou a žádala by víc, s čím byste nesouhlasili Vy, budete moci na místní příslušný podat žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Tato řízení jsou však časově i finančně náročné. Dokonce pokud jde o pozemek, který by byl reálně dělitelné na poloviny mezi spoluvlastníků, soud může rozhodnout o rozdělení pozemku. Proto z Vašeho pohledu jednodušší zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví dohodou.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, existuje řešení, jak napadnout dědické řízení po mém otci, které se konalo asi v roce 2005? Řízení vybavovala moje máma, která je otcovou 3. manželkou. Řízení bylo velmi chaotické, protože otec zemřel v roce 1995, když jsem byla dítě a měla 14 let, ale vzhledem k administrativní chybu obce (zapomněli něco nahlásit), kde otec zemřel se dědické řízení ukončilo až v roce 2005 a já už jsem byla plnoletá .
Z předchozího manželství mě otec ještě jednoho nevlastního syna, kterému otec dal své příjmení, přesto, že otce měl jiného.
Celý list vlastnictví je však velmi zvláštní, protože lety se s vlastnictvím nemovitosti asi manipulovalo. Podle současného LV mě otec na nemovitosti podíl 1/4 po koupi v roce 1979, jeho nevlastní syn také 1/4, kterou zdědil (asi po své matce v roce 2015) a 1/2 vlastní manželka otcova nevlastního syna, kterou získala darem v roku 2002 (kdy byl otec už mrtví). Jak se z bezpodílového spoluvlasníctva změnily podíly v neprospěch mého otce nevím pochopit. Ráda bych věděla, jestli je možné jak přesně se s vlastnictvím na nemovitosti nakládalo a jak se měnily podíly. Zároveň bych obnovila dědické řízení po mém otci, kde to mělo byt zahrnuty. Máma jako jeho manželka v době smrti a otcovy děti by měly mít také nárok na podíl na nemovitosti. Mohli byste mi prosím poradit jak vyřešit tuto situaci? Děkuji.
Dobrý den,
ve věci je třeba podat návrh na soud / = okresní soud místa trvalého pobytu v době úmrtí otce / na dodatečné řízení o dědictví v souladu s ust. § 211 civilním mimosporového pořádku:
"Pokud se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede."
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, chtěl bych se poradit v takovém případě. Zdědil jsem nějakou nemovitost od tety, která mi byla velmi vzdálenou rodinou. Všechno je v pořádku až na pozemek za domem, na kterém vlastním podíl, co jsem zdědil po tetě ale zbytek je stále vedena na jejího manžela, který zemřel dávno předtím, nějakých 40 let dozadu. Je jasně, že měla dědit po něm teta jako manželka, protože děti ani jiných bližších příbuzných neměli a pokud by vše proběhlo tak jak mě dalším dědicem zmiňované části pozemku bych byl já. Ovšem dodnes je podíl veden na nežijícího uja. Ještě připomínám, že s ostatním majetkem po strýci problém nebyl, zůstal nevypořádaných jen pozemek. Mohu já, i když nejsem blízký příbuzný v tomto případě žádat o dodatečně projednání dědictví? Děkuji.
Dobrý den,
řízení o nove objeveném majetku je zpravidla návrhovým řízením, ale není vyloučeno začít ho i bez návrhu. Zde bych Vám doporučil podat podnět na příslušný soud, aby dotčeném majetku provedl dodatečné řízení o dědictví.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.Trápi vás "Dodatečné projednání dědictví" a chcete pomoci?
Dobrý den, p. JUDr. Ficek,
poprosím o radu, moje máma zemřela v r.2001, je částečným vlastníkem pozemků zapsaných na LV, jaký je další postup o dědictví předmětných pozemků?
Děkuji S pozdravem Boris
Dobrý den,
řešení Vámi uvedené situace dává ust. § 211 Civil. mimosporového pořádku:
Dobrý den, dozvěděli jsme se, že v dědickém řízení po našem dědečkovi nebyly uvedeny min. 2 pozemky. Nyní se nám je podařilo vypátrat. Co musíme udělat, aby byly přepsány na oprávněných dědiců? Notář, který věc řídil už nežije.
Dobrý den,
podle ustanovení § 211 odst. 1 CMP platí, že: "Pokud se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede. "
S ohledem na výše uvedené je třeba podat na soud, který pověřil nyní již zesnulého notáře, návrh na dodatečné řízení o dědictví. Tento dědický soud následně pověří jiného notáře k provedení tohoto řízení.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
JUDr. Milan Ficek
advokát
Konzultace
Najděte nejlepší řešení pro Vaši situaci s profesionální právní konzultací.
Chci konzultovatPrávní zastoupení
Důvěřujte mé zkušenosti a nechte mě pomoci s Vaší právní situací.
Potřebuji zastoupitKontrola dokumentů
Chcete se ujistit, že Vaše dokumenty jsou v pořádku? Spolehněte se na moji právní expertízu a získejte jistotu v platnosti Vašich dokumentů.
Chci kontrolu