Možná vymoci výživné i po smrti?

Dobrý den. K Vaší otázce uvádíme následující:

Vyživovací povinnost rodičů obecně

Z obsahu vaší otázky není zřejmé, zda otec byl pravomocným a vykonatelným soudním rozhodnutím zavázán přispívat na výživu Vaší dcery jako vůči nezletilému nebo jako již k zletilé dítě a tudíž není zřejmé ani období, za které dluh otce na výživném vznikl.

Z tohoto důvodu k Vaší otázce podáváme širší vysvětlení postihující případy povinnosti rodiče platit výživné pro nezletilé i pro zletilé dítě.

Vyživovací povinnost rodičů k dětem upravuje § 62 - 65 zákona č. 36/2005 Sb. o rodině v platném znění.

V souladu s § 62 odst. 1 Zákona o rodině platí, že plnění vyživovací povinnosti rodičů k dětem je jejich zákonná povinnost, která trvá do doby, než děti nejsou schopny samy se živit.

Vyživovací povinnost rodiče v obou případech, mimo jiné, zaniká i smrtí dítěte.

Podle ust. 62 odst. 3 Zákona o rodině každý z rodičů bez ohledu na své schopnosti, možnosti a majetkové poměry k povinnosti plnit svou vyživovací povinnost v minimálním rozsahu ve výši 30% z částky životního minima na vyživované nezletilé dítě nebo na vyživované dítě podle zvláštního zákona.

zánik závazků

V souladu se zákonem ust. § 579 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku platí, že smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu; zanikne i právo na bolestné a na náhradu za ztížení společenského uplatnění.

Nakolik Vaše dcera, která zemřela ve věku 35 let byla plnoletá, po její smrti nemáte nárok domáhat se zaplacení dlužného výživného, nakolik to bylo vázáno na osobu Vaší dcery. Stejně ho nemůžete zahrnout do dědického řízení.

promlčení

Ve Vaší otázce neuvádíte, kdy k rozvodu manželství došlo. Předpokládáme, že v předmětném rozsudku soudu, kterým bylo Vaše manželství rozvedeno, byla upravena i vyživovací povinnost otce vůči Vaší dceři.

Vycházeje z Vámi uváděných skutečností, že jste po rozvodu s manželem už prakticky nebyly v kontaktu předpokládáme, že ke změně výšky výživného na základě nového rozhodnutí soudu o výživném nedošlo.

Ve Vaší otázce však není uvedeno ani to, zda soud v rozsudku uložil otci povinnost uhradit Vaší dceři určitou, přesně vyčíslenou dlužnou částku výživného za období před podáním žaloby u soudu nebo soudu uložil otce jen na plnění vyživovací povinnosti vůči Vaší dceři do budoucna.

Uvedené skutečnosti jsou důležité z hlediska běhu promlčecí doby.

Ve smyslu ust. § 110 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku totiž platí, že právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu se promlčuje za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

Z výše uvedeného vyplývá, že v případě pokud Vám podle rozsudku měl otec zaplatit částku výživného splatného v době před nabytím právní moci tohoto rozsudku, Vaše právo na zaplacení této částky se promlčelo 10 let po datu vykonatelnosti rozsudku.

Následně v souladu s ust. § 110 odst. 3 občanského zákoníku platí, že úroky a opětující se plnění se promlčují ve třech letech.

Ve smyslu § 76 odst. 1 zákona č. 36/2005 ZZ O rodině v platném znění "Výživné se platí v pravidelných opakujících se částkách, které jsou splatné vždy na měsíc dopředu.

Pokud byla v rozsudku uložena Vašemu otci povinnost platit Vám měsíční platby výživného do budoucna, na všechny tyto platby se vztahuje tříletá promlčecí doba, každá samostatně!

To znamená, že např. právo na platbu výživného, která byla splatná (tj kterou jste měli obdržet nejpozději do) 31. ledna 2010, se promlčelo 31. ledna 2013, výživné splatné do 30.februára 2010 promlčelo 30.februára 2013 apod.

zánik trestnosti

Dlouhodobé neplacení výživného naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu zanebania povinné výživy ve smyslu § 207 zákona č. 300/2005 Sb., Trestního zákona.

V tomto případě však v souladu § 87 odst. 1 písm. e) trestního zákona platí, že trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, která je v případě přečinu zanedbání povinné výživy 3 roky.

Vy nebo i Vaše dcera jste měli možnost během jejího života podat trestní oznámení.

Možnosti rodičů při neplacení výživného povinným rodičům, kromě podání trestního oznámení

Rozsudek, kterým soud zaváže rodiče, který nemá dítě v osobní péči, přispět na jeho výživu je zároveň právoplatným a vykonatelným exekučním titulem ve smyslu ust. § 45 odst. 1 zákona č. 233/1995 Sb., Exekučního řádu.

Na základě tohoto rozhodnutí má oprávněný rodič, nebo i zletilé dítě právo podle § 48 odst. 2 exekučního řádu právo podat návrh na provedení exekuce.

Pokud jste tedy ještě během života Vaší dcery Vy nebo vaše dcera podali návrh na provedení exekuce pro vymožení výživného a exekuční řízení stále probíhá tak v tom případě, byste tuto skutečnost měli uvést v dědickém řízení a vstoupit do exekučního řízení na stranu oprávněné.

Ve smyslu § 37 exekučního řádu

Změna účastníků řízení po vydání pověření k provedení exekuce

Pokud po vydání pověření k provedení exekuce nastane skutečnost, na jejímž základě dochází k převodu nebo přechodu práv nebo povinností vyplývajících z exekučního titulu, jsou účastníci povinni neprodleně tuto skutečnost oznámit exekutorovi a její vznik doložit. Během exekuce je postoupení vymáhaného nároku účinné pouze tehdy, pokud se postoupí celý vymáhaný nárok. V pochybnostech platí, že původní oprávněný postoupil celý vymáhaný nárok. Ustanovení § 36 odst. 2 se použije stejně.

Kontaktujte proto soudního exekutora a oznamte mu, že Vaše dcera zemřela a že Vy jako dědic po skončení dědického řízení vstoupíte do exekučního řízení na stranu oprávněné z exekučního titulu a to na základě návrhu na změnu účastníka řízení. O této změně bude rozhodovat exekuční soud a pokud změnu připustí, budete v exekučním řízení vystupovat namísto Vaší dcery Vy jako oprávněná. Pokud změnu nepřipustí exekuční soud exekuci zastaví.

Náhradní výživné

Ve smyslu § 2 odst. 1 písm a) zákona č. 201/2008 Sb. o náhradním výživném má oprávněná osoba v případě, že si povinný rodič neplní povinnost platit výživné v plné výši, ve lhůtě a způsobem určených pravomocným rozhodnutím soudu nebo soudem schválenou dohodou nejméně tři po sobě následující měsíce od splatnosti poslední splátky výživného a pokud exekuční řízení trvá nejméně tři měsíce od doručení návrhu na provedení exekuce exekutorovi a povinný rodič nezačal platit výživné, má oprávněný rodič nárok požádat úřad práce, sociálních věcí a rodiny o náhradní výživné.

V souladu s § 4 odst. 1 Zákona o náhradním výživném se náhradní výživné prriznáva ve výši výživného určeného pravomocným rozhodnutím soudu nebo soudem schválené dohody, nejvíce ve výši 1,2 násobku částky životního minima pro nezaopatřené.

Dobrý den, na Vaši otázku předkládáme následující odpověď:

1. / V případě úmrtí povinného rodiče vyživovací povinnost končí a nepřechází na jeho dědice.

V otázce neuvádíte, zda výživné bylo přiznáno pravomocným rozsudkem. Pokud ve věci máte pravomocné soudní rozhodnutí o určení výživného, je třeba si neuhrazené výživné až do dne úmrtí uplatnit v dědickém řízení.

Poznamenáváme, že smrtí dlužníka jeho dluhy nezanikají. Při výživném nastává však situace, že smrtí povinného rodiče, u Vás otce, zaniká sice povinnost platit výživné, avšak na dědice přechází dluh z výživného, a to ve výši částek výživného splatných k momentu smrti. Proto tyto částky můžete požadovat od dědiců. Dědici však nemají povinnost platit dítěti výživné, protože tu má jen rodič a ten zemřel.

2. / Vzpomínáte v otázce, že otec prodal dům starostovi obce.

K této části otázky bychom potřebovali znát jako smlouvu o převodu vlastnictví, tak i okolnosti, za nichž k převodu nemovitosti došlo, jakož i to, zda kupní cena byla uhrazena Vašemu otci.

3. / Dědické řízení: Kterému notáři byla přiděleny projednání dědictví po Vašem otci, zjistěte podle rozvrhu práce příslušného okresního soudu kde měl Váš otec v době úmrtí trvalý pobyt - a to podle data úmrtí. Případně zavolejte do informační kanceláře soudu, že který notář má věc přidělenou pro určený datum úmrtí. Připojujeme i link:

příslušný okresní soud .

4. / Přihlaste se do dědického řízení.

V případě, že by po otci zůstalo více dluhů než aktiv, tedy majetku, můžete dědictví odmítnout, ale jen jako celek. Pak už byste neodpovídaly za jeho žádné dluhy, ale nemají přebírat byste žádné aktiva.

Ze zákona platí, že dědic odpovídá za přiměřené náklady spojené s pohřbem a dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví.

Doporučujeme kontaktovat advokáta ve věci Vašeho zastupování v dědickém řízení.

Můžete kontaktovat i naši advokátní kancelář.

Dobrý den, na Vaši otázku předkládáme následující odpověď:

Je třeba uvést, že smrtí povinného - otce nezletilé - vyživovací povinnost zaniká a nepřechází na dědice.

Pokud zůstavitel byl povinen platit výživné podle pravomocného soudního rozhodnutí, bylo nutné v případě neplacení výživného podat návrh na provedení exekuce.

I když návrh na provedení exekuce nebyl podán, pohledávku je třeba uplatnit v dědickém řízení ve výši neuhrazených částek.

Nevíme zda jsme pochopili správně otázku v tom směru, že ohledně uplatněného výživného chcete, aby nebylo zahrnuto do dluhů zůstavitele.

Pokud matka nezletilé uplatnila v dědickém řízení tuto pohledávku vůči zůstaviteli, což je její povinností jako zákonného zástupce nezletilého dítěte, nemůže se matka nezletilé vzdát této části dědictví titulem již uplatněné pohledávky.

Vzdání se předmětné pohledávky v dědickém řízení vyžaduje schválení tohoto právního úkonu zákonného zástupce za nezletilého soudem v souladu s ust. § 119 Civil. mimosporového pořádku.

Podle ust. § 31 zákona o rodině platí, že rodiče zastupují nezletilé dítě při právních úkonech, na které není způsobilé.

V daném případě matka nezletilé dítě nemůže zastupovat, protože by došlo k rozporu zájmů její jako rodiče a nezletilým dítětem. proto soud nezletilé ustanoví kolizního opatrovníka / přísl. okresní úřad práce /, který bude nezletilé dítě při tomto právním úkonu zastupovat.

Jsme názoru, že vzdání se výživného pro nezletilé dítě jako pohledávky v dědickém řízení je v rozporu se zájmy dítěte a soud takovýto úkon neschválí.

Dobrý den,

pokud ve věci máte pravomocné rozhodnutí soudu, je třeba v dědickém řízení uplatnit nárok na neuhrazené výživné jako dluh zůstavitele.

Podle ust. § 110 Obč. zákoníku platí:

"(1) Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Jestliže právo dlužník písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty. "

K přihlášení pohledávky doložte pravomocný rozsudek soudu s doložkou právní moci a vykonatelnosti / vyznačí přísl. okresní soud - infocentrum /.

Pokud by byl problém v tom, že zůstavitel výživné platil, je třeba žádat doklady o úhradě / výpis z bankovního účtu nebo poštovní poukázky /.

Dobrý den, pokud by nastala situace, že dítě nebude mít potomky, ani manžela, ale pouze rodičů jako nejbližších příbuzných, tak rodiče budou dědit rovným dílem. Bez ohledu na to, s nímž rodičům dítě žije nebo se kterým rodičem jako udržuje kontakt. Jelikož otec platí výživné, předpokládáme, že je zapsán v rodném listě dítěte, což je podstatnou skutečností pro určení okruhu dědiců v případě její smrti. Pokud by ve druhé dědické skupině podle ustanovení § 474 občanského zákoníku zůstal pouze její otec, zdědí všechen její majetek její otec.

Dobrý den, protože otec zůstavitele není tzv. neopomenutelným dědicem, je možné v závěti odkázat veškerý majetek (nebo pouze část majetku) jiné osobě (například matce). Otec nebude moci tento závěť napadnout z důvodu, že jím byl připraven o svůj dědický podíl. Jde o nejjednodušší a nejvhodnější způsob dosažení Vašeho cíle, a to vyloučení otce zůstavitelky z dědění. Pokud by tato situace nastala, díky závěti byste dědily Vy. Pokud situace nenastane, právní účinky závěti nenastanou ao svém majetku bude nadále rozhodovat Vaše dcera.

Dobrý den,
jestliže povinný z výživného zemřel, tak zanikla i jeho povinnost. Tato nepřechází na dědice. Tím, že žije jen 1 rodič - Vy, máte vyživovací povinnost jen Vy. Tento dluh, i kdyby byl přiznán soudem, přechází na dědice (děti), čímž dochází ke splynutí oprávněné a povinné osoby, a tedy k zániku dluhu. Jedině, kdyby existoval i jiný dědic, na kterého by přešla povinnost ne platit výživné, ale vyplatit dluh přiznaný soudem v určité částky (splatné výživné), tak by ho musel v určitém podílu vyplatit. Ale to je jen hypotéza.