Možnosti dědění v první dědické skupině

Dobrý den. Vzhledem k tomu, že Vaše otázka se týká dědění pouze ve vztahu k dětem případného zůstavitele a pozůstalého manžela, v následujícím textu se soustředím na tzv. první dědickou skupinu, do které uváděné osoby patří. Jelikož ve Vaší otázce nezmiňuje možnost zřízení testamentu (závěti) ani možnost vydědění potomků, ve výkladu se soustředím výhradně na zákonné dědění.

Rozhodující právní úprava

Podle ustanovení § 473 občanského zákoníku platí, že:

"(1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci. "

Obecně k zákonnému dědění

Pokud jde o dědění ze zákona, náš právní řád rozděluji potenciálních dědiců zůstavitele do čtyř dědických skupin. Jak již bylo naznačeno výše, ustanovení § 473 občanského zákoníku upravuje dědiců patřících do první dědické skupiny.

V následujících ustanoveních, tj § 474, § 475 a § 475a občanského zákoníku jsou upraveny další dědické skupiny, a to druhá až čtvrtá. Zákon přitom do zmíněných dědických skupin rozdělil případných dědiců tak, aby rozdělení odpovídalo zejména rodinným (manželským a příbuzenským) a společenským vztahům zůstavitele.

Není však vyloučeno, aby se okruh některých osob v jednotlivých dědických skupinách překrýval. Jako příklad takové situace lze uvést manžela zůstavitele, který je zařazen do první i druhé skupiny zákonných dědiců, přičemž v každé skupině dědí s jiným okruhem zákonných dědiců. Ve vztahu k uvedenému je však třeba uvést, že pokud by zemřel zůstavitel, který neměl žádné děti, tak jeho manžel nemůže samostatně dědit v první dědické skupině, a proto by jako dědic přešel do druhé skupiny zákonných dědiců.

První dědická skupina

Ve výše citovaném zákonném ustanovení § 473 občanského zákoníku je upravena první skupina zákonných dědiců. Do této skupiny dědiců přitom patří nejbližší rodina zůstavitele, tj manžel nebo manželka zůstavitele a jeho děti (resp. Potomci). Ve vztahu k dětem, resp. potomkem je však nutné poznamenat, že přímo zákon upravuje tzv. právo reprezentace, což zjednodušeně řečeno znamená, že pokud dítě zůstavitele zemře dříve než samotný zůstavitel, na místo tohoto zesnulého dítěte nastupují při dědění jeho děti (tj vnuci nebo vnučky zůstavitele).

Z legislativního vyjádření ustanovení § 473 občanského zákoníku vyplývá, že v první skupině zákonných dědiců dědí:

1) manžel nebo manželka zůstavitele,

2) děti (resp. Potomci) zůstavitele.

Dědění v této skupině tedy vychází manželského vztahu a také z existence sestupného příbuzenství v řadě přímé.

Ad 1) Manžel nebo manželka zůstavitele dědí v první skupině zákonných dědiců pouze za předpokladu, že manželství v době smrti zůstavitele existovalo. Jinak řečeno rozhodující je existence platného a trvajícího manželství.

Proto za předpokladu, že v době smrti porušitele bylo manželství pravomocně rozvedeno, bývalý manžel nebo manželka po zůstaviteli nedědí. Pokud však nastala situace, že manžel zemřel nebo manželka zemřela dříve, než nabyl právní moci rozsudek soudu o rozvodu manželství, manželka nebo manžel dědí.

Na druhé straně podmínkou dědění však není např. soužití manželů ve společné domácnosti, a proto samotná skutečnost, že manželé v době smrti zůstavitele spolu nežili, nemá na dědění prakticky žádné právní důsledky.

Pro úplnost je na tomto místě vhodné zdůraznit, že zákon vysloveně hovoří o manželovi zůstavitele. Z tohoto důvodu dědění v první dědické skupině nepřichází v úvahu např. při vztahu druha a družky. Druh nebo družka by mohly dědit jedině jako tzv. spolužijúce osoby v druhé, příp. třetí dědické skupině.

Ad 2) V první skupině jsou vedle manželovi nebo manželce zůstavitele povolané dědit všechny zůstavitelovy děti, a to bez ohledu na to, zda se narodili v manželství nebo mimo manželství. Za děti zůstavitele se považují i děti, které si zůstavitel osvojil v souladu s ustanoveními zákona o rodině.

Na druhé straně děti zůstavitelova manžela nebo manželky (zjednodušeně řečeno zůstavitelovy nevlastní děti), nepatří do první skupiny zákonných dědiců, a to ani tehdy, pokud by žili se zůstavitelem ve společné domácnosti.

závěr

Ve vztahu k Vámi popsané situaci si Vám dovoluji uvést, že rozhodnou skutečností je to, že byt je Vašim výlučným vlastnictvím. Byt by byl tedy předmětem dědění za předpokladu, že zůstavitelem budete Vy. Pokud tedy zemřete první Vy, v takovém případě by byt zdědilo Vaše společné dítě a Váš manžel, oba ve stejném poměru (1/2 k celku).

Pokud by první zemřel Váš manžel, předmětem dědění by nebyl byt, který je Vašim výlučným vlastnictvím. Po Vašem manželovi budete dědit Vy (jako manželka) a všechny jeho děti, tj Vaše společné dítě a také jeho tři děti z předchozího vztahu.

Určité podíly na Vašem bytě by mohly děti Vašeho manžela zdědit jedině tehdy, pokud byste nejprve zemřeli Vy a Váš manžel by po Vás zdědil spoluvlastnický podíl na předmětném bytě. Pokud by následně zemřel i on, tak předmětem dědění by byl i tento spoluvlastnický podíl na bytě (původně zděděný po Vás), který by se rozdělil mezi všechny děti Vašeho manžela.