Povinný díl potomka

Dobrý den, dle mého názoru, který níže zdůvodním, nemáte nárok na částku z darovaného bytu Vaší sestře. 

Darování nemovitosti či finanční dar k její koupi pouze jednomu dítěti je totiž právem rodiče, a to na základě jakéhokoliv důvodu. Namítat započtení na povinný díl je možné pouze za situace, kdy darování bylo provedeno ne více, než 3 roky před smrtí zůstavitele. Pokud by tedy jeden z rodičů zemřel do 3 let od darování finanční částky, měl byste nárok požadovat tzv. započtení povinného dílu a sestře ponížit případnou hodnotu děděné pozůstalosti. 

Díky tomu, že uplynulo více než 11 let od darování finanční částky, nemáte na toto nárok a budete dědit poměrně pozůstalost stanovenou v rámci dědického řízení. 

Dobrý den,

z Vašeho datu předpokládám, že rodič "přepsal" majetek během svého života. 

Dle § 1633 zákona č. 89/2012 Sb.: "Kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Není-li zákonný dědic, nebo nenabude-li dědictví, stávají se dědici odkazovníci podle poměru hodnoty svých odkazů."

Dle uvedeného v případě, že zůstavitel nezanechal závěť, dědí se dle tzv. zákonné posloupnosti - tzn. dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

Dále dle § 1660 zákona č. 89/2012 Sb.: "Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.... Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním." 

V případě, že zůstavitel tedy přepsal svůj majetek darováním, toto darování se dědici započte a ten bude povinný vyplatit ostatní dědice. 

Dobrý den, pokud Váš potomek zdědil určitý majetek na základě závěti, bude se tato projednávat v rámci dědického řízení, kdy je nutné toto pojednat při jednání ohledně dědictví u notáře.

Celé dědické řízení může trvat jedno, avšak i více dědických jednání, přičemž toto vždy záleží na individuálním posouzení daného případu. Bude tedy záležet na tom, zda zůstavitel neopomenul nepominutelné dědice, zda někteří z dědiců nenapadnou dané pořízení pro případ smrti, zda není dědictví předlužené apod.

Ohled výše uvedené uvádím následující: "Notář k projednání věci nařídí jednání, které je neveřejné, a předvolá k němu dědice zůstavitele, vykonavatele závěti a další účastníky, o jejichž práva nebo povinnosti při jednání půjde, jakož i jejich zástupce a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba. Účast na jednání bude umožněna i účastníku řízení, i když k němu nebyl předvolán. Notář vydá rozhodnutí o dědictví, v němž zejména potvrdí nabytí dědictví včetně případného rozdělení pozůstalosti mezi více dědiců."

Pokud se tedy nevyskytnou určité problémy, které by zapříčinily nemožnost rozhodnout v rámci prvého jednání, je pravděpodobně, že bude rozhodnuto během pár hodin. 

§ 188 ZÁkona o zvláštních řízeních soudních

Účinky právní moci rozhodnutí o dědictví

Právní mocí rozhodnutí o dědictví

a) zaniká závěra pozůstalosti a všechna opatření, která byla přijata k zajištění pozůstalosti,

b) zaniká správa pozůstalosti; povinnosti uložené ustanovením § 190 odst. 2 tím nejsou dotčeny,

c) je skončeno řízení o pozůstalosti.