Prodej bytu nabytého děděním v nepřímém řadě

Dobrý den, na Vaši otázku odpovídáme následovně:

Základní právní úprava problematiky je obsažena v ustanoveních občanského zákoníku ( "OZ") a ust. zákona o dani z příjmů.

I. / Otázku dědění, resp. postupu při dědění v odpovědi nebudeme rozebírat, protože tento problém máte vyřešen.

II./ Pojmy rodinný příslušník, blízká osoby, příbuzný v přímém a nepřímém řadě jsou definovány v ustanoveních OZ a tedy pokud zvláštní zákon neobsahuje speciální právní úpravu platí ust. OZ. Vymezení okruhu blízkých osob má především význam pro některé občanskoprávní vztahy např. uplatnění předkupního práva, možnost odporovat právnímu úkonu podle § 42a / OZ, předkupní právo spoluvlastníků při převodu spoluvlastnického podílu podle § 140 OZ.

III./ OZ definuje pojem blízké osoby v ust. § ust. § 116 a stupně příbuzenství v ust. § 117 následovně:

"Blízká osoby

§ 116 Obč. zákoníku: "Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní."

Poznámky k textu:

Z uvedeného vyplývá, že blízké osoby občanský zákoník vymezuje a to:

1. / Přímo: Osoby uvedené v první větě před středníkem jsou blízkými osobami bez ohledu na to, jaké jsou faktické vztahy mezi nimi - tedy jedná se o příbuzného v řadě přímé, sourozence a manžela. Příbuznými v řadě přímé (v pokolení přímém) jsou přímí předkové - ascendenti a potomci - descendenti.

Příbuznými v řadě pobočné jsou sourozenci a to bez ohledu na to, zda mají společných obou rodičů nebo jen jednoho rodiče.

Příbuzný v řadě pobočné pocházejí od společného předka, přičemž nejsou příbuznými v řadě, např. sestřenice a bratranci.

2. / Nepřímo: Blízká osoby jsou i osoby uvedené v druhé větě cit. § 116 Obč. zákoníku jako "jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké", u nichž se vyžaduje rodinný nebo obdobný poměr (druh a družka, opatrovník a opatrovanec) i faktický vztah osobního mezi těmito osobami, vše jen za předpokladu , že jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z těchto osob, druhá důvodně pociťovala jako vlastní.

IV./ Podle ust. § 117 OZ se "stupeň příbuzenství dvou osob určuje podle počtu zrození, jimiž v řadě přímé pochází jedna od druhé av řadě pobočné obě od nejbližšího společného předka."

Poznámky k textu:

Za příbuzenství v řadě se zde považuje vztah předků - ascendentů / a potomků - descendenti. Stupeň jejich příbuzenství se určuje podle počtu zrození, jimiž jedna osoba pochází od druhé osoby, např. otec a syn jsou příbuzní v řadě v prvním stupni.

Za příbuzenství v nepřímém řadě se zde považuje vztah mezi osobami, které mají nejbližšího společného předka, přičemž jedna osoba nepochází od druhé. Stupeň jejich příbuzenství se určuje podle počtu zrození, jimiž pocházejí od nejbližšího společného předka, např. sourozenci jsou příbuzní v nepřímém řadě ve druhém stupni, protože první stupeň nepřichází v úvahu, protože na tento příbuzenský vztah třeba nejméně dvoje zrození.

Okruh osob tvořících příbuzenství, jakož i jeho jednotlivé stupně jsou právně významné např. při dědění, při uzavření manželství v souvislosti s okolnostmi vylučujícími manželství, při vzájemné vyživovací povinnosti a podobně.

Pokud vezmeme v úvahu Váš vztah - strýc - otcův bratr a Vy jako jeho neteř, pak se jedná o příbuzných v nepřímém řadě, protože máte společného předka, kterým se Vaši starý rodiče.

V. / Prodej nemovitosti nabyté děděním

V případě zdanění, resp. osvobození příjmů z prodeje zděděné nemovitosti je třeba rozlišovat mezi prodejem nemovitosti nabyté děděním v řadě přímé nebo děděním v nepřímém řadě jako jsme uvedli výše.

O dědění v přímém řadě jde tehdy, jestliže zůstavitelem je příbuzný v řadě, tj přímý předek nebo přímý potomek (např. Rodiče, děti, prarodiče, vnuci). Ze zákona o dani z příjmu platí, že příjem z prodeje nemovitosti, která byla získána děděním (postupným děděním) v řadě přímé nebo některým z manželů je od daně osvobozen, pokud uplyne alespoň 5 let ode dne nabytí této nemovitosti prokazatelně do vlastnictví nebo spoluvlastnictví zůstavitele (nebo zůstavitelův).

Pokud se jedná o Váš případ, příjem z prodeje nemovitosti nabyté děděním v nepřímém řadě, tedy např. po strýci, by byl osvobozen od daně z příjmu až po uplynutí pěti let ode dne, kdy byste Vy nabyly nemovitost do vlastnictví jako dědic (§ 9 odst. 1 písm. a) zákona). Podle OZ se vlastnictví při dědění nabývá smrtí zůstavitele, tj ne až vkladem do katastru nemovitostí jako při smluvním převodu nemovitosti.

Důležité pro Vás je vědět, že jako výdaj si můžete uplatnit hodnotu nemovitosti podle rozhodnutí v dědickém řízení. Jako výdaj můžete uplatnit i další náklady, např. cena za znalecký posudek, poplatky za ověření podpisů, správní poplatek pro katastrální obor. Příjmem bude částka získaná prodejem předmětného bytu.

Podle zákona o dani z příjmu platí, že pokud má poplatník příjem z prodeje nemovitosti, který není osvobozen od daně a takový příjem přesáhne za zdaňovací období roku 2017 polovinu základní nezdanitelné části základu daně na poplatníka, tedy částku 1 901,67 eura, je povinen podat přiznání k dani z příjmů FO typ B.

Závěr ve Vašem případě je ten, že Váš strýc je pro účely daně z příjmů příbuzným v nepřímém řadě.

Doufáme, že naše právní ráda Vám pomůže a bude pro Vás i příjemným čtením.

Dobrý den,

na Vaši otázku uvádíme, že podle ust. zákona o dani z příjmů zdanění bude podléhat pouze příjem, který bude odpovídat podílu na pozemku, při kterém ještě neuplynula doba 5 let ode dne jeho nabytí.

Při nabytí nemovitosti děděním se vlastnictví nabývá smrtí zůstavitele.

Výdajům ve Vámi uvedeném případě bude cena uvedená v osvědčení o dědictví, resp. usnesení o dědictví.

Tj: Pokud pozemek, při kterém neuplynula doba od jeho nabytí více jak 5 let, bude nižší než cena uvedená v osvědčení o dědictví nebo usnesení o dědictví, prodávající daň platit nebude, protože výdaj bude vyšší než příjem.

Výdajům při prodeji nemovitosti může být také správní poplatek za podání návrhu na vklad na katastrální odbor, odměna za vyhotovení znaleckého posudku, odměna advokátovi za sepsání kupní smlouvy.

Online tiskopisy pro podání daňového přiznání naleznete na stránce Finanční správy SR (www.drsr.sk).

Daňové přiznání za rok 2019 se podává až v roce 2020.

Nezapomeňte také na podání daňového přiznání k dani z nemovitostí podle zákona o místních daních a místním poplatku za komunální odpad a drobné stavební odpady.

Dobrý den, pokud Vám zemřela máma, která byla výlučným vlastníkem nemovitosti, nebo podílovým spoluvlastníkům nemovitosti a neproběhlo zatím dědické řízení, nemůžete prodat majetek vaší matky, protože nejste jeho vlastníky.

V otázce uvádíte, že v domě bydlí syn zůstavitelky. Podle ust. Obč. zákoníku syn bude zákonným dědicem po své matce.

V dědickém řízení se můžete dohodnout v závislosti na rozsahu dědictví, dědických podílů, jakož i Vašich finančních možností, kdo se stane dědicem předmětného domu, pokud se nedohodnete, notář rozhodne podle dědických podílů.

Dobrý den,

jelikož jste dědily v nepřímém řadě a neuplynulo více než 5 let od nabytí nemovitosti, pak při prodeji předmětné nemovitosti výdajům u Vás bude cena nemovitosti uvedená v osvědčení o dědictví a příjmem bude cena, za kterou nemovitost nyní prodáte, pak příjem z hlediska zákona o dani z příjmů mít nebudete a tudíž nebudete platit daň z příjmu zděděné nemovitosti. Uvedené se týká i odvodů na zdrav. pojištění.

Příklad:

Cena nemovitosti uvedená v osvědčení o dědictví v roce 2019: 50 000 €.

Cena nemovitosti dle znal. posudku při prodeji předmětné nemovitosti v roce 2019: 45 000 €.

Rozdíl: - 5000 €.

Pokud tedy rozdíl bude minusový, daň platit nebudete, ale daňové přiznání musíte podat.