Rozdělení dědictví během života?

^Odpověď

Dobrý večer,

na Vaši otázku uvádíme odpověď, která je vyjádřením právního názoru naší advokátní kanceláře:

Otázka sestává v podstatě ze dvou rovin právních problémů:

I. / Dědění podle ust. občanského zákoníku

Podle ust. § 460 a násl. Občanského zákoníku ( "OZ") "dědictví se nabývá smrtí zůstavitele. Dědí se ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů. Nenabude dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona. Pokud vstoupí ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající část dědici ze zákona.

Dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí.

Pokud je více dědiců, odpovídají za náklady zůstavitelova pohřbu a za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví. "

Ust. § 473 a násl. OZ rozeznává čtyři dědické skupiny v závislosti na tom, kdo z potomků nebo předků se dožil smrti zůstavitele.

Z uvedeného stručného citování OZ vyplývá, že dědictví se nabývá smrtí zůstavitele. V otázce píšete, že se jedná o rodinný dům, jehož výlučným vlastníkem je Vaše matka. Za současné situace, v podstatě všechny dohody, které by v době žití vlastníka nemovitosti uzavřeli případný příští dědicové, je ze zákona neplatná. Ústní a ani písemná dohoda s Vaší sestrou o tom, že se vzdá dědictví (dědictví ještě není) za podmínky, že její vyplatíte dohodnutou sumu, by byla absolutně neplatná. Důvod je ten, že v současnosti, tedy když píšeme tuto odpověď, Vaše sestra a ani Vy nejste dědicové, a na stárne Vaší sestry by vzniklo bezdůvodné obohacení.

Třeba vědět, že vlastník nemovitosti může za svého života nakládat nebo i nenákladné se svou nemovitostí dle svého uvážení, tedy prodat nebo neprodat, darovat nebo i nedarovat, pronajmout nebo i nepronajímat atd.

Pokud by se Vaše sestra vzdala dědictví, které ještě neexistuje, v současnosti ať už ústní nebo písemnou formou na tom základě, že byste jí vyplatily 1/2 hodnoty nezrekonstruovaný nemovitosti, taková dohoda je ze zákona neplatná ve smyslu ust. § 574 OZ:

"Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, které mohou vzniknout až v budoucnu, je neplatná." Navíc na stárne Vaše sestry by vzniklo bezdůvodné obohacení.

Navíc Vaše mama může za života ve smyslu ust. § 476 OZ sepsat závěť a určit závetných dědiců v jiném rozsahu, určit dědiců jednotlivých věcí, které budou předmětem dědění (např. Určí, že jeden dědic dostane dům, druhý dědic 70 000 €). Omezení je dáno ust. § 479 OZ:

"Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud tomu závěť odporuje, je v této části neplatný, pokud nedošlo k vydědění uvedených potomků . "

II./ Investice do cizí nemovitosti

Tato problematika investic do cizí nemovitosti je v naší poradně velmi častá. V otázce uvádíte, že jste s manželem investovali do nemovitosti Vaší matky. Z otázky usuzujeme, že nemáte sepsanou žádnou smlouvu resp. dohodu o předmětné investici.

Na straně vlastníka nemovitosti tím, že někdo investoval do této nemovitosti, vzniklo bezdůvodné obohacení. Toto obohacení v podstatě vzniklo okamžikem investování do nemovitosti - kdy se majetek vlastníka nemovitosti zvýšil o hodnotu odpovídající zvýšení hodnoty věci. Z ust. § 451 a násl. OZ platí:

"Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů."

Uplatnění nároku vůči vlastníkovi nemovitosti však podléhá promlčení ve smyslu ust. § 107 OZ - dvouletá promlčecí lhůta.

Připojujeme i rozhodnutí NS ČR z 29.3.2003, sp. zn. 25 Cdo 355/2001:

"Vynaložených investic do cizí nemovitosti bez právního důvodu vzniká vlastníkovi bezdůvodné obohacení (v rozsahu zhodnocení nemovitosti) k okamžiku, kdy ke zhodnocení došlo, tedy kdy se majetkový stav vlastníka zvýšil o hodnotu odpovídající zvýšení hodnoty věci. Prospěch z plnění bez právního důvodu (§ 451 odst. 1 a 2 ObčZ) vzniká přijetím tohoto plnění a již v tomto okamžiku také vzniká příjemci tohoto plnění (bez ohledu na zavinění) peněžitý dluh, který nepřechází na nového vlastníka nemovitosti. Z toho vyplývá, že nárok na náhradu za zhodnocení nemovitosti nelze uplatňovat vůči tomu, kdo později nabyl nemovitost, ale vůči tomu, kdo ji vlastnil v době, kdy k tomuto zhodnocení došlo. "

Možností je řešit finanční investice do nemovitosti dohodou se současným uznáním závazku ze strany vlastníka nemovitosti. Nejlepší by bylo pro Vás jako investujících, kdyby vlastník nemovitosti na Vás převedl darovací smlouvou podíl na předmětné nemovitosti s doživotním užíváním a bydlením v předmětné nemovitosti současné vlastněné. Třeba vědět, že v případě, dědického řízení by se Vám předmětný dar započetl na Váš dědický podíl.



Pokud by k žádné dohodě mezi vámi a držitelem nemovitosti nedošlo, následně se nemůžete domáhat vůči nabyvateli nemovitosti, resp. nárok na náhradu za zhodnocení nemovitosti nelze uplatňovat vůči tomu, kdo by později nabyl nemovitost, ale nárok můžete uplatnit pouze vůči tomu, kdo ji vlastnil v době, kdy k tomuto zhodnocení došlo.

Další možností je sepsání dohody o Vašem právu doživotního užívání a bydlení v předmětné nemovitosti. Toto Vaše právo by následně přešlo na budoucího vlastníka nemovitosti. K nabytí tohoto práva je nezbytný vklad do katastru nemovitostí. Zároveň platí, že při změně vlastnických práv v dědickém řízení by vám toto právo zůstalo zachováno.

Ve věci doporučujeme kontaktovat advokáta.

©

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.

^Odpověď

Dobrý den,

ze zákona platí, že dědictví se nabývá smrtí zůstavitele.

Prakticky to znamená, že rodiče Vašeho manžela mohou se svým majetkem disponovat podle svého uvážení a nepotřebují k tomu žádný souhlas svých dětí a na druhé straně děti nemohou za života rodičů žádat, aby jim rozdělili budoucí dědictví.

Pokud by i manžel chtěl požádat o svou částku z nemovitosti, která by na něj připadala v případě dědění, jeho rodiče tuto žádost nemusí brát v úvahu a nejsou na tuto povinen odpovědět. Upozorňujeme, že není podmínkou darování nebo prodeje nemovitosti Vašemu manželovi to, aby v dotyčné nemovitosti i býval.

Řešením by snad bylo zjistit důvody tohoto stavu a uspořádat je-li to možné.

Chceme ještě uvést, že v případě úmrtí rodiče Vašeho manžela platí, že ust. § 484 občanského zákoníku (citujeme):

"Soud potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů. Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklá darování; jde-li o dědice uvedeného v ustanovení § 473 odst. 2, započte se kromě toho i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědiců předek. Při dědění ze závěti je třeba toto započtení provést, pokud k tomu dal zůstavitel příkaz anebo jestliže by jinak obdarovaný dědic byl proti dědici uvedenému v ustanovení § 479 neodůvodněně zvýhodněn. "

Z uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že dědici do dědického podílu se započítává to co za života od zůstavitele dostal pokud se nejedná o obvyklé darování. Darování nemovitosti se nepovažuje za obvyklý dar.

Nebo jinak, sourozencům Vašeho manžela se započítává na jejich dědický podíl to, co za života již dostali od zůstavitele pokud se nejedná o obvyklé darování. Podmínkou však je, aby nějaký majetek byl předmětem dědictví.

Současně platí, že pokud by rodiče manžela sepsali závěť, pak podle ust. § 479 Obč. zákoníku platí, že "zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud tomu závěť odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků."

Stav nemovitosti můžete zjistit na stránce www.katasterportal.sk.

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.

^Odpověď

Dobrý den,

pokud je problém pouze v tom, že Váš otec nechce nic vyřizovat ohledně kupní smlouvy, pak věc můžete řešit také tím způsobem, že advokát případně notář se i osobně může dostavit k Vám za účelem ověření jeho podpisu na kupní případně darovací smlouvě.

Z otázky předpokládáme, že RD je ve společném jmění manželů. Pokud je to tak, pak platí ust. § 145 Obč. zákoníku:

"(1) Běžné věci týkající se společných věcí může vyřizovat každý z manželů. V ostatních věcech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný.

(2) Z právních úkonů týkajících se společných věcí jsou oprávněni a povinni oba manželé společně a nerozdílně. "

Z uvedeného zákonného textu vyplývá, že pokud byste chtěli investovat - rekonstruovat RD, potřebujete souhlas obou rodičů jako bezpodílové spoluvlastníků.

Otce jako vlastníka nemovitosti nemůžete přinutit k tomu, aby nemovitost převedl na budoucích potencionálních dědiců resp. aby souhlasil s rekonstrukcí.

Je však rozeznávat investice do nemovitosti spočívající ve změně vybavení (lednice, TV a podobně), nebo jde o práce, kde není třeba ohlášení stav. úřadu (výměna oken, dveří, malování a podobně) nebo stav. práce, kde potřebujete ohlášení popřípadě stavební povolení stav. úřadu. Pro podání ohlášení stavby případně pro podání žádosti o stav. povolení jsou potřeba podpisy obou vlastníků nemovitosti.

Pokud je ve věci třeba ohlášení stav. úřadu případně stav. povolení, možností je jen dohodnout písemně, že oba rodiče budou souhlasit s rekonstrukcí nemovitosti a podat ohlášení resp. žádost o stav. povolení na stav. úřad.

Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.