V případě úmrtí manžela mám nárok dědit?

Dobrý den, pokud manžel nesepsal jiné pořízení pro případ smrti, viz. ust. § 1491 Občanského zákoníku, mezi které patří závěť, dědická smouva či dovětek, bude se postupovat dle tzv. zákonné dědické posloupnosti, která je stanovena v ust. § 1635 a následující Občanského zákoníku. Celkem se jedná o 6 tříd dědiců. Pro Vás s ohledem na dotaz bude důležitá tzv. první třída dědiců. 
§ 1635
První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Tudíž, majetek, který je ve výlučném vlastnictví Vašeho manžela, se bude dělit rovným dílem mezi Vás, jakožto jeho manželku, a mezi jeho potomky- 2 děti. 

Zde pak bude záležet v rámci dědického řízení na vás, jakožto dědicích, zda nemovitost bude v podílovém spoluvlastnictví, či zda připadne do vlastnictví jednoho z Vás a ostatní vyplatí. 

Dobrý den, pokud manželovi rodiče nesepíší pořízení pro případ smrti ve formě závěti, dědické smlouvy či dovětku- viz. ust. § 1491 Občanského zákoníku, kde pozůstalost rozdělí dle jejich vůle, bude se dědit dle tzv. zákonné dědické posloupnosti.

Zde připadá v úvahu první třída dědiců, neboť rodiče pozůstalého manžela mají jak své potomky, tak i potomky jejich potomků. První třída dědiců je upravena v ust. § 1635 Občanského zákoníku.

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Vaše osoba by připadala v úvahu jako osoba žijící ve společné domácnosti se zůstavitelem po dobu alespoň 1 roku před jejich smrtí. Tato osoba však dědí až za situace, kdy není možné dědit dle pravidla v první třídě dědiců, výše uvedené.

§ 1636

Druhá třída dědiců

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

Dobrý den,

záleží, zda manžel sepsal (nebo v budoucnu ještě sepíše) dědickou smlouvu, nebo závěť. Pokud by tomu tak bylo, pak by bylo na jeho vůli, jak svůj majetek (včetně dané nemovitosti) rozdělí. Závěť je právní dokument, který umožňuje zůstavitelům libovolně určit, jak má být jejich majetek rozdělen po jejich smrti. Jediným omezením při tvorbě závěti jsou tzv. neopominutelní dědicové. Podle současné právní úpravy jsou nepominutelnými dědici pouze potomci zůstavitele, tedy jeho děti. Nicméně, pokud manžel žádné děti nemá, pak je toto omezení ve vašem případě irelevantní. Závěť má přednost před děděním ze zákona, tedy pokud by ji manžel sepsal, v dědickém řízení by bylo nutné se ji řídit. 

Pokud závěť, ani dědická smlouva sepsána nebyla (a ani v budoucnu nebudou), pak nastupuje tzv. dědění ze zákona podle dědické posloupnosti. Zákonná dědická posloupnost ustupuje dědické smlouvě a závěti jako projevům autonomie vůle zůstavitele. Pokud zůstavitel vytvořil platnou dědickou smlouvu nebo závěť, pak se dědictví řídí podle nich. Ve vašem případě by nastoupilo dědění podle druhé dědické třídy.  Podle druhé dědické třídy, nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

Pokud tedy manžel nemá žádné děti a jeho rodiče již nežijí, pak podle druhé dědické třídy budete jediným dědicem vy, a celá nemovitost tak děděním přejde do Vašeho vlastnictví. 

Dobrý den, ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří právě i Vámi zmíněna závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. 

Sepsáním závěti může zůstavitel pro případ své smrti vyřešit své majetkové záležitosti a předejít tak následným majetkovým sporům mezi dědici.

Pokud v závěti není zakotven institut vydědění, kdy zůstavitel vydědil nepominutelného dědice- potomka, není možné aby z dědictví svého syna vynechal. Tato situace však neplatí pro Vás, coby manželku zesnulého. 

Občanský zákoník v ust. § 1642 a následující stanoví ochranu tzv. nepominutelných dědiců, mezi které patří potomci zesnulého.

§ 1642

Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

§ 1643

(1) Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

(2) Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

Tudíž z výše uvedeného plyne, že potomkovi vždy musí zůstat alespoň 1/4 nebo 3/4 jeho zákonného podílu, i přestože byla sepsána závěť, která jej z dědictví bezdůvodně vynechala (vyjma institutu vydědění).

Tato ochrana se však netýká manželů, tudíž pokud Vám manžel nic nezanechal, nebudete v dědickém řízení dědicem. 

Dobrý den, ust. § 709 Občanského zákoníku zakotvuje následující:
Zákonný režim
§ 709
(1) Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co
a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
(2) Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.
Tedy, s ohledem na to, že byt vlastníte před uzavřením manželství, tento bude i nadále ve Vašem vlastnictví a nebude spadat do SJM. 
Zde následně bude záležet na Vás, zda budete chtít nemovitost do SJM vložit formou rozšíření SJM či nikoliv. 
Co se týče případného dědictví, byt bude samozřejmě v případě Vaší smrti součástí dědického řízení, pokud budete nadále jeho vlastníkem. Zde bude záležet na tom, zda sepíšete pořízení pro případ smrti či nikoliv.
Pokud nesepíšete jiné pořízení pro případ smrti dle ust. § 1491 OZ, kde stanovíte, kdo by měl a jakým způsobem dědit, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou zakotveny v ust. §1635 a násl. OZ.

Dobrý den, především záleží na tom, zda zůstavitel sepsal pořízení pro případ smrti či nikoliv. Ust § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. OZ.

S ohledem na to, že v závěti by byly stanoveny podmínky způsobu dědictví na základě vůle zůstavitele, a dle toho by následně bylo dědictví rozděleno, zaměřím se na zákonnou posloupnost.

Ve Vašem případě se bude jednat o první třídu dědiců:

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Tedy je tomu odlišně oproti Vašemu dotazu, neboť jak Vy, tak děti dědíte stejným dílem. 

Další problémem ještě může být společné jmění manželů. Pokud za trvání manželství jste měli majetek v SJM, bude nutné nejprve a SJM vypořádat, kdy do dědictví připadne část, která po zániku SJM náleží pozůstalému manželovi. 

Dobrý den, 

Rodinný dům je ve výlučném vlastnictví Vašeho manžela a nyní se nabízí dvě možnosti, jak může darování poloviny domu na Vás proběhnout. První možností je uzavření darovací smlouvy, díky které bude polovina domu převedena na Vás. Při takovém převodu budete v katastru nemovitostí uvedeni oba jako podíloví vlastníci. Další nabízenou možností je manželská smlouva, v níž se manželé dohodnou na rozšíření společného jmění manželů o dům, jež spadá do výlučného vlastnictví Vašeho manžela. Je třeba tak učinit formou notářského zápisu, který bude následně sloužit jako podklad pro zápis změny vlastnictví v katastru nemovitostí. 

Poté by se v případě smrti Vašeho manžela dědila pouze druhá polovina domu, která byla vlastněná manželem. Kdyby nebyla napsána závěť či dědická smlouva, pak byste podle zákona dědila Vy se syny, každý 1/3 z této poloviny domu. 

Dobrý den,

podle § 1474 OZ se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto důvody mohou působit i vedle sebe. 

Kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části (§ 1633 odst. 1 OZ). 

V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem (§ 1635 odst. 1). Z § 1636 OZ vyplývá, že nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti. 

Pokud tedy Váš manžel nemá žádné potomky, tak budete Vy dědit v druhé dědické třídě společně s jeho rodiči a také s těmi, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Vám ale jistě náleží ½ pozůstalosti. Pokud žádná jiná osoba uvedená v druhé třídě kromě Vás není, zdědíte celou pozůstalost pouze Vy.

Dobrý den, především je možné sepsat pořízení pro případ smrti, ve kterém bude majetek mezi dědice rozdělen, s tímto Vám pomůže notář ve Vašem okolí, nebo bude možné využít institutu vzdání se dědictví ve Váš prospěch nebo institutu zřeknutí se dědictví, nicméně s tímto by dcery musely souhlasit.

Institut tzv. zřeknutí se dědictví dle ust. §1484 Občanského zákoníku: 
§ 1484
Zřeknutí se dědického práva
(1) Dědického práva se lze předem zříci smlouvou se zůstavitelem; není-li jinak ujednáno, působí zřeknutí i proti potomkům. Kdo se zřekne dědického práva, zříká se tím i práva na povinný díl; kdo se však zřekne jen práva na povinný díl, nezříká se tím práva z dědické posloupnosti.
(2) Zřekl-li se někdo dědického práva ve prospěch jiné osoby, má se za to, že zřeknutí platí, jen stane-li se tato osoba dědicem.
(3) Smlouva vyžaduje formu veřejné listiny; práva a povinnosti z ní však mohou být zrušeny, pokud strany dodrží písemnou formu.
Na základě smlouvy o zřeknutí se dědického práva, která se uzavírá za života zůstavitele, se dědic svého dědictví zřekne. 

§ 1490

Vzdání se dědictví

(1) Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky. Souhlasí-li i druhý dědic, použijí se obdobně ustanovení § 1714 až 1720; nesouhlasí-li však, k vzdání se dědictví se nepřihlíží.

Co se týče pořízení pro případ smrti:

§ 1491

Pořízení pro případ smrti jsou závěť, dědická smlouva nebo dovětek.

§ 1492

Pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl.

Zde však upozorňuji na nemožnost zkrátit dcerám jejich právo na povinný díl.

§ 1643

(1) Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

(2) Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

Nicméně tyto smlouvy, s ohledem na to, že jsou nutné ve formě veřejné listiny, sepisuje notář, který Vám mimo jiné i poradí, jaký nejlepší způsob řešení je při Vaší myšlence možné použít. Doporučuji tedy nakontaktovat notáře ve Vašem okolí, objednat se k němu na schůzku.

Dobrý den, Občanský zákoník v ust. § 709 stanoví, že:
§ 709

(1) Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co

a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,

b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,

...

Tedy, pokud by manžel zdědil nemovitost, a jeho rodiče nezamýšleli jinak, stane se zděděná nemovitost jeho výhradním vlastnictvím nikoliv součástí SJM.

Co se týče jeho případné smrti, uvádím následující:

Pokud nesepíše pořízení pro případ smrti, ve kterém odkážete majetek určitým osobám- například pouze dětem, bude se dědit na základě dědické posloupnosti. Obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti.
Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. Občanského zákoníku.

Ve vašem případě připadá v úvahu první třída dědiců:

§ 1635
První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Tedy, v případě zákonné posloupnosti budete dědit s potomky manžela stejným dílem. Oproti Vám však manžel v případě sepsání závěti nemůže vynechat své potomky, neboť tito jsou nepominutelnými dědici a mají ze zákona právo alespoň na zákonný podíl. 

Dobrý den, pokud by manžel zemřel, a po uzavření manželství jste měli režim SJM, bude nejprve třeba zaniklé SJM vypořádat, kdy následně vypořádaná část SJM připadající zesnulému manželovi se stane součástí dědictví, a část vypořádaného SJM přeživšího manžela se stane jeho výlučným majetkem. 

Pokud by se však jednalo o klasické podílové spoluvlastnictví dané nemovitosti, podíl se stane součástí dědického řízení a bude se rozdělovat dědictví dle níže uvedených pravidel. 

Současně bude záležet na tom, na základě jakého titulu se bude dědit.

Obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. Občanského zákoníku.

Tedy, buď se buď se rozdělí dědictví po zůstaviteli dle jeho vůle sepsané v závěti, nebo se využije dědění dle zákonných dědických tříd.

S ohledem na Vámi uvedené potomky by v případě zákonné posloupnosti připadala v úvahu první třída dědiců, kdy se dědí následovně 
§ 1635
První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Současně je možné též v rámci dědického řízení uplatnit vnosy do daného majetku, nicméně toto by bylo řešením až v okamžiku projednávaného dědictví. 

Dobrý den, na počátku uvádím, že jak váš společný potomek, tak potomci z předchozího manželství jsou tzv. nepominutelnými dědici, kteří mají ze zákona až na výjimky (institut vydědění) právo alespoň na tzv. povinný díl. 

Obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Pokud zůstavitel tuto závěť sepíše, je určení dědictví jednoznačné, avšak vždy musí potomkům vyjma výše uvedené výjimky zůstat alespoň povinný díl. Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. Občanského zákoníku. 
§ 1635

První třída dědiců(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
Stejný díl pozůstalosti získají zůstavitelovi děti a manžel. 

Co se týče dědictví po otci pro jeho přímé potomky, uvádím následující: pokud rodič své potomky dle ust. § 1646 a násl. Občanského zákoníku nevydědí, jsou tzv. nepominutelnými dědici, kteří mají ze zákona právo na tzv. povinný díl. 
Nepominutelný dědic
§ 1642
Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.
§ 1643
(1) Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.
(2) Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.
ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Pokud tedy otec tuto závěť sepíše, je určení dědictví jednoznačné, avšak vždy musí potomkům vyjma výše uvedené výjimky zůstat alespoň povinný díl.

Tedy, jsou dvě možnosti dědění. Buď manžel sepíše závěť se zachováním zákonných podílů nebo se bude dědit na základě zákonných dědických tříd, kdy budete dědit Vy a 3 potomci, každý stejným dílem. Pi zániku manželství při smrti jednoho z manželů též není možno opomenout vypořádání SJM.

Dobrý den, mám za to, že není zde důvod pochybovat o tom, že by byt neměli zdědit Vaše děti. 

Pokud jste jediným vlastníkem oné nemovitosti po zemřelém manželovi, uvádím následující:

Obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Pokud zůstavitel tuto závěť sepíše, je určení dědictví jasné. Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. Občanského zákoníku. Co se týče dědických tříd, těchto je celkem 6 a platí, že pokud se nenachází dědicové třídy předchozí, dědí dědicové tříd následujících.

S ohledem na to, že máte potomky, přichází v úvahu ihned první třída dědiců:

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Tedy, pokud jste jediným vlastníkem nemovitosti, zdědí jí celou, pokud neurčíte jinak, Vaši potomci. Pokud byste byla pouze podílovým spoluvlastníkem, připadne podíl Vašim potomkům. 

Dobrý den, sepis závěti je samozřejmě možné dle jeho libovůle, avšak musí zde splnit jednu podmínku, a to neopomenutí potomků. Je tomu tak z následujících důvodů:

Potomci jsou tzv. nepominutelnými dědici, přičemž pokud zůstavitelé nevyužijí institutu vydědění, mají ze zákona právo alespoň na tzv. zákonný díl:
Ust. Občanského zákoníku:
§ 1642
Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.
§ 1643
(1) Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.
(2) Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

Tedy, pokud nemovitost přepíše v případě jeho smrti na Vás a současně potomkům zůstane alespoň jejich povinný díl, neshledávám v tomto problém (samozřejmě se potomci i přes jejich vynechání v závěti mohou dobrovolně dědictví vůči Vám vzdát).

S tímto Vám však nejlépe pomůže notář ve Vašem okolí. Jednak zajistí právní důsledky, které pořizovatel zamýšlel a pozůstalost bude skutečně podle jeho vůle projednána. Současně notář uloží závěť, do elektronické Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky.

Dobrý den, obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti.
Pokud zůstavitel tuto závěť sepíše, je určení dědictví jasné.
Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. Občanského zákoníku. Co se týče dědických tříd, těchto je celkem 6 a platí, že pokud se nenachází dědicové třídy předchozí, dědí dědicové tříd následujících. 

Ve Vámi uvedeném případě nastupuje první třída dědiců, neboť uvádíte, že zesnulý měl manželku a potomky.

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Tedy, dle zákonné posloupnosti by manželka a potomci zesnulého dědili stejným dílem. 

Dobrý den, toto rozhodnutí bude záležet především na Vašem manželovi. Pokud nechce SJM rozšířit o onu nemovitost, čímž by se tak nemovitost stala součástí SJM, je možné například zapsat Vás jakožto osobu, která má nárok na doživotní užívání nemovitosti- na tzv. věcné břemeno dožití.

Pokud by však ani jedna z výše uvedených možností nepřipadala v úvahu, poté platí následující:

Zůstaviteli je umožněno, aby o svém majetku sepsal pořízení pro případ smrti. Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti například ve formě závěti, bude se dědit dle zákonných dědických tříd, a to dle první třídy. 
Občanský zákoník stanoví:
§ 1635
První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
Co se týče rozdělení majetku, zde s ohledem na existující SJM bude nejprve třeba zaniklé SJM vypořádat. Velmi obecně (avšak samozřejmě bude záležet na způsobu vypořádání na základě rozhodnutí) se toto dá obvykle vysvětlit tak, že polovina majetku připadne přeživšímu manželovi a druhá polovina majetku spadne do dědictví. 

Dle zákonných dědických tříd byste dědila s potomky stejným dílem. Pokud by však manžel sepsal pořízení pro případ smrti, kde by Vás z dědictví vynechal, je to jeho právo.