Vyplacení dědického podílu ostatními dědici

Dobrý den.

V dědickém řízení po Vašem otci se bude zároveň vypořádává i bezpodílové spoluvlastnictvím manželů a proto předmětem dědictví bude jen 1/2 domu, protože 1/2 domu patří manželce Vašeho otce.

Pokud Váš otec nezanechal závěť, tak po Vašem otci budou dědit zákonní dědici, kterými jsou v první dědické skupině zůstavitelovy děti a manželka, a to každý z nich rovným dílem. Z uvedeného důvodu předmět dědění, tj 1/2 domu se rozdělí na 3 části mezi Vás, otcova syn a jeho manželku. Váš dědický podíl pak bude ve výši 1/6 domu.

V dědickém řízení mají dědicové právo uzavřít dohodu, na jejímž základě předmět dědění zdědí jen některý z dědiců, přičemž tento dědic je povinen ve lhůtě uvedené v dohodě vyplatit ustupujících dědiců. Je jen na dědicích, zda takovou dohodu uzavřou či nikoliv. Pokud se dědicové nedohodnou, tak notář jako soudní komisař musí postupovat podle zákona a každému dědici přisoudí zákonem určený podíl.

Dědic může dědictví odmítnout, přičemž odmítnutí dědictví musí uskutečnit buď ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením zaslaným soudu a to ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy se o právu odmítnout dědictví ao jeho následcích dozvěděl.

Pokud jde o hypotéku, tak je třeba platit ji i během dědického řízení. Předpokládám, že manželka Vašeho otce byla při hypotéce spoludlužníkům a proto ji platí ona. Poskytnutý hypoteční úvěr je zajištěn zástavním právem k nemovitosti pro případ neplacení úvěru, kdy banka je oprávněna uplatnit zástavní právo a nemovitost prodat. V případě, že budete dědicem a neodmítnete dědictví, tak jako dědic zodpovídáte za zůstavitelovy dluhy, které na Vás prošly jeho smrtí, do výše ceny nabytého dědictví.

Dobrý den. POKUD Měl být rodinný dům s hodnotu 50.000, - € předmětem dědictví, přičemž dědičné mele být dva sourozenci, za předpokladu, že nebyl zřízení závěť nebe listina o vydědění, jejich dědické podíl by byly v podstatě Stejné (1/2 a 1/2) . Oba by tedy zdědily podíl na nemovitosti o velikosti 1/2. Vzhledem k uvedené jsem toho názoru, že Vámi popsaný postup v zásadě nikoho neukrátil (1/2 z 50.000, - € je 25.000, - €).

dobrý den

podle § 139 zák. č. 40/1964 Sb.: "1) Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci along a nerozdílně. 2) o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů, nebe POkud se vetsinou nebe dohoda nedosáhne, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud. 3) Pokud jde o Důležitou změnu společné věci, MOHOU přehlasovaní spoluvlastníci zadala, aby o změně rozhodl soud. "

Účastník smlouvy o převodu společné nemovitosti musí být všichni spoluvlastníci. Prodej je právním úkonem směřující k zániku spoluvlastnických vztahů u všech spoluvlastníků. Účastník musí být tedy všichni spoluvlastníci.

Podle § 140 zák. č. 40/1964 Sb.: "POKUD se spoluvlastnických podíl, mají spoluvlastníci předkupního práva, ledaže jde o převod osobě blízké (§ 116, 117). POKUD se spoluvlastníci nedohodnou o výkonu předkupního práva, mají právo Vykoupíme podíl poměru dle velikosti podílu." Se svým spoluvlastnických podílem Může každý spoluvlastník náklady jako vlastník se svou věcí. Smluvních volnost je omezení předkupním právem Což znamená, že POkud některých ze spoluvlastníků chce svůj podíl Převést na cizí osobu, musí ho Nejprve nabídnout ostatním spoluvlastníkům.

dobrý den

v rámci dědička řízení se můžete dohodnout tak na výplatu i na době do které se má výplata poskytnout. Podmínkou je, aby neodporovala zákonu a nepriečila se dobrým mravům.

Dobrý den,

odpovědi na Vaše otázky lze rozdělit na dvě části, a to první, týkajícím se majetku Vašich rodičů a druhou týkajícím se otázek z oblasti dědičkou práva.

V první řadě je třeba uvést, že jak uvádí, 1/2 domu, kterou zdědil manžel Vaší matky před vznikem manželství a tedy i před vznikem společného jmeno manželů, patří do výlučného vlastnictví manžela Vaší matky.

Následně uvádí, že doposud Během trvání manželství zdědil manžel Vaší matky i druhou polovinu domu. V tomto případě je třeba konstatovat, že i tuto druhou polovinu nabyl manžel Vaší matky do Svého výlučného vlastnictví. Totiž § 143 občanského zákoníku, ve kterém je vymezení předmět bezpodílového vlastnictví stanoví, že věci získané dědictví do společného jmeno manželů nepatří. V tomto směru není tedy vůbec relevantní, zda se manžel Vaší matky v dědickém řízení zmínil nebe nezmínil o tom, že je ženatý, jelikož tato skutečnost nemá žádný vliv na to, že i tuto druhou polovinu domu vstoupit do Svého výlučného vlastnictví. V tomto směru je tedy právě jeho jednání oprávněně. Stejně z platného právního řádu nelze vyvodit žádnou povinnost, která by zavazovala manžela Vaší matky část Svého majetku (např určitý spoluvlastnický podíl na domě) darovat Vaší matce. Ve vztahu k investicím Vaší matky do domu - tedy do majetku ve výlučné vlastnictví manžela Vaší matky lze uvést, že i příjmy z pracovního poměru jsou součástí společného jmeno manželů. POKUD byly tyto společné prostředky (kterými jsou i příjmy z činnosti tak Vaší matky i jejího manžela) vložené do výlučného vlastnictví manžela Vaší matky, Vaše matka bude mít při vypořádání společného jmeno (přičemž k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví DOCHÁZÍ nejen po rozvodu, ale iv rámci řízení o dědictví jestliže společné jmění zaniklo smrtí jednoho z manželů) nárok na to, aby její manžel nahradil do společného jmeno to, co se z něj použilo na jeho výlučný majetek. Následně by Vaše matka Měla nárok na jednu polovinu z TÉTO masy společného jmeno (tedy z masy, ve které je doposud nahrazeno Vašim manželem to, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na majetek v jeho výlučné vlastnictví). Samozřejmě tyto investice by musely být při vypořádání radních prokázanou, Což je is ohledem na dobu, která doposud uplynula od provedení investic, Procesy náročnější.

Ve vztahu k Vašim otázkám týkajícím se dědění lze uvést následující: Občanský zákoník upravuje institut odmítnutí dědictví (§ 463 občanského zákoníku), které je jednostranným právním úkonem, kterým Dědic prohlašuje, že se nechce stát dědicem. Odmítnutím dědictví vznikne právní stav, jako kdyby dědičné, který dědictví odmítl, tu vůbec nebyl. Rovněž je třeba uvést, že odmítnutí dědictví se vztahuje na celé dědictví po zůstaviteli, tedy i na nově objeven majetek. Odmítnout dědictví ale není možné způsobem, jak píšete - tedy sepsáním čestného Prohlášení u notáře o tom, že se dědictví zříkáte. Odmítnout dědictví totiž lze jen po smrti zůstavitele - jde o právo, které dědičné vznikne až okamžikem zůstavitelův smrti. Není tedy možné dědictví odmítnout pro tým, než se vůbec dědicem stanete.

Ani POkud by Vaše matka sepsala závěť ve kterém by jako jedinou dědičkou Svého majetku určila Vaši nevlastní sestru, tento její úkon by Neměl zcela zamyšleně právních důsledků, protože Vy jako její dcera, jste neopomenutelným dědicem. POKUD by tedy Vaše matka sepsala závěť, ve kterém by za jedinou dědičkou určila Vaši nevlastní sestru a vy byste po smrti Vaší matky neodmítli dědictví, tento závěť by byl zčásti neplatný. Vám jak Neopomenutelnou dědičce se podle občanského zákoníku totiž musí dostat alespoň tolik, kolik činí jedna polovina Vašeho dědička podílu ze zákona. To znamená, že např. v případě POkud by zemřela Vaše matka av době její smrti byste žili Vy i manžel Vaší matky, Váš zákonný podíl by byla 1/2 dědictví. Z TÉTO 1/2 se Vám jako neopomenutelným dědičce musí dostat alespoň 1/2, tedy za daných okolností byste museli zdědil alespoň 1/4 dědictví (Což je 1/2 z 1/2). Jen zbývající 3/4 majetku Vaší matky by přešli na dědičku uvedenou v závěti.

Dobrý den, shop, bytu byla Vaše nebohá babička a tedy její patřila kupní cena, kterou za prodej obdržené. Uvádí, že kupní cenu rozdělila na 4 části, z nichž tři podíl darovala svým dětem a jeden podíl (čtvrtinu) z kupní ceny si ponechala. Je tedy Rozhodující skutečností, jakým způsobem naložila se svým podílem z kupní ceny, tedy zda tento darovala vašim rodičům nebe s ním nakládáno jiným způsobem. V případě, že vlastnila tyto prostředky až do své smrti, patří do dědictví a budou předmětem vypořádání mezi dědice.

Dobrý den, matka nemá právo rozhodovat o tom, že si vezme podíl ostatních dědiců. Vy s takovou dohodou souhlasit nemusíte. V tom případě Vám bude přiznán zákonný nárok na podíl, na který máte nárok PŘÍMO ze zákona.

Dobrý den, Peníze z vkladní knížky az účtu v bance patřilo Vaší matce. POKUD Vám tyto prostředky za života nedarovala, patří do dědictví. Nic na tom nemění ani skutečnost, že se dostali do rukou, protože k tomu došlo pouze v důsledku zmocnění přebírá tyto vložené finance. POKUD Vaše matka Vašeho bratra nevydedila ve Zvláštní listině a nevztahuje se na něj ani zákonný Důvod pro dědičky nezpůsobilost, podle kterého nedědí, kdo se dopustil úmyslná trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodných jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy, Váš bratr muzeu v dědickém řízení požadovat dědička podílu tvořen i dotčených peněžního prostředky.

Dobrý den, POkud Vaše rodina, hlavně vlastníci předmětného pozemku s takovým Postupem souhlasí je možné, aby Vám všichni svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti darovali (případně Prodanel za úplatu). Po Podepsaní darovací nebe Kupní smlouvy bude zapotřebí podat na příslušný okresní úřad, katastrální odbor návrh na vklad vlastnického práva. Povolením tohoto vkladu se stanete výlučnou držitelem nemovitosti. Nestačí, aby se ostatní spoluvlastníci "vzdali" svých dědička podílu ve váš prospěch. Je jich třeba scizovací smlouvou Převést do Vašeho výlučného vlastnictví. Následně si budete moci vyřídit stavební povolení k zahájení stavby. Vzhledem k tomu, že budete výlučnou držitelem nemovitosti, tato doposud nebude patřit do dědičky řízení ani po Vaší mámě, ani po Vašich bratrech.

Dobrý den,

pokud jste spoluvlastníkem domu, můžete tento podíl převést na své blízké osoby, tedy i Vaše děti, i bez toho, abyste jej předtím museli nabídnout ostatním spoluvlastníkům. Tento převod můžete realizovat například darovací smlouvou, která musí být v písemné formě. Jelikož jde o nezletilého bude muset být tato smlouva schválena soudem, protože soud zváží, zda je to v jejich zájmu. Vy v tomto případě nelze smlouvu podepsat za děti, jako obdarovaných. Po podpisu smlouvy a její soudním schválení je třeba podat na katastr nemovitostí návrh na vklad vlastnického práva.

Dobrý den,

na Vaši otázku odpovídáme následovně:

Ve věci je třeba postupovat v souladu s ust. § 111 civilního mimosporového pořádku.

Podrobnější postup je uveden např. : Https://ficek.sk/pravna-poradna/schvalenie-pravneho-ukonu-maloleteho-17.

V uvedené věci se můžete obrátit na naši advokátní kancelář.

Dobrý den, v rámci dědického řízení je možné dohodnout se tak jak píšete, to znamená, že matka nebude držitelem nemovitosti a nemovitost se rozdělí pouze mezi děti.

Notářka dokáže sepsat takovou dohodu mezi dědici. Notářský zápis bude podkladem pro zápis vlastnického práva do katastru. Kromě vlastnického práva se zapíše i věcné břemeno - právo dožití v uvedené nemovitosti.

Musíte to ale předem říci notářka, aby to takto sepsala.

Dobrý den, na Vaši otázku odpovídáme následovně:

1. / Podíl na nemovitosti, který jste nabyl děděním, nepatří do společného jmění, ale Vašeho výlučného vlastnictví.

2. / Vzhledem k okolnosti, že se jedná pro Vás o blízkou osobu ve smyslu ust. § 116 a ust. § 140 Obč. zákoníku nepotřebujete souhlas Vaší sestry. Rozsah podílu, který chcete převést na Vaši manželku můžete určit sám.

Dobrý den,

na Vaši otázku odpovídáme následovně:

Je dost nedůvěryhodné, že Váš bratr jako dědic uvedenou prodejní a nákupní smlouvu nemá. Vy jako prodávající v KPZ jste uveden, ale v zastoupení Vašim bratrem. Nepíšete, zda jste žádost na KN realizoval písemně nebo jen osobně jste se informoval. Doporučujeme písemnou žádost.

Otázkou je zda bratr splnil další resp. ostatní povinnosti, které se týkají nemovitosti / různé odhlášení a oznámení /.

Nynějšího vlastníka nemovitosti můžete zjistit přes katastr portál a to na základě na základě původních údajů uvedených v osvědčení o dědictví. A následně ho kontaktovat, který může, ale nemusí Vám informaci poskytnout.

Pokud se jedná o zpřístupnění listiny v KN zde platí ust. § 68 odst. 5 zák. o zápisu vl. práv k nemovitostem následovně: Veřejnost sbírky listin / § 8 odst. 1 písm. c / je omezená a umožňuje se jen vlastníkům, jejich právním předchůdcem nebo jiným oprávněným osobám, nebo osobě vykonávající geodetické činnosti související s pozemkovými úpravami podle zvláštního předpisu, nebo osobě, která pořizuje geometrické plány nebo vytyčuje hranice pozemků, nebo osobě vykonávající znaleckou činnost v oboru geodézie, kartografie a katastru nebo osobě, která pořizuje cenové mapy.

Pokud by Vám došlo zamítavé rozhodnutí můžete nás o uvedeném informovat a podáme odvolání.

Dobrý den,

na základě Vámi popsaného skutkového stavu lze v první řadě jednoznačně konstatovat, že po smrti vaší matky se na základě pravomocného rozhodnutí vydaného v dědickém řízení staly jednotlivý dědicové podílovými spoluvlastníky rodinného domu, a to ve velikosti podílů: manžel zůstavitelky - 1/2, každá dcera zůstavitelky - 1/4 (tj spolu 1/2).

Právo disponovat s věcí jako součást vlastnického práva

Podle § 123 zákona č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník v účinném znění (dále jen "občanský zákoník") vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.

Občanský zákoník tedy v ustanovení § 123 vymezuje obsah subjektivního vlastnického práva. Obsahem vlastnictví je právo vlastníka věc držet, užívat, včetně požívání plodů a užitků z ní a nakládat s ní. Jde o základní vymezení obsahu vlastnického práva, které ve vztahu ke konkrétní věci působí jako celek, přičemž jednotlivé oprávnění vlastníka nelze od sebe oddělovat.

Podle § 123 občanského zákoníku obsahem vlastnického práva jsou tato vlastníkova práva: a) právo věc držet, b) právo věc užívat, c) právo požívat plody věci a její užitky, d) právo s věcí nakládat.

Vlastník je oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.

Právo vlastníka nakládat s věcí (ius disponendi) má dvě formy:

a) fyzická dispozice s věcí,

b) právní dispozice s věcí.

Právní dispozice s věcí znamená zejména realizaci směnné hodnoty věci. Rozeznáváme následující způsoby právní dispozice s věcí:

právo nakládat s věcí pro případ smrti (odkázat věc na základě závěti), právo věc opustit (ius dereliquendi) (§ 135 občanského zákoníku), právo zcizit věc mezi živými (např. věc prodat), bezplatně ji převést na jiného (darovat), vyměnit ji apod. (§ 132 a § 133 občanského zákoníku), právo věc dočasně svěřit do užívání jinému (např. Věc pronajmout, půjčit ji) nebo ji zatížit (zástavním právem nebo věcným břemenem).

Mezi nejvýznamnější dispoziční oprávnění vlastníka patří právo převést věc na jiného. Ekonomické důvody, na jejichž základě dochází k převodu věci, mohou být různé. Právní forma, kterou se převod uskutečňuje, je smlouva, ať už jde o prodej věci, výměnu věci za jinou věc nebo o její darování. Právo vlastníka převést věc, která je v jeho vlastnictví, na jiného, může smluvně omezit i jiným způsobem, např. dohodou o předkupního práva (§ 602 až § 606 občanského zákoníku), o právu zpětného prodeje nebo zpětné koupě (§ 607 až § 609 občanského zákoníku) a pod.

Vlastník má právo s předmětem svého vlastnického práva nakládat i jiným způsobem, pokud to není v rozporu s obecně závaznými právními předpisy a dobrými mravy. Za podmínky, že to neodporuje právním předpisům, může však vlastník svou věc použít k jinému účelu, než obvykle slouží (např. Dát nepoužívané předměty do sklizně). Občanský zákoník zde má však na zřeteli i přípustné nakládání v právním smyslu. Tak např. vlastník může svým majetkem disponovat v případě své smrti ve formě závěti, tedy ve formě jednostranného právního úkonu. Naproti tomu dvoustranný právní úkon (smlouvu) pro případ smrti nelze uzavřít. Darovací smlouva, podle níž by mělo plnit až po dárcově smrti, by byla neplatná (§ 628 odst. 3 občanského zákoníku). Avšak ani závětí nemůže zůstavitel nakládat se svým majetkem zcela libovolně a neomezeně. Především zákon zásadně nepřipouští, aby zůstavitel budoucího dědice nějakým způsobem omezoval ve volném nakládání se zděděným majetkem, neboť takovými podmínkami by se mohlo budoucímu vlastníkovi bránit v účelném využití zděděného majetku (§ 478 občanského zákoníku).

Aplikace výše uvedených právních závěrů na Váš případ

Na základě výše uvedených zákonných ustanovení a jejich výkladu provedeného představiteli občanskoprávní doktríny (např. Velký komentář občanského zákoníku od JUDr. Fekete apod.) Je nutné konstatovat, že každý (spolu) vlastník má stejná práva k dané věci (v případě podílového spoluvlastnictví příslušejí všechny dílčí práva, tvořící obsah vlastnického práva, tomu-kterému spoluvlastníku ve velikosti jeho spoluvlastnického podílu na dané věci). Každý spoluvlastník proto může mimo jiné volně nakládat se svým spoluvlastnických podílů na věci, a je přitom právně bez významu, na jakém základě nabyl spoluvlastnický podíl na věci.

Z tohoto důvodu proto i Váš otec, na základě svého svobodného rozhodnutí, mohl jakkoli disponovat se svým spoluvlastnických podílů na rodinném domě - tedy mohl ho i převést na jinou osobu.

Podle § 140 občanského zákoníku (který zní následovně: pokud se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (§ 116, 117)) sice patří při převodu spoluvlastnického podílu podílového spoluvlastníka ostatním podílovým spoluvlastníkům předkupní právo, avšak pouze pokud podílový spoluvlastník nepřevádí svůj spoluvlastnický podíl blízké osobě.

Podle § 116 občanského zákoníku blízkou osobou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

Ve Vašem případě lze na základě uvedených kritérií posoudit převod spoluvlastnického podílu Vašim otcem své nevlastní dceři jako převod spoluvlastnického podílu jeho blízké osobě, při kterém nemáte ani předkupní právo.

Vzhledem k uvedené je nutno závěrem konstatovat právní závěr, podle kterého mohl Váš otec se svým spoluvlastnických podílů k rodinnému domu volně disponovat a volně ho převést např. na svou nevlastní sestru. Z tohoto převodu Vám nevznikají žádné nároky vůči Vašemu otci - nemáte právo na vyplacení dědického podílu ani jiného obdobného nároku. Skutečnosti, které uvádíte a které se týkají neprovedení rodičovské zodpovědnosti ve vztahu k Vám nemají v této souvislosti žádnou právní relevanci.

Dobrý den, v případě, že jste byli před advokátem a ne notářem, tak je možné, že dědické řízení ještě ani neproběhlo. Dědické řízení provádí notářem jako soudem pověřená osoba. V případě, že jakékoliv osoby odmítli dědictví po zůstaviteli, tak není možné zároveň odmítnutou část dědictví někomu "posunout, předat". Stejně odpověď na způsob vyplacení dědického podílu najdete přímo v usnesení o dědictví. V usnesení je uvedeno, že dědic, který zdědil celou nemovitost je povinen v určité lhůtě vyplatit svým ostatním ustupujícím dědicem podíl. Tato lhůta není v žádném zákoně uvedena. Určují ji buď dědici na základě dohody nebo notář autoritativní přímo v usnesení. Z toho důvodu pro odpověď na Vaši otázku týkající se lhůty pro vyplacení podílu je třeba podívat se do usnesení o dědictví (které Vám bylo nebo bude doručeno do vlastních rukou).

Dobrý den,

v otázce se ptáte v podstatě na dva druhy právních problémů:

1. / Úhrada nedoplatků za užívání bytu vůči správci: Pokud jste uhradili nedoplatky v souvislosti s užíváním bytu, pak v souladu s ust. § 511 občanského zákoníku máte oprávnění požadovat úhradu od ostatních podílových spoluvlastníků případně uživatelů bytu podle rozhodnutí soudu / citujeme /:

"(1) Jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno nebo účastníky dohodnuto nebo pokud to vyplývá z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění od kteréhokoliv z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne.

(2) Jestliže právním předpisem nebo rozhodnutím soudu není stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve vzájemném poměru stejné. Dlužník, proti němuž byl uplatněn nárok vyšší, než odpovídá jeho podílu, je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět o tom ostatní dlužníky a dát jim příležitost, aby uplatnili své námitky proti pohledávce. Může od nich požadovat, aby dluh podle podílů na ně připadajících splnili nebo aby jej v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili.

(3) Jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je oprávněn požadovat náhradu od ostatních podle jejich podílů. Pokud nemůže některý z dlužníků svůj podíl splnit, rozvrhne se tento podíl stejným dílem na všech ostatních. "

Je proto nutné vycházet z rozhodnutí soudu - plat. rozkazu. Exekutor vymáhá dlužné částky od dlužníků uvedených v platebním rozkazu a vzhledem k výši mzdy některého z dlužníků byla jím / Vámi / současně pohledávka uhrazena. Pokud jste dluh v exekučním řízení uhradili v celosti máte oprávnění dožadovat se od ostatních dlužníků úhrady podle jejich podílů na nemovitosti, případně celého dluhu od uživatelů bytu.

V případě, že nedojde k dobrovolné úhradě podílů na dluhu, své nároky budete muset uplatnit u soudu.

2. / Podílové spoluvlastnictví bytu: Jelikož vlastníte 1/12 bytu, doporučujeme poslat ostatním podílovým spoluvlastníkům nabídku na odprodej Vašeho podílu s tím, že v listu uvedete nabízenou cenu za Váš podíl a lhůtu pro jeho vyplacení. Následně uzavřete dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytu a podáte návrh na katastr. Ve výzvě a následně ve smlouvě by mohla být vyřešena současně i otázka Vašich úhrad provedených v exekučních řízeních.

V případě, že žádný ze spoluvlastníků nebude reagovat na Vaši výzvu k odprodeji Vašeho podílu, budete muset podat návrh k soudu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

3. / Poslední možností je prodej bytu a nalezení sociálního bydlení.

Smlouvu o zrušení a vypořádání podíl. spoluvlastnictví k bytu doporučujeme dát sepsat advokátovi, který provede tzv. autorizaci smlouvy a budete mít tak jistotu, že smlouva je vyhotovena v souladu s ustanoveními zákona a budou dodrženy všechny Vaše oprávnění. Jak jsme již uvedli výše, smlouva by mohla řešit i otázku vypořádání Vámi uhrazených částek v exek. řízeních.

Dobrý den, na to, aby bylo možné uzavřít dědickou dohodu, kterou by jste se zavázali vyplatit ostatních dědiců, potřebujete souhlas všech dědiců. Poukazujeme však na to, že hodnotu dědictví v dědickém řízení určuje notář a nikoli účastníci dědického řízení. Z toho důvodu, pokud notář považuje znalecký posudek za správný a dostatečný, může na základě něj určit hodnotu nemovitosti na částku uvedenou v notářského zápisu. Následně bude záviset pouze na dalším dědici, zda bude tuto notářem určenou částku akceptovat a uzavře se dědická dohoda, případně předloží tento dědic další znalecký posudek. Pokud však nebude s vyplacením podílu dědic souhlasit, notář bude muset nemovitost přikázat do Vašeho podílového spoluvlastnictví se všemi sourozenci, přičemž Vaše podíly budou ve výši 1/3. Následně budete moci podat žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Toto soudní řízení je však časově a finančně mnohem náročnější než samotné dědické řízení.

Dobrý den, zřejmě v dědickém řízení jste se dohodli, že sestřenice jako dědička zdědí vinice a Vám jako ustupující dědici bude vyplacena částka 16 000 €.

Pokud je to tak, nemůžete žádat nyní zpět vinohrad, ale v případě, že částka podle usnesení v dědickém řízení nebude uhrazena ve lhůtě, budete moci podat návrh na provedení exekuce prodejem nemovitosti - vinohradu.

Dobrý den,

položená otázka ne ej zcela jasná, proto mohou vyvstat dvě odpovědi:

1. / V dědickém řízení - usnesení o dědictví jste se se sestrou jako ustupující dědičkou dohodli, že Vy nabudete byt v celosti a sestře jako ustupující dědičce titulem jejího podílu na bytě vyplatíte dohodnutou sumu, která je uvedena v usnesení o dědictví, a kterou jako vyplývá z otázky jste jí i vyplatily.

Pokud je tomu tak, nejste povinna nic notáři sdělovat, protože Vy jste jedinou držitelem bytu.

2. / Pokud jste v dědickém řízení nabyly byt do podíl. spoluvlastnictví spolu se sestrou a následně po skončení dědického řízení jste se dohodli se sestrou, že od ní odkoupíte její podíl ve lhůtě splatnosti kupní ceny do 30.9.2019 a Vy jste svou povinnost splnili, je třeba sepsat smlouvu o zrušení a vypořádání podíl. spoluvlastnictví s tím, že kupní cena je uhrazena.

Podrobně se seznamte s usnesením o dědictví av případě potřeby na sepsání smlouvy nás kontaktujte.

Dobrý den,

pokud v usnesení z dědic. řízení je uvedeno, že dědička Vás má vyplatit ve lhůtě do března 2020, pak musíte počkat na uplynutí uvedené lhůty.

Záměr sestřenice o tom, že by Vám splácela dlužnou částku po 200 € by musel být potvrzen Vaší písemnou dohodou. Pro Vás je rozhodující usnesení z dědického řízení, kde byla stanovena lhůta splatnosti březen 2020.

Pokud dlužná částce nebude uhrazena, uplynutím splatnosti budete moci podat návrh na exekuční řízení. Usnesení z dědic. řízení je exekučním titulem.

Dobrý den,

ano, je to tak, paní notářka má pravdu. Pokud máte dítě, tak dědictví, které vy odmítne se automaticky přesouvá na vašich potomků podle občanského zákoníku.

Vzhledem na Vaši obavu ohledně toho, že pokud dědictví odmítnete, nastoupí na Vaše "dědické" místo Vaše děti (vnuci a vnučky zůstavitele) je třeba vyjasnit právní úpravu reprezentace v tzv. první dědické skupině.

První skupina zákonných dědiců je upravena v ustanovení § 473 občanského zákoníku, podle kterého platí, že:

"(1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci. "

Druhý odstavec citovaného zákonného ustanovení upravuje princip reprezentace, jehož podstata spočívá v tom, že dědiců mohou nabýt i potomci dětí zůstavitele, tedy zůstavitelovy vnuci či vnučky, a to za předpokladu, že z nějakého důvodu nedědí děti nebo dítě zůstavitele.

Pokud tedy dítě zůstavitele odmítne dědictví, vylučuje tím z dědění pouze sebe, ne však své děti (vnuky zůstavitele).

Dobrý den,

trestní oznámení v daném případě není namístě.

V projednávaném případě je třeba znát konkrétní okolnosti rozhodnutí o dědictví, kterými jsou podmínky vyplacení podílů, jejich výška a zejména dokdy měla sestřenice splnit svou povinnost.

Od uvedeného se následně odvíjí to, zda máte nárok podat například žalobu na splnění povinnosti nebo zda se dá částka, kterou vám nevyplatila vymáhat prostřednictvím exekuce.

Pokud byla podmínka vyplacení podílu v určité výši nastavena tak, že vám sestřenice měla vyplatit podíl do několika dnů od prodeje, nejpravděpodobnější cestou by byla prostřednictvím civilního soudu a to žalobou o splnění povinnosti vyplatit váš podíl.

Dobrý den,

pokud z dědického usnesení vyplývá povinnost dědice vyplatit ostatním podíl na prodaném majetku, který byl předmětem dědění, třeba postupovat podle usnesení a vyzvat dědice, který majetek zpeněžil, aby Vám vyplatil na Vás připadající podíl ve lhůtě podle usnesení o dědictví.

V případě, že k vyplacení nedojde, budete věc muset odstoupit k soudu a vědět současně prokázat, že k prodeji zděděného majetku došlo; dědice můžete upozornit na náklady soudního řízení (soudní poplatek, odměna advokáta v soudním řízení).

Dobrý den,

pokud je dědické řízení skončeno, třeba dědiců, kterým máte vyplatit jejich podíl na dědictví vyzvat, aby Vám písemně oznámili písemně číslo svého účtu, na který máte poslat peníze. Je to odpovědnost osoby, která Vám sdělí číslo účtu.

Případně podíl na dědictví, který máte vyplatit dědici můžete poslat poštovní poukázkou do vlastních rukou na adresu dědice.

Podle ust. § 567 Obč. zákoníku platí

"(1) Dluh se plní na místě určeném dohodou účastníků. Pokud není místo plnění takto určeno, je jím bydliště nebo sídlo dlužníka.

(2) Peněžní dluh plněný prostřednictvím peněžního ústavu nebo provozovatele poštovních služeb je splněn připsáním částky dluhu na účet věřitele u peněžního ústavu nebo vyplacením částky dluhu věřiteli v hotovosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud se věřitel a dlužník písemně nedohodnou jinak. "

Pokud by se v jednotlivém případě pro jednoho dědice jednalo o částku do 15 000 €, platbu je možné provést i v hotovosti proti podpisu o převzetí dlužné částky dědicům, ze kterého dokladu by vyplýval účel platby, osoba plátce a příjemce, včetně podpisů plátce a příjemce .

Dobrý den,

na Vaši otázku uvádíme následující odpověď:

Aby se předešlo sporu doporučujeme Vám, abyste zmocněnce vyzvali písemně, aby předložil doklad o tom, že dědický podíl mu již byl vyplacen a potvrdil, že částku na vyplacení Vám už poslal na Vaše bankovní účty, včetně předložení dokladů.

Pokud v přiměřené lhůtě např. 3 dny neobdržíte žádnou odpověď včetně předložení dokladů, písemnou formou odvolejte zmocnění a žádejte vyplacení dědic. podílů přímo od dědiců, který Vám měli vyplatit vaše podíly na dědictví.

V případě potřeby kontaktujte naši advokátní kancelář.

Dobrý den přeji,

pokud máte na mysli, zda můžete žádat vyplacení z podílu 1/6, tak v zásadě můžete. V dědickém řízení se preferuje dohoda dědiců. Můžete se dohodnout i tak, že otci připadne všechno, ale z vaší 1/6 Vás vyplatí, tedy nezůstanete podílovým spoluvlastníkem. Pokud se však nedohodnete, tak to může skončit tak, že budete tvořit podílové spoluvlastnictví, kde otec bude mít předpokládám většinu a Vy 1/6. V takovém případě se můžete dohodnout na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a pokud by odmítl, tak můžete podat žalobu k soudu, kde byste požadovali, aby podíl připadl otci a aby Vás vyplatil z 1/6. Nikoho nelze nutit, aby zůstal v podílovém spoluvlastnictví.

Dobrý den,

pokud chcete odkoupit spoluvlastnický podíl od bratra, je třeba uzavřít prodejní a nákupní smlouvu případně darovací smlouvu a stanete se podíl. spoluvlastníkem v části 1/2 k celku.

Otázka převodu podílu vaší matky na vás je věcí dohody vás a vaší matky zda se bude jednat o darovací smlouvu nebo prodejní a nákupní smlouvu.

Stejně je na rozhodnutí vaší matky, zda peníze z případného prodeje jejího podílu vám daruje synovi nebo ne.

Pokud matka daruje nebo prodá svůj podíl na domě vám, její syn, tedy váš bratr, z tohoto důvodu nemá právní nárok na vyplacení peněz z podílu vaší matky a vy nejste povinna bratrovi něco vyplácet.

Je na svobodném rozhodnutí vaší matky jako naloží se svým majetkem, se svým spoluvlastnických podílů.

Poznamenáváme, že jelikož ve vašem případě se jedná o převod (prodej nebo darování) vám jako dceři a tedy ve smyslu ust. § 140 Obč. zákoníku blízké osobě, vaše máma před převodem nemusí svůj podíl na domě nabídnout k prodeji svému synovi.

Dobrý den,

komu byl přidělen spis po ustupujícím dědici - zůstaviteli můžete zjistit na stránce Ministerstva spravedlnosti ČR a to v rozvrhu práce příslušného okresního soudu místa trvalého bydliště zůstavitele v době úmrtí a data jeho úmrtí.

Následně doporučujeme kontaktovat písemně příslušného notáře, že zůstavitel měl pohledávku v předch. dědic. řízení, ze kterého mu měla být vyplacena částka jako ustupující dědici.

Pokud by vás následně kontaktovali dědici zůstavitele musí vám předložit právoplatné usnesení z dědic. řízení a až na tomto základě jim můžete vyplatit jejich podíl nejlépe převodem na bankovní účet. Bude věcí dědiců jak se dohodnou na výplatě pohledávky.

Dobrý den,

z otázky vyplývá, že Vaše máma byla dědicem po svém otci, zřejmě se podílu na dědictví vzdala a jako ustupující dědičce jí byl vyplacen její dědický podíl v penězích.

Neznáme obsah dědického rozhodnutí, ale pokud dohoda dědiců byla ta, že Vaší mame má vyplatit podíl na dědictví v penězích, pak nárok na podíl z prodaného majetku nemá. Výjimkou by byla situace, kdyby se dědicové dohodli tak, že v případě prodeje majetku, tedy kromě Vámi uvedeného bytu, který byl předmětem dědění, dědic, který ostatní majetek nabyl a následně prodal, vyplatí dohodnuté částky resp. podíly ostatním dědicům.

To je jen naše úvaha. Museli bychom vidět dědické rozhodnutí.

Pokud jde o hodnotu nemovitostí v dědic. řízení v roce 2011, tato byla zřejmě určena dohodou dědiců případně dle znaleckého posudku.

Pro dědic. řízení v r. 2011 podle § 175o / občanského soudního řádu platilo (citujeme):

"(1) Na podkladě zjištění podle § 175m určí soud obecnou cenu majetku, výši dluhů a čistou hodnotu dědictví, popřípadě výši jeho předlužení v době smrti zůstavitele. Za obecnou cenu majetku určí soud částku shodně tvrzenou účastníky; že jsou tvrzení rozdílné, provede soud na její zjištění potřebné důkazy. Ustanovení § 136 se použije přiměřeně. "

T. j. : V dědickém řízení se zřejmě dědici dohodli na ceně, i když poměrně nízké, o níž notář vzhledem ke stavu nemovitosti neměl pochybnosti. Museli bychom však vidět dědic. rozhodnutí.

V případě, že by naše odpověď nebyla pro Vás dostačující, zašlete nám na překontrolování dědické rozhodnutí.

Dobrý den,

manželka zůstavitele nemůže obnovit dědické řízení.

Aktuální stav nemovitosti můžete zjistit na stránce www.katasterportal.sk, tedy zda nedošlo k prodeji, darování nebo výměně nemovitosti. V otázce neuvádíte, zda je v usnesení o dědictví uvedený nějaký termín.

Uvádíme, že pokud v osvědčení o dědictví není uveden žádný termín na vyplacení dědických podílů ustupujícím dědicům bez ohledu na to kdy a zda dojde k převedení dědění nemovitosti, jsme názoru, že ve věci jste měli jako ustupující dědicové žádat, aby ustupující dědici byla uhrazena cena v určité lhůtě a ne dohodnout se tak, že ustupující dědicové budou mít nárok na vyplacení podílů až v případě zcizení nemovitosti, protože to může trvat roky a dědic si nemovitost užívá resp. ji pronajímá.

Pokud je náš předpoklad správný, pak je třeba se dohodnout s dědicem, kterému připadl byt v dědic. řízení, aby Vám byly vyplaceny částky do určité přesně dohodnuté doby.

Poznamenáváme, že tento dědic, který nabyl byt, není ze zákona povinen dohodnout se na vyplacení, protože pro něj, tak pro Vás platí usnesení o dědictví.

Pokud z usnesení o dědictví vyplynul konkrétní termín úhrady ve prospěch ustupujících dědiců nebo již došlo ke zcizení / prodej, darování / nemovitosti, pak je třeba dát návrh na provedení exekuce nebo žádat vyplacení podílu z nemovitosti následně podat návrh na provedení exekuce.

V případě potřeby nás kontaktujte.

Dobrý den, z otázky vyplývá, že jste se stali dědicem bytu po Vašich rodičích, přičemž v dědickém řízení došlo k dohodě dědiců o hodnotě předmětného bytu na částku 30 000 €. Civil. mimosporový řád nestanoví povinnost vyhotovit pro dědické řízení znalecký posudek na ohodnocení nemovitosti.

Pokud jste se stali jediným dědicem az dědického usnesení vyplývá, že máte vyplatit ustupujících dědiců do určitého data, pak musíte vycházet z dědického usnesení az dohody dědiců o hodnotě nemovitosti. Změna ohodnocení a následně i výplata podílů ustupujících dědiců by byla možná pouze na základě Vaší písemné dohody.

Pokud tato povinnost Vám z dědického usnesení nevyplývá, tedy že máte vyplatit ustupujících dědiců, nejste povinen jim nic vyplácet.

Dobrý den, v takových případech musí ze zákona nezletilé dítě zastupovat tzv. kolizní opatrovník ustanoven pro dědické řízení, protože matčiny zájmy jsou v rozporu se zájmy dítěte, a proto dítě nemůže zastupovat matka. Tento kolizní opatrovník musí postupovat v souladu se zájmy dítěte a přihlížet na ně. Nemůže proto uzavírat nevýhodné dohody z pohledu dítěte. Rovněž musí být tento právní úkon (dohoda uzavřená kolizním opatrovníkem) schválený soudem. I soud bude posuzovat, zda je dohoda v zájmu dítěte. Z toho důvodu je málo pravděpodobné, že by dítě přišlo o svůj podíl za "směšnou" částku. Takový postup totiž není v zájmu dítěte a soud by ho neměl schválit.

Dobrý den,

pokud z dědického rozhodnutí vyplývá povinnost Vaší sestry vyplatit Vám podíl na dědictví jako ustupující dědici ve lhůtě do 10 let, pak není třeba otevírat dědické řízení. Podle ust. § 110 Obč. zákoníku platí:

"Pokud bylo právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Jestliže právo dlužník písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo ; pokud byla však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty. "

Pokud máte dědické rozhodnutí toto představuje ve smyslu ust. § 45 odst. 2 písm. e / exekučního řádu exekuční titul a třeba jen podat návrh na provedení exekuce.

Před podáním návrhu na provedení exekuce doporučujeme poslat sestře doporučený dopis k úhradě dluhu. Návrh na provedení exekuce musí být podána elektronicky; návrh Vám sepíše kterýkoli soudní exekutor.

Dobrý den, k vyjádření, resp. posouzení, zda jednal notář správně nemáme k dispozici podklady. Pokud se tak stalo v dědickém řízení, tak jak jsme uvedli v předchozí odpovědi, tento právní úkon musel být schválen soudem, jelikož dědička byla nezletilá. Doporučujeme Vám vyhledat advokáta ve Vašem okolí, který se podívá na všechny podklady, které máte k dispozici a posoudí, zda je možné se domáhat určení neplatnosti dohody dědice, popřípadě podniknout jiné právní kroky.

Dobrý den,

otázkám prodeje nemovitosti během dědického řízení se věnujeme v mnoha našich odpovědích.

Obecně podle ust. § 201 Civil. mimosporového pořádku platí, že "dědicové mohou věci náležející do dědictví během řízení zcizit nebo učinit jiná opatření, přesahující rámec obvyklého hospodaření pouze se souhlasem soudu."

Možností ve Vámi uvedeném případě zůstavitel Andrej byl vlastníkem RD na základě dědického řízení po zůstaviteli Petrovi a dědické řízení po zůstaviteli Andreji není pravomocně ukončeno, dědici mohou sepsat s budoucím kupujícím smlouvu o uzavření budoucí smlouvy ohledně nemovitosti, která bude předmětem dědění a to , že do stanovené resp. sjednané doby po skončení dědického řízení bude sepsána řádná kupní smlouva. Uvedené vyplývá z ust. § 50a / Obč. zákoníku (citujeme):

"(1) Účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech. / Pozn.: Kupující, prodávající předmět smlouvy, doba uzavření řádné kupní smlouvy).

(2) Jestliže do dohodnuté doby nedojde k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.

(3) Tento závazek zaniká, pokud okolnosti, ze kterých účastníci při vzniku závazku vycházeli, se do té míry změnily, že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva uzavřela. "

Jen připomínáme, že v dědickém řízení po zůstaviteli Andreji, aby jeho dcera jako dědic měla nárok na vyplacení dědického podílu resp. podílu na kupní ceně v případě prodeje nemovitosti, je třeba, aby v dědickém řízení se vzdala dědictví ve prospěch jiného dědice na základě dohody dědiců, s tím že jako ustupující dědičce jí bude vyplacen její podíl v případě prodeje nemovitosti, respektive do určitého data po skončení dědic. řízení.

Uvádíme současně i ten náš právní názor, že pokud není spor mezi dědici o rozsahu dědictví a obecné ceně majetku, dědic. řízení bude poměrně rychlé, a případné rozhodnutí o prodeji nemovitosti, která bude předmětem dědění ponechat na řešení - její prodej - až po skončení dědic. řízení a až následně uzavřít řádnou kupní smlouvy; je to tak z důvodu, že až skončením řízení o dědictví bude jasný okruh dědiců, jejich podíly na dědictví a předmět dědění.

Smlouvu doporučujeme nechat sepsat advokátovi, budete mít tak právní jistotu, že smlouva bude právně perfektní.

Dobrý den,

pokud jste v dědickém řízení nabyly půdu a byli jste zavázán vyplatit Vaší sestře podíl v určité stanovené částce na této půdě v určené lhůtě v dědickém usnesení, pak Vaše povinnost vyplývá z dědic. usnesení.

Pokud jste lhůtu nedodrželi a částku určenou v dědickém usnesení jste nedodrželi, Vaše sestra se může domáhat vyplacení předmětné částky ve lhůtě 10 let od nabytí právní moci dědického usnesení ve smyslu ust. § 110 Obč. zákoník a. Samotné usnesení vydané v dědickém řízení je exekučním titulem v souladu s ust. § 45 exek. pořádku.

Dobrý den,

podle zadané otázky usuzuji, že na základě dědění jste se všichni tři sourozenci stali podílovými spoluvlastníky k daným nemovitostem (všichni s podílem o velikosti 1/3 k celku). Faktem však je, že spoluvlastníka, který svůj podíl prodat nechce, nedokážete nějakým právem dovoleným způsobem přimět k tomu, aby svůj podíl prodal.

Můžete se jedině dohodnout na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a pokud se nedohodnete, tak podat žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Zde by se řešilo, zda je věc reálné dělitelná (což ale nepředpokládám) a pokud by nebyla, tak by se přikázala společná věc jednomu nebo více spoluvlastníkům s tím, že by zároveň vznikla povinnost vyplatit ustupujících spoluvlastníků nebo třetí možnost by byla nařízení prodeje soudem. To by ale musela být situace taková, že nikdo nemá o společnou věc zájem.

Dobrý den,

nedoporučuji Vám vzdát se dědického podílu. V praxi jsem se už vícekrát setkal s podobnými dohodami s tím, že později, když mělo dojít k vyplacení, nastaly problémy. Pokud se ale vrátím k vaší otázce, tak je důležité, jak se dohodnete. I z hlediska elementární spravedlnosti ale vyplývá, že by mělo jít o vyplacení z částky, kterou by reálně dostal při prodeji (ne z částky, jaká se určí v dědickém řízení).

Dobrý den,

dnem následujícím po právní moci rozhodnutí o dědictví, kterým bylo dědictví potvrzeno dědicem, začíná běžet oprávněnému dědici 3letá promlčecí lhůta pro uplatnění nároku. V této lhůtě může oprávněný dědic podat žalobu o vydání majetku z dědictví. Bohužel ve vašem případě je to již 11 let. Pokud byste podali žalobu tak v případném sporu může protistrana vznést námitku promlčení a soud by ji akceptoval a vaši žalobu zamítl. Vznikly by vám tím náklady řízení za soudní poplatek a náklady právního zastoupení, které byste museli uhradit žalovaným.

Dobrý den,
podle toho, jak se rozdělí pozůstalost v dědickém řízení budete vědět, kdo má jaký podíl na dědictví. Následně dluh spočítáte a rozdělíte podle podílů a od každého můžete žádat tu, kterou částku. V dědickém řízení se toto řešit nebude.

Dobrý den,
na základě ústní dohody není možné provádět spoluvlastnický podíl k nemovitosti. K převodu je třeba podepsat kupní smlouvu nebo smlouvu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Zatímco taková smlouva není podepsána, Vašemu bratrovi prakticky nevznikla smluvní povinnost vyplatit Vás z Vašeho podílu. Vámi uvedená výzva by se mohla zohlednit pouze jako výzva k uzavření smlouvy o převodu vlastnického podílu, ale ne jako výzva k zaplacení dlužné částky z titulu vypořádání podílového spoluvlastnictví.

Dobrý den,
pokud víte s nevlastní sestrou dohodnout na výši hodnoty jejího spoluvlastnického podílu, postačuje sepsat smlouvu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, na jejímž základě se stanete výlučným vlastníkem nemovitosti a zároveň její vyplatíte dohodnutou sumu za její podíl. Hodnota jejího podílu by měla představovat 1/9 tržní hodnoty nemovitosti v současnosti.

V případě, že se dohodnout na sumu za její podíl nevíte, budete muset podat k soudu žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

Dobrý den, pokud Vaše tchyně chce nyní darovat svůj majetek, včetně spoluvlastnického podílu na nemovitosti a to na svou dceru, pak neplatí ust. § 140 Obč. zákoníku, které pojednává o předkupního práva:
"Pokud se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (§ 116, 117). Pokud se spoluvlastníci nedohodnou o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů."

Z uvedeného zák. ustanovení vyplývá, že pokud by tchyně chtěla darovat nebo prodat svůj podíl na nemovitosti, cizí - třetí osobě, musela by podíl nabídnout ostatním podílovým spoluvlastníkům / vnoučatům a své dceři /. Nakolik její dcera je blízkou, proto tchyně nemusí dodržet tento postup a svůj podíl na nemovitosti darovat nebo i prodat své dceři. Je to oprávnění Vaší tchýně, nepotřebuje souhlas ostatních spoluvlastníků nemovitosti. Spoluvlastnický podíl Vašich dětí zůstává nezměněn.

Pokud jde o movitý majetek, jakož i fin. prostředky, s těmito může nakládat dle svého uvážení a tedy bez souhlasu svých dětí případně vnoučat.