Vyplacení dědického podílu ostatními dědici

Dobrý den, Občanský zákoník ani jiný civilní zákon upravující dědické řízení nestanovuje zákonnou lhůtu k vyplacení dědického podílu ostatním dědicům. Tuto doporučuji vždy sjednat v dohodě v rámci dědického řízení- tedy v jeho usnesení.

Pokud takto stanoveno nebylo, je nutné řídit se ust. § 609 a následujícím Občanského zákoníku. Tato ustanovení upravují běh tzv. promlčecí lhůty, která počíná běžet právní mocí usnesení o dědictví. Obecně je stanovena 3letá promlčecí lhůta.

Pokud je ještě nyní možné se sestrou dohodnout, můžete uzavřít smlouvu, ve které se zaváže vyplatit podíly do určitého data. 

Dobrý den, Občanský zákoník ani jiný civilní zákon upravující dědické řízení nestanovuje zákonnou lhůtu k vyplacení dědického podílu ostatním dědicům. 

Pokud takto stanoveno nebylo, je nutné řídit se ust. § 609 a následujícím Občanského zákoníku. Tato ustanovení upravují běh tzv. promlčecí lhůty, která počíná běžet právní mocí usnesení o dědictví. Obecně je stanovena 3letá promlčecí lhůta.

Nicméně, zákon nezakazuje, aby se dědicové dohodli v rámci dědického řízení na lhůtě jiné, tuto však doporučuji nechat si do usnesení, kterým bude rozhodnuto o způsobu rozdělení dědictví po zůstaviteli, zapsat. S ohledem na to, že se jako dědičky budete schopné dohodnout na způsobu dělení dědictví, doporučuji se zúčastnit jednání před soudním komisařem projednávajícím dědictví a navrhnout způsob řešení, jakým budou dědické podíly rozděleny a vyplaceny. 

Dobrý den, 

k tomu, aby dědic mohl nabýt pozůstalost, tedy, aby mohlo dojít k samotnému dědění, musí nastat následující právní skutečnosti – smrt zůstavitele, existence dědictví, způsobilý dědic a dědický titul (např. závěť, nebo dědická smlouva). Nicméně smrt zůstavitele je základním předpokladem (a nelze tento předpoklad ničím nahradit) k tomu, abyste se mohl stát dědicem a mohlo tak dojít k přechodu vlastnického práva k majetku Vašeho otce na vás. Podle ustanovení §1479 občanského zákoníku vzniká dědici právo na pozůstalost nebo případný díl z majetku po zůstaviteli právě okamžikem smrti. Dědicem může být pouze ten, kdo jím je v okamžiku smrti zůstavitele a pouze tato osoba může nabýt majetek z pozůstalosti. Nedědí tedy ten, kdo zemře před zůstavitelem, ale ani ten, kdo zemře zároveň se zůstavitelem. Tedy, není možné se domáhat dědictví, ani vyplacení z něho, dokud zůstavitel nezemře, a to za žádných okolností. Smrt zůstavitele je základní podmínkou dědění, pokud by došlo k převodu vlastnického práva ještě před smrtí, pak se z pohledu práva nejedená o institut dědění, ale např. o bezplatný převod na základě darovací smlouvy.  

Pokud byste chtěla uskutečnit převod vlastnického práva, případně finanční vyrovnání odpovídající pravděpodobnému vypořádání dědictví, pak je nutné se s Vaším otcem domluvit, zda je ochoten na vás převést majetek již nyní za života. Jako možnost se nabízí využít institut darování podle občanského zákoníku. Občanský zákoník v § 2055 odst. 1 stanoví, že darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. 

Nicméně, pokud otec s převodem za svého života nesouhlasí, pak nemáte žádný právní nárok domáhat se vyplacení dědictví před jeho smrtí. 

Dobrý den, s ohledem na to, že dědictví je již v právní moci, kdy jste se stali podílovými spoluvlastníky, nebude se již jednat o vyplacení z dědictví, ale bude se jednat o samostatný právní úkon s ohledem na spoluvlastnictví. 

Pokud nechcete být spoluvlastníky dané nemovitosti, obecně platí, že nikdo není povinen setrvat ve spoluvlastnictví.

První možností je uzavřít dohodu a dohodnout se na způsobu vypořádání spoluvlastnictví s odpovídajícím vyplacením daného podílu. Pokud se nebudete schopni spolu dohodnout na vypořádání spoluvlastnictví, bude muset rozhodnout po podání žaloby na vypořádání spoluvlastnictví soud- viz. ust. § 1143 Občanského zákoníku.Soud posuzuje jednak návrh uvedený v žalobě jedné strany, nicméně v rámci soudního jednání samozřejmě vyslechne návrh i druhé strany a snaží se najít kompromis, nejlépe dojít ke smírnému vyřešení. Soud může rozhodnout několika způsoby: Rozdělí společnou věc, pokud se tím podstatně nesníží její hodnota, dále může věc přikázat jednomu za přiměřenou náhradu, při nemožnosti předchozích variant nařídí prodej ve veřejné dražbě (viz. ust. § 1147 a násl.).

Pokud spoluvlastníci domu s pozemkem vypořádávají spoluvlastnictví převodem vlastnického práva k celé nemovité věci na jediného vlastníka s odpovídajícím finančním vyrovnáním, je příjem z vypořádání spoluvlastnictví předmětem daně z příjmů. Jde o tzv. ostatní příjem podle § 10 zákona o daních příjmů.
V § 4 odst. 1 písm. b) zákona s účinností od 1. 1. 2018  stanoví, že osvobození od daně z příjmů fyzických osob se vztahuje i na příjmy z vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci v případě, kdy spoluvlastník příslušný spoluvlastnický podíl vlastnil déle než pět let.

Dobrý den, jakožto syn zesnulého rodiče jste tzv. nepominutelným dědicem a máte ze zákona nárok alespoň na zákonný díl z pozůstalosti.

§ 1642 Občanského zákoníku

Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

§ 1643

(1) Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

(2) Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

Pokud jste tedy dědictví výslovně neodmítl nebo jste se jej nevzdal, byl jste v rámci dědického řízení dědicem a tudíž na Vás též připadají náklady dědického řízení. 

Dědicové tak hradí náklady dědického řízení dle poměr toho, čeho z dědictví nabyli. 

Dobrý den, obecně s v rámci dědického řízení stanoví lhůta k vyplacení dědického podílu, případně k zaplacení dalších poplatků.

Zde připadají v pvahu tři varianty:

První možností je dohoda dědiců v rámci probíhajícího dědického řízení, kdy se dědicové souladně dohodnout na termínu vyplacení (především s ohledem na možnosti a schopnosti osoby, která má vyplácet ostatní dědice). Druhou možností je, že je lhůta stanovena přímo v usnesení o dědictví, kterou určil soudní komisař, tedy notář. Pokud je takto určena lhůta je nutné se jí řídit.Třetí možností je situace, kdy se dědicové na lhůtě nedohodnou, v usnesení o dědictví stanovena lhůta není rovněž, a poté se postupuje dle pravidel stanovených v Občanském zákoníku.Občanský zákoník stanovuje problematiku promlčení a prekluze v ust. § 609 a následující. Dle výše uvedených ustanoveních platí tříletá promlčecí lhůta, která počíná běžet právní moci usnesení o dědickém řízení. 
Pokud ve lhůtě takto stanovené nebude dědictví vyplaceno, bude třeba písemně vyzvat k vyplacení se stanovením lhůty, a pokud ani toto nebude účinné, bude nutné podat žalobu na vyplacení dědického podílu případně na zaplacení dalších poplatků, pokud byly osobě určeny.

S tímto Vám pomůže advokát ve Vašem okolí, kdy doporučuji sebou na schůzku sehnat všechny relevantní dokumenty. 

Dobrý den, pokud již usnesení o dědictví nabylo právní moci, stává se vykonatelným rozhodnutím a je třeba splnit podmínky v tomto usnesení stanovené.

Pokud bylo rozhodnuto o tom, že máte ostatním dědicům vyplatit částku, která je stanovena v daném usnesení, jedná se o částku v usnesení uvedenou, nikoliv o částku, za kterou jste byl následně prodala (ať pod cenou či nad rámec odhadu). 

Pokud byste příslušnou částku nevyplatila, mohou ostatní dědice proti Vám následně brojit předžalobní výzvou a poté podáním žaloby na plnění.