Závěť nebo darovací smlouva?

Dobrý den, nejprve je vhodné uvést, že za trvání života je pouze a jen na osobách, jak chtějí naložit s svým majetkem. 
Pokud se tedy rozhodnou darovat jejich majetek, není třeba k tomu udávat důvod takového učinění. Nejlepším řešením v tomto případě považuji sepis darovací smlouvy. 

Nicméně právní úprava v Občanském zákoníku pamatuje i na situaci, kdy se dědic může domáhat majetku, který byl v posledních letech převeden na jiného dědice. Ust. § 1660 Oz otiž stanoví, že: (2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním. Zde se tedy musíte sami rozhodnout, jaká situace je pro Vás a Vaše rodiče výhodnější.

Co se týče vydědění, zde je situace nesrovnatelně složitější. Zde ust. § 1646 a následující OZ stanoví taxativní výčet důvodů, pro které může být potomek vyděděn: (1) Ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který

a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,

b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,

c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo

d) vede trvale nezřízený život.

(2) Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen.

(3) Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického.

§ 1647

Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům.

Pokud by se rodiče rozhodli pro vydědění dcery, doporučuji se však v tomto případě obrátit na notáře v okolí, který s nimi věc probere, případně i sepíše a následně uloží.

Dobrý den, jak darování tak sepsání závěti má svoje výhody i nevýhody a není možné říct jednoznačně, která varianta je tou lepší.

Co se týče finanční náročnosti, zde je rozhodně výhodnější forma darování, neboť díky příbuzenskému vztahu je darování osvobozeno od darovací daně. Oproti tomu v případě dědického řízení je nutno počítat s odměnou notářovi za projednání dědictví, kdy tato se vypočítává z hodnoty majetku. 

Co se týče darování, tak pokud by byla například nemovitost jen jednomu z potomků, může dojít při následném dědickém řízení k zápočtu hodnoty na zbytek majetku, který spadá do pozůstalosti, neboť potomci jsou tzv. nepominutelnými dědici. 

§ 1642 Občanského zákoníku

Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

§ 1643

(1) Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

(2) Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

Tedy obojí má své výhody a nevýhody, avšak v rámci sepisu závěti je třeba mít na paměti, že tuto můžete kdykoliv zrušit, a to i například pozdějším darováním onoho majetku, zatímco po sepisu darovací smlouvu pozdější rozhodnutí učinit nemůžete.