Dědické řízení závěť

Dobrý den, právní úprava vydědění je zakotvena v ust. § 1646 a násl. Občanského zákoníku.

Důvody pro vydědění jsou následující:

(1) Ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který

 a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,

 b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,

 c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo

 d) vede trvale nezřízený život.

  (2) Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen.

  (3) Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického.

 § 1647  Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům.

O projednání dědického práva rozhoduje notář - soudní komisař. Pokud dědic s vyděděním nesouhlasí, je třeba, aby podal žalobu soudu k napadení vydědění. S ohledem na to, že dědické řízení je typ tzv. nesporného řízení, bude onen dědic odkázán na řízení u soudu podáním žaloby. Nicméně lhůtu, která je zde stanovena pro podání žaloby, stanovuje notář, přičemž tato lhůta nesmí být kratší ne 2 měsíce. 

Právní úprava podání žaloby na neplatnost vydědění je však zakotvena v procesní zákoně- Zákoně o zvláštních řízeních soudních:

§ 189

Uplatňování práv žalobou

(1) Nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

(2) Tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.

Komentářová literatura s ohledem na výše uvedené stanoví: ´´Právo domáhat se žalobou se nepromlčuje (viz § 614 obč. zák.); jde o vlastnické právo dědice k pozůstalosti, které nabyl smrtí zůstavitele. Naopak pominutému dědici hrozí nebezpečí, že věc byla ostatními dědici mezitím již vydržena nebo se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčelo. Své právo však nemohou uplatnit osoby, které soud poučil o možnosti podat žalobu, resp. je odkázal na občanskoprávní řízení, ale ony žalobu nepodaly (resp. řízení bylo zastaveno nebo žaloba zamítnuta). Jejich účast v pozůstalostním řízení skončila a právo ze sporného titulu zaniklo. ´´

Ve Vašem případě tedy záleží na tom, zda jste byl či nebyl vyrozuměn o možnosti podání žaloby.

Pokud se však domníváte, že závěť jako taková je neplatná (z důvodu: nedostatek náležitosti právního úkonu, nedostatek způsobilosti zůstavitele k právním úkonům, pro nezpůsobilost zůstavitele k tomuto právnímu úkonu z důvodu duševní poruchy apod.), je zde skutečně lhůta 3 roky od doby, kdy bylo dědici oznámeno, že má nárok na podíl dědictví zůstavitele.