Kdo dědí po smrti matky?

Dobrý den, pokud nebude sepsáno pořízení pro případ smrti ve formě závěti, dědické smlouvě či dovětku, bude se dědit na základě tzv. zákonné dědické posloupnosti. 

Tzv. první třída dědiců, kam spadá i případné dědění pro dceru, je upravena v ust. § 1635 Občanského zákoníku. Ten stanoví, že: (1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. (2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

S ohledem na to, že po smrti matky zůstane její potomek, stane se přímým dědicem. Majetek bude výlučným majetkem dcery. Toto je mimo jiné stanoveno i v ust. § 709 OZ, který stanovuje výčet majetku, který do společného jmění manželů spadá: (1) Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,

Dobrý den, ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Sepsáním závěti může zůstavitel pro případ své smrti vyřešit své majetkové záležitosti a předejít tak následným majetkovým sporům mezi dědici.

Nicméně s ohledem na to, že matka má jediného případného dědice, předpokládám, že závěť sepsána není. Následně tedy připadá v úvahu dělení dědictví dle zákonný tříd, a s ohledem na potomka matky ihned první třída dědiců:

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Dále je nutné zdůraznit, že potomek nemůže být nesvéprávný, kdy nesvéprávnost již není možnost udělit, může být maximálně na svéprávnosti omezen. Zákon však nestanovuje, že by případný dědic, který je na svéprávnosti omezen, nemohl dědit. Bude však při tomto jednání muset být zastoupen opatrovníkem a jednání budou muset být schvalována soudem.

U osoby s omezenou svéprávností je nutný souhlas soudem ustanoveného opatrovníka. U takové osoby je vždy třeba ale zkoumat, v jakém rozsahu jí byla svéprávnost omezena, tedy zda ji nebylo ponecháno oprávnění se zavazovat.

Dobrý den, dle mého názoru se vzdát dědictví ve prospěch syna nemůžete, a to z  následujících důvodů.

Pokud se dědí dle zákonné posloupnosti, zakotvuje Občanský zákoník tzv. třídy dědiců, dle kterých se postupně stanovují okruhy dědiců.

S ohledem na to, že jste potomky zůstavitelky, připadá v úvahu 1.třída dědiců.

§ 1635 První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Co se týče vzdání se dědictví, OZ stanoví:

§ 1490 Vzdání se dědictví

(1) Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky. Souhlasí-li i druhý dědic, použijí se obdobně ustanovení § 1714 až 1720; nesouhlasí-li však, k vzdání se dědictví se nepřihlíží.

Právo vzdát se dědictví ve prospěch druhého dědice je možné, ale nikoli však ve prospěch osoby cizí, stojící mimo okruh dědiců.

Dobrý den, obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Pokud zůstavitel tuto závěť sepíše, je určení dědictví jednoznačné, avšak vždy musí potomkům vyjma výše uvedené výjimky zůstat alespoň povinný díl. Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. Občanského zákoníku. Co se týče dědictví dle zákonné posloupnosti, uvádím následující:
§ 1635
První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Pokud byste chtěla zahrnout i manželku Vašeho syna, doporučuji sepsat závěť.

Pokud se bude dědit na základě zákonné posloupnosti, bude dědit pouze syn.

Ust. Občanského zákoníku stanovuje:

§ 709

(1) Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co

a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,

b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,

c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,

d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,

e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Dobrý den, obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Pokud zůstavitel tuto závěť sepíše, je určení dědictví jednoznačné (přičemž manžel narozdíl od potomka není nepominutelným dědicem, a tudíž dědit nemusí), neboť rodič zesnulého potomka není povinen ze zákon dědit. Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. Občanského zákoníku.Co se týče dědických tříd, těchto je celkem 6 a platí, že pokud se nenachází dědicové třídy předchozí, dědí dědicové tříd následujících.
S ohledem na to, že po babičce jsou potomci, připadala by v úvahu první třída dědiců:
§ 1635
První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Dle výše uvedeného odst. 2 platí, že po zesnulém potomkovi zesnulé osoby do jeho dědického podílu skutečně vstupují buď jeho potomci. Tedy, dle zákonné posloupnosti by dědila dcera zesnulé a potomci syna zesnulé. 

Dobrý den, potomci zesnulé osoby jsou tzv. nepominutelnými dědici a ze zákona mají právo alespoň na tzv. povinný díl.

Občanský zákoník stanoví:

§ 1642

Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

§ 1643

(1) Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

(2) Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

§ 1644

(1) Povinný díl může být zůstaven v podobě dědického podílu nebo odkazu, ale musí zůstat nepominutelnému dědici zcela nezatížen.

(2) K nařízení zůstavitele, která omezují povinný díl, se nepřihlíží. Zůstaví-li se nepominutelnému dědici více než povinný díl, vztahuje se takové nařízení, učinil-li je zůstavitel v pořízení pro případ smrti, jen na část, která přesahuje hodnotu povinného dílu. To neplatí, zemře-li nepominutelný dědic před zůstavitelem, nebo nedědí-li z jiného důvodu.

(3) Zůstavitel může také nepominutelnému dědici uložit, aby se rozhodl pro to, co se mu zůstavuje s omezením, nebo pro povinný díl.

Jednou možností vyloučení potomka z dědictví je využití tzv. institutu vydědění. 

§ 1646

(1) Ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který

a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,

b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,

c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo

d) vede trvale nezřízený život.

(2) Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen.

(3) Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického.

§ 1647

Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům.

Pokud však výše uvedená situace nenastala a potomci se nezúčastnili dědického řízení, neboť o tomto nevěděli, mohou podat žalobu.

Ust. § 189 Zákona o zvláštních řízeních soudních stanoví:

§ 189

Uplatňování práv žalobou

(1) Nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

(2) Tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.

Tedy, oprávněný dědic může podat žalobu, a to i po skončení dědického řízení, kterou se bude domáhat práv k pozůstalosti. 

S ohledem na malé množství informací ve Vámi položeném dotazu doporučují domluvit si osobní schůzku s advokátem ve Vašem okolí, přičemž tento za manželku může žalobu jednak sepsat, ale dále jí i též v řízení zastoupit. 

Dobrý den, domnívám se, že není důvod, aby v případě žijících příbuzných zesnulé matky dědila snacha, a to z následujících důvodů:

Obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti.

Pokud zůstavitel tuto závěť sepíše, je určení dědictví jasné.Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. Občanského zákoníku. Co se týče dědických tříd, těchto je celkem 6 a platí, že pokud se nenachází dědicové třídy předchozí, dědí dědicové tříd následujících.

Níže uvádím všech 6 dědických tříd, ze kterých je bez větších problémů možné zjistit, kdo bude dědicem

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

§ 1636

Druhá třída dědiců

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

§ 1637

Třetí třída dědiců

(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

§ 1638

Čtvrtá třída dědiců

Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.

§ 1639

Pátá třída dědiců

(1) Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.

(2) Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.

§ 1640

Šestá třída dědiců

(1) Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.