Mohu sám požádat o obnovu dědického řízení a zdědit podíl z půdy, která nebyla zahrnuta do dědictví av katastru je veden na nebohou matku, jedna se o čtvrtinový podíl, který mi připadá po matce :.
Dobrý den.
V případě, že jste objevili majetek, který nebyl v původním dědickém řízení projednání, máte právo požádat o dodatečné řízení o dědictví.
Dodatečné řízení o dědictví
Zákonnou úpravu dodatečného řízení o dědictví upravuje § 211 civilním mimosporového řádu, který zní:
"Pokud se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede.
V odůvodněných případech, zejména na podnět soudu, notáře, státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy může soud o majetku uvedeném v odstavci 1 zahájit řízení i bez návrhu.
Soud dodatečné řízení o dědictví zastaví, pokud majetek označený v návrhu nebyl ve vlastnictví zůstavitele. "
Ve smyslu tohoto ustanovení je třeba podat na místně příslušný soud, na kterém bylo dědické řízení skončeno, návrh na dodatečné řízení o dědictví.
Poukazuji na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdo 108/2008:
"Důvodem dodatečného dědického řízení podle § 175x OSP není vadné skutkové zjištění, které mohlo mít vliv na rozhodnutí, kterým bylo původní dědické řízení skončeno, ani porušení procesních zásad při řízení o rozhodování věci, ale neúplnost skutkových podkladů týkajících se pouze rozsahu majetku a dluhů zůstavitele, která se správnosti původního rozhodnutí nedotýká. řízení o nove objeveném majetku, na rozdíl od obnovy řízení, neotvírá věc již pravomocně skončenou, ale naopak na výsledky původního dědického řízení navazuje, vychází z nich, ale v ničem do stavu jimi vytvořeného nezasahuje. i v novém řízení se postupuje podle stejných ustanovení, jaké byly použity v původním řízení.
Z uvedeného stručného výkladu zásad, podle kterých se postupuje v řízení o nove objeveném majetku, vyplývá, že v řízení o dodatečném projednání dědictví je proto okruh účastníků (s výjimkou případu, kdy bylo původní dědické řízení zastaveno pro nemajetnosť nebo předání nepatrného dědictví tomu, kdo se postaral o pohřeb) stejný, jako byl v původním řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí, kterým se řízení skončilo.
Objevení dalšího zůstavitelova majetku nemůže být totiž příležitostí k tomu, aby ten, kdo nevyužil nebo promeškal možnost domáhat se svého práva v občanském soudním řízení cestou žaloby na vydání dědictví, dosáhl touto cestou uspokojení svého případného nároku na dědictví nebo jeho část. "
Návrh na dodatečné řízení o dědictví
Návrh na dodatečné řízení o dědictví musí obsahovat:
- kterému soudu je určeno - pro dodatečné řízení o dědictví je místně příslušný soud, na kterém bylo řízení o dědictví skončeno, tj soud, v jehož obvodu měl zůstavitel v době smrti evidován trvalý pobyt.
- kdo ho dělá - návrh může podat kterýkoli z dědiců
- které věci se týká - je třeba uvést spisovou značku původního dědického řízení, zároveň je třeba uvést identifikační údaje navrhovatele a zůstavitele
- co se jím sleduje - je třeba odůvodnit proč návrh podáváte, o jaký nově objevený majetek se jedná, zároveň k návrhu je třeba připojit listinné důkazy prokazující vlastnictví tohoto majetku zůstavitelem v době smrti, zejména kopii listu vlastnictví, kupní smlouvy apod.
- podpis - návrh musí být podepsán navrhovatelem
Návrh je zpoplatněn dle položky 18a sazebníku soudních poplatků, tj 1% z čisté hodnoty dědictví, které má projednat, nejméně 6,50 eura, nejvíce 165,50 eura.
forma podání
Podání lze učinit písemně, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě. Podání ve věci samé učiněné v elektronické podobě bez autorizace podle zvláštního předpisu třeba dodatečně doručit v listinné podobě nebo v elektronické podobě autorizované podle zvláštního předpisu; pokud podání nedoručí dodatečně soudu do deseti dní, na podání se nepřihlíží.
Soud na dodatečné doručení podání nevyzývá. Podání učiněné v listinné podobě je třeba předložit v potřebném počtu stejnopisů s přílohami tak, aby se jeden stejnopis s přílohami mohl založit do soudního spisu a aby každý další subjekt dostal jeden stejnopis s přílohami. Není-li potřebný počet stejnopisů a příloh, soud vyhotoví kopie podání na náklady toho, kdo podání učinil.
Zápis a úkony soudu
Zákon umožňuje, aby podání, kterým chcete požádat o dodatečné řízení o dědictví, bylo sepsáno přímo u soudu.
Ve smyslu § 14 civilním mimosporového pořádku:
"Každý okresní soud je povinen sepsat podání do protokolu a postoupit ho neprodleně příslušnému soudu. Takové podání má tytéž účinky, jako kdyby se sepsala na příslušném soudu."
I kdybyste se rozhodli sepsat podání sám, soud musí posoudit, zda obsahuje všechny náležitosti. Pokud ne, tak postupuje ve smyslu § 129 civilním soudního řádu:
"(1) Jde-li o podání ve věci samé nebo návrh na nařízení neodkladného opatření nebo zajišťovacího opatření, ze kterého není zřejmé, čeho se týká a co se jím sleduje, nebo jde o podání neúplné nebo nesrozumitelné, soud vyzve toho, kdo podání udělal, aby podání doplnil nebo opravil ve lhůtě, která nesmí být kratší než deset dní.
(2) V usnesení podle odstavce 1 soud uvede, v čem je podání neúplné nebo nesrozumitelné a jak ho třeba doplnit nebo opravit a poučí o možnosti podání odmítnout.
(3) Jestliže se ve lhůtě určené soudem podání nedoplní nebo neopraví, soud podání odmítne; to neplatí, pokud pro uvedený nedostatek lze v řízení pokračovat.
(4) Jestliže se podání opraví nebo doplní v celém rozsahu v souladu s výzvou podle odstavce 1 nejpozději do uplynutí lhůty pro podání odvolání proti usnesení o odmítnutí podání, o odvolání proti tomuto usnesení může rozhodnout soud, který ho vydal. "
Dobrý večer, moje otázka zní: manžel mi zemřel cca před 4 lety. Před týdnem z poštovní banky přišel list na manželovy jméno, že má uzavřít Rámcovou smlouvu o poskytování investiční služby. V bance mi byla poskytnuta informace, že zesnulý má 2 účty, ale na jednom je uveden disponent můj syn a pouze tomu mohou poskytnout informace. Při dědickém řízení samozřejmě notář si žádal informace iz Poštovní banky, ale ta uvedla pouze jeden účet, který jsem zdědila já jako manželka. Moje otázka proč Poštovní banka neuvedla oba účty. Na základě této informace musíme žádat o nové dědické řízení? Máme to udělat sami, požádat notáře, nebo soud? Co by bylo pro nás nejlepší? Děkuji za odpověď.
Dobrý večer,
děkujeme za otázku, ke které zaujímáme následující stanovisko:
1. / Z jakého důvodu banka neohlásila resp. neuvedla oba účty do dědického řízení, to neumíme posoudit. Posouzení tohoto účtu resp. těchto účtů je v kompetenci notáře a ne banky. Otázkou je i to kdy byl předmětný účet zřízen resp. založen, jelikož obecně platí, že pokud byl založen za trvání manželství, patří zůstatek na účtu do BSM a měl být vypořádán. Účet však bez ohledu na to, zda patřil do BSM nebo do BSM nepatřil, měl být vypořádán v dědickém řízení.
2. / Je třeba zjistit prostřednictvím syna jaký je stav resp. zůstatek na účet a bance písemně oznámit, že majitel účtu zemřel s doložením úmrtního listu. Banky v těchto případech zvyknou ukončit zpoplatnění účtu. Otázkou je i to, proč banka nekomunikovala s klientem obyčejně alespoň koncem každého kalendářního roku o stavu účtu a zda už nemělo dojít k jeho zrušení ze strany banky podle jejího všeob. obchodních podmínek, které by měla mít zveřejněny na své stránce.
3. / Podle výsledku stavu účtu se musíte rozhodnout, zda věc dáte znovu na soud - návrh na projednání nově objeveného majetku podle ust. Civilního mimosporového pořádku na soud. S projednání dědictví třeba počítat i s odměnou notáře, která je 2% z hodnoty předmětu dědictví plus hotové výdaje notáře 30 € a následně i soudní poplatek 16,50 €. I když jsme názoru, že chybu udělala banka následně byste měli banku požádat, aby hradila soudní poplatky, které by nebyly vznikly, kdyby nedošlo k tomu, že nenahlásili účet do dědického řízení.
Podle ust. § 211 Civil. mimospor. řádu platí:
"Pokud se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede."
4. / Pokud byl syn jen disponentem, účet již zrušit nemůže, jeho oprávnění jako disponenta k účtu úmrtím majitele účtu zanikly.
5. / Závěrem uvádíme, že pokud byste nebyli spokojená s vyřizováním ze strany banky, je třeba podat reklamaci a pokud by ani toto nepomohlo, podat stížnost na Českou národní banku jako dohľadajúci orgán nad bankovnictvím.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý večer, jak mám postupovat při obnově dědického řízení po nebohé sestře zůstaly pozemky, které neprošly dědickým řízením její děti to nechtějí, proto bych to vzala já děkuji.
Dobrý večer,
děkujeme za otázku, na kterou odpovídáme následovně:
1. / li sestra měla děti, pak jsou oni dědici po Vaší nebohé sestře. Závěť předpokládáme, že Vaše sestra nespísala.
2. / Aby mohly být předmětné pozemky po právní stránce vypořádáno a Vy jste se stali jejich držitelem, děti Vaší sestry musí podat návrh na soud k projednání nově objeveného majetku. Vy jako sestra nemůžete se stát zákonným dědicům to ani na základě dohody s dětmi Vaší nebohé sestry.
Podle § 211 CMP platí:
"Pokud se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede."
3. / Jednou z možností, pokud Vy nyní máte zájem o předmětné pozemky, mohli byste s dědici sepsat smlouvu o uzavření budoucí smlouvy ohledně předmětných pozemků, a také uhradit náklady v souvislosti s dědickým řízením a následně po skončení dědic. řízení, byste sepsali řádnou prodejní a nákupní smlouvu.
Doporučujeme kontaktovat advokáta.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, prosím o radu při návrhu na dodatečně řízení o dědictví. Po smrti otce v roce 1991 nebyly do dědictví zahrnuty pozemky pouze dům. V roce 2005 jsem podala na soud návrh na obnovu dědického řízení a všechny pozemky byly v dědickém řízení přepsány na mě jako navrhovatele, ostatní sourozenci se vzdali. Teď jsem zjistila, a to na základě výzvy pozemkového a lesního společenství na vypořádání pozemků, že do dědického řízení po naší matce, která zemřela v roce 1991 nebyly rovněž zahrnuty pozemky. V případě, že bych já jako dědic znovu podala návrh na dodatečně řízení o dědictví, mohu se při dědění nyní já vzdát předmětu dědění ve prospěch sourozenců? Děkuji za odpověď. Papiaková.
Dobrý den,
ano můžete se vzdát dědictví ale jen ve prospěch ostatních dědiců.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Prosím Vás o radu, na základě zplnomocnění jsem vyřizovala dědické řízení po nebohé sestře mé babky. Nyní se ale zjistilo, že sestra předtím dědila ještě po jedné sestře co zemřela dříve ale ne všechny pozemky byly přepsány na ni. Jak mám nyní postupovat, když potřebuji podědil i ten zbytek, protože to je porozdeľované? Sestry byly bezdětné. Děkuji.
Dobrý večer,
děkujeme za otázku.
V souladu s ust. § 211 civilním mimosporového pořádku budete muset podat návrh k soudu na dodatečné řízení o dědictví. K návrhu je třeba připojit i doklady z dědického řízení po sestře, jejíž pozemky byly předmětem dědic. řízení, ale nebyly předmětem řízení po další sestře (citujeme):
"(1) Jestliže se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede.
(2) V odůvodněných případech, zejména na podnět soudu, notáře, státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy může soud o majetku uvedeném v odstavci 1 zahájit řízení i bez návrhu.
(3) Soud dodatečné řízení o dědictví zastaví, pokud majetek označený v návrhu nebyl ve vlastnictví zůstavitele. "
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Trápi vás "Obnova dědického řízení po předcích" a chcete pomoci?
Dobrý večer, chtěla bych se zeptat jak probíhá dodatečně prededenie. Musí přijít znovu všichni dědicové na jednání nebo to soud dodatečně projedná bez přítomnosti dědiců. Pokud to je tak, že přijít musí co když nikdy nepřijdou všichni projedná se to někdy? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, dodatečné projednání nově objeveného dědictví se řídí stejnými pravidly jako řádně dědické řízení. Tzn. že se tu stejně použijí ustanovení týkající se procesního zastupování a také odročení jednání. V případě nepřítomnosti a nečinnosti dědiců vůči notáři bude možné po opakovaných pokusech o projednání dědictví jednat iv jejich nepřítomnosti. Samozřejmě bude se vždy posuzovat důvod jejich nepřítomnosti a také skutečnost, zda se mohli dát zastoupit advokátem nebo dalším dědicem. Obecně je však možné konstatovat, že jejich nečinnost nemůže představovat průkazku rozhodnutí ve věci notářem.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, v katastru nemovitosti jsme našli pozemky po dědečkovi a jeho manželce. Starý otec zemřel v roce 1955 v ČR a dědické řízení po něm vůbec neproběhlo. Psali jsme i do Státního archivu SR, ale nevedou žádné dědické řízení po nebohém. Jak postupovat? Třeba sepsat návrh na projednání dědictví na soud? Děkuji velmi pěkně. S pozdravem.
Dobrý večer,
děkujeme za otázku, ke které předkládáme následující odpověď:
1. / Jelikož došlo k úmrtí v r. 1955 na území ČR, je třeba vycházet i ze zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním. Podle § 44 cit. zákona "pravomoc slovenského soudu k projednání dědictví je dána vždy, pokud zůstavitel v době své smrti byl slovenský občanem. Pokud však jde o majetek, který je v cizině, slovenský soud projedná dědictví jen tehdy, pokud se takový majetek vydává slovenský orgánem nebo pokud cizí stát přiznává takovým rozhodnutím Slovenské justičních orgánů právní následky. "
Dále platí, že "dědické právní poměry se řídí právním řádem státu, jehož byl zůstavitel příslušníkem v době smrti."
2. / Z otázky nejsou zřejmé žádné jiné okolnosti, proto doporučujeme ve věci podat návrh na projednání dědictví na to na okresní soud a to podle následující posloupnosti:
a) kde měl zůstavitel v době smrti adresu trvalého pobytu,
b) kde se nachází majetek zůstavitele, pokud není dána příslušnost podle písmene a),
c) zůstavitel zemřel, pokud není dána příslušnost podle písmene a) nebo písmene b).
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, chtěla bych vědět, jestli mě smysl podat žádost o dodatečně dědické řízení, pokud v původním řízení mě nevlastní sestra neuvedla jako spoludedičku a dědila pouze ona. O tom, že proběhlo ded. řízení, jsem se dozvěděla po mnoha letech. Teď jsem zjistila, že po otci nebyl projednán veškerý nemovitý majetek, i to, že nevlastní sestra nemá zájem o dodatečné řízení. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
na Vaši otázku předkládáme odpověď:
1. / Pokud se jedná o dědické řízení, které již proběhlo a je pravomocně skončeno, můžete ve smyslu ust. § 485 Obč. zákoníku vyzvat sestru k vydání Vašeho podílu na dědictví, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice. Promlčecí doba při právě na vydání plnění z bezdůvodného obohacení je dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil; nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo / tjodo dne právní moci dědického rozhodnutí /.
2. / Nezájem Vaší sestry o dědické řízení o novobjavenom majektu není podstatný resp. důležité. Podejte na přísl. soud, který projednával i původní dědické řízení, návrh na dodatečné řízení o dědictví podle civilní. mimosporového řádu / § 211 /.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Mám tedy právo dědit po otci v dodatečném dědickém řízení přesto, že jsem v původním řízení nebyla účastnicí? Četla jsem něco takového, že dodatečně ded. řízení se odehrává v mezích původního a nemá napravovat křivdy a chyby, které se staly v původním řízení. Právě to si neumím jak vysvětlit. Jsem velmi překvapená, že jste mi tak rychle odpověděli, to jsem vůbec nečekala, že si na to najdete čas. Samozřejmě, že napíšu pozitivní hodnocení. Ještě jednou velmi děkuji a čekám na Vaši odpověď. S pozdravem, ML
Dobrý den,
na Vaši otázku předkládáme následující odpověď:
1. / Ano, je to pravda jak uvádíte v otázce. Návrh podat můžete a možná nevlastní sestra bude reagovat kladně a Váš podíl na dědictví Vám vydá sama, a to pokud se jedná o původní dědické řízení, tak i pokud se jedná o tento nově objevený majetek, neboť vydání dědictví podle Obč. zákoníku § 485 se týká i tohoto nově objeveného majetku. Podáním návrhu na soud budete alespoň mít doklad o podání návrhu a víte si dosledovat lhůty pro vydání majetku z dědictví. Pokud by návrh na projednání nově objeveného majetku podala sestra, nebude o tom vědět. Zjišťujte průběžně stav i na listu vlastnictví Vašeho otce.
2. / Ve věci doporučujeme požádat sestru o vydání Vašeho podílu na dědictví ve smyslu Obč. zákoníku jak jsme již uvedli a následně podat žalobu k soudu, aby nedošlo k promlčení Vašeho nároku / viz lhůty uvedené v původní odpovědi /. Nepíšete v otázce kdy bylo předmětné dědické řízení, proto zřejmě lhůta pro podání dovolání gener. prokur také již vypršela (3 měsíce od pův. dědic. řízení /.
3. / Do úvahy přichází i podání trestního oznámení podle ust. § 375 trestního zákona:
"Poškozování cizích práv
(1) Kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že
a) uvede někoho v omyl nebo
b) využije něčího omylu,
bude potrestán odnětím svobody až na dva roky. "
Na možnost podání trestního oznámení můžete sestru upozornit.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Trápi vás "Obnova dědického řízení po předcích" a chcete pomoci?
Dobrý den, po dědickém řízení šel manžel do banky zrušit účty po své zesnulé matce, o kterých věděl, a jejichž existenci oznámil notáři. V bance mu oznámili, že kromě vkladů, které byly předmětem dědického řízení, má jeho matka i vkladní knížku, o níž nevěděl. Částku, která je na účtu, mu nechtěli říct. Oznámili mu, že musí požádat o dodatečně dědické řízení. Po našem pátrání jsme zjistili, že notář nezjišťoval existenci jiných případných vkladů a účtů v bankách a spolehl se pouze na informace od manžela. Neudělal notář chybu? Kdo bude platit za obnoveno dědické řízení? S pozdravem.
Dobrý den, prioritně notář vychází v dědickém řízení z informací, které mu sdělí jeden z dědiců při předběžném šetření. Většina notáře provádí komplexní zjišťování v bankách pouze v případě pokud některý z dědiců uvede, že má vědomost nebo slyšel, že by zůstavitel měl mít další účty. Pokud dědici v tomto řízení nevyjádřili takové pochybnosti a uvedli notáři, že jiné účty zůstavitelka neměla, podle našeho právního názoru nelze tento postup připisovat pouze na vrub notáře. Mnohem větší chyba by byla, kdyby notář neprezistil nemovitosti v katastru nemovitostí. Soudní poplatek za obnoveny dědické řízení budou muset uhradit dědicové.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den. Mám dotaz ohledně zahrady. Zahrada je rozdělena na 3 části. Můj otec má 1/3 z každé části a druhý vlastník 2/3 z každé části. Druhý vlastník není z rodiny a je už zesnulý, jeho část spravuje pozemkový fond. Jsou po nebohém potomci. Ale oni to ve svém vlastnictví nemají. Mám začít dědické řízení? Nebo odkoupit od pozemkového fondu? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, pokud chcete tuto věc co nejdříve ukončit a nemovitost nabýt do svého vlastnictví, jednodušší a rychlejší bude, když Váš otec začne vůči SPF soudní řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tím způsobem, že se stane výlučným vlastníkem nemovitosti a zároveň vyplatí SPF z podílu. Pokud byste iniciovali dědické řízení, resp. vyrozuměly dědiců, že mají vyřešena dědictví, může to trvat i roky, než bude dědické řízení ukončeno. Pro účely soudního řízení však bude Váš otec potřebovat potvrzení z obce, že tento vlastník je opravdu evidován jako neznámý. Toto potvrzení je povinným listinným důkazem v soudním řízení. Musíte prokázat že jste vymonali vše pro to, abyste zjistili dědiců. Pokud byste uvedli na sudu, že Poznar dědiců, zkomplikovalo by se Vám to.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, prosím o právní radu, která se týká zákona č. 180/1995, který omezil dělení zemědělské a lesní půdy. Jde o nevyřešené dědické řízení po zemřelé, která zemřela v roce 1976. Byli jsme již včera u notářky k tomuto dědickému řízení, ale ta zakázala dělit zemědělskou půdu ve smyslu zákona č.180 / 1995. Jelikož jsme nebyli na to připravený, řízení bylo odročeno dokud se jako dědicové nedohodneme. Moje otázka zní: Tento zákon platí od září 1995, čili by se toto omezení na dělení půdy nemělo týkat zemřelých před zářím 1995? Předem moc děkuji za odpověď.
Dobrý den, na Vaši otázku předkládáme odpověď:
Konstatování notářky v uvedeném případě - zákaz drobení pozemků podle ust. zák. č. 180/1995 Sb je správné a to z důvodu, že pro stanovený zákaz drobení pozemků je rozhodující datum rozhodnutí o dědictví, ne datum úmrtí zůstavitele († 1976).
Nebo jinak: Pokud by se měl použít právní předpis z roku 1976, pak by tento zemědělský pozemek by nebylo možné podle tehdy platného projednat v dědickém řízení, jelikož právní instituty z roku 1976 neexistují v současném právním řádu.
Nevíme kde av jakém uspořádání v terénu se předmětné pozemky nacházejí, ale ne ve všech případech platí zákaz drobení pozemků podle cit. zákona, věnovat pozornost hlavně na ust. § 24 odst. 3 cit. zákona.
Citujeme z ust. 23 a 24 zák. č. 180/1995 Sb:
"§ 23
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, nemůže na základě právního úkonu nebo rozhodnutí soudu o vypořádání spoluvlastnictví nebo r na rozhodnutí o dědictví vzniknout rozdělením stávajících pozemků uvedených v § 21 odst. 1 pozemek menší než 2 000 m2, jde-li o zemědělský pozemek, nebo pozemek menší než 5 000 m2, pokud jde o lesní pozemek.
(2) Jestliže se dědici nevypořádá o dědictví pozemků uvedených v § 21 odst. 1 v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 1, nebo pokud v důsledku těchto podmínek soud nemůže potvrdit nabytí dědictví podle dědických podílů, soud rozhodne, že pozemky nabývají dědicové, u kterých jsou nejlepší předpoklady k jejich obhospodařování. Soud rozhodne io povinnosti nabyvatele pozemku vypořádat se s ostatními dědici.
(4) Vyjádření dědiců podle odstavce 3 musí mít písemnou formu a nelze jej odvolat.
(6) Pohledávky dědiců, které vzniknou z vypořádání dědictví podle odstavců 2 a 3, se promlčují ve lhůtě deseti let a
a) na jejich zabezpečení vzniká věřiteli záznamem vlastnického práva dlužníka zástavní právo k tomuto pozemku; případná zákonná přednost dřívějšího zástavního práva se nepoužije. Zástavnímu věřiteli patří předkupní právo k pozemku, ke kterému se váže zástavní právo,
(7) Podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 platí i na vypořádání spoluvlastníků, pokud o jejich vypořádání rozhodl soud
§ 24:
(1) Pokud mají na základě právního úkonu 48) nebo rozhodnutí soudu o vypořádání spoluvlastnictví 49) nebo rozhodnutí o dědictví 50) vzniknout k stávajícím pozemkům uvedeným v § 21 odst. 1 spoluvlastnické podíly, platí podmínky uvedené v § 22 a 23 . To neplatí, pokud se podíl na pozemku spoluvlastníka zvyšuje jiným podílem nebo částí podílu na stejném pozemku a vlastnictví převáděného podílu nebo podílu, který byl předmětem přechodu vlastnického práva zanikne.
(2) Jestliže na základě právního úkonu vznikl spoluvlastnický podíl, který je v rozporu s podmínkami stanovenými v § 22 a 23 , stát je oprávněn podat návrh na určení jeho neplatnosti. Při podání návrhu av řízení před soudem zastupuje stát prokurátor.
(3) Podle § 22 a 23 se nepostupuje, pokud
a) se pozemek uvedený v § 21 odst. 1 rozděluje pro účely výstavby nebo pro jiné účely, na které by ho bylo možné vyvlastnit, 39) nebo se pozemek rozděluje podle projektu pozemkových úprav, 56)
b) jde o bezplatný převod nebo přechod pozemků podle zvláštního předpisu, 14c)
c) se oddělit část pozemku od pozemku, který je uveden v § 1 odst. 1 , a tato část se připojuje k sousednímu pozemku, přičemž se nevytváří samostatný nový pozemek,
d) jde o pozemek, na kterém mají být zřízeny zahrady v území určeném územním plánem obce na zahradnické a rekreační účely. "
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den. V katastrální mapě jsme zjistili, že staří rodička měli nějaké pozemky, které nebyly v dědickém řízení rodičů vedeny. Rodiče už nežijí. Moje otázka je, zda je možné otevřít dědické řízení a požádat o tyto pozemky jako vnuk. Děkuji pěkně.
Dobrý den,
ve věci je třeba podat návrh k soudu na dodatečné řízení o dědictví.
Podle § 159 Civil. mimosporového pořádku na dodatečné řízení o dědictví je místně příslušný soud, na kterém bylo původní řízení o dědictví skončeno.
Podle ust. § 211 civilním mimosporového řádu platí:
"(1) Jestliže se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede. "
Zda bude dědicem po zůstaviteli vnuk uvést neumíme, protože neznáme, kdo byl původním dědicem nebo jinak: pokud Původním dědic nežije, dědicem v tomto dodatečném dědickém řízení budou jeho dědicové, tedy může být jím i vnuk zůstavitele jako vlastníka pozemku, o který v dědickém řízení půjde.
Podle § 473 občanského zákoníku platí:
"(1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci. "
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Trápi vás "Obnova dědického řízení po předcích" a chcete pomoci?
Děkuji za Vaši odpověď. Mám ještě jeden dotaz. Je možné, aby developer na nepřeváděných pozemcích dělal výstavbu rodinných domů, aniž by snažil zjistit komu to patří? Děkuji.
Dobrý den, na Vaši otázku předkládáme odpověď:
Podle ust. § 58 a násl. stavebního řádu platí, že "žádost o stavební povolení spolu s doklady a předepsanou dokumentací vypracovanou oprávněnou osobou podává stavebník stavebnímu úřadu. V žádosti uvede účel a způsob užívání stavby, místo stavby a předpokládaný čas jejího skončení a při stavbě na určitou dobu i dobu užívání stavby . Stavebník musí prokázat, že je vlastníkem pozemku nebo že má k pozemku jiné právo podle § 139 odst. 1 tohoto zákona, které jej opravňuje zřídit na něm požadovanou stavbu. "
Podle ust. § 139 stavebního řádu pod pojmem "jiná práva k pozemkům a stavbám" použitým ve spojení "vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich" se podle povahy případu rozumí
a) užívání pozemku nebo stavby na základě nájemní smlouvy, dohody o budoucí kupní smlouvě nebo dohody o budoucí smlouvě o věcném břemenu, z nichž vyplývá právo provést stavbu nebo její změnu,
b) právo vyplývající z věcného břemene spojeného s pozemkem nebo stavbou,
c) právo vyplývající z jiných právních předpisů,
d) užívání pozemku nebo stavby na základě koncesní smlouvy, z níž vyplývá právo uskutečnit stavbu nebo její změnu.
S obsahem stav. povolení se můžete seznámit na stránce obce - např. : https://www.banm.sk/uradna-tabula/?ID=2924 Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, můj otec zemřel před 7 lety. Proběhlo dědické řízení. Nyní mu došel z banky list o tom, že je tam vedena vkladní knížka na jeho jméno av červnu zaniká její platnost a peníze propadnou, pokud si je nepřijde vybrat. Jako jediný dědic jsem se dozvěděla, že jde asi o 280eur, které mi však peněžní ústav nemůže vydat, neboť tato vkladní knížka nebyla zahrnuta do dědického řízení. Chci se zeptat, jestli notář není povinen při dědickém řízení si vyžádat informace z fin. Institucí a zda nyní mám na své náklady žádat o obnovení dědického řízení, ačkoli nedošlo k chybě mou vinou. Mám za to, že soudní poplatky a poplatky notáři budou vyšší a nevyplatí se mi otevírat nové dědické řízení. Nebo mám i jinou možnost? Protože si myslím, že došlo k chybě na straně notáře. Děkuji za radu.
Dobrý den,
ve věci ve smyslu ust. § 211 Civil. mimospor. pořádku podejte návrh na dodatečné řízení o dědictví / citujeme /:
"Pokud se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede."
Proč byste měli nechávat peníze Vašeho otce bance? Není důvod.
Soudní poplatek bude představovat 6,50 €, odměna notáře 2% plus DPH plus náklady notáře.
Od banky žádejte i úroky.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, chtěla bych Vás jménem svého otce poprosit o radu k znovuobjevení dědictví po jeho rodiče a také po jeho starých rodičích. Do dědictví se neumíme z jakého důvodu nedostalo kopec LV, na kterých jsou v podílu nebo v 1/1 vlastníci. Otec mě tří sourozenců, kteří o této skutečnosti již vědí, protože jsme je informovali, ale problém je ten, že dědit by chtěli, ale bez jakékoli spolupráce ao placení ani nemluvě. Proto nevíme jak dále postupovat, a zda je možné někde ošetřit to, že my bychom všechno vyhledali, vydokladovali, začali řešit, platili av konečném důsledku oni by přišli k pozemkům jako "slepý k zrnu"! Popravdě, jedna se o pozemky, aktuálně ve dvou okresech, kdysi patřily pod jeden okres. Momentálně jsme ve stavu, že nevíme ani jak začít. Děkuji za radu, s pozdravem Ľubica
Dobrý den, odpověď na Vaši otázku je jednoduchá.
V uvedeném platí ust. § 211 Civil. mimosporového řádu / citujeme /:
"Pokud se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede."
Návrh na dodatečné řízení o dědictví musí obsahovat:
- kterému soudu je určeno - pro dodatečné řízení o dědictví je místně příslušný soud, na kterém bylo řízení o dědictví skončeno, tj soud, v jehož obvodu měl zůstavitel v době smrti evidován trvalý pobyt.
- kdo ho dělá - návrh může podat kterýkoli z dědiců
- které věci se týká - je třeba uvést spisovou značku původního dědického řízení, zároveň je třeba uvést identifikační údaje navrhovatele a zůstavitele
- co se jím sleduje - je třeba odůvodnit proč návrh podáváte, o jaký nově objevený majetek se jedná, zároveň k návrhu je třeba připojit listinné důkazy prokazující vlastnictví tohoto majetku zůstavitelem v době smrti, zejména kopii listu vlastnictví, kupní smlouvy apod.
- podpis - návrh musí být podepsán navrhovatelem.
Zákon umožňuje, aby podání, kterým chcete požádat o dodatečné řízení o dědictví , bylo sepsáno přímo u soudu.
Ve smyslu § 14 civilním mimosporového řádu platí:
"Každý okresní soud je povinen sepsat podání do protokolu a postoupit ho neprodleně příslušnému soudu. Takové podání má tytéž účinky, jako kdyby se sepsala na příslušném soudu."
Tj: Ve smyslu uvedeného podejte návrh na dodatečné řízení o dědictví k soudu, kde bylo dědické řízení po předcích ukončeno.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, chci se zeptat. Před dvěma lety proběhlo dědické řízení po matce a všichni sourozenci jsme se vzdali dědictví ve prospěch otce. Nyní se objevilo další dědictví (důchodové spoření). Kdo má nárok na předmětné dědictví pouze otec (manžel) nebo i děti?
Dobrý den, podle ust. § 21 zákona o doplňkovém důchodovém spoření platí:
"Podmínky dědění v doplňkovém důchodovém spoření
Aktuální hodnota osobního účtu účastníka, příjemce dočasného doplňkového starobního důchodu nebo dočasného doplňkového výsluhový důchodu je předmětem dědění, jestliže zemřelý účastník, poživatel dočasného doplňkového starobního důchodu nebo dočasného doplňkového výsluhový důchodu v účastnické smlouvě neurčil jako oprávněnou osobu na vyplacení aktuální hodnoty osobního účtu jinou fyzickou osobu nebo právnická osoba. "
závěr
Pokud zůstavitel ve smlouvě s důchodovou správcovskou společností určil oprávněnou osobu, tak se peníze vyplatí jí.
Pokud zůstavitel ve smlouvě neurčil žádnou oprávněnou osobu, pak nastupuje dědické řízení a zůstatek na spořicím účet je předmětem dědění.
V otázce uvádíte, že jste se vzdali dědictví ve prospěch otce.
Jelikož jste dědictví neodmítli, pouze jste s vzdali dědictví ve prospěch otce, pak budete dědici zůstatku na předmětném účtu avšak za podmínky, že Vaše máma ve smlouvě se správcovskou společností neurčila oprávněnou osobu.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Trápi vás "Obnova dědického řízení po předcích" a chcete pomoci?
Dobrý den, zjistilo se, že můj dědeček vlastnil pozemky. Jeho dědicem měl byt můj otec, který je již zesnulý. Chci se zeptat, zda se v takovém případě otevírá dědické řízení po dědečkovi kde by dědil otec a pak se následně otevírá otcovy dědické řízení, abychom dědily my jeho děti. Nebo stačí když se otevře pouze dědečkovy dědické řízení? Děkuji.
Dobrý den,
neboť vlastníkem pozemku je Váš starý otec, je třeba podat návrh na soud podle místa trvalého pobytu v době úmrtí a požádat o dodatečné řízení o dědictví, ke kterému návrhu připojíte i doklad o dědic. řízení po Vašem otci, abyste prokázali právní nástupnictví.
Nemůžete požádat o obnovení dědic. řízení po Vašem otci, protože on už nemůže být dědicem, protože zemřel, a není vlastníkem nemovitosti / vlastníkem je Váš zesnulý dědeček /.
Podle ust. § 211 civilním mimosporového řádu platí / citujeme /:
"Pokud se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede."
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Obnova dědického řízení po předcích.
Dobrý den. Můj manžel podal návrh na obnovení dědického řízení po předcích přes advokáta na pokyn své sestry. Každý ze sourozenců zdědil jednu šestinu. Problém je v tom, že náklady za advokátní služby z dědiců nikdo nechce uhradit z důvodu, že advokát zastupoval pouze mého manžela. Jde o částku 374 e neuplatňovaly jsme si ani cestovní náhrady jiné výdaje spojené z vyřizováním. Je nějaká možnost vymáhání si nákladů spojených za ded. řízení? V případě prodeje půdy musí manžel souhlasit pokud vlastní pouze 1/6?
s pozdravem Marie.
Dobrý den,
pokud Vašeho manžela v dědickém řízení zastupoval advokát, dědicové nejsou povinen mu přispět částkou na odměnu advokáta, který zastupoval v dědickém řízení jen Vašeho manžela.
Pokud jde o souhlas Vašeho manžela s prodejem zděděné půdy, s tímto on souhlasit nemusí.
Platí ust. Obč. zákoníku:
"§ 140: Jestliže se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké ( § 116, 117 ). Pokud se spoluvlastníci nedohodnou o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
§ 141
(1) Spoluvlastníci se mohou dohodnout o zrušení spoluvlastnictví ao vzájemném vypořádání; je-li předmětem spoluvlastnictví nemovitost, dohoda musí být písemná.
(2) Každý ze spoluvlastníků je povinen vydat ostatním na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali, neměla již dohoda o zrušení spoluvlastnictví ao vzájemném vypořádání písemnou formu.
§ 142
(1) Pokud nedojde k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Pokud není rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom na to, aby věc mohla účelně využít a na násilné chování podílového spoluvlastníka vůči ostatním spoluvlastníkům. Pokud věc žádný ze spoluvlastníků nechce, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů. "
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dá se zrušit návrh na projednání dědictví k nově objevených majetku po nebohé.
Dobrý den,
podle ust. § 211 Civil. mimosporového řádu platí:
"(1) Jestliže se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede.
(2) V odůvodněných případech, zejména na podnět soudu, notáře, státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy může soud o majetku uvedeném v odstavci 1 zahájit řízení i bez návrhu.
(3) Soud dodatečné řízení o dědictví zastaví, pokud majetek označený v návrhu nebyl ve vlastnictví zůstavitele. "
V otázce se ptáte zda můžete návrh na dodatečné řízení o dědictví vzít zpět. Podle ust. § 29 Civil. mimosporového pořádku platí, že můžete návrh na zahájení řízení zpět, a to zcela nebo zčásti. Pokud je návrh vzat zpět celkem, soud řízení zastaví. Pokud je návrh vzat zpět zčásti, soud řízení v této části zastaví. Soud řízení nezastaví, pokud se mohlo začít i bez návrhu a je třeba v řízení pokračovat, jakož i v případě, že některý z účastníků se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí.
Bude záviset na důvodů zpětvzetí návrhu na dodatečné projednání dědictví, jakož i od toho, co mělo být předmětem dodatečného projednání dědictví, protože stát má zájem na tom, aby vlastnické vztahy ohledně majetku zůstavitele byly vypořádány, což vyplývá i z ust. § 211 odst. 2 Civil. mimosporového pořádku.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, potřeboval bych poradit ohledně obnovy dědického řízení po předcích. Objevili jsme pozemky, které jsou stále psány na mou nebohou starou matku, která zemřela v roce 1976. Ona měla jediného syna (mého otce), který však zemřel ještě před ní. Jak se v tomto případě postupuje při obnově dědického řízení? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
V případě, že jste objevili majetek, který nebyl v původním dědickém řízení projednání, máte právo požádat o dodatečné řízení o dědictví (obnova dědického řízení).
Zákonnou úpravu dodatečného řízení o dědictví upravuje § 211 civilním mimosporového řádu, který zní:
"Pokud se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, s úd na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede.
V odůvodněných případech, zejména na podnět soudu, notáře, státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy může soud o majetku uvedeném v odstavci 1 zahájit řízení i bez návrhu.
Soud dodatečné řízení o dědictví zastaví, pokud majetek označený v návrhu nebyl ve vlastnictví zůstavitele. "
Uvedené ustanovení hovoří o tom, že je třeba podat na místně příslušný soud, na kterém bylo dědické řízení skončeno, návrh na dodatečné řízení o dědictví. Příslušný soud najdete na osvědčení o dědictví, které vydal soud (soudní komisař).
Je třeba podat návrh na dodatečné řízení o dědictví. Návrh na dodatečné řízení o dědictví musí obsahovat:
- na dodatečné řízení o dědictví je místně příslušný soud, na kterém bylo řízení o dědictví skončeno, tj soud, v jehož obvodu měl zůstavitel v době smrti evidován trvalý pobyt. => Kterému soudu je návrh určen
- návrh může podat kterýkoli z dědiců => je třeba upřesnit kdo návrh podává
- je třeba uvést spisovou značku původního dědického řízení, zároveň je třeba uvést identifikaci osob (navrhovatel a zůstavitel) => je třeba upřesnit čeho se návrh týká, resp. jakého konání
- je třeba odůvodnit proč návrh podáváte, o jaký nově objevený majetek se jedná, zároveň k návrhu je třeba připojit listinné důkazy prokazující vlastnictví tohoto majetku zůstavitelem v době smrti, zejména kopii listu vlastnictví, kupní smlouvy apod. => Co je cílem vašeho návrhu
- podpis - návrh musí být podepsán navrhovatelem
S návrhem se pojí i poplatková povinnost, která může být nejméně 6,50 eura, nejvíce 165,50 eura.
Podání lze učinit písemně, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě, avšak pokud je podán v elektronické podobě musí být dokument podepsaný kvalifikovaným podpisem, který je zřízen na občanském průkazu s čipem.
Pokud váš otec zemřel ještě předtím než zemřela vaše babička, tak neopomenutelnými dědici jsou v tomto případě potomci vašeho otce, a tedy vnuci a vnučky vaší babičky.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Trápi vás "Obnova dědického řízení po předcích" a chcete pomoci?
Dobrý den, přeji. Prosím Vás o radu. Po jednom roce od smrti mého otce, kterého jsem po rozvodu rodičů ani neznala, jsem se dozvěděla, že jeho matka vlastnila pár nemovitosti v malých podílech, které jsou i dnes na jejím jménem (jménem nebohé babky) a chce je odkoupit většinový vlastník. O smrti otce jsem se dozvěděla od právničky, která mě měsíc po jeho smrti vyzvala k sepsání protokolu ve věci dědictví. Po zkoumání právnická nenašla žádný majetek mého nebohého otce a řízení ukončila. Prosím Vás o radu jak postupovat (požádat o nové dědické řízení, aby se majetek nebohé babky přepsal na dědice, aby se nemovitosti mohli prodat? (Nyní žijí dvě děti otcova bratra a dvě děti otce). Za odpověď děkuji.
Dobrý den,
ve věci majetku po nebohé staré matce musíte podat ve smyslu ust. § 211 civilním mimosporového řádu návrh na soud na dodatečné řízení o dědictví a to u soudu, kde dříve skončilo dědic. řízení po vaší staré matce.
Citujeme ust.§ 211 Civil. mimospor. pořádku:
"(1) Jestliže se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede.
(2) V odůvodněných případech, zejména na podnět soudu, notáře, státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy může soud o majetku uvedeném v odstavci 1 zahájit řízení i bez návrhu.
(3) Soud dodatečné řízení o dědictví zastaví, pokud majetek označený v návrhu nebyl ve vlastnictví zůstavitele. "
K návrhu na dodatečné řízení o dědictví připojte i listiny, který potvrzuje, že Váš otec zemřel, jeho rodný list a že jste jeho dieťaťom- váš rodný list, jakož i dědic. usnesení po vašem otci, případně i další údaje, které jsou vám známo o dědicích po staré matce a majetku.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den,
Před 10 lety mi zemřel otec, bylo uděláno dědické řízení. Jenže při dědickém řízení nebyly zjištěny všechny vlastnictví mého otce (trezory, majetkové podíly ve společnostech). Je možné se k tomu nějak dopracovat i po tolika letech, nebo jak to je v této problematice s promlčecí dobou? Děkuji pěkně za odpověď.
Dobrý den,
ve věci je možné podat návrh na soud na dodatečné řízení o dědictví podle ust. § 211 Civil. mimosporového pořádku:
"(1) Jestliže se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede. "
Pokud jde o majetkový podíl ve společnosti jako její společníka, je možné, že společenská smlouva dědění obchodního podílu vylučuje ve smyslu ust. Obchodního zákoníku. Podle ust. § 12 zákona o obchodním rejstříku máte právo nahlédnout do obchodního rejstříku a dělat si z něj výpisy po zaplacení soudního poplatku. Obchodní rejstřík vede Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, v roce 2009 nám zemřel otec dědické řízení proběhlo následující rok jsme čtyři sourozenci tři se vzdali dědictví, které přešlo na mě takže jsem se stal dědicem veškerého majetku i dluhů, které byly uvedeny v dědickém řízení. Teď jsem zjistil, že otec byl vlastníkem pozemků, které nebyly zahrnuty do dědictví. Chci se zeptat, že jak zahrnout nově objevený majetek do dědictví, a že, jestli ten nově objevený majetek budu dědit pouze já pokud jsem již přebral předtím dědictví nebo, jestli se to zase bude dělit na všech čtyřech sourozenců Děkuji za brzkou odpověď.
Dobrý den,
v otázce uvádíte, že sourozenci se vzdali svého podílu na dědictví ve Váš prospěch.
Pro vysvětlení: Vzdání se dědictví ve prospěch ostatních dědiců neznamená, že dědic, který se vzdal svého podílu na dědictví v budoucnu už nemůže dědit po zůstaviteli kdyby se objevil další majetek, který předmětem dědění nebyl.
Jiné by to bylo v případě, že by dědicové - 3 sourozenci dědictví odmítli; odmítnutí dědictví v podstatě právně znamená, jako kdyby se dědic smrti zůstavitele nedožil. Kdyby dědici - 3 sourozenci - ve Vašem případě dědictví odmítli, pak dědicem o nove objeveném majetku budete jen Vy a ne i sourozenci.
Z uvedeného vyplývá, že pokud se sourozenci jen vzdali svého podílu na dědictví, pak budou dědici v řízení o nove objeveném majetku, pokud se v dodatečném řízení o dědictví nedohodnete jinak, tedy vzdají se svých podílů na pozemku ve Váš prospěch.
Podle ust. § 211 Civil. mimosporového pořádku je třeba podat na soud, který projednával dědictví, návrh na dodatečné řízení o dědictví (citujeme):
"(1) Jestliže se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede.
(2) V odůvodněných případech, zejména na podnět soudu, notáře, státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy může soud o majetku uvedeném v odstavci 1 zahájit řízení i bez návrhu.
(3) Soud dodatečné řízení o dědictví zastaví, pokud majetek označený v návrhu nebyl ve vlastnictví zůstavitele. "
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den,
dovoluji si Vás touto cestou poprosit o radu. Zjistili jsme, že jeden pozemek, který užíval můj dědeček, později rodiče, v současnosti je v družstevním honu, je stále na LV evidován na starého otce v podílu 35/60. Zbytek je evidován na jeho nežijících sourozenců. Starý otec zemřel v r. 1994. Dědické řízení bylo ukončeno v r. 1996. Proč daný pozemek, resp. podíl na daném pozemku, není uveden v dědickém řízení nevím. Dočetla jsem se, že existuje institut dodatečného řízení o dědictví. Moje otázka souvisí s dědici. Dědeček z prvního manželství měl 4 děti, mou mámu a jejích tří sourozenců. Pozemek měl již během prvního manželství. Po smrti babičky se oženil. Jeho druhá manželka měla 5 svých děti. Druhá manželka je už také po smrti. Pokud vím asi 4 její děti také už nežijí. Mají potomků, ale jejich zcela neznáme. Moje otázka je, kdybychom přistoupili k dodatečnému řízení o dědictví, byly by účastníci dědického řízení i děti druhé manželky starého otce, případně jejich potomci? Nebo, protože pozemek vlastnil již s první manželkou, jeho druhá manželka už nežije, dědici by byly jen jeho vlastní děti? Tři sourozenci mámy by souhlasili s přepisem pozemku, resp. podílu na pozemku, na mámu. Problém může být větev po druhé manželce starého otce. Totiž už v minulosti měli neadekvátní nároky od mámy a její sourozence. Případně existuje jiná cesta, jak bychom mohli získat vlastnictví ze starého otce na mámu?
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
bez ohledu na to, kdy nabyl ten pozemek (či před druhým nebo až po uzavření druhého manželství), vždy po zůstaviteli dědí jeho potomci (pokrevní a právní). Tzn. že pokud Váš dědeček neosvojil děti své druhé manželky (nestal se jejich právním otcem), dědit budou pouze jeho děti.
Ačkoliv ho manželka "přežila" a pozemek byl v dědickém řízení opomenut, při pozůstalé manželce se v první dědické skupině nepoužije zásada prezentace. Ta platí pouze pro potomky. Tzn. že na místo bývalé manželky, která ho přežila a možná i dědila část v původním dědickém řízení v roce 1996, nebudou dědit její děti, ani vlivem zásady reprezentace.
Pozemek musíte projednat v dodatečném dědickém řízení, jinak nedojde k přechodu vlastnického práva k nemovitosti v katastru nemovitostí (dědicové musí o dědictví dohodnout nebo musí o dědictví rozhodnout notář autoritativní).
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.Trápi vás "Obnova dědického řízení po předcích" a chcete pomoci?
Dobrý den, jak probíhá obnova dědického řízení po předcích ohledně nového majetku? Jak začít?
Dobrý den,
předpokládám, že v stručné otázce jste se chtěli zřejmě informovat o možnosti projednání nově objeveného majetku a ne obnově řízení jako takové. Při dědění není vyloučeno, že se v řízení určitý majetek vynechá. Pokud taková situace nastane, je možné podat návrh na provedení dodatečného řízení o dědictví ve vztahu k takovému nově objevených majetku. Podotýkám, že pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den, prosím o radu, jak postupovat v tomto případě:
můj starý otec zemřel před 6 lety. Dědické řízení bylo do roku ukončeno, nemám sourozence, máma zemřela ještě předtím, otec neměl žijících sourozenců, byl jsem jediný dědic. Tedy jednoduché dědické řízení. Před rokem se objevily pozemky, které jsou ve vlastnictví otce.
Prosím o radu, jak postupovat. Dědické řízení podle bydliště zesnulého otce se konalo v Bratislavě 1. Předem Vám děkuji.
Dobrý den,
v souladu s ust. § 211 Civil. mimosporového řádů u je třeba podat návrh k soudu na dodatečné řízení o dědictví:
"Pokud se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede."
Přísl. soudem bude OS Bratislava I.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den,
Objevila jsem majetek po mém tatínkovi, je to půda a les. A zároveň jsem zjistila, že není ještě zděděné převedeny z jeho otce na něj. Jak postupovat děkuji.
Dobrý den,
postup závisí na tom, zda po Vašem dědovi byly předmětné nemovitosti zohledněny v dědickém řízení, jsou uvedeny v dědickém rozhodnutí a pouze v katastru nemovitostí nedošlo zatím ke změně vlastnického práva k nemovitostem. Pokud je tomu tak, je třeba upozornit na tuto skutečnost katastr. Ten provede opravu v zápisu na základě pravomocného rozhodnutí notáře. Následně budete moci iniciovat dodatečné projednání dědictví po Vašem otci.
Pokud se však na nemovitosti zapomnělo i v dědickém řízení po Vašem dědovi, bude nutné dodatečně projednat toto dědické řízení.
Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.
Dobrý den,
prosím o radu. Je možné obnovit dědické řízení po sestře mé matky? Dědily jsme byt a odbyli nás částkou, kterou prý odhadl odborník, ale skutečná tržní cena je mnohem vyšší. V zákonné lhůtě jsme se neodvolaly. Řízení bylo 6. 12. 2019 tzn že už je to přes rok pravomocně.
Děkuji za pomoc.
Dobrý den,
pokud se dodatečné projednání dědického řízení má týkat pouze hodnoty nemovitosti, nejsou splněny podmínky pro dodatečné projednání dědictví, neobjevil se totiž žádný nový majetek. Tržní hodnota nemovitosti, která se určí v dědickém řízení je závazná pouze v rámci dědického řízení. Nemovitost lze prodat i za vyšší částku. V případě, že došlo k uzavření dědické dohody, na jejímž základě Vám vyplatili podíl z bytu na základě dohodnuté (resp. Odhadnuté) částce, máme za to, že touto dohodou jste vázán. Pokud jste měli podezření z podhodnocení nemovitosti, bylo to třeba řešit přímo v dědickém řízení, před uzavřením dědické dohody.
Trápi vás "Obnova dědického řízení po předcích" a chcete pomoci?
JUDr. Milan Ficek
advokát
Konzultace
Najděte nejlepší řešení pro Vaši situaci s profesionální právní konzultací.
Chci konzultovatPrávní zastoupení
Důvěřujte mé zkušenosti a nechte mě pomoci s Vaší právní situací.
Potřebuji zastoupitKontrola dokumentů
Chcete se ujistit, že Vaše dokumenty jsou v pořádku? Spolehněte se na moji právní expertízu a získejte jistotu v platnosti Vašich dokumentů.
Chci kontrolu