^Otázka

promlčecí lhůta platby nepominutelného dědice

^Otázka

Dobrý den, ráda bych znala zákonnou lhůtu promlčení platby neopomitelnému dědici. Žiji totiž ve Francii a nemám možnost získat tuto informaci od francouzských advokátů. Dědictví se nacházelo v ČR, kde byla sepsána závětˇ 14.1.2018 mým otcem, zesnulým 19.10.2019. Usnesení u notáře se konalo 25.9. 2023 a prodej nemovitostí byl uskutečněn teprve v červnu 2025. Děkuji vám a zůstávám k dispozici pro další informace, pokud bude potřeba. S pozdravem

31.01.2026

^Odpověď

Dobrý den,

v českém právu se nárok nepominutelného dědice na povinný díl (tedy typicky na peněžní částku odpovídající hodnotě povinného dílu) považuje za majetkové právo. Obecná promlčecí lhůta pro majetková práva je zpravidla tři roky podle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Současně platí i „nejzazší“ hranice, že majetkové právo se promlčí nejpozději do deseti let ode dne, kdy právo dospělo (tj. kdy se stalo splatným) podle § 629 odst. 2 občanského zákoníku.

Nejdůležitější je, od kdy běží promlčení – typicky od okamžiku, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. Pro běh subjektivní promlčecí lhůty je podstatné, kdy nepominutelný dědic skutečně věděl o okolnostech, které spouštějí počátek promlčení, případně kdy o nich při běžné pečlivosti vědět měl a mohl. Konkrétně jde hlavně o to, zda (a kdy) opomenutý nebo zkrácený nepominutelný dědic věděl o úmrtí zůstavitele a zároveň o tom, že existuje závěť (nebo dědická smlouva), která jeho práva omezuje.

Tuto informaci přitom nemusí získat až z protokolu soudního komisaře – může se o ní dozvědět i jiným způsobem. Pokud například už dříve věděl, že zůstavitel závěť sepsal a znal její obsah (třeba proto, že byl u sepisu přítomen), může subjektivní promlčecí lhůta začít běžet už dnem úmrtí zůstavitele. Běh promlčecí lhůty tedy nelze posoudit bez podrobné analýzy případu.