Dědictví po vrahovi

Dobrý den,

nepominutelný dědic může fakticky „přijít“ o povinný díl, pokud je pozůstalost zatížena dluhy (zde zejména náhrada škody pozůstalým po oběti) v takové výši, že z majetku zůstavitele nezůstane nic k rozdělení. Povinný díl totiž náleží „z pozůstalosti“ – tedy jen z toho, co po úhradě dluhů reálně zbude. Nelze však přijít o povinný díl jen proto, že je zůstavitel vrah. Nároky dědiců zůstávají stejné jako v jakémkoli jiném dědickém řízení. 

K Vaší poznámce o výhradě soupisu: pokud ji dědic uplatní včas, chrání se tím tak, že za dluhy zůstavitele odpovídá (věřiteli lze po něm požadovat) jen do výše odpovídající jeho podílu / ceny nabytého dědictví.

§1707 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku

Každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu.

Pokud je pozůstalost předlužen, může soud nařídit likvidaci pozůstalosti (§195 zákona č. 292/2013 o zvláštních řízeních soudních) (nicméně jen ve specifické situaci - návrh dědice, který si vyhradil soupis nebo návrh státu pokud nikdo jiný nedědí) a v takovém případě má zákon velmi tvrdý důsledek: dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti zanikají mj. i práva na povinný díl. V praxi se pak majetek zpeněží a rozdělí mezi věřitele dle pravidel likvidace; dědic (včetně nepominutelného) dostane jen tehdy, pokud by po uspokojení věřitelů zbyl přebytek.

§200 ZŘS

Dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti zanikají

a) dědická práva zůstavitelových dědiců nebo právo státu na připadnutí dědictví z důvodu, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti a že se na stát hledí, jako by byl zákonný dědic; tím není dotčeno právo na vydání likvidačního přebytku,

b) odkazy zřízené zůstavitelem,

c) práva na povinný díl,

d) práva některých osob na zaopatření a další práva, která vznikla po smrti zůstavitele, o nichž zákon stanoví, že je uspokojují dědici zůstavitele nebo že se uspokojují z pozůstalosti,

e) odloučení pozůstalosti,

f) zůstavitelovy příkazy, pověření, plné moci včetně prokury a další jeho jednostranná právní jednání, která by jinak měla trvat i po jeho smrti,

g) funkce vykonavatele závěti a správce pozůstalosti,

h) pasiva pozůstalosti, o nichž to stanoví tento zákon.