Promlčení nároku na dědictví

dobrý den

podle § 110 odst. 1 zák. č. 40 / 1964Zb. Občanský zákoník: "1) Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Pokud právo dlužník písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; pokud byla však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty. " Osvědčení o dědictví je exekuční titul a tedy plyne Vám lhůta pro podání návrhu na provedení exekuce, což je 10 let.

Dobrý den, pokud jste souhlasili a podepsali dohodu o uspořádání dědictví po smrti zůstavitele, pak se to obyčejně nedá řešit, ledaže by to bylo takové právní chyby (vady), které by odůvodňovaly zrušení právního titulu a neuplynula by zákonná lhůta, ve které by to bylo možné ještě řešit. Advokát ve Vašem okolí by se Vám na to mohl podívat. Druhá možnost je, že se s tím smíříte a nebudete této rodině už vůbec věřit. Trestní oznámení by bylo s vysokou pravděpodobností odmítnuty.

Dobrý den,

náležitosti závěti stanoví občanský zákoník (v ustanoveních § 476 a násl.) s tím, že nerozlišuje mezi náležitostmi závěti rodiče od závěti jiné osoby (s jednou zvláštností uvedenou na konci odpovědi). Tedy závěť rodiče, jakož i závěť každé jiné osoby, musí splňovat následující:

Zůstavitel může závěť napsat buď vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu.

V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatný.

Společný závěť více zůstavitelů je neplatný.

Vlastnoruční závěť musí být napsána a podepsána vlastní rukou, jinak je neplatný.

Závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť podepsat.

Zůstavitel může projevit svoji poslední vůli do notářského zápisu.

Doporučujeme Vám, abyste závěť buď sepsali ve formě notářského zápisu - v takovém případě ho notář po sepsání zaeviduje v centrálním notářském rejstříku, který se po smrti každé osoby lustry za účelem zjištění, zda se v něm nachází závěť zůstavitele. Stejně je tento způsob nejvhodnější z důvodu právní jistoty, že závěť splňuje všechny zákonem stanovené požadavky platného závěti.

Pokud byste se přes uvedené rozhodli sepsat závěť vlastní rukou nebo ne vlastní rukou, doporučujeme Vám alespoň po jeho sepsání kteréhokoliv notáře požádat o jeho uložení a zaevidování v centrálním notářském rejstříku. Jak jsme Vám uvedli výše, tento registr každý notář, pověřený po smrti zůstavitele řízením o dědictví, povinně lustry a zjišťuje, zda se v něm nachází závěť zůstavitele.

Závěrem Vás upozorňujeme na jednu zvláštnost v případě závěti rodiče, kterou je, že pokud své potomky nevydedil, pro platnost závěti v jeho plném rozsahu vyžaduje, aby se podle něj nezletilým potomkům dostalo alespoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud tomu závěť odporuje, je v této části neplatná, pokud nedošlo k vydědění.

Dobrý večer,

úvodem poznamenáváme, že jméno tazatele při zodpovězení otázky není nikdy zveřejněny.

K otázce:

Pokud v otázce píšete, že znovuobjevený majetek by se mohl rovnat dlouhém zůstavitele, je třeba uvést, že smrtí zůstavitele jako dlužníka se nezastavuje ani nepřerušuje promlčecí doby, v rámci které si má věřitel uplatnit svá práva. Proto jako dědicové musíte být obezřetní a samozřejmě můžete namítat v dědickém řízení samotnou pohledávku věřitele, její výši co do jistiny, úroků a podobně. Tato promlčecí doba je stejná, jako u jiných majetkových právech, tedy tři roky odkdy právo mohlo uplatnit poprvé už vůči zůstaviteli jako dlužníkovi, nikoliv až vůči dědici a deset let, pokud bylo právo přiznáno na základě rozhodnutí nebo bylo uznáno dlužníkem - zůstavitelem.

Ve věci současně uvádíme, že nakolik dědicem bude nezletilý, podle ust. § 119 a ust. § 160 civil. mimosporového pořádku právní úkon, který učinil zákonný zástupce za nezletilého, podléhá schválení soudem.

Podle ust. § 202 civil. mimosporového řádu platí:

"Dědici a věřitelé se mohou dohodnout o tom, že předlužené dědictví bude přenecháno věřitelům k úhradě dluhů. Soud tuto dohodu schválí, neodporuje zvláštnímu předpisu; pokud dohodu neschválí, pokračuje v řízení po právní moci usnesení."

Uvádíme také, že podle ust. § 470 Obč. zákoníku "dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí."

Ohledně samotného dluhu kontaktujte advokáta, protože pokud by se jednalo např. o spotřebitelskou smlouvu podle Obč. zákoníku, tato může obsahovat nepřijatelné smluvní podmínky, které způsobují jejich neplatnost. Toto uvádíme z důvodu, že v otázce nepíšete o jaký dluh zůstavitele se jedná.

Dobrý večer,

děkujeme za reakci.

Podle toho co píšete, je možné vzhledem k dobu možná i více než 2 roky / od r. 2016 /, že exekuční řízení bylo už i zastaveno vzhledem k výsledku dědického řízení.

Avšak podle ust. § 38 odst. 5 exekučního řádu platí:

"Zastavení exekuce zcela nebo zčásti z důvodu, že jsou tu skutečnosti, které brání vymahatelnosti nároku spočívající v tom, že dědic za dluhy povinného neodpovídá, nezakládá překážku rozhodnuté věci pro žalobu oprávněného proti dědicům (povinným)."

Tedy v případě, že zdrav.poisťovňa přihlásí své pohledávky, mohla by případně od dědice vymáhat dlužné částky.

Otázkou však je samotná pohledávka zdrav. pojišťovny a kdy vůbec vznikla. Poznamenáváme, že otázka promlčení je tu dost složitá:

"Pohledávky, které vznikly v období od 1.1.1995 do 1.6.1998: Právo předepsat pohledávky, které vznikly v tomto období se premlčovalo za tři roky ode dne jeho splatnosti a právo vymáhat pojistné se premlčovalo za tři roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto pojistné přiděleno.

Pohledávky, které vznikly v období od 1.6.1998 do 1.1.2005 Od 1.6.1998 došlo ke změně promlčecí doby při právě předepsat pojistné a to z 3 na 10 let ode dne splatnosti pojistného. Ve smyslu přechodného ustanovení (§76b) pro pojistné vzniklé v období do 1.6.1998 platila nová 10letá promlčecí doba pouze v tom případě, že toto pojistné nebylo promlčeno podle procházející právní úpravy - pouze v takovém případě došlo k prodloužení promlčecí doby na 10 let . Pokud se například pojistné splatné 1.2.1995 nepředepsaly do 1.2.1998, tak v takovém případě nedošlo k prodloužení promlčecí doby na 10 let. Pokud šlo o pojistné splatné 1.1.1997, tak takové pojistné ke dne 1.6.1998 nebylo promlčené, proto na něj bylo možné uplatnit právo na jeho předepsání v promlčecí době 10 let. Na všechny pohledávky, které vznikly po 1.6.1998 se aplikovala promlčecí doba na právo předepsat pojistné v délce 10 let a na právo vymáhat pojistné v délce 3 roky.

Pohledávky, které vznikly v období od 1.1.2005 po současnost: Od 1.1.2005 došlo opětovně ke změnám promlčecích dob. Právo uplatnit (dříve předepsat) pojistné se promlčuje uplynutím pěti let ode dne splatnosti pojistného a právo vymáhat pojistné se promlčí uplynutím tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit pojistné. "

/ Zdroj Ulpianus.sk/

Nedávám velkou naději ohledně zdrav. pojišťovny v tom, že své pohledávky nepřihlásí. Můžete také uvažovat i o tom, že pošlete otázku do zdravotní pojišťovny.

Případně můžete pouvažovat i na likvidaci dědictví, tedy majetek půjde na úhradu dluhů v rámci dědic. řízení.

Doporučujeme ohledně přihlašování pohledávek kontaktovat advokáta, případně nám napište pokud budete mít doklady ohledně pohledávek pojišťoven, pokud tyto své pohledávky přihlásí do dědic. řízení.

Dobrý večer,

děkujeme za reakci, ke které naše kancelář vyslovuje následující právní názor:

1. / Jak jsme již uvedli, bez vidění je dokladů není možné pro Vás uvést absolutně jasnou odpověď. Budete tudy moci uplatnit námitky v exek. řízení.

2. / V obnoveném dědickém řízení notář věc bude zřejmě vzhledem k datum úmrtí přidělena stejnému notáři, který tedy bude vědět, kdo jsou věřitelé zůstavitele a bude postupovat v souladu s ust. Civilního mimosporového pořádku.

3. / V podstatě teď máte tu možnost, že napíšete přímo do zdrav. pojišťovny, zda bylo exekuční řízení zastaveno, resp. v jaké fázi se věc u nich nachází, případně jim sdělíte nový stav, nakolik je možné, že pohledávka je u nich už odepsána, ale to je jen hledisko účetní.

Jak jsme již uvedli, podle § 38 odst. 5 exek. pořádku platí, že i když bylo exekuční řízení zastaveno zcela nebo zčásti z důvodu, že jsou tu skutečnosti, které brání vymahatelnosti nároku spočívající v tom, že dědic za dluhy povinného neodpovídá, nezakládá překážku rozhodnuté věci pro žalobu oprávněného proti dědicům (povinným).

Můžete se rozhodnout i pro likvidaci dědictví, tedy dědictví bude použito na úhradu pohledávek věřitelů.

Obč. zákoník pokud se jedná o dědic. řízení se zakládá na to, aby dědictví nebylo pro dědice přítěží, tedy aby přijetím dědictví neodpovídal dědic více než je rozsah nabytého majetku a na druhé straně musí schrán věřitelů.

Dobrý den,

na Vaši otázku uvádíme následující odpověď.

1. / Otázka vyznívá jako příklad. Podle ust. § 470 Obč. zákoníku platí, že "dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí. Pokud je více dědiců, odpovídají za náklady zůstavitelova pohřbu a za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví. "

2. / Z otázky vyplývá, že jste v rámci dědického řízení nepožádaly o tzv. konvokáciu, tedy aby soud vyzval věřitele k přihlášení svých pohledávek do dědického řízení. To ale v tomto případě již není podstatné, protože v době úmrtí zůstavitele bylo exekuční řízení.

Z exek. pořádku § 38 vyplývá, že "pokud povinný během exekuce zemře, exekutor odloží exekuci do skončení dědického řízení. V exekuci pokračuje na základě dodatku k pověření k provedení exekuce s dědici povinného nebo s orgánem spravujícím dědictví, které připadlo státu. Pokud jde o vymáhání nároku na peněžní plnění, exekutor poté, co mu byl doručen dodatek k pověření k provedení exekuce, vydá vyrozumění o pokračování exekuce, ve kterém kromě obecných náležitostí, které se uvádějí ve vyrozumění o zahájení exekuce, uvede i výšku odpovědnosti jednotlivých dědiců (povinných) za vymáhaný nárok. vyrozumění o pokračování exekuce doručí účastníkům řízení. Proti vyrozumění o pokračování exekuce může každý z dědiců (povinných) podat návrh na zastavení exekuce stejně, jako by šlo o vyrozumění o zahájení exekuce. "

3. / Z uvedeného vyplývá, že úmrtí povinného nezpůsobuje ten právní důsledek, že by neplynula lhůta pro vymáhání pohledávky a nepočítaly by se úroky z prodlení; dědic tedy musí uhradit dluh zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví.

©

Dobrý den, promlčení jakéhokoliv nároku automaticky neznamená, že věřitel nemá na toto plnění právo. Promlčení způsobu oslabení jeho práva, ale ne zánik (účinky zániku se spojují pouze s prekluzivní lhůty). Pokud by však věřitelé zažalovali tyto nároky v soudním řízení a Vy byste vznesli námitku promlčení, soud by nemohl jejich právům poskytnout ochranu, nakolik jsou zřejmě promlčené (nakolik je úvěr vymáhán již od roku 2013 je možné, že bude opravdu promlčen). Stejně skutečnost, že byste zaplatili promlčen nárok neznamená, že byste mohli takto zaplacené peníze od věřitele žádat zpět. Promlčen nárok je totiž tzv. naturální závazku a je ho možné uhradit (uhrazením promlčeného nároku se protistrana bezdůvodně neobohacuje), avšak nikoli přiznat právo v soudním řízení (pokud se namítne promlčení). V dědickém řízení není možné odmítnout pouze dluhy, resp. část dědictví, a to ani z důvodu promlčení. Dědictví se odmítá jako celek, na to si dávejte v rámci dědického řízení pozor.

Dobrý den,

pokud v dědickém řízení nabyly dědici po 1/8 k celku z nemovitosti, znamená, že se staly podílovými spoluvlastníky. Poznamenáváme, že vlastnické právo ve smyslu ust. Obč. zákoníku se nepromlčuje a proto dědici mohou nárokovat užívání nemovitosti a disponovat svým podílem ve smyslu ust. Obč. zákoníku. Jejich vlastnické právo není promlčeno.

Pokud jste zhodnotilo nemovitost, zhodnotilo jste i jejich podíly zřejmě bez jejich souhlasu resp. nějaké dohody s podílovými spoluvlastníky. Třeba podívat na list vlastnictví, kdo je vlastně av jakém rozsahu vlastníkem nemovitosti. Pokud nabyly podíly po 1/8 mají právo na svůj podíl, případně v případě dohody o zrušení podíl. spoluvlastnictví na peněžní náhradu. Na druhé straně pokud jste užívali i jejich podíly, pak na Vaší straně vznikl neoprávněný majetkový prospěch.

Doporučujeme kontaktovat advokáta za účelem vypořádání resp. zrušení podíl. spoluvlastnictví dohodou. Náhrada se může určit dohodou nebo na základě znaleckého posudku. Vaše vklady do nemovitosti budou brány v úvahu.

Dobrý den, na Vaši otázku uvádíme následující:

V otázce uvádíte, že rozhodnutí v dědickém řízení bylo vydáno před cca 18 lety.

Podle ust. § 110 Obč. zákoníku platí:

"(1) Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Jestliže právo dlužník písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.

(2) Stejná promlčecí doba platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí doba se u jednotlivých splátek počíná ode dne jejich splatnosti. Pokud se nesplněním některé ze splátek stanou splatnými celý dluh (§ 565), počne běžet desetiletá promlčecí doba od splatnosti nesplněné splátky. "

Z uvedeného vyplývá, že pokud v dědickém rozhodnutí před 18 lety byla stanovena lhůta na výplatu částky 2500 €, promlčecí lhůta je 10 let od marného uplynutí uvedené lhůty k plnění.

Je více než pravděpodobné, že nárok bratra Vašeho otce je již promlčen, v exekučním řízení by úspěšný nebyl.

Pokud by Váš otec předmětnou částku 2500 € uhradil i nyní navzdory uplynutí promlčecí lhůty, pak to značný, že v uvedeném rozsahu nárok i uznává.

Vyplacení bratra Vašeho otce z hodnoty domu v současnosti nemá oporu v zákoně av případě soudního vymáhání soud by takový návrh zamítl.

Je na rozhodnutí Vašeho otce, zda bratrovi uhradí částku 2500 €, nebo vznese námitku promlčení.

Pokud se bratr vzdal svého nároku pouze ústně, toto není právně závazné, protože vzdání se práva musí být provedeno písemně; podle ust. § 574 Obč. zákoníku platí:

"Věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva nebo že dluh promíjí; tato dohoda musí být uzavřena písemně."

Dobrý den,

v souladu s ust. § 211 civil. mimosporového pořádku je třeba podat návrh k soudu na dodatečné řízení o dědictví (citujeme):

"Pokud se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede."

Příslušným je soud posledního místa trvalého pobytu zůstavitelky.

Dobrý den,

na základě vámi uvedeného neumíme určit, zda váš děda zemřel nedávno nebo už dříve. Pokud by zemřel už dříve a dědické řízení by proběhlo, v tomto případě můžete požádat o dodatečné dědické řízení. Pokud však váš děda zemřel někdy teď dědické řízení se teprve bude konat av něm se nalezené pozemky, dům a veškerý majetek i dluhy vypořádají.

Pokud by se stalo, že soud (notář) skutečně nezačal jednat o dědictví, oprávněný dědic může podat k soudu návrh na zahájení dědického řízení, a to u soudu v místě trvalého pobytu zůstavitele (dědy).

Po vašem dědovi dědí jeho potomci (neopomenutelní dědicové). Neopomenutelnými dědici jsou zejména jeho děti, stejně tak může dědit manželka (pokud žije), dále pokud nejsou děti (zemřeli) po zůstaviteli, tak dědí další potomci zůstavitele (vnuci, vnučky). V dalších dědických skupiny jsou i zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele a sourozenci Existuje několik dědických skupin.

Zákonnou úpravu dodatečného řízení o dědictví upravuje § 211 civilním mimosporového řádu, který zní:

"Pokud se objeví po právní moci usnesení, kterým se řízení o dědictví skončilo, další zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, soud na návrh provede o tomto majetku dodatečné řízení o dědictví. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné řízení o dědictví se neprovede.

V odůvodněných případech, zejména na podnět soudu, notáře, státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy může soud o majetku uvedeném v odstavci 1 zahájit řízení i bez návrhu.

Soud dodatečné řízení zastaví, pokud majetek označený v návrhu nebyl ve vlastnictví zůstavitele. "

Ve smyslu tohoto ustanovení je třeba podat na místně příslušný soud, na kterém bylo dědické řízení skončeno, návrh na dodatečné řízení.

Co se týče vaší příbuzné, tak jediný způsob jak nabýt vlastnictví k domu po zůstaviteli je vydržení. K tomu, aby však dům vydržela musí ho mít v nepřetržité držení 10 let a musí být dobromyslným držitelem. Podle § 130 odst. 1 věta první občanského zákoníku: Pokud je držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným.

Z uvedeného tedy vyplývá, že oprávněným držitelem je jen takový držitel věci, který je s ohledem na všechny okolnosti dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří. Ve všech ostatních případech pak jde o držitele věci neoprávněného, přičemž podle současné právní úpravy neoprávněný držitel nemůže nabýt vlastnické právo k věci právním titulům vydržení. O oprávněnou držbu tedy nikdy nejde pokud držitel věci (např. Osoba, která namísto vlastníka vykonává vůči držené věci vlastnická práva i povinnosti) věděl, že není jejím vlastníkem. Dokonce o oprávněnou držbu nepůjde ani v těch případech, kdy by se sice držitel mylně domníval, že je vlastníkem držené věci, avšak při vynaložení náležité péče (např. Lustrací veřejně přístupného katastru nemovitostí) by zjistil, že vlastníkem věci není.

Dobrý den, pouze na základě výše uvedených informací je velmi těžké posoudit jak postupovat v této věci. Důvodů, pro které není vedena na katastru nemovitostí může být několik. Mohlo se stát, že se pouze opomenul zápis změny vlastnického práva v katastru nemovitostí, a to zejména v případě, že nemovitost je stále psaná na zůstavitele. Stejně se však mohlo stát, že pokud je nemovitost psaná na její matku, došlo k manipulaci s rozhodnutím o dědictví. Jelikož šlo o dědění na nezletilou osobu, úkony zákonného zástupce musel schvalovat soud. Pokud by k tomu došlo, zřejmě by nemovitost byla napsána na ni. Situaci lze jistě řešit, je však třeba se podrobně podívat na důvody, které tento stav způsobily. Doporučuji Vám se všemi podklady, které máte k dispozici vyhledat advokáta ve Vašem okolí a poradit se s ním o případném dalším postupu.

Dobrý den. Vycházeje ze zásady, že vlastnické právo se nepromlčuje a také z faktu, že Civilní mimosporový řád žádnou lhůtou nelimituje možnost zahájit řízení o nove objeveném majetku domnívám, že návrh lze podat i po 27 letech od právní moci usnesení (příp. Osvědčení), kterým se řízení o dědictví skončilo.