Vydědění

Dobrý den,

pokud se jedná o vydědění platí ust. Obč. zákoníku / § 469a /, kde je uvedeno, že zůstavitel může vydědit potomka, jestliže a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,

b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, d) trvale vede nezřízený život.

V samotné listině o vydědění musí být uveden důvod vydědění, nestačí citace zákona.

Pouhá skutečnost, že dcera se neozvala ani telefonicky 10 let není důvodem vydědění. Nevíme jestli znáte důvod, že se tak stalo, tedy že se neozvala. V případě jejího vydědění a dědického řízení dcera by mohla u soudu napadnout neplatnost vydědění. Listinu o vydědění Vám může sepsat jako advokát, i notář.

Věc podle našeho názoru není třeba vydědění. Nejjednodušší by bylo podíl na nemovitosti, který přísluší vaší tchyni, řešit darovací nebo kupní smlouvy, s věcným břemenem - právo doživotního bydlení tchýně v uvedené nemovitosti.

Pokud se jedná o investice do nemovitosti doporučujeme věc řešit písemně se spoluvlastníkem, případně mu navrhnout zrušení spoluvlastnictví a majetkové vyrovnání realizovaných investic. To, že tchyně investovala do nemovitosti, vlastnictví druhého případně ostatních spoluvlastníků nezaniká.

V uvedené věci se můžete obrátit i na naši advokátní kancelář.

Dobrý den, není možné uvést seznam chorob, na které se má podle ustanovení § 38 odst. 2 občanského zákoníku přihlížet jako na duvodu neplatnosti právního úkonu. Tak jak je uvedeno v ustanovení § 38 odst. 2 OZ musí jít o duševní poruchu, která dělá jednající osobu neschopnou na tento právní úkon. Neschopnost osoby na konkrétní právní úkon musí v rámci soudního řízení prokazuje. Prokazuje se to znalecký posudek (posudkem) z oboru psychologie, kdy soudní znalec na základě pohovoru s osobou, případně její vyšetření zjistí a určí, zda byla osoba schopna Udělat tento právní úkon. Tuto neschopnost nemusí zpusobu jedna výrazná duševní porucha, ale Může ji zpusobu i současná existence Několik menších poruch. Proto není možné uvést vyčerpávající seznam duševních poruch, které by podle ustanovení § 38 odst. 2 OZ způsobovaly neplatnost právního úkonu.

dobrý den

podle § 473 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník: "1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dilemat.

"POKUD byste zemřeli Vy, Nejdříve se vypořádat BSM a následný zůstatek by se dělil mezi manžela a Vaše děti. POKUD by zemřel Váš manžel, takové by se Nejdříve vypořádali BSM a následovat by dědily společné děti, jakož i jeho děti. Naše právo nedělá rozdíl mezi dětmi narozen v manželství a mimo manželství, tedy pod dětmi se rozumí děti manželské, mimomanželské aj osvojenci.

Podle zákona je možné dědí na základě zákona nebo na základě závěti, tedy Váš manžel Může sepsat závěť.

Podle § 477 Občanský zákoník:

"V závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíl nebe věci a práva, která jim mají připadnout. Pokud nejsou podíl více dědiců v závěti určení, platí, že podíl jsou Stejné."

Avšak iv Závěti je omezeným svoboda zůstavitele a to tím, že podle § 479 Občanský zákoník:

"Nezletilé potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědičkou podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědička podílu ze zákona. POKUD tomu závěť odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomka. "

Co se tyče vydědění na to musí být splněna zákonné podmínky podle § 469a občanského zákoníku:

"1) Zůstavitel Může vydědit potomka, jestliže

a) v rozporu s dobrými mravy neposkytly zůstaviteli potřebné pomoci v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,

b) o zůstavitele trvale neprojevit opravdový zájem, který by jako potomek Projevy Měl,

c) byl odsouzen pro úmyslná trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,

d) trvale vědě nezřízenému život. "

Pokud jde o BSM toto, Můžete podle zákona zúžit, případně se dohodnout, že BSM vznikne ke dni zániku manželství, Což je možné pouze notářsky zapíšeme.

Podle § 143a: "1) Manželé MOHOU dohodou rozšířit nebe zúžit stanovený rozsah společného jmeno. Období se MOHOU dohodnout io správnou společného majetku.

2) Manželé se MOHOU dohodnout, že vyhradí vznik společného jmeno ke dni zániku manželství.

3) Dohoda podle odstavce 1 a 2 vyžaduje formu notářského zápisu. Manželé se MOHOU vůči jiné osobě na smlouvu odvolat jen tehdy, jestliže je jí tato dohoda známa. "

Dobrý den. V první řadě považuj za nutné uvést, že vydědění potomka je přípustné pouze tehdy, POkud k tomu existuje některých ze zákonných důvodů uvedených v ustanovení § 469a občanského zákoníku. Pokud jde o případný závěť Vašeho otce, tak v rámci něj Nemůže být Sázení na nemovitosti, které Vám už otec jednou daroval a které jsou doposud ve Vašem vlastnictví.

Dobrý den, vzhledem k tomu, že Vaši rodiče nejsou rozvedení a smrtí jednoho z nich by došlo zároveň k zániku jejich BSM, tak by se v první řadě muselo vypořádat jejich BSM. Po vypořádání BSM zjistit jaká část jejich společného majetku patří do jejich BSM a toto bude takové předmětem dědictví. Pro vydědění musí být splněna zákonné podmínky, jinak není možné žádného Dědice vydědit. Až kdybyste Vy nebe Vaši sourozenci naplnili zákonem Předpokládané podmínky na vydědění, mohl by Vás Váš otec nebe matka vydědit (vydědění musí mít zákonem předepsaných formu). POKUD by Vás chtěl vydědit z jakýchkoliv vymyšlených důvodů, Takové vydědění by bylo neplatné. Druhou možností je, že by některé z nich zřídit závěť, ve kterém by určitým způsobem disponoval Dědictví pro případ smrti. V tomto směru Vás už MOHOU o část Vašeho nároku zkrátit. Avšak vzhledem k tomu, že jste tzv. Neopomenutelnou dědičnými (potomek zůstavitele), muzea Vás v závěti zkrátit pouze o polovinu majetku, který by Vám jinak patřil (zákonný podíl).

Dobrý den, POkud došlo k nabytí bytu v době, kdy ještě matka žila, nelze hovořit o dědickém řízení a proto ani o vydědění. I když de facto došlo k tomu, že Vás opomenuly, nebylo to nezákonné jednání az toho, co jste napsali nevyplývá, že by šlo o neplatný právní úkon.

Dobrý den,

ve Vaší situaci přichází v úvahu možnost požadovat náhradu tedy to, co Váš manžel, spolu s Vámi vynaložil na Nemovitost patřící jeho matce. POKUD jste totiž investovali vlastní prostředky do nemovitosti jiné osoby, přičemž tato osoba Vám za to neposkytla náhradu, bezdůvodně se na Váš úkor obohatila. Podle zákona, kdo se bezdůvodně obohatí na úkor jiného je povinen toto obohacená vydat. Pokud jde o vymahatelnost, problematické je v takových případech Zejména prokázanou Skuteč vynaložených prostředků, protože při podání žaloby, byste museli prokazuje, kolik jste do nemovitosti Skuteč investovali ze svého. Stejně by se muselo zřejmě provést znalecké dokazování.

Dobrý den,

Vámi položená otázka obsahuje několik právních problémů, které postupně rozebereme:

1. / Půjčení peněz synovi: Nepíšete v otázce, zda máte uzavřenou nějakou smlouvu, resp. doklady o tom, ze kterých je možné jednoznačně usuzovat, že peníze byly skutečně jen půjčené. Předpokládáme, že peníze jste provedli bankovním převodem.

V případě, že byste chtěli dotčené částky od syna vymáhat, museli byste vědět v soudním řízení prokázat, že došlo k jejich zapůjčení a také předání.

Předpokládáme však, že peníze vymáhat v současnosti nechcete. Z důvodu právní jistoty pro Vás, tak Vašich dětí pro případ dědic. řízení, byste mohli sepsat tzv. uznání dluhu, jehož vzor a postup jak ho uzavřít můžete získat na naší stránce uznání dluhu.

Proč toto uvádíme?

V případě Vašeho úmrtí by předmětná pohledávka vůči synovi tvořila předmět dědického řízení. Bylo by věcí dědiců jako by se následně dohodli.

2. / Pokud má syn dluhy v SR, je třeba je řešit, předpokládáme, že jsou to možná i nebankovní společnosti. Je třeba je řešit (nepřijatelné sml. Podmínky, vznesení námitky promlčení apod.).

3. / Byt zděděný po rodičích: Píšete v otázce, že chcete, aby v případě Vašeho úmrtí mohl v předmětném bytě žít Váš manžel i když nebude jeho vlastníkem.

K této části otázky uvádíme, že věc můžete řešit darováním nemovitosti Vašim dětem do podílového spoluvlastnictví případně i Vašemu manželovi, s tím, že se zřizuje právo doživotního užívání a bydlení v předmětné nemovitosti pro Vašeho manžela.

4. / V otázce uvádíte, že zděděný byt chcete závětí odkázat svým dětem. Zde ej však riziko, že navzdory sepsání závěti se dědici mohou dohodnout i jinak.

Proto jistější by bylo předmětný byt vypořádat už teď.

V případě, že byste byt darovali svým dětem kromě syna, který má dluhy, těmto dětem se tento dar bude započítat do jejich dědického podílu v případě Vašeho úmrtí, tedy v případě, kdyby předmětem dědictví byl nějaký majetek. Syn - dlužník darovací smlouvu nebude moci napadnout v tom směru, že by žádal z ní svůj podíl v dědickém řízení. Důvod je ten, že předmětem dědění je pouze majetek, který byl ve vlastnictví zůstavitele v době jeho smrti.

5. / Věc doporučujeme konzultovat s advokátem.

Děkujeme za projevenou důvodu. Jména tazatelům nezveřejňujeme.

Dobrý den,

vydědění manžela není právně možné, protože vydědit lze jen potomky.

Proto řešením je darovat byt nabytý děděním Vašim dětem za Vašeho života se zřízením věcného břemene ve prospěch Vašeho manžela - doživotní právo bydlení v předmětném bytě, případně sepsat závěť a byt odkázat pouze dětem as požadavkem na zřízení věcného břemene, resp. ještě jedna možnost - sepsat závěť, byt odkázat dětem a věcné břemeno zřídit už teď.

Dobrý den,

z textu otázky vyplývá, že bratrancova matka zemřela před 7 lety a jeho otec zřejmě také / v otázce používáte slova - druhou polovinu vlastnil jeho otec /, to znamená, že rodiče bratrance už nežijí.

Podle ust. Obč. zákoníku vydědit lze jen potomka.

Pokud se bratranec zdržuje v zahraničí a Vy máte zájem nabýt jeho podíl na nemovitosti, bude to možné pouze na základě darování nebo kupní smlouvy.

Z ust. Občanského zákoníku platí, že vlastnické právo se nepromlčuje.

K nejsou hrazeny investici uvádíme, že podle § 139 Obč. zákoníku platí, že "o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů, nebo pokud se většina nebo dohoda nedosáhne, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud. Pokud jde o důležitou změnu společné věci, mohou přehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud. "

Tedy není to tak, že vlastník nemovitosti v zahraničí je automaticky povinen hradit investice na nemovitosti v ČR kdy se na nich písemně nedohodly nebo o nich nerozhodl soud. Třeba dále rozlišovat obvyklé náklady a investice do nemovitosti.

Dobrý den,

na otázku odpovídáme následovně:

Odpověď je ne, nemůže propadnout polovina domu, který je ve vlastnictví bratrance ani když nepřispívá na rekonstrukci ani když se v domě nezdržuje.

Povinností vlastníků bylo, aby potřebu rekonstrukce bratranci oznámili předem písemně a dohodli.

Dobrý den, svého syna můžete vydědit pouze za zákonem stanovených podmínek. Tyto podmínky stanoví občanský zákoník v § 469a odst. 1:

"a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,

b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,

c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,

d) trvale vede nezřízený život. "



V první řadě je tedy třeba zkoumat, zda Váš případ spadá pod jednu z těchto podmínek. V opačném případě by byl Váš závěť v části vydědění neplatný. Plnoletý Neopomenutelnou dědici, kterým Váš syn je, se musí dostat alespoň polovina z toho, co mu přísluší zákonem, proto, pokud nesplňuje Váš případ ani jednu z výše uvedených podmínek, můžete závětí jeho dědictví alespoň takto omezit.



V závěti je třeba výslovně uvést Váš úmysl vydědit syna a uvést důvody, pod zákonné podmínky vydědění podle ustanovení uvedeného výše. Doporučuji to udělat u notáře. Ten s Vámi sepíše listinu od vydědění.

Dobrý den, záleží na tom, z jakých důvodů matka dcery vydedlila. K vydědění může dojít pouze ze zákonem stanovených důvodů.

Podle § 469a občanského zákoníku:

"Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže

a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo jiných závažných případech,

b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,

c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,

d) trvale vede nezřízený život. "

Pokud tedy nebyly splněny zákonné podmínky vydědění, mají Vaše sestry nárok minimálně na polovinu toho, co jim náleží ze zákona, ve smyslu § 479 občanského zákoníku: "Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům alespoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. pokud tomu závěť odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků. "

Dobrý den,
položili jste zajímavou otázku; spíše se setkáváme s otázkou o vydědění ze strany budoucího zůstavitele, tedy že otázku ohledně vydědění položí, v tomto případě, otec dítěte.

Podle ust. č. 21 a násl. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 650/2012 ze 4.7.2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech ao vytvoření evropského dědického osvědčení platí:

"Článek 21 Obecné pravidlo

1. Pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, je rozhodným právem ve věci celého dědictví je právní řád státu, ve kterém měl zůstavitel obvyklý pobyt v době smrti.

2. Pokud ze všech okolností případu jasně vyplývá, že v době smrti měl zůstavitel zjevně užší vazby na jiný stát, než je stát, jehož právo by bylo rozhodným právem podle odstavce 1, rozhodným právem v dědických věcech je výjimečně právo tohoto jiného státu.

Článek 22 Volba práva

1. Osoba si může za rozhodné právo, kterým se bude řídit dědění celého jejího dědictví, zvolit právo státu, jehož je v době volby nebo úmrtí státním příslušníkem.

Osoba s vícenásobnou státní příslušností si může zvolit právo kteréhokoli ze států, kterých je v době volby nebo v době úmrtí státním příslušníkem.

2. Volba se provede výslovně v prohlášení ve formě právního pořízení pro případ smrti nebo vyplývá z podmínek tohoto právního úkonu.

3. Věcná platnost úkonu volby práva se řídí zvoleným právem.

4. Každá změna nebo odvolání volby práva musí splňovat formální náležitosti změny nebo odvolání právního pořízení pro případ smrti. "

Poznamenáváme, že uvedené Nařízení EU se vztahuje i na vydědění. Z citovaného čl. 21 vyplývá, že pokud je otec dítěte Francouz ai žije ve Francii, pak listina o vydědění musí splňovat náležitosti právního řádu Francie.

Jen pro Vaši informaci uvádíme, že podle ust. slov. právního řádu podle ust. § 469a / Obč. zákoník a pro vydědění platí:

"(1) Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže
a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo jiných závažných případech,
b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,
d) trvale vede nezřízený život.
(2) Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně určí, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 473 odst. 2.
(3) O náležitostech listiny o vydědění ao jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a 480; v listině však musí být uveden důvod vydědění. "

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že zůstavitel může vydědit jen svého potomka a v případě, že v listině o vydědění výslovně uvedeno, důsledky vydědění se vztahují i na potomky svého potomka / vnuky /. Důvod vydědění v listině o vydědění musí být výslovně uveden, přičemž nepostačuje citace zákona, v tomto případě fr. právního řádu.

Dobrý den,
podle ust. § 469a / Obč. zákoníku platí:

"(1) Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže
a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo jiných závažných případech,
b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,
d) trvale vede nezřízený život. "

Uvedené zák. ustanovení stanoví podmínky vydědění, které musí být splněny, resp. některá z nich, v době sepsání listiny o vydědění. Samotný nezájem o rodiče ze strany dětí není důvodem k vydědění; posouzení uvedené jednání jako důvodu vydědění by bylo na posouzení soudu, pokud by syn napadl neplatnost vydědění, neboť soud bere v úvahu i tu okolnost, že stejně i budoucí zůstavitel má možnost projevovat zájem o syna a zda tedy na toto chování syna / nezájem o rodiče / nebyl dán důvod, který je výlučně na straně zůstavitele. Otázka pití alkoholu a vedení nedobrého života s manželkou by stejně byla otázkou posouzení konkrétních okolností v případ napadení neplatnosti závěti. Otázkou je tedy, co je důvodem pití alkoholu.

Z hlediska dcery je určitě lepší byt její darovat.

Za zvážení z Vaší strany je darovat byt synovi a dceři do podíl. spoluvlastnictví se současným zřízením věcného břemene ve prospěch Vás jako rodičů. Možností í stejně sepsat závěť ve prospěch dcery i syna, bude následně věcí jejich dohody, jak se vypořádají.

Dobrý den,

ve smyslu občanského zákoníku může vydědit jen zůstavitel potomka, nikoli naopak. Po vás dědí v rámci první dědické skupiny manžel a děti. V případě pokud by nededeli vaše děti, tak by nastoupila druhá dědická skupina, v jejímž rámci by dědil váš manžel a vaši rodiče, kde manžel by dědil nejméně polovinu dědictví.

Dobrý den,
rozumím. Věc se má tak, že u nás se dědí buď podle závěti nebo ze zákona. Pokud nezanechal platný závěť, dědí se ze zákona a tam dědí jeho vlastní a případně osvojené děti a manželka. Pokud Vás neosvojil u soudu, tak přestože mezi vámi existoval hluboký a intenzivní vztah, jako kdyby byl Váš otec bohužel dědit nebudete. V první dědické skupině dědí děti a manžel. Tak je bohužel nastavený zákon.