Zákonné podmínky vydědění

Dobrý den. Vaše otázka směřuje k uplatnění institutu vydědění. V důsledku vydědění ve své podstatě dochází k odnětí dědického práva dědici, které by mu jinak podle zákona patřilo, a to na základě právního úkonu zůstavitele.

Institut vydědění je upraven v ustanovení § 469a občanského zákoníku, podle kterého platí, že:

"(1) Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže

a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,

b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,

c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,

d) trvale vede nezřízený život.

(2) Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně určí, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 473 odst. 2 .

(3) O náležitostech listiny o vydědění ao jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a 480 ; v listině však musí být uveden důvod vydědění. "

Vydědění a jeho důsledky

Vydědění (lat. Exheredatio) lze definovat jako jednostranný právní úkon zůstavitele, kterým projevuje svoji vůli, aby jeho potomek (jako neopomenutelný dědic) nedostal z některého ze zákonných důvodů svůj dědický podíl.

Jak vyplývá z uvedené definice a také z výše uvedeného zákonného ustanovení, na vydědění musí existovat zákonný důvod. Proto pokud by zákonný důvod k vydědění neexistoval, nemohlo by dojít k účinnému vydědění potomka.

Ve vztahu k zákonným důvodem vydědění je třeba uvést, že tyto zákon upravuje taxtatívne, což znamená, že není možné rozšiřovat nebo doplňovat jiné (domnělé) důvody vydědění. Přitom důvod vydědění musí existovat v době sepsání listiny o vydědění. Vydědění z jiných než zákonem stanovených důvodů je neplatné (R 50/1985).

Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že vydědění se týká jedině potomků zůstavitele. Netýká se tedy ostatních osob, které přicházejí v úvahu jako zákonní nebo závetní dědici. Přitom úkon vydědění může udělat výlučně zůstavitel (ne jeho manželka ani žádná jiná osoba). Navíc ani manželé nemohou sepsat společnou listinu o vydědění své potomky.

Ve Vašem případě navíc nynější manželka případného zůstavitele není matkou jeho (zatím) jediného potomka, a tedy v žádném případě nemůže ve vztahu k tomuto potomkovi sepisovat závěť.

Pokud jde o důsledek vydědění, je třeba konstatovat, že vydědění má v zásadě stejné právní účinky jako dědická nezpůsobilost ( Odpověď je podle slovenského práva. Pokud máte zájem o opdověď podle práva českého, napište mi na advokat@akficek.cz.

Dobrý den, jedním ze zákonných důvodů na vydědění je když potomek trvale neprojevuje opravdový zájem o svého rodiče. Nelze však v těchto věcech postupovat automaticky a zevšeobecňovat situace pro naplnění tohoto důvodu. Je třeba zkoumat to, kde tento pak bývá, jaké má náklady s cestou ke svému rodiči ... Stejně je třeba přihlédnout k tomu, zda kontaktuje rodiče alespoň jinou formou. Ve Vaší věci bude nutno zkoumat i to, že ani samotný rodič neprojevuje žádný zájem o svého potomka. To, zda jsou nebo byly naplněny podmínky pro vydědění je možné zkoumat vždy až po detailním seznámení se se skutkovými okolnostmi Vašeho případu. Pokud se oprávněný dědic nedozvěděl o dědickém řízení a nebyl účastníkem tohoto dědického řízení (ačkoli měl být) může se svého práva domáhat v souladu s ustanoveními §§ 485 až 487 občanského zákoníku a žádat o vydání dědictví, které by patřilo jemu.

Dobrý den, podmínky vydědění určuje občanský zákoník v ust. § 469a / následovně:

"(1) Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže

a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo jiných závažných případech,

b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,

c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,

d) trvale vede nezřízený život.

(2) Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně určí, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 473 odst. 2 .

(3) O náležitostech listiny o vydědění ao jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a 480 ; v listině však musí být uveden důvod vydědění. "

Vzhledem k okolnostem, které uvádíte v otázce, je třeba v závěti uvést důvod vydědění druhé dcery, nestačí však citace uvedeného zák. ustanovení, ale konkrétní důvody.

Jsme však názoru, že okolnost, že dcera vám neoznámila kde se zdržuje není důvodem k vydědění.

Otázka péče je také obtížnou okolností, která by měla být důvodem k vydědění a to proto, že vy jako matka byste museli pomoc a péči jednak potřebovat ao tuto i dceru i žádat, přičemž ona by musela být schopna vám tuto pomoc a péči zajistit. Příklad: Vy jste na Slovensku a např. dcera by žila se svou rodinou někde v zámoří resp. vzdáleném místě a osobní pomoc resp. péče by vám zajistit objektivní ani nemohla.

Důvod vydědění musí být konkrétně uveden v listině o vydědění a musí již existovat již v této době sepsání listiny o vydědění.

Řešením vámi uvedené situace je nyní darovat byt druhé dceři se zřízením věcného břemene práva dožívají. bydlení v bytě. Takto byste dosáhli mimo jiné i to, že předmětem dědění předmětný byt nebude a dcera, která se stane vlastníkem bytu nemusí vaší druhé dceři nic vyplácet. Toto řešení je pro vás jednodušší.

Ve věci sepsání závěti a listiny o vydědění, případně sepsání darovací smlouvy se zřízením věcného břemene doporučujeme kontaktovat advokáta případně notáře.

Dobrý den, ano je to možné, avšak protože děti jsou nezletilé, ke schválení tohoto právního úkonu budou rodiče nezletilých potřebovat souhlas soudu v souladu s ust. § 31 zákona o rodině v souladu s ust. § 119 Civil. mimosporového pořádku: "Právní úkon, který učinil zákonný zástupce za nezletilého, soud schválí, pokud je to v zájmu nezletilého."

Předpokládáme, jak jsme uvedli v předch. odpovědi, že k bytu bude zřízeno věcné břemeno - právo dožívají. bydlení v předmětném bytě, proto obsahem darovací smlouvy musí být i zřízení tohoto věcného břemene.

Návrh na řízení o schválení právního úkonu nezletilého je třeba podat na okresní soud, v jehož obvodu má nezletilý v době zahájení řízení bydliště určené dohodou rodičů nebo jiným způsobem.

O problematice schválení právního úkonu za nezletilého píšeme v mnoha našich odpovědích a článcích na uvedenou problematiku týkající se nabytí nemovitosti nezletilými.

Dobrý den,

pro vydědění platí ust. § 469a / Obč. zákoníku:

"Vydědění

(1) Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže

a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo jiných závažných případech,

b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,

c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,

d) trvale vede nezřízený život.

(2) Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně určí, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 473 odst. 2 .

(3) O náležitostech listiny o vydědění ao jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a 480 ; v listině však musí být uveden důvod vydědění. "

Z uvedeného zák. ustanovení vyplývá, že podmínky vydědění a důvod vydědění musí být konkrétně uvedeny v listině o vydědění, nepostačuje uvést resp. odvolat se na ust. § 469a / Obč. zákoníku.

Jak uvádí KS Prešov v rozsudku sp. zn. : 10Co / 18/2017 z 11.9.2018 "důvod vydědění musí být v listině o vydědění výslovně uveden (kauzální právní úkon) a musí být dán v době jejího sepsání, jinak by šlo o absolutně neplatný právní úkon podle § 39 občanského zákoníku.. ... předmětem zákonem stanovené důvody vydědění nelze proto paušalizovat a vykládat určitým striktním způsobem, jsou totiž příliš subjektivními a při každém jednotlivci se posuzují a zdůvodňují jinak. .... Zákonný důvod vydědění uvedený v ustanovení § 469a odst. 1 písm. b) občanského zákoníku totiž vyžaduje, aby neprojeveného opravdového zájmu bylo potomkům zaviněné, nestačí jen samotná existence takového stavu. "

Tj: Pokud v listině u vydědění sepsaném před 30 lety je uvedeno, že se vyděděnci konkrétní potomek jen s odkazem na ust. § 469a / Obč. zákoníku, toto je nedostačující a důvod musí být uveden jako konkrétní situace. Jak uvádí i NS SR, sp. zn. : Cdo / 195/2017 z 23.4.2018, důvod vydědění musí být konkretizován tak, aby byl srozumitelný nejen dotčenému subjektu (ten, kdo byl vyděšeně), ale i subjektu jehož nepřítomnosti, přičemž skutky, pro které mělo dojít důvodně k vydědění byly v řízení bezpečně prokázáno provedeným dokazováním. ".

V případě sporu samotný dědic bude moci podat žalobu na soud o určení neplatnosti vydědění.

Dobrý den,

uvedení důvodu vydědění tak jak ho uvádíte v otázce, je jen citací ust. § 469a / Obč. zákoníku:

"Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže

a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo jiných závažných případech,

b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,

c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,

d) trvale vede nezřízený život. "

Důvod vydědění musí být v listině o vydědění uveden konkrétní a nestačí tedy jen citace zákonného ustanovení. Navia i kdyby byly uvedeny konkrétní důvody neprejavovania opravdového zájmu ze strany potomka, tyto důvody jako důvody vydědění musí existovat v době sepsání listiny o vydědění. Z uvedeného důvodu vydědění není platné.

Ve věci Vás v řízení musí poučit notář a budete muset podat žalobu na neplatnost vydědění a neplatnost závěti.

Jen připomínáme, že podle ust. § 479 Obč. zákoníku platí:

"Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud tomu závěť odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků . "

Jelikož listina o vydědění bude soudem prohlášena za neplatnou, v rozporu se zákonem bude i závěť, a tedy musí se Vám dostat alespoň tolik kolik činí jedna polovina Vašeho zákonného dědického podílu.