Co budou dědit vdova a dětí z prvního manželství?

Dobrý den, každý má právo za svého života rozhodnout o způsobu rozdělení dědictví. Děje se tomuto tak formou pořízení pro případ smrti, mezi které Občanský zákoník v ust. § 1491 řadí závěť, dědickou smlouvu a dovětek. 

Nicméně, Občanský zákoník stanovuje ochranu pro tzv, nepominutelné dědice, mezi které se řadí potomci zůstavitele- děti. Ust. § 1642 a následující Občanského zákoníku stanovuje následující:

§ 1642

Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

§ 1643

(1) Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

(2) Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

§ 1644

(1) Povinný díl může být zůstaven v podobě dědického podílu nebo odkazu, ale musí zůstat nepominutelnému dědici zcela nezatížen.

(2) K nařízení zůstavitele, která omezují povinný díl, se nepřihlíží. Zůstaví-li se nepominutelnému dědici více než povinný díl, vztahuje se takové nařízení, učinil-li je zůstavitel v pořízení pro případ smrti, jen na část, která přesahuje hodnotu povinného dílu. To neplatí, zemře-li nepominutelný dědic před zůstavitelem, nebo nedědí-li z jiného důvodu.

(3) Zůstavitel může také nepominutelnému dědici uložit, aby se rozhodl pro to, co se mu zůstavuje s omezením, nebo pro povinný díl.

Tudíž, pokud manželka zůstavitele tvrdí, že manžel vše zanechal jí, máte jako nepominutelní dědicové nárok minimálně na zákonný podíl z dědictví po zesnulém otci- viz výše uvedená ustanovení zákona. 

Pokud jste již zletilí potomci, máte ze zákona nárok na alespoň 1/4 zákonného dědického podílu. Pokud jste nezletilí potomci, máte ze zákona nárok alespoň na 3/4 svého zákonného dědického podílu. 

Dobrý den, pokud otec nesepsal za života pořízení pro případ smrti, ve formě závěti, dědické smlouvy či dovětku- viz. ust. § 1491 Občanského zákoníku, kde pozůstalost rozdělil na základě vlastní vůle, bude se dědit dle tzv. zákonné dědické posloupnosti. 
Občanský zákoník v ust. § 1635 a následující stanovuje celkem 6 tříd dědiců: 
§ 1635
První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
§ 1636
Druhá třída dědiců
(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.
§ 1637
Třetí třída dědiců
(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.
§ 1638
Čtvrtá třída dědiců
Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.
§ 1639
Pátá třída dědiců
(1) Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.
(2) Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.
§ 1640
Šestá třída dědiců
(1) Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.
Pokud má babička Vašeho manžela potomky, budou dědit automaticky tito. Pokud nedědí potomci zůstavitele nastupují na řadu jejich děti. V tomto případě tak je možné, že dědici bude Váš manžela a jeho sestra, pokud v dědické posloupnosti není dle výše uvedeného někdo před nimi (manžel či děti). 

Pokud se dědí dle zákonné posloupnosti, spadáte Vy jako dcera a jeho manželka do první třídy dědiců. První třída dědiců dle výše uvedeného stanoví, že s manželkou Vašeho otce budete dědit každá stejným dílem.

S ohledem na absenci kontaktu mezi Vámi a otcem by bylo pro vyloučení Vaší osoby z dědictví jediným řešením tzv. vydědění ze strany otce, o čem by Vás však musel notář informovat. Podmínky pro vydědění jsou stanoveny v ust. § 1646. 

§ 1646

(1) Ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který

a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,

b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,

c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo

d) vede trvale nezřízený život.

(2) Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen.

Pokud však tyto podmínky stanoveny nejsou, či Váš otec vydědění nesepsal, jste právoplatným dědicem po Vašem zesnulém otci. 

Dobrý den, pokud manžel nesepíše pořízení pro případ smrti, ve formě závěti, dědické smlouvy či dovětku- viz. ust. § 1491 Občanského zákoníku, kde pozůstalost po osobě zůstavitele rozdělí na základě své vlastní vůle (samozřejmě s pamatováním na nepominutelné dědice-potomky), bude se dědit dle tzv. zákonné dědické posloupnosti.

Občanský zákoník stanovuje v ust. § 1635 a následující celkem 6 zákonných tříd dědiců. Ve Vašem případě připadá v úvahu ihned první třída dědiců, která stanoví: § 1635 stanoví: (1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

V případě smrti Vašeho manžela by tak byli dědici: Vy jako manželka, Vaše společná dcera a 2 plnoletí synové z prvního manželství. Dcera a synové jsou nepominutelnými dědici, kterým náleží dle ust. § 1642 OZ právo na povinný díl z dědictví.

Pokud bude byt součástí SJM, toto se po smrti jednoho z manželů nejprve vypořádá a následně vypořádaná část připadající zesnulému manželovi je součástí dědictví. Toto dědictví bude následně rozděleno pravidlem výše uvedeným.

S ohledem na výše uvedeném doporučuji dohodnout se s manželem na institutu tzv. zúžení SJM, které se provádí u notáře. Zúžením SJM manželé vyjmout majetek ze systému SJM a stane se tak výlučným majetkem pouze jednoho z nich. 

Dobrý den, ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Sepsáním závěti může zůstavitel pro případ své smrti vyřešit své majetkové záležitosti. Tedy, pokud by manžel sepsat kupříkladu závěť, může v ní svoji dceru zahrnout coby dědice.

Pokud však výše uvedené nesepíše a bude se dědit na základě klasické zákonné posloupnosti, nebude dcera dědicem, a to z následujících důvodů:

Zásadním a hlavním právním následkem osvojení je zánik příbuzenského vztahu mezi dítětem a jeho původní rodinou, a to i se všemi právy a povinnostmi vyplývajícím z takového vztahu. Osvojované dítě se osvojením stává potomkem osvojitele. 

Dobrý den,

kdo bude dědit, určí buď zůstavitel v závěti či dědické smlouvě, nebo zákon (ten rozlišuje šest různých skupin dědiců a řadí je podle jejich nároku na dědictví).

Podle Občanského zákoníku mohou dědit následující příbuzní, přičemž první třída přichází na řadu nejdříve, zatímco následné třídy, jen pokud se nedědí v předcházející třídě.

První třída dědiců

Stejný díl pozůstalosti získají zůstavitelovi děti a manžel. Pokud některé z dětí nedědí, jeho podíl přejde na jeho potomky, tedy vnoučata, případně pravnoučata zůstavitele.

Druhá třída dědiců

Když potomci zůstavitele nedědí, rozdělí si pozůstalost rovným dílem manžel a rodiče – dědicové dědí rovným dílem, ale manželovi vždy připadne minimálně polovina pozůstalosti. Dědí i ten, kdo žil se zesnulým v jedné domácnosti alespoň 1 rok před tím, než k úmrtí došlo, a staral se o domácnost, případně byl na zůstaviteli existenčně závislý – říkejme mu dále „blízký spolubydlící“.

Pokud by tedy otcova manželka nezanechala závěť, tak s největší pravděpodobností se rozdělí její pozůstalost (včetně domu) mezi její děti, případně vnoučata či pravnoučata.

Dobrý den, především bude záležet na tom, jakým způsobem bude dědické řízen vyřízení - s ohledem na to, zda zůstavitel sepíše pořízení pro případ smrti, či zda bude dědictví projednáno dle zákonné dědické posloupnosti.

Co se týče dědictví po otci pro jeho přímé potomky, uvádím následující: pokud rodič své potomky dle ust. § 1646 a násl. Občanského zákoníku nevydědí, jsou tzv. nepominutelnými dědici, kteří mají ze zákona právo na tzv. povinný díl. 

Nepominutelný dědic

§ 1642

Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

§ 1643

(1) Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

(2) Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Pokud tedy otec tuto závěť sepíše, je určení dědictví jednoznačné, avšak vždy musí potomkům vyjma výše uvedené výjimky zůstat alespoň povinný díl.Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. Občanského zákoníku. 
Občanský zákoník zakotvuje celkem 6 dědických tříd, přičemž se v těchto postupně dědí. Pokud nejsou dědicové první třídy, následuje druhá třída dědiců, a tak dále. S ohledem na to, že po zůstaviteli případně byla naživu manželka a potomci, připadá v úvahu ihned první třída dědiců.

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Tedy, pokud nesepíše pořízení pro případ smrti, kde dědictví manžel po své osobě rozdělí (avšak se zanecháním alespoň povinného dílu potomkům), budete dědit Vy a potomci stejným dílem. 

S ohledem na to, že předpokládám, že po uzavření manželství vám vznikl režim společného jmění manželů, bude třeba po smrti zůstavitele nejprve vypořádat zaniklé SJM (majetek nabytý za trvání manželství), kdy do dědictví připadne pouze část, která v rámci vypořádání připadla zesnulému manželovi. 

Dobrý den, ihned zpočátku uvádím, že manžel nepatří mezi tzv. nepominutelné dědice, kteří mají ze zákona nárok alespoň na tzv. povinný díl, tudíž manžel skutečně nemusí zdědit ničeho.

Nepominutelný dědic

§ 1642

Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

§ 1643

(1) Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci.

(2) Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

§ 1644

(1) Povinný díl může být zůstaven v podobě dědického podílu nebo odkazu, ale musí zůstat nepominutelnému dědici zcela nezatížen.

(2) K nařízení zůstavitele, která omezují povinný díl, se nepřihlíží. Zůstaví-li se nepominutelnému dědici více než povinný díl, vztahuje se takové nařízení, učinil-li je zůstavitel v pořízení pro případ smrti, jen na část, která přesahuje hodnotu povinného dílu. To neplatí, zemře-li nepominutelný dědic před zůstavitelem, nebo nedědí-li z jiného důvodu.

(3) Zůstavitel může také nepominutelnému dědici uložit, aby se rozhodl pro to, co se mu zůstavuje s omezením, nebo pro povinný díl.

Pokud zůstavitel sepíše pořízení pro případ smrti, kde odkáže svůj majetek, přičemž neobchází zákon, budou dědit dědicové pouze zde výslovně uvedení.

Závěť

Pododdíl 1

Obecná ustanovení

§ 1494

(1) Závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.

(2) Závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. 

....

Co se týče dědictví ve prospěch Vás, byla byste dědicem za předpokladu, že v závěti není uveden nějaký další majetek, na který se závěť nevztahuje. Nicméně manžel skutečně svou manželku můžete z dědictví vynechat bez jakýchkoliv právních důsledků.