Darování a dědické právo

Dobrý den, za trvání života je pouze a jen na osobách, jak chtějí naložit s svým majetkem. Pokud se tedy rozhodnou darovat jejich majetek, není třeba k tomu udávat důvod takového učinění.

Pokud však po sobě zanechají další majetek (finanční hotovost, účty, vybavení bytu, apod.), jste v případě smrti rodičů tzv. nepominutelným dědicem, který má právo na tzv. zákonný dědický díl. 

Pokud se tedy bude dědit na základě zákonné posloupnosti, dědí se dle tzv. dědických tříd. Občanský zákoník v ust. § 1635 a následující uvádí celkem 6 tříd dědiců, přičemž uvádím první dvě třídy.

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

§ 1636

Druhá třída dědiců

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

Pokud tedy rodiče (či jeden z nich) zemřou, nezanechají po sobě závěť či dědickou smlouvu, bude se dědit dle první třídy dědiců- manžel a potomci, každý stejným dílem. 

Dobrý den,  

pokud byste chalupu dostala darovací smlouvou do svého výlučného vlastnictví, bez jakýchkoliv omezení či podmínek, pak by se jednalo o Váš výlučný majetek a ten nespadá do rozsahu SJM. 

Tím, že se jedná o Váš výlučný majetek, bude tím pádem po Vaší smrti přecházet pouze na Vaše zákonné dědice. V tomto případě by se jednalo o první dědickou třídu, ve které dědí zůstavitelovy děti a manžel rovným dílem. Nedědí-li některé dítě (např. z toho důvodu, že ho zůstavitel vydědil), dědí jeho děti. Pokud tedy některé z dětí zůstavitele nedědí, nedochází k přirůstání dědického podílu k podílu ostatních dědiců. Ve Vašem případě, pokud by po Vaší smrti nastoupilo dědění ze zákona (dle tzv. zákonné dědické posloupnosti), pak by chatu zdědila Vaše dcera a manžel, každý v rozsahu ½. 

Další možností je sepsání dědické smlouvy nebo závěti, která by plně reflektovala Vaši vůli, a nemovitost by mohla přejít např. pouze na Vaši dceru. Při sepisování těchto smluv nebo pořízení pro případ smrt je pouze nutné pamatovat na nepominutelné dědice a jejich zákonný podíl. Podle současné právní úpravy jsou nepominutelnými dědici pouze potomci zůstavitele, tedy jeho děti. Pokud děti zůstavitele nejsou živí nebo nejsou schopny dědit, pak se stávají nepominutelnými dědici jejich potomci, tedy vnoučata zůstavitele. Ve Vašem případě je tedy dcera jediným nepominutelným dědicem a bylo by tedy možné ji v pořízení pro případ smrti určit jako jediného dědice výše zmíněné nemovitosti. 

Dobrý den, pokud nabudete nemovitost do Vašeho výlučného manželství a nesepíšete pořízení pro případ smrti, ve formě závěti, dědické smlouvy či dovětku- viz. ust. § 1491 Občanského zákoníku, kde pozůstalost po jeho osobě rozdělí, bude se dědit dle tzv. zákonné dědické posloupnosti. 

S ohledem na to, že máte své vlastní potomky, bude ve Vašem případě připadat v úvahu první třída dědiců dle ust. § 1635 Občanského zákoníku. 

 § 1635: (1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Tudíž, pokud skutečně nabudete nemovitost pouze do Vašeho výlučného vlastnictví (neopomeňte institut zúžení společného jmění manželů), bude nemovitost dědit manžel a Vaše děti, každý z nich stejným dílem. 

Dobrý den, v dotazu není uvedeno, zda je jeden ze sourozenců výlučným vlastníkem nemovitosti po rodičích, či zda je pouze podílovým vlastníkem a zbytek podílu vlastnili rodiče.

Pokud je výlučným vlastníkem, neměli rodiče podíl na nemovitosti, není nemovitost součástí dědictví, až na výjimku stanovenou zákonem: existuje institut tzv. započtení na povinný díl, který je upraven v ust. § 1658 a násl. Občanského zákoníku:

Započtení na povinný díl

§ 1660

(1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.

(2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.

Tedy, pokud by sourozenec tuto nemovitost získal od rodičů bezplatně v posledních třech letech před jeho smrtí, mají další nepominutelní dědicové (potomci zesnulých rodičů) nárok na započtení.

2) Pokud je sourozenec pouze podílovým spoluvlastníkem, bude součástí dědictví podíl, který vlastnili zesnulí. Tento se následně bude dělit v rámci dědického řízení, a to pro každého sourozence rovným dílem. 

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

Dobrý den, obecně platí, že za trvání života si mohou vlastníci se svým majetek činit cokoliv chtějí. Pokud se svobodně sami rozhodli, že chtějí darovat nemovitost určit osobě, byla platně sepsána darovací smlouva, vlastnictví bylo zapsáno do katastru nemovitostí, není důvod pochybovat o tom, že platně nabyla vlastnické právo darovací smlouvu k výše uvedeným nemovitostem.

Co se týče rozhodnutí o dědictví po smrti zesnulého, ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl.

Pokud se tedy manžel, který není omezen ve svéprávnosti, rozhodne sepsat závěť a v ní majetek odkázat někomu jinému, obávám se, že nebudete mít v rukou žádnou moc tuto jeho vůli zvrátit. 

Dobrý den, nejprve uvedu, že záleží pouze na vlastnících, jak naloží se svým majetkem za trvání jejich života. Tedy, pokud jste již majitelkou bytu, který vlastnil Váš otec, nebude byt součástí dědictví.

Sestra, co by nepominutelný dědic, však může uplatnit dle Občanského zákoníku následující:

Započtení na povinný díl

§ 1660

(1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.

(2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.

§ 1661

(1) Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.

(2) Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.

Dále je nutné uvést, že otec může za trvání života využít institut vydědění nepominutelného dědice- Vaší sestry, a to za následujících situací a splnění podmínek:

§ 1646

(1) Ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který

a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,

b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,

c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo

d) vede trvale nezřízený život.

(2) Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen.

(3) Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického.

§ 1647

Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům.

Dobrý den,

Z vašeho dotazu jsem pochopil, že již proběhlo dědické řízení a matka z pozůstalosti vašeho otce tedy zdědila dům do svého výlučného vlastnictví. Majitelem nemovitosti se dědic stává okamžikem nabytí právní moci dědického rozhodnutí, tedy ne až zápisem vlastnického práva do katastru - zápis do katastru má zde evidenční charakter. 

V případě, že je vaše matka jediným vlastníkem, je tato situace již konečná, a i utržené peníze případným prodejem nemovitosti nabyde pouze matka (jako jediná) do svého vlastnictví a vy, jako děti, na ně nemáte právo.

Dobrý den, za nejjednodušší způsob v tomto případě považuji sepsání pořízení pro případ smrti. 

Obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Pokud zůstavitel tuto závěť sepíše, je určení dědictví jednoznačné.

§ 1491

Pořízení pro případ smrti jsou závěť, dědická smlouva nebo dovětek.

§ 1492

Pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl.

S ohledem na to, že manžel není nepominutelným dědicem, nemá ze zákona nárok na určitý díl z dědictví.

Sepsání závěti doporučuji u notáře ve Vašem okolí, který jednak zajistí její platnost, Vámi zamýšlené důsledky sepsání závěti, ale též ji uloží v Centrální evidenci závětí. 

Dobrý den,

Nemovitost, kterou matka darovala vašemu bratrovi, již není součástí jejího majetku, a proto nepodléhá dědickému řízení. Darovací smlouva určuje, že vlastnické právo k nemovitosti již přešlo na bratra.

Osobní věci, které matka vlastnila (např. oblečení, šperky, nábytek, cennosti nebo jiný majetek), zůstávají jejím vlastnictvím až do její smrti. Bratr nemá právo ponechat si věci vaší matky jako vlastník jen proto, že byly v jeho domě. Po její smrti přecházejí do dědického řízení. Tyto věci jsou součástí majetkové podstaty, kterou notář v rámci dědického řízení zjišťuje a rozděluje mezi dědice podle zákona nebo závěti. Pokud matka nezanechala závěť, dědí se podle zákona. V první dědické třídě dědí děti matky rovným dílem. Pokud jste tedy vy a bratr jejími jedinými dětmi, věci budou mezi vás rovnoměrně rozděleny (pokud nedojde k jiné dohodě mezi dědici). Bratr nemá právo ponechat si věci vaší matky jako vlastník jen proto, že byly v jeho domě.