Dědické řízení a dědění

Dobrý den. Jelikož v zadané otázce nevzpomínáte žádný závěť, zřejmě jde o dědění ve smyslu zákonných dědických skupin. V takovém případě je ve Vaší situaci rozhodující ustanovení § 473 odst. 1 OZ, které určuje: "V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem."

Vycházeje z uvedeného ustanovení vyplývá, že Vy a dcera Vašeho zesnulého manžela byste měli dědit 50: 50. Přitom dědí se tak aktiva, tak zůstavitelovy pasiva - dluhy. Dluhy se však dědí jen do výše hodnoty nabytého dědického podílu.

Jsem proto toho názoru, že by se za daných okolností nemělo dědit tak, že s nezletilou dcerou zůstavitele zdědíte každá polovinu bytu, přičemž Vy byste ještě měli nezletilou vyplácet. Není však vyloučeno, že jde jen o omyl nebo nedorozumění na prvním sezení s notářkou. Určitě si při nejbližší příležitosti nechte notářkou detailně vysvětlit, jak by se podle ní mělo dědit.

Pokud chce matka nezletilé vyplatit z podílu na bytě až po dědění, tak na to by měla právo, kdyby žádala po dědění zrušit a vypořádat spoluvlastnictví. Předmětem dědění by měl být i úvěr, pokud byl manžel dlužníkem. Pokud platíte úvěr i za nezletilou (jelikož zdědí i úvěr), tak máte právo od ní požadovat náhradu ve výši v jaké dědí podíl na úvěru. Spoluvlastnictví na bytě a úvěru můžete vypořádat společně. V úvahu je třeba brát i budoucí úroky. Určitě jí jen tak nevyplacajte peníze z bytu, pokud se nedořešil úvěr. Pozor na 2 roční promlčecí lhůtu. Chcete-li můžeme to probrat i telefonicky, máme i telefonickou poradnu, je sice placená ale pomůže Vám to se zorientovat a ušetřit tak peníze.

Dobrý den,

z otázky vyplývá, že rodiče Vašeho bývalého manžela byly vlastníky bytu. Předmětný byt darovali případně prodali své dceři. Ve věci bylo zřízeno ve prospěch rodičů Vašeho bývalého manžela věcné břemeno s právem doživotního bydlení v předmětném bytě. Dcera následně zemřela.

Pokud je skutkový stav takový jako uvádíme, pak dědici po dceři rodičů Vašeho bývalého manžela mohly být pouze děti této dcery a ne i Vaše děti.

Věc se má tak, že s bytem může jeho vlastník zacházet podle svého uvážení a není vázán tím, že své vlastnictví musí za svého života darovat všem svým dětem stejným dílem.

V této věci Vy jako matka dětí Vašeho bývalého manžela nemůžete nic udělat, protože je oprávněním vlastníka nakládat s věcí dle svého uvážení.

Otázkou následně v případě úmrtí svokrovcov je to jen to, že tento dar se vnoučatům jako dědicům započítává na dědický podíl a tedy o tolik méně budou dědit po starých rodičích pravda za předpokladu, že bude majetek jako předmět dědění po svokrovcov. Uvedené vyplývá z ust. § 484 Obč. zákoníku:

"Soud potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů. Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklá darování; jde-li o dědice uvedeného v ustanovení § 473 odst. 2 , započte se kromě toho i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědiců předek. Při dědění ze závěti je třeba toto započtení provést, pokud k tomu dal zůstavitel příkaz anebo jestliže by jinak obdarovaný dědic byl proti dědici uvedenému v ustanovení § 479 neodůvodněně zvýhodněn. "

Dobrý den, v první dědické skupině (podle níž se dědilo v obou případech) se dědí rovným dílem. Tzn. že pokud předmětem prvního dědického řízení byla polovina domu, tuto polovinu zdědily 3 sourozenci a otec (čili každý 1/4 z 1/2). Následně pokud zemřel Váš otec, předmětem dědického řízení byl jeho podíl na době, což mělo být 5/8. Tuto osminu jste dědily tři sourozenci, každý 1/3 z 5/8, přičemž sestřin podíl dědily rovným dílem její dcery. Mezitím samozřejmě sestřin podíl zdědily opět její dcery, rovným dílem. Jelikož nevíme, zda v tomto dědickém řízení nebyla uzavřena dědická dohoda, že všechno zdědila nezletilá, těžko se vyjadřovat k dalším výškám podílů. Matematicky to však vychází tak, že přibližně všichni byste měli mít zhruba stejné podíly. Nevíme jaký předpis měla notářka na mysli, protože občanský zákoník neupravuje žádnou výjimku, že nezletilý dědic musí dostat největší podíl (ohledně výšky podílů se v občanském zákoníku zmiňují pouze neopomenutelní dědicové při vydědění - to však zřejmě není tento případ). Doporučujeme Vám navštívit osobně nebo prostřednictvím e-mailu zaslat advokátovi ve Vašem okolí rozhodnutí o dědickém řízení, aby věděl ověřit správnost postupu notářky.

Dobrý den,
v dědickém řízení po úmrtí Vaší matky může být předmětem dědění jen majetek, který bude v jejím vlastnictví ke dni úmrtí. Jelikož Vy a Vaši sourozenci jste již spoluvlastníky RD v podílu po 1/8 k celku, tyto podíly nemohou být předmětem dědění po Vaší mámě, protože není jejich vlastníkem, ovšem za podmínky, že byste Vaše podíly nepřevedli na Vaši mámu ještě za jejího života.

Podíl matky na nemovitosti můžete však řešit i nyní, čímž se vyhnete poplatkům v dědic. řízení. Máma může svůj podíl darovat za života více dětem, nebo některým z nich, se zřízením věcného břemene - doživotní užívání a bydlení v nemovitosti.

Dobrý den,
pokud zemřelý potomek měl vlastní děti, tak tyto v souladu se zásadou reprezentace nastupují na jeho místo. Tzn. že celý majetek se bude dědit stejným podílem 1/4, a pokud měl zemřelý potomek více dětí, tyto dědí společně 1/4 (resp. každý 1/8 kdyby byli dva).