Dělení dědictví po smrti otce

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz ke které si dovolujeme zaujmout následující právní názor.

právní úprava

Právní úpravu dědění je možné nalézt v ustanovení občanského zákoníku, konkrétně v paragrafech 460 až 487 občanského zákoníku. Při dědění se vždy nejprve zjišťuje, zda neexistuje platný závěť, který by zanechal zůstavitel. Pokud závěť existuje, dědí se podle něj. Pokud platný závěť neexistuje, pak nastupuje dědění ze zákona. Při dědění ze zákona Občanský zákoník rozlišuje tzv. 4 dědické skupiny, podle kterých se dědí, přičemž při dědění podle těchto skupin je třeba zachovat striktní pořadí. To znamená, že pokud je možné dědit podle 1. skupiny, musí se dědictví vypořádat podle pravidel, které stanoví a nesmí se dědit podle skupiny 2., 3. zda 4 .. Musí se tedy zachovat určitá posloupnost.

Jelikož neuvádíte, zda existuje závěť, uvedu právní úpravu i pro závěť, i pro zákonné dědění.

Dědění ze závěti

§ 476

(1) Zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu.

(2) V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatný.

(3) Společný závěť více zůstavitelů je neplatný.

§ 476a Vlastnoruční závěť musí být napsána a podepsána vlastní rukou, jinak je neplatný.

§ 476b Závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť podepsat.

§ 476c

(1) Zůstavitel, který nemůže číst nebo psát, projeví svoji poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být přečtena a přítomnými svědky podepsána. Přitom musí před nimi potvrdit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Pisatelem a předčitatelem může být i svědek; pisatel však nesmí být zároveň předčitatelem.

(2) V listině musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou vůli. Listinu musí svědci podepsat.

§ 476d

(1) Zůstavitel může projevit svoji poslední vůli do notářského zápisu; zvláštní zákon stanoví, kdy se musí úkon provést před svědky.

(2) Nezletilí, kteří dovršili 15. rok mohou projevit poslední vůli pouze formou notářského zápisu.

(3) Osoby nevidomé mohou projevit poslední vůli též před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být přečtena.

(4) Neslyšící osoby, které nemohou číst nebo psát, mohou projevit poslední vůli formou notářského zápisu nebo před třemi současně přítomnými svědky ovládajícími znakovou řeč, a to v listině, která se musí tlumočit do znakové řeči.

(5) V listině musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou vůli. Obsah listiny se musí po jejím sepsání přetlumočit do znakové řeči; i toto musí v listině uvést. Listinu musí svědci podepsat.

§ 476e Svědky mohou být pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům. Svědky nemohou být osoby nevidomé, neslyšící, němé osoby, ty, které neznají jazyk, ve kterém se projev vůle činí, a osoby, které mají podle závěti dědit.

§ 476f Závětí povolán, ani zákonný dědic a osoby jim blízké nemohou při pořizování závěti působit jako úřední osoby, svědci, pisatelé, tlumočníci nebo předčitatelé.

§ 477 V závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, která jim mají připadnout. Pokud nejsou podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné.

§ 478 Jakékoliv podmínky připojené k závěti nemají právní následky; ustanovení § 484 odst. 1 druhé věty tím není dotčeno.

§ 479 Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud tomu závěť odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků.

§ 480

(1) Závěť se zrušuje platnou závětí pozdější, pokud vedle ní nemůže obstát, anebo odvoláním závěti; odvolání musí mít formu, jaká je potřebná pro závěť.

(2) Zůstavitel zruší závěť také tím, že zničí listinu, na níž byla napsána.

Dědění ze zákona

§ 473

(1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.

§ 474

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu dědictví.

§ 475

(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Jestliže některý ze sourozenců zůstavitele Nedědí, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti.

§ 475a li žádný dědic Nedědí ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti.

závěr

Budu vycházet z toho, že závěť nebyl zanechán. V takovém případě se podle toho co uvádíte ve Vaší otázce, bude dědit podle 1. dědické skupiny:

§ 473

(1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.

Pokud jde o majetek patřící do společného jmění manželů, tak se musí nejprve provést vypořádání BSM. To znamená, že manžel nabude polovinu majetku patřícího do BSM a zbylá polovina se rozdělí rovným dílem mezi všechny dědice (manžela a děti).

Pokud jde o dluhy, podle § 470 občanského zákoníku

(1) Dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí.

(2) Je-li více dědiců, odpovídají za náklady zůstavitelova pohřbu a za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví.

Přesné podíly se dozvíte při vypořádání dědictví, kdy se stanoví cena dědictví následně dluhy, vypočítá se čistá hodnota dědictví a následně se dědictví rozdělí podle podílů.

Dobrý den. Pokud Váš otec nezanechal závěť, budete dědit podle dědických skupin. Dědicové odpovídají i za dluhy zůstavitele a to až do výše nabytého majetku. Dědicové se však v dědickém řízení mohou dohodnout kdo a jakým způsobem bude dědit aktiva a pasiva. Můžete se tedy v rámci dědického řízení s dědici dohodnout, že Vy ohledem na výše uvedené skutečnosti nebudete odpovídat za dluhy zůstavitele, případně jen do jisté míry.

Dobrý den, jestli něco zdědíte Vám neumíme říci. O případném majetku otce, o kterém nevíte se dozvíte v dědickém řízení. V případě, že byste dodatečně zjistili, že po otci dědit nechcete, můžete dědictví odmítnout. Podle § 463 občanského zákoníku: "Odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným.". Dědictví je však možné odmítnout pouze do jednoho měsíce odkdy Vás soud o této možnosti a její následcích poučí.

Dobrý den, v tomto případě je možné dědictví odmítnout. Dědictví musíte však odmítnout jako celek, nelze odmítnout pouze část, resp. pouze dluhy. Odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným. Podle § 464 občanského zákoníku "Prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout ao následcích odmítnutí vyrozuměn."

Dobrý den,

za účelem zjištění čísla dědického řízení nemusíte kontaktovat manželku Vašeho otce.

Jméno notáře zjistěte na stránce Ministerstva spravedlnosti ČR a to podle místa trvalého pobytu Vašeho otce v době úmrtí. Najděte tedy příslušný soud a hledejte v rozvrhu práce příslušného soudu podle data úmrtí Vašeho otce.

Dobrý den. Pokud byl dům ve společném jmění manželů (dále jen BSM) Vaší matky a zesnulého otce, tak po smrti otce by mělo v dědickém řízení provést vypořádání BSM. Část společného majetku by měla patřit matce (polovina domu) a druhá polovina domu by měla jít do dědictví. Po zůstaviteli bude dědit dohromady 6 dědiců v první dědické skupině (tj manželka a 5 dětí). Přitom každému by mělo dostat stejně, tzn. po 1 / 12in na domě. Matka by tedy měla mít 1/2 1/12 na domě a 5 dětí by mělo mít po 1/12. Pokud se Vaše sestra nebude chtít dohodnout na tom, že vše necháte matce a věc vyřešíte až po její smrti, tak soud (resp. Pověřený notář) by měl potvrdit dědictví tak, jak jsem uvedl v předchozí větě.

Dobrý den, v případě jeho smrti (aniž jste byli oddáni) budou dědit jeho děti stejným dílem. Tzn. že jeho dospělá dcera a Váš syn, oba v podílu po 1/4 (1/2 z 1/2). Pokud byste se vzali, situace se změní pouze v tom rozsahu, že jeho podíl budou dědit už tři osoby a ne jen dvě děti. Tzn. že v takovém případě byste po jeho smrti dědily i Vy, spolu s dětmi, každý v podílu 1/6 (1/3 z 1/2). Pokud nechcete aby dědilo jeho dospělé dítě, zůstavitel ho musí během svého života vydědit. K tomu však musí být splněny přísné zákonné podmínky.

Dobrý den,
z otázky usuzujeme, že jste se na dědickém řízení zúčastnili, protože znáte jeho obsah. Pokud jste dědické rozhodnutí ztratili a nemáte ho k dispozici, musíte kontaktovat přísl. okresní soud místa trvalého pobytu otce v době úmrtí, kde požádáte o jeho kopii jako jeho dcera a zákonný dědic.

Dědické řízení bylo zřejmě ukončeno dohodou dědiců, přičemž Vy jste získali určitý podíl na RD, který však neužíváte a užívá ho jiný dědic nebo jiná osoba. Pokud je to tak, pak Vy jako podílový spoluvlastník máte právo, aby osoba, která RD užívá, Vám platila nájemné za užívání domu. Jelikož nájemní smlouva sepsána dosud nebyla, zpětně můžete žádat jen vydání bezdůvodného obohacení a to i zpětně až tři roky (§ 107 Obč. Zákoníku), které vzniklo na straně osoby / osob, které RD v rozsahu Vašeho podílu užívají / tj v podstatě tržní nájemné / a současně navrhnout uzavření nájemní smlouvy ohledně Vašeho podílu.

Za účelem vypořádání užívání RD (vydání bezdůvodného obohacení a sepsání nájemní smlouvy), jakož i případné zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví doporučujeme kontaktovat advokáta.