Dědické právo

Dobrý den, pokud manželka nesepíše pořízení pro případ smrti (závěť, dědickou smlouvu..), bude se postupovat dle zákonné posloupnosti stanovené Občanským zákoníkem. V rámci zákonné posloupnosti obsahuje Občanský zákoník celkem 6 tříd dědiců, a to v ust. § 1635 a následující. Pro Váš dotaz je důležitá rovnou první třída dědiců.
§ 1635: První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
S ohledem na to, že v první třídě dědic dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem, bude i syn právoplatným dědicem.

Není také možno opomenout, že syn je mimo jiné i tzv. nepominutelným dědicem, jehož právní úprava je zakotvena v ust. § 1642 a násl. OZ. Jeho ochrana spočívá v tom, že pokud by se manželka rozhodla zanechat závěť, kde by byl syn opomenut z dědictví bez důvodně, má vždy právo na tzv. povinný díl, a to dle toho, zda je již zletilý či nikoliv. 

§1643 OZ stanoví: Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

Dobrý den, právní úprava osvojení je zakotvena v ust. § 794 a následující Občanského zákoníku.
 Hlavním právním následkem osvojení je, že zaniká příbuzenský vztah mezi dítětem a jeho původní rodinou, a to spolu se všemi právy a povinnostmi vyplývajícími z tohoto vztahu. Současně se osvojené dítě stává potomkem osvojitele a ten se také zapisuje do matriky jako jeho rodič. 

Následky osvojení

§ 832

(1) Dítě, které bylo společně osvojeno manžely, nebo manželem svého rodiče, má postavení společného dítěte manželů; jinak má postavení dítěte osvojitele.

(2) Osvojitelé mají rodičovskou odpovědnost.

§ 833

(1) Osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající. Zanikají také práva a povinnosti opatrovníka, popřípadě poručníka, který byl jmenován, aby za rodiče tato práva a povinnosti vykonával.

(2) Je-li osvojitel manželem jednoho z rodičů osvojence, nedotýká se osvojení příbuzenského poměru mezi osvojencem a tímto rodičem i jeho příbuznými, ani práv a povinností vyplývajících z tohoto poměru.

S ohledem na výše uvedené mám za to, že by slečna neměla být dědicem. 

Dobrý den, právní úprava zákonné dědické posloupnosti je zakotvena v ust. § 1633 a následující. Dle výše uvedeného se dědí na základě tzv. dědických tříd.

V případě Vaší maminky se jedná až o pátou třídu dědiců: § 1637

Třetí třída dědiců

(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

S ohledem na to, že po zesnulém sourozenci nabývají dědictví jeho potomci, dědí ve stejném poměru, jako by dědil sourozenec, pokud by byl naživu. 

Dobrý den, odpověď na Váš dotaz je možné najít v ustanoveních Občanského zákoníku, a to konkrétně v ust. § 1635 a násl. 
Obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl.

Pokud se tedy bude dědit na základě zákonných dědických tříd, připadá v úvahu ihned první třída dědiců: 

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Tedy, v tomto případě bude dědit žijící dcera a též potomci zesnulého syna. 

Dobrý den, právní úprava popření otcovství je zakotvena v ust. § 785 a následující Občanského zákoníku.
Popírání otcovství
§ 785
(1) Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Otcovství popírá vůči dítěti a matce, jsou-li oba naživu, a nežije-li jeden z nich, vůči druhému; není-li naživu žádný z nich, manžel toto právo nemá.
§ 792
Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek.
Tedy, otec se mohl bránit otcovství, pokud o něm nebyl přesvědčen, avšak do 6 měsíců od doby, kdy se o tomto dozvěděl, a nejpozději do 6 let věku dítěte.
Pokud tak neučinil, platí, že otcem dítěte je muž, který je jako otec zapsán v rodném listě. 

Tedy, dítě by mělo mít na dědictví samozřejmě nárok. 

Dobrý den, Zákon o o zvláštních řízeních soudních stanoví podmínky stanovené místní příslušnosti soudního komisaře - notáře, a to následujícím způsobem:
Místní příslušnost
§ 98
Podmínky příslušnosti
(1) Pro řízení o pozůstalosti je příslušný soud, v jehož obvodu
a) měl zůstavitel v době smrti evidováno místo trvalého pobytu v informačním systému evidence obyvatel podle jiného právního předpisu, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů,
b) měl zůstavitel naposledy bydliště, popřípadě, neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, místo, kde se naposledy zdržoval, není-li dána příslušnost podle písmene a),
c) je zůstavitelův nemovitý majetek, není-li dána příslušnost podle písmene a) nebo b),
d) zůstavitel zemřel, není-li dána příslušnost podle písmene a), b) nebo c).

Dále zákon stanoví:

§ 110

Dědic, vypravitel pohřbu a stát

(1) Účastníky jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici; má-li dědictví připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a hledí-li se na stát, jako by byl zákonný dědic, je účastníkem pouze stát.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno, protože zůstavitel nezanechal majetek (§ 153) nebo protože zanechal majetek bez hodnoty nebo majetek nepatrné hodnoty (§ 154); v tomto případě je účastníkem ten, kdo se postaral o pohřeb zůstavitele.

Pokud by tedy zůstavitel nezanechal majetek, soud by řízení zastavil, aniž by doručoval toto rozhodnutí výše uvedeným účastníkům: § 153

Pozůstalost bez majetku

Nezanechal-li zůstavitel žádný majetek patřící do pozůstalosti, soud řízení o pozůstalosti zastaví. Rozhodnutí není třeba doručovat.

Pokud uvádíte, že nemovitost otce byla přepsána na jeho bratra, je skutečně možné, že po sobě nezanechal jakýkoliv další majetek (kdy tento mohl za svého života darovat komukoliv), a tím pádem dědické řízení neprobíhalo. 

Pokud se však domníváte, že dědické řízení proběhlo, přičemž jste nebyli o dědickém řízení vyrozumění, máte právo napadnou dědické řízení žalobou podanou k soudu. Právní úpravu je možné nalézt v ust. § 189 a následující Zákona o zvláštních řízeních soudních.

§ 189

Uplatňování práv žalobou
(2) Tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.

Dobrý den,

Dle občanského zákoníku platí:

§ 779

(1) Nedojde-li k určení otcovství podle § 776, 777 nebo 778, má se za to, že otcem je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením matky a tohoto muže. Takto lze určit otcovství i k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato.

(2) Prohlášení se činí osobně před soudem nebo před matričním úřadem. Nezletilý, který není plně svéprávný, činí prohlášení vždy před soudem.

Pokud je muž uveden jako otec ve Vašem rodném listě, a nikdy nedošlo k popření otcovství soudem, pak jste jeho právní dítě bez ohledu na „biologii“.

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Z toho tedy vyplývá, že máte stejný nárok na dědictví jako biologické děti.