Jak hodit sebou vypořádání dědictví?

Dobrý den, neuvedli jste, zda bylo dědické řízení pravomocně ukončeno nebo stále probíhá. Pokud bylo řízení pravomocně skončeno, tak je možné, že Váš manžel a jeho sourozenci nabyly majetek podle dědických podílů. V takovém případě jsou tzv. podílovými spoluvlastníky nemovitosti a Váš manžel může se sourozenci dohodnout o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Pokud se dohodnout nedokážou může podat k soudu návrh na vypořádání podílového spoluvlastnictví. Pokud dědické řízení dodnes není po 12 letech pravomocně skončeno můžete požádat notáře (soudního komisaře), který byl pověřen vedením dědického řízení o rozhodnutí v dědickém řízení a odstranění průtahů v řízení. Je však možné, že dědické řízení vůbec nebylo zahájeno (stává se to v případech, kdy matrika pochybí a úmrtí soudu neohlásí). V takovém případě můžete i sama uvědomit soud o úmrtí rodičů Vašeho manžela a soud i bez návrhu zahájí dědické řízení.

Dobrý den, předkládáme Vám následující odpověď:

V otázce neuvádíte, co bylo předmětem dědictví, proto uvedeme alternativy.

Pokud předmětem dědictví byla nemovitost a tuto jste získali do podílového spoluvlastnictví spolu se svými sourozenci, k tomuto uvádíme, že stejně Vy, jakož i sourozenci mají oprávnění užívat nemovitost a brát z ní užitky v rozsahu svého spoluvlastnického podílu.

Můžete požádat sestru, aby Vám nemovitost zpřístupnila za účelem jejího užívání v rozsahu Vašeho podílu na nemovitosti.

Pokud odmítne možnost užívání nemovitosti i vámi, pak na její straně vzniká bezdůvodné obohacení v rozsahu užívání podílů ostatních dědiců, kterým patří podíly na nemovitosti.

V tomto směru by bylo dobré sepsat dohodu o užívání nemovitosti s tím, že současně uspořádáte i otázku a řešení nákladů spojených s užíváním nemovitosti, případně i náklady na rekonstrukci, pokud je tato plánovaná. Resp. za tohoto stavu v současnosti se můžete dohodnout na zrušení a vypořádání podíl. spoluvlastnictví.

Možností z Vaší strany je najít kupce na svůj podíl na nemovitosti, nejlépe z rodiny, abyste nemovitost nemuseli nabídnout k prodeji své sestře, která výlučně nemovitost užívá / tzv. předkupní právo /. Pokud byste chtěli prodat svůj podíl na nemovitosti cizí osobě, museli byste nejprve svůj podíl nabídnout k prodeji své sestře, která nemovitost výlučně užívá.

V případě, že se nedohodnete se sestrou na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, budete muset podat návrh k soudu na zrušení a vypořádání podíl. spoluvlastnictví.

Pokud by soud zrušil podíl. spoluvlastnictví a Váš podíl by přisoudil sestře musela by Vám uhradit zodpod. finanční náhradu podle znal. posudku. Lhůta na úhradu ze strany soudů je obyčejně dána do půl roku až jednoho roku od právní moci rozsudku.

Pokud byly předmětem dědic. řízení byly fin. prostředky, požádejte sestru o jejich vyplacení.

Pokud k vyplacení nedojde, musíte podat návrh na exekuční řízení. Dědické rozhodnutí je samostatným exekučním titulem.

Dobrý den,

Vámi položená otázka obsahuje v podstatě dva okruhy právních problémů:

1. / Posouzení darovací smlouvy: Abychom se mohli ke smlouvě vyjádřit potřebovali bychom vidět samotnou smlouvu, jakož i znát okolnosti za nichž byla smlouva uzavřena.

2. / V otázce neuvádíte, zda Vaše máma v předmětném bytě nadále bývá, a zda s ní bývá i její dcera a syn.

Jedná se o to, že přesto, že byt darovala, nezaniklo její právo bydlení v předmětném bytě.

Pokud by vnuk jako obdarovaný chtěl byt prodat případně Vaši mámu vystěhovat, jsme názoru, že Vaše máma není povinna se z bytu vystěhovat. Byla by tak povinna učinit pouze na základě soudního rozhodnutí, který by rozhodl o bytové náhradě.

Vzhledem k darování bytu jsme názoru, že pokud by chtěl vnuk mámu vystěhovat z bytu tato skutečnost by mohla být důvodem pro požadování vrácení daru podle ust.§ 630 Obč. zákoníku (citujeme):

"Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy."

Ačkoliv byt byl již darován je možné i nyní, následně, řešit i smluvně otázku doživotního užívání bytu Vaší mámou ve smyslu ust. § 151o / odst. 1 Obč. zákoníku (citujeme):

"Věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. Na nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. "

3. / Pokud se jedná o dědění, zde uvádíme, že v případě úmrtí Vaší matky Vaše sestra ani její syn nejsou povinen Vám nic vyplácet. Možností je, že Vaše matka za života vypořádá ostatní svůj majetek a tento daruje výhradně Vám za svého života. Na nakládání se svým majetkem nepotřebuje souhlas nikoho. Následně předmětem dědic. řízení nebude nic.

Dobrý den, ve věci podílového spoluvlastnictví rodinného domu a pozemku jsou možné několik řešení, které závisí hlavně od finančních možností a ochoty dotčených stran věc řešit bez účasti soudu:

1. / Nejprve musíme uvést, že dotčené nemovitosti / RD a pozemek / nebudou předmětem dědického řízení, protože nejsou ve vlastnictví zůstavitele, protože tento jejich daroval za života.

2. / Možností je dohodnout se na nájemném s ostatními podílovými spoluvlastníky na tom, že Vy jim budete platit sjednanou náhradu za užívání nemovitostí a dohodnete se současně na náhradě nákladů spojených s užíváním nemovitosti, a to jak běžných nákladů, tak i nákladů souvisejících s důležitými změnami nemovitosti / např. rekonstrukce a podobně /.

3. / Druhou možností je dohodnout se na zrušení podílového spoluvlastnictví, s tím, že vlastníkem nemovitosti se stane Váš přítel s finančním vypořádáním ostatních podíl. spoluvlastníků.

4. / Možností je také to, že nemovitost se reálně rozdělí, pokud je to možné i po realizování příslušných stavebních úprav a tato bude zapsána v katastru nemovitostí jako dva rodinné domy s dvěma oddělenými příslušnými pozemky. Na rozdělení nemovitosti byste potřebovali znalecký posudek a následně byste požádali o stavební povolení na rozdělení stavby. Vše však závisí na reálného stavu nemovitosti a ochoty vlastníků RD a pozemku věc řešit.

5. / Užívání nemovitosti Vašim přátelům je dáno jeho spoluvlastnických podílů, tedy v tomto rozsahu je nemovitost oprávněn užívat.

6. / Možností je i darování podílu známého ostatním podílovým spoluvlastníkům s právem doživotního užívání a bývanai v celé nemovitosti, které by bylo zapsáno do katastru nemovitostí.

V každém případě doporučujeme smlouvy sepsat s pomocí advokáta.

Můžete nás v této věci kontaktovat.

Dobrý den,
otázkou je co chcete dosáhnout, tedy abyste získali byt v celosti do Vašeho vlastnictví nebo aby Váš bratr odkoupil od Vás podíl na bytě.

Uvádíme, že vstoupit do jeho bytu bez jeho vědomí nemůžete, protože byt nepředstavuje Vaše obydlí, nebydlíte tam.
Finanční náhradu můžete žádat, v případě, že se nedohodnete, budete muset podat návrh k soudu o vydání bezdůvodného obohacení o finanční náhradu za užívání Vašeho podílu na bytě a to z důvodu, že smlouvu o nájmu uzavřenou nemáte.
Chcete-li odkoupit jeho podíl na bytě je třeba mu nabídnout náhradu za předmětný podíl, stejně v případě, že Vy sama chcete prodat svůj podíl jemu.
Pro případ, že se nedohodnete, budete muset podat návrh k soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

Podle ust. § 142 Obč. zákoníku platí:
"(1) Jestliže nedojde k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla účelně využít a na násilné chování podílového spoluvlastníka vůči ostatním spoluvlastníkům. Pokud věc žádný ze spoluvlastníků nechce, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů.
(2) Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud nezruší a nevypořádá spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu nebo prodejem věci a rozdělením výtěžku.
(3) Při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci může soud zřídit věcné břemeno k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch vlastníka jiné nově vzniklé nemovitosti. Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemůže být na újmu osobám, kterým příslušejí práva váznoucí na nemovitosti. "

Doporučujeme současně kontaktovat bratra případně správce bytu, zda jsou na bytě uhrazeny všechny platby spojené s bydlením.

Pro majetkoprávní vypořádání bytu, jako já pro sepsání smlouvy o nájmu případně vymáhání bezdůvodného obohacení kontaktujte advokáta.

Dobrý den, na Vaši otázku uvádíme následující:

1. / Komu byl resp. bude přidělen dědický spis zjistíte na stránce Ministerstva spravedlnosti ČR podle místa trvalého pobytu zůstavitelky v době úmrtí a to podle data úmrtí. Musíte hledat v rozvrhu práce příslušného okresního soudu.

2. / Otázkou ve Vašem případě je to, zda Váš bratr v předmětném bytě v době úmrtí vaší matky býval, tedy jednalo se o jeho obydlí a na základě čeho se stal vlastníkem 2/5. Pokud by se stal vlastníkem 2/5 bytu na základě darovací smlouvy, přičemž dárcem by byla Vaše máma, je třeba to oznámit v dědickém řízení a žádat započtení daru na jeho dědický podíl, tj o tolik méně bude dědit. Otázka nájemného a úhrad za plnění spojená s užíváním bytu po úmrtí Vaší matky není předmětem dědického řízení.

O započtení darů na dědický podíl píšeme v mnoha našich odpovědích.

3. / li předmětný byt není Vašim obydlím, nebydleli jste spolu s Vaší mámou, pak zatím nemáte nárok jít do bytu bydlet. Pro případné řešení Vaší bytové situace bychom potřebovali vědět více informací.

4. / Pokud bratr platil všechny pohřební náklady, v dědickém řízení si tyto může uplatnit v přiměřené výši.

Dobrý den,

úvodem poznamenáváme, že pokud bratr neuhradil kupní cenu, je třeba do dědického řízení přihlásit pohledávku zůstavitele v rozsahu nezaplacené kupní ceny.

Uvádíme současně, že zákon nezná pojem zřeknutí se dědictví.

Mohou nastat dvě situace:

1. / Vzdání se dědictví ve prospěch jiného dědice a to s povinností výplaty nebo bez povinnosti výplaty.

2. / Odmítnutí dědictví podle § 463 občanského zákoníku, což znamená, že dědic odmítne dědictví - majetek i dluhy zůstavitele ale jen jako celek. Odmítnutí dědictví v podstatě znamená, jako kdyby se dědic úmrtí zůstavitele nedožil.

Vzhledem k tomu, že kupní cena ze strany bratra není uhrazena a namlouvá Vás na to, abyste se vzdali dědictví v jeho prospěch, jsme názoru, že byste tak neměli udělat, protože nemáte právní jistotu, že Vám peníze vyplatí i kdyby se stal jediným vlastníkem bytu.

Trvejte na svém podílu na dědictví, a tedy na podílu na bytě po Vaší matce.

Podle ust. Občanského zákoníku platí:

"§ 482

(1) Je-li více dědiců, vypořádají se u soudu mezi sebou o dědictví dohodou.

(2) Jestliže dohoda neodporuje zákonu nebo dobrým mravům, soud ji schválí.

§ 483: Pokud nedojde k dohodě, soud potvrdí nabytí dědictví těm, jejichž dědické právo bylo prokázáno. "

Následně, po skončení dědického řízení bude věcí dohody jak se s bratrem dohodnete na případném prodeji bytu, protože budete i Vy jeho spoluvlastníkem nebo na případném finančním vyrovnání, nebo jeho užívání Vámi.

V případě potřeby nás kontaktujte na zastupování v dědickém řízení.