Jak se rozdělí majetek po mé smrti

Dobrý den,

Děkujeme za položení Vaší otázky a zasíláme Vám následující stanovisko:

Dědictví se v souladu s ust. § 460 zákona č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku (dále jen "občanský zákoník") nabývá smrtí zůstavitele.

Následně ust. § 461 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že se dědí buď ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů.

Nenabude dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona. Pokud se nabude ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající část dědici ze zákona.

Pokud zaniklo manželství zůstavitele jeho smrtí nebo prohlášením za mrtvého, vypořádá se bezpodílové spoluvlastnictví manželů ve smyslu ust. § 195 odst. 1 civilním mimosporového řádu (dále jen "CMP") v řízení o dědictví po zůstaviteli.

V souladu s ust. § 169 zákona č. 161/2015 Sb. CMP platí, že manžel zůstavitele je účastníkem v rozsahu vypořádání společného jmění manželů.

Společné jmění manželů

Z výše uvedeného vyplývá, že soud v řízení o dědictví nejprve vypořádá společné jmění manželů (dále jen BSM ").

V BSM je ve smyslu ust. § 143 odst. 1 občanského zákoníku vše, co může být předmětem vlastnictví a co nabyl některý z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

Z vaší otázky není jasné, zda jste byt kupovali do BSM, tedy na jeho koupi byly použity prostředky pořízeny během manželství, tím pádem byste měli vlastnit byt oba, nebo jste byt kupovali výhradně ze svých finannčých prostředků, které jste například nabyli před manželstvím nebo darem. V tom případě by byt nepatřil do BSM.

Také jste s manželkou mohli uzavřít Modifikační dohody manželů o zúžení rozsahu BSM o předmětnou nemovitost.

Podle ust. § 143a občanského zákoníku mohou manželé dohodou rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění. Obdobně se mohou dohodnout io správě společného majetku.

Manželé se mohou ve smyslu ust. § 143a odst. 2 občanského zákoníku dohodnout, že vyhradí vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

Dohoda podle odstavců 1 a 2 vyžaduje formu notářského zápisu. Manželé se mohou vůči jiné osobě na tuto dohodu odvolat jen tehdy, jestliže je jí tato dohoda známa.

V této souvislosti si dovolujeme upozornit na skutečnost, že v souladu s platnou judikaturou soudů, dohodu o zúžení nebo rozšíření BSM je možné uzavřít pouze s účinky "ex nunc", tedy do budoucna a nelze jí obsáhnout majetek, který již do BSM bylo pořízeno ( R 30/2008)

Už nabytý majetek lze platně vypořádat až po zániku BSM, resp. jeho převodem na třetí osobu.

Dohoda o rozšíření nebo zúžení BSM uzavřena ve formě notářského zápisu by měla být sepsána před samotným nabývacím titulem, tedy např. před uzavřením kupní smlouvy.

Pokud tedy byt patří do BSM, tak

společné jmění manželů lze dle ust. § 195 odst. 2 CMP vypořádat dohodou mezi pozůstalým manželem a dědici, uzavřenou písemně nebo ústně do protokolu, která podléhá schválení soudem. Pokud nedojde k dohodě, rozhodne o vypořádání soud.

To znamená, že pokud nevlastníte žádné jiné nemovitosti nebo movité věci vyšší hodnoty, soud by měl vypořádat BSM tak, že po vaší smrti by připadla ½ bytu Vaší manželce a předmětem řízení o dědictví by byla jen druhá polovina bytu.

Pokud byt nepatří do BSM, ale je Vašim výlučným vlastnictvím, Vaše manželka bude navzdory této skutečnosti dědičkou, přičemž dědit se bude celý byt, nejen část, která připadá Vám (jak bylo výše uvedeno při BSM)

Dědění ze zákona

V souladu s ust. § 473 odst. 1 občanského zákoníku platí, že v první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem.

Ust. § 473 odst. 2 občanského zákoníku stanoví, že pokud nedědí některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.

Jelikož ve Vaší otázce uvádíte, že nemáte vlastní děti a vycházíme z předpokladu, že dítě Vaší manželky jste si neosvojili, přichází na řadu druhá dědická skupina.

Ve smyslu ust. § 474 odst. 1 občanského zákoníku platí, že pokud nedědí zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

Ve Vašem případě to znamená, že druhá polovina nemovitosti (nebo celá nemovitost) by dědila Vaše manželka a Vaše máma a také osoby, pokud nějaké žili nejméně rok před Vaší smrtí ve Vaší domácnosti.

Zároveň doplňujeme, že v souladu s ust. § 474 odst. 2 občanského zákoníku platí, že dědicové druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu dědictví.

Upozorňujeme, že v naší analýze jsme vycházeli z ideálního případu, že byste nezanechali jiný majetek vyšší hodnoty resp. že mezi dědici by nedošlo k jiné dohodě.

Dědění ze závěti

Pokud byste chtěli jinak upravit vlastnická práva k Vašemu podílu na nemovitosti po Vaší smrti, máte možnost sepsat závěť.

V této souvislosti si Vám dovolujeme doporučit, přesto, že závěť můžete v souladu s ust. § 476 odst. 1 občanského zákoníku napsat i vlastní rukou, abyste tak učinili ve formě notářského zápisu.

Závěť sepsán formou notářského zápisu notář automaticky zaregistruje do notářského centrálního registru závětí a po Vaší smrti bude notáři v řízení o dědictví jednoduše přístupný a máte jistotu, že se neztratí resp. ho někdo, komu by jeho obsah nevyhovoval, nezničí.

Znovu zdůrazňujeme a upozorňujeme, že v závěti můžete disponovat pouze s majetkem, který vlastníte. Nemůžete proto závěť napsat ve smyslu, že celou nemovitost zdědí např. Vaše máma, protože nejste jejím výlučným vlastníkem.

V této části by byl Váš závěť neplatný a Vaše máma by zdědila jen to, co jste během života skutečně vlastnili.

Zároveň se tímto způsobem dědici mohou stát i Vaši sourozenci, kteří by jinak v dědictví podle zákona po Vás nemají přebírat.