Napadení darovací smlouvy třetí osobou

Dobrý den,

bohužel napadení darovací smlouvy třetí osobu není v podmínkách právního pořádku ČR možné. Uvedené vyplývá přímo z § 2070 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník: "Právo odvolat dar nepřechází na dárcovy dědice."

Jelikož Vaše babička byla svéprávní osoba a nebyla na svéprávnosti omezena, mohla se svým majetkem během svého života nakládat dle své vůle. 

Dobrý den, pokud rodiče darovali své dceři nemovitost, avšak opomněli syna, jednali tak zcela po právu, neboť je pouze na nich, jak chtějí se svým majetkem za jejich života naložit.

Je však třeba pamatovat na to, že pokud by rodiče zemřeli před uplynutím 3 let od darování oné nemovitosti, může syn požadovat v rámci dědického řízení započtení na tzv. povinný díl. Tímto by se ponížila obdarované dceři hodnota děděné nemovitosti. 

Započtení na povinný díl

§ 1660 Občanského zákoníku

(1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.

(2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.

Dobrý den,  za trvání života si může výhradní vlastník/ci se svojí věci nakládat libovolným způsobem. Pokud tedy byla sepsána platná darovací smlouva, která v sobě nezakotvila určitá omezení ( zákaz přepisu části vlastnického práva apod.), stal jste se výlučným vlastníkem nemovitosti.

Bratr jakožto nepominutelný dědic, však může uplatnit dle Občanského zákoníku následující:
Započtení na povinný díl
§ 1660
(1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.
(2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.
§ 1661
(1) Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.
(2) Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo vstupuje.

Pokud rodiče neučiní vůči druhému bratrovi vydědění, a to za přesně zákonem stanovených podmínek, bude nepominutelným dědicem, který má právo na dědictví ve stejném rozsahu jako Vy, pokud rodiče nesepíšou pořízení pro případ smrti, ve kterém dědictví rozdělí dle své vůle, nicméně vždy s ohledem na povinný díl pro potomky. 

Občanský zákoník zakotvuje celkem 6 dědických tříd, které dědí postupně.
§ 1635

První třída dědiců(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

Dobrý den, 

zákon umožňuje získání daru zpět v následujících situacích:

• nesplnění podmínky spojené s darem

• odvolání daru pro nouzi

• odvolání daru pro nevděk

Darování se může odvolat za podmínky, že obdarovaný (Vy) ublížil dárci (mamince) či osobě blízké - tj. pro nevděk. Myslí se tím jak ublížení fyzické, ale také psychické - přitom může být spácháno buď úmyslně či hrubou nedbalostí. Nárok na odvolání daru je do jednoho roku poté, co obdarovaný dárci ublížil, případně kdy se dárce dozví o takovém chování (dozvěděli-li jste se o něm později, než se odehrálo). Odvolání daru nemá stanovenou formu (může tak být učiněno ústně, po telefonu, písemně či jinak).

K odvolání daru může dojít i v situaci, která tentokrát nastane na straně dárce. Pokud se dárce dostane do nouze, kdy nemá peníze na nutnou obživu sebe, případně osoby, o níž je povinen se starat, může dar odvolat – tj. pro nouzi. Přitom může jednak požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět, případně aby mu zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Nejedná se ovšem o případy, kdy by se dárce do nouze dostal vlastní vinou (například všechny své prostředky propil).

Z výše uvedeného se tedy domnívám, že zde není žádný důvod pro to, abyste dar vracela.

Dobrý den, dle českého civilního práva platí, že za trvání života si může výhradní vlastník/ci se svojí věci nakládat libovolným způsobem.
Pokud tedy byla sepsána platná darovací smlouva, která v sobě nezakotvila určitá omezení ( zákaz přepisu části vlastnického práva apod.), stane se dárce výlučným vlastníkem nemovitosti.

Sourozenci ale jakožto nepominutelní dědici mohou uplatnit dle Občanského zákoníku následující:
Započtení na povinný díl
§ 1660(1) Na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením.(2) Na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu; potomku se kromě toho započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.
§ 1661(1) Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.(2) Potomkovi, který vstupuje na místo svého předka, se započte na povinný díl i to, co takto dostali od zůstavitele jeho rodiče, na jejichž místo ...
Pokud však tato lhůta pro ně uplyne, neshledávám zde důvod pro napadnutí darovací smlouvy. 

Co se týče vrácení daru, uvádí následující: dárce může chtít dar nazpět, a to dle zákona za 2 situací:

Pododdíl 3

Odvolání daru

Odvolání daru pro nouzi

§ 2068

(1) Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.

(2) Obdarovaný nemá povinnost podle odstavce 1, je-li sám v obdobné nouzi jako dárce.

§ 2069

Bylo-li obdarováno více osob, je ta, která byla obdarována dříve, povinna plnit jen v tom rozsahu, v jakém k výživě nestačí příspěvek později obdarovaného.

§ 2070

Právo odvolat dar nepřechází na dárcovy dědice. Leč neuplatní-li dárce své právo, má ten, komu je dárce podle zákona povinen výživou, právo požadovat za stejných podmínek, aby mu obdarovaný doplnil to, čeho mu dárce nemůže poskytnout.

§ 2071

Právo odvolat dar nemá dárce, který si stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.

Odvolání daru pro nevděk

§ 2072

(1) Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

(2) Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

§ 2073

Nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.

§ 2074

Právo odvolat dar přechází na dárcova dědice, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání daru nebo zabránila-li v tom dárci vyšší moc.

§ 2075

(1) Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

(2) Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

Dobrý den, dle českého civilního práva platí, že za trvání života si může výhradní vlastník se svojí věci nakládat libovolným způsobem.

Tedy, pokud chce vlastník za trvání života darovat nemovitost pouze jednomu ze svých potomků, nemá povinnost ostatní potomky o tomto úkonu vyrozumívat případně třeba i vydědit. 
Pokud máte pochybnosti o vůli Vaší matky, například v souvislosti s jejím zdravotním stavem, je jedinou možností napadnout platnost darovací smlouvy.

Jinak obecně platí, že třetí osoby nemají za trvání života dárce právo napadat darovací smlouvu. 

Nicméně se domnívám, že před učiněním právních kroků by bylo vhodnější promluvit si s matkou o tom, jakým způsobem jednala.

Dobrý den,

Podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je darovací smlouva závazným právním úkonem, kterým dárce bezúplatně převádí vlastnické právo na obdarovaného. Jakmile je darování uskutečněno a dar předán, stává se obdarovaný jeho vlastníkem. Přesto existují určité situace, kdy je možné dar odvolat nebo darovací smlouvu napadnout.

Dárce, tedy Váš bratr, může dar odvolat, pokud mu obdarovaný (jeho bývalá přítelkyně) úmyslně nebo z hrubé nedbalosti způsobil závažnou újmu nebo pokud se obdarovaný vůči dárci chová tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Pokud se bývalá přítelkyně snaží Vašeho bratra z domu vyhnat, může být takové jednání posuzováno jako hrubé porušení dobrých mravů, zvláště pokud je spojeno s neuctivým nebo ponižujícím chováním. Pro úspěšné odvolání daru by však bylo potřeba prokázat konkrétní projevy nevhodného jednání.

Je důležité zmínit, že odvolání daru musí být učiněno písemně a dárce je povinen doručit obdarovanému výzvu, ve které bude uveden důvod odvolání daru. Pokud obdarovaný dům dobrovolně nevrátí, bude nutné obrátit se na soud, který posoudí, zda jsou důvody pro odvolání daru oprávněné.

Co se týče napadení darovací smlouvy jinou osobou, například Vámi jako sourozencem, obecně platí, že právo na odvolání daru náleží pouze dárci. Jiná osoba může smlouvu zpochybnit pouze ve výjimečných případech, například pokud by mohla prokázat, že darovací smlouva byla uzavřena pod nátlakem, v omylu, nebo že šlo o jednání odporující zákonu. V praxi je však takové napadení ze strany třetí osoby obtížné a soudy mu vyhovují jen výjimečně.

Je důležité upozornit, že trvalý pobyt Vašeho bratra v domě nezakládá vlastnické právo ani právo na bydlení. Trvalý pobyt je pouze evidenční údaj, který nemá vliv na vlastnické vztahy. Pokud si bývalá přítelkyně přeje, aby dům opustil, může ho k tomu vyzvat a případně řešit jeho vystěhování soudní cestou.

Dobrý den,  dle českého civilního práva platí, že za trvání života si může výhradní vlastník se svojí věci nakládat libovolným způsobem.

Tedy, pokud chce vlastník za trvání života darovat nemovitost pouze jednomu ze svých potomků, nemá povinnost ostatní potomky vydědit. Pokud tedy byla sepsána platná darovací smlouva, která v sobě nezakotvila určitá omezení ( zákaz přepisu části vlastnického práva apod.), stane se dárce výlučným vlastníkem nemovitosti.

Jakožto neobdarovaný potomek nemáte jakýkoliv zákonný důvod nyní napadat darovací smlouvu, pokud byla sepsána na základě vůle dárce. 

Napadnout darovací smlouvu tak může nikoliv třetí osoba ale pouze dárce, a to z důvodů stanovených zákonem (viz. ust. § 2068 a násl. Občanského zákoníku).