V případě úmrtí manžela mám nárok dědit?

Dobrý den, po smrti Vašeho manžela se v rámci dědického řízení nejprve vypořádá BSM, tzn. že určí co patří z BSM Vám a co jemu (tato část bude tvořit zůstavitelův majetek). Zůstavitelův majetek se v rámci dědického řízení určí souhrnem majetku, který měl zůstavitel ve svém výlučném vlastnictví a majetku, který připadl jemu v rámci BSM. Tento souhrn majetku následně budete dědit Vy s dětmi. V rámci první zákonné skupiny dědí dědici rovným podílem, tzn. že pokud máte dvě děti, budete všichni dědit v podílu 1/3 (každý bude mít podíl 1/3). V případě, že by Váš manžel sepsal závěť o tom, že celý jeho majetek máte nabýt Vy, Vaše děti by mohly napadnout jeho platnost. Ve smyslu občanského zákoníku jde totiž o tzv. Neopomenutelnou dědiců (potomci zůstavitele). Pokud jde o nezletilé děti, musí se jim dostat alespoň tolik, kolik činí jejich zákonný dědický podíl. Pokud jde o zletilé děti, musí se jim dostat alespoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich zákonného podílu (ustanovení § 479 občanského zákoníku). Tzn., Že pokud Váš manžel zcela vyloučí Vaše děti z dědění závětí, mohou napadnout platnost závěti podle výše uvedeného z důvodu, že jim patří zákonem přiznána část z dědického podílu.

Dobrý den, POkud byl Váš otec v době smrti oddaných, pak se dědí v první dědické skupině a dedíte Vy a manželka rovným dilemata. Není přitom Rozhodující, jak byl byt v minulosti nabývání. Jeho manželka zdědil tedy 1/6 z bytu (tj 1/3 z 1/2).

Dobrý den, v případě úmrtí Vašeho manžela zároveň zaniká manželství, a tedy i společné jmění manželů (BSM). Z toho důvodu se musí jako první v dědickém řízení vypořádat BSM. Váš účet může být v této části dědického řízení předmětem vypořádání BSM, pokud jste si během trvání manželství vytvořili úspory, tyto úspory totiž patří do BSM. Jelikož Váš manžel nabyl nemovitost před uzavřením manželství, tato nepatří do BSM a bude jako celek patřit do dědického řízení. Po vypořádání BSM (když notář ustálí, který majetek z BSM patří jemu, a tedy do dědického řízení) notář přistoupí k projednání dědictví. Jako pozůstalá manželka budete dědit s jeho dětmi stejným podílem. Pokud se v rámci dědického řízení nedohodnete jinak, každé jeho dítě, i Vy, zdědíte na majetku patřícího do dědického řízení 1/5.

Dobrý den,

na Vaši otázku předkládáme následující odpověď:

I. / Podle ust. § 149 Obč. zákoníku platí:

"(1) Jestliže zanikne bezpodílové spoluvlastnictví, provede se vypořádání podle zásad uvedených v § 150 .

(2) Jestliže dojde k vypořádání dohodou, jsou manželé povinni vydat si na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali.

(3) Jestliže se vypořádání neprovede dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.

(4) Pokud do tří let od zániku společného jmění manželů nedošlo k jeho vypořádání dohodou nebo jestliže bezpodílové spoluvlastnictví manželů nebylo na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí, pokud jde o movité věci, že se manželé vypořádali podle stavu , v jakém každý z nich věci z bezpodílového spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech ao nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, které jsou pro manžele společná.

(5) Jestliže se po vypořádání společného jmění manželů rozhodnutím soudu nebo dohodou objeví majetek, který nebyl zahrnut v rámci vypořádání, platí pro něj domněnka uvedená v odstavci 4. "

§ 149a: Pokud se dohody mezi manžely podle ustanovení § 14 3 a 149 týkají nemovitostí, musí mít písemnou formu a nabývají účinnosti vkladem do katastru. "

II./ Tolik stručně Obč. zákoník.

V současnosti situaci je možné řešit následovně:

1. / Pokud byste i teď převedli darovací smlouvou 1/2 domu na Vaši dceru a to bez písemné dohody o vypořádání BSM, v katastru nemovitostí byste nadále figurovali jako bezpodieloví spoluvlastníci, pouze podíl na domě patřící do BSM z důvodu převodu části této nemovitosti by se zmenšil a tedy Vaše bývalá manželka by nadále byla vedena na listu vlastnictví, jakož i Vy jako její bývalý manžel. Takže tato forma v podstatě nic neřeší pro celkové vypořádání BSM.

2. / Řešením pro Vás je sepsání jednoduché dohody o vypořádání BSM, rodinného domu, kterou předložíte na katastrální obor na vklad, kde bude zapsáno podílové spoluvlastnictví k nemovitosti Vás jako bývalých manželů. Následně sepíšete smlouvu o převodu vlastnictví podílu Vaší bývalé manželky na dceru. Dcera nemůže být účastníkem této dohody o vypořádání BSM, jelikož není bezpodílové spoluvlastníkem nemovitosti.

3. / Možností je nechat uplynout čas tří let a ze zákona dojde k vypořádání podle ust. § 149 odst. 4 Obč. zákoníku / viz výše /.

4. / Řešením pro Vaši bývalou manželku je i to, že by na uvedené úkony zmocnila advokáta, který sepíše dohodu o vypořádání BSM, tak darovací smlouvy, vše včetně podání na katastrální obor.

5. / Na závěr uvádíme, že dohoda o vypořádání BSM se může týkat pouze některých věci, citujeme z rozs. NS SR sp. zn. : 4 Cdo 147/2011:

"Je třeba respektovat vůli stran, které jsou ochotné uzavřít dohodu týkající se i vypořádání jednotlivých věcí resp. Části majetku patřícího do bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Proto dohoda o vypořádání společného jmění manželů, která se netýká celého majetku, který byl ve společném jmění, ne je neplatná. "

Zákon ani soudní praxe tedy nevylučují, aby část BSM byla vypořádána dohodou a část cestou soudu. V samotné dohodě o vypořádání BSM - rodinného domu - ve Vašem případě nelze v dohodě uvést, že vzdáváte práva na vypořádání ostatního majetku patřícího do BSM cestou soudu.

Doporučujeme kontaktovat advokáta.

Dobrý den, ne, narok nemate, protože v case smrti ten byt uz nevlastnil.

Dobrý den. Jedním ze zákonných dědiců zůstavitele je i jeho manžel. Manžel zůstavitele dědí buď v první nebo v druhé dědické skupině (porovnej § 473 a § 474 občanského zákoníku). Z uvedeného vyplývá, že nová manželka Vašeho bývalého manžela po něm může dědit. Pokud by část majetku převedl na novou manželku, tento majetek by už nebyl po jeho smrti předmětem dědictví, protože by už nebyl jeho vlastníkem.

Dobrý den, ve Vasem pripade bude stačit, když na výzvu notář uvedete, že nechcete přijmout dědictví (ze se ho vzdává).

Dobrý den, darování za protislužby není darován. Třeba ale rozlišovat jako je smlouva formulována.

Smlouva se posuzuje podle obsahu, ne podle nazvu.

Na sudu, kde měl naposledy zůstavitel byslisko se dozvíte, ktery notar projednává dědictví. Kontaktujte následně notáře.

Dobrý den. Po Vaší smrti budou ze zákona dědit v první dědické skupině Vaše dvě dcery a Vás současný manžel. Pokud jde o byt, který zdědil Váš současný manžel s jeho bratrem a který prodali, je třeba uvést, že prostředky získané z prodeje zděděného bytu jsou jeho výlučným majetkem (tzn. Nepatří do Vašeho společného jmění manželů).

Dobrý den,

adoptovaných (osvojením) všechny právní vztahy vůči biologické rodině a nároky z nich vyplývající Vašim zanikají. Důležitá je tedy otázka, kdy jste byli adoptovaný. Pokud jste byli adoptovaný až po smrti rodičů, pak jste měli právní nárok na tento byt, protože dědictví se nabývá momentem smrti zůstavitele (zůstavitelův). Ve Vašem případě by v úvahu přicházela možnost podání žaloby na určení vlastnického práva, ale předtím Vám doporučuji navštívit advokáta osobně a probrat Vaši věc podrobněji.

Dobrý den.

Vycházeje z ustanovení § 503 nyní platného občanského zákoníku, při dědění se má použít právo platné v době smrti zůstavitele. Z důvodu toho, že 1.manželka Vašeho otce zemřela v roce 1931, tj před účinností zákona č. 141/1950 Sb. bude se v dědickém řízení rozhodovat vždy podle práva platného před 1. lednem 1951.

Dědické právo platné na Slovensku před účinností občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. vycházelo z Dočasných soudních pravidlech navržených judexkuriální konferencí z roku 1861. Na základě článku 9 Dočasných pravidel judexkuriální konference z roku 1861, pokud není závěti, přicházejí v úvahu dědicové v tomto pořadí:

V první řadě dědí zákonité děti zůstavitele, a pokud by některé z nich nežilo a zanechá potomky, tito pak dědí podíl, který by na takového dědice připadl, čili v prvním pokolení dědí každý stejným poměrem av ostatních rodech se dědí to, co na takového dědice připadá (např. zemře syn zůstavitele, na jehož připadá 1/4 a má 4 děti, pak tyto dědí každý po 1/16 z celku).

Z uvedených důvodů budou nově objevený majetek dědit jen 3 děti, které měla 1.manželka s Vaším otcem. Podívejte se na osvědčení o dědictví, které bylo vydáno v době smrti 1.manželky s Vaším otcem, tam budou uveden i dědicové a tito dědicové budou stejný i nyní, protože při dědění se má použít právo platné v době smrti zůstavitele bez ohledu na to, kdy se bude dědické řízení jednat.

Dobrý den.

V případě, že zákonný dědic nežije a zanechá potomky, tak tito potomci zdědí jeho podílu stejným dílem, přesně tak jak píšete.

Pokud jde o návrh na projednání nově objeveného dědictví, tak v tomto návrhu Vy jako navrhovatel zdůvodněte proč ho podáváte ak tomuto návrhu Vy předkládáte pouze doklad (např. List vlastnictví apod.) O tom, že jde o majetek zůstavitele, který nebyl v původním dědickém řízení projednán. To kdo budou dědit, zda jeden z dědiců nežije a za něj budou dědit jeho děti, řeší již soudem určený notář, proto Vy v návrhu neuvádíte nic o dědicích.

Dobrý den, zajistěte si to tak, abyste tím, že manžel sloučí půjčky, získali například podíl na jeho nemovitosti. Abyste nešli do rizika.

Pokud se nechcete podílet na jeho půjčkách a nechcete je ani slučovat, pak si zrušte BSM (společné jmění manželů), pak si můžete hospodařit každý sám bez ohrožení majetku toho druhého.

Po manželovi (z jeho osobního majetku) budou dědit jeho děti a Vy jako manželka, každý rovným dílem.

Dobrý den, v dědickém řízení bude dědit svůj podílí v dědickém řízení získá 1/6 majetku zůstavitele (Vašeho manžela).

Stanete se tak podílovými spoluvlastníky.

Po skončení dědického řízení bude žádat určitě vypořádání majetku. Pokud budete mít tehdy vyšší věk a nebudete mít peníze na vyplacení, můžete žádat soud o to, aby spoluvlastnictví nezrušil a nevypořádal. Nebude to jednoduché, proto si zvolte advokáta k zastupování, pokud by Vás zažaloval.

Dobrý den. Vycházejíc ze skutečnosti, že Váš manžel je biologickým otcem syna, který sice nemá jeho příjmení, ale k jeho osvojení nedošlo, mám za to, že dědit po Vašem manželovi bude i tento syn. V rámci dědění by tedy po něm přicházely v úvahu dědicové, kterými jsou Vaše dvě děti, dítě z jeho předchozího vztahu a Vy, jako manželka. Všichni byste měli dědit rovným dílem.

V rámci dědického řízení dojde k vypořádání Vašeho společného majetku patřícího do společného jmění manželů a ta část majetku, která by patřila Vašemu manželovi (zůstaviteli), bude předmětem dědění.

Dobrý den,

při zodpovězení otázky je třeba vycházet z ust. Občanského zákoníku.

V otázce uvádíte, že nemovitost byla nabytá během trvání manželství a manžel sepsal závěť s tím, že chce, aby v případě úmrtí jste se stali jedinou držitelem nemovitosti.

V otázce neuvádíte, zda máte děti. Je to důležité z tohoto hlediska, že podle ust. § 473 Obč. zákoníku platí, že v případě úmrtí manžela v první dědické skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem. Pokud nedědí některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.

V dědickém řízení se nejprve vypořádá Vaše BSM, tj nabudete jednu polovinu nemovitosti titulem vypořádání společného jmění a ostatek v podílu stejném Vy a Vaše děti. Samozřejmě je možná i dědění nemovitosti na základě dohody dědiců.

Závěť pokud splňuje podmínky zákona bude platný, neplatný by byl jen v části, kdyby došlo k tomu, že nedědí by na základě závěti nezletilý potomek nebo plnoletý potomek v rozsahu, který jim zajišťuje Obč. zákoník.

Ze zákona při dědění platí, že nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud tomu závěť odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků.

Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklé darování; jde-li o dědice uvedeného v ustanovení § 473 odst. 2 = vnoučata zůstavitele, započte se kromě toho i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědiců předek. Při dědění ze závěti je třeba toto započtení provést, pokud k tomu dal zůstavitel příkaz anebo jestliže by jinak obdarovaný dědic byl proti dědici uvedenému v ustanovení § 479 neodůvodněně zvýhodněn.

Dobrý den,

podle ust. Obč. zákoníku dědicem po Vašem otci jsou jen jeho vlastní případně osvojené děti / nepíšete v otázce, zda děti své druhé manželky Váš otec osvojil nebo ne /, nebo jinak: pokud si děti své druhé manželky neosvojil, nejsou dědici po Vašem otci.

Bývalá manželka Vašeho otce není dědicem po Vašem otci; bývalá manželka bude účastníkem dědického řízení pouze v rámci vypořádání jejich zaniklého společného jmění pokud mezi Vašim otcem a jeho bývalou manželkou nedošlo k vypořádání jejich BSM a ke dni smrti otce neprošly tři roky od zániku BSM rozvodem, případně se ani nezačalo řízení u soudu o vypořádání zaniklého BSM.

Rozhodující je tedy datum rozvodu.

Z Vaší strany jako dědiců doporučujeme zjistit jak měli vypořádáno BSM, tedy zda Váš otec se nestal podílovým spoluvlastníkem nemovitosti po zániku BSM z druhého manželství.

V otázce neuvádíte, kdy došlo k rozvodu Vašeho otce s jeho druhou manželkou.

Zde platí ještě ust. § 196 Civil. mimosporového pořádku:

"Pokud zaniklo společné jmění manželů života zůstavitele, vypořádá se podle § 195 , pokud toto spoluvlastnictví nebylo ke dni smrti zůstavitele vypořádáno a pokud se o jeho vypořádání nezačalo za života zůstavitele řízení u soudu na základě žaloby."

Dobrý den,

pokud manžel nezanechá závěť, ve kterém by všechno vzkázal jen dětem, tak se pak dědí podle zákona a Vy máte nárok na stejný podíl, jako děti avšak, při projednávání dědictví se nejprve vypořádává BSM. Pokud dům nebyl společným majetek, pak můžete zohlednit pouze to, co se ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výlučný majetek. Jinak řečeno, v dědickém řízení se nejprve vypořádá BSM a následně, to, co zůstane bude dědit. Při vypořádání BSM můžete vznést nárok na vrácení poloviny toho, co se z BSM vynaloženo na tento dům (samozřejmě mimo jiné).

Dobrý den přeji,

pokud nezanechal závěť, potom se postupuje podle zákona. V takovém případě, pokud měl manželku a 3 děti, byť z předchozího manželství bude se dědit tím, že nejdříve se vypořádá BSM, kde manželka dostane polovinu majetku a zbytek půjde do dědictví. Tento zbytek se rozdělí na 1/4 mezi manželku a děti.

Dobrý den,

V případě, že by došlo ke zrušení BSM a byt by byl ve vašem výlučném vlastnictví, mohl být předmětem dědění pouze v případě vaší, ne manželově smrti. Pokud byste během života nezanechali platný závěť, v úvahu by přicházelo dědění podle zákona.

V rámci první dědické skupiny by vašimi dědici byli váš manžel s vaším nezletilým synem.

Dobrý den,

v případě oddáni vaší mámy s přítelem, nebude mít její nový manžel nárok na majetek, který vaše máma získala děděním před manželstvím. Nový manžel nebude mít nárok na majetek, který matka nabyla před manželstvím, a tedy i na ten, který získala v dědickém řízení. Nemusíte to nijak ošetřit. Vy a vaši sourozenci jste neopomenutelnými dědici, a tedy dedíte podle zákona. Pokud byste se přece chtěly ujistit, že své podíly po smrti matky obdržíte samozřejmě může vaše máma sepsat závěť.

Závěť (testament) je právní úkon, ve kterém zůstavitel ustanoví dědice (vás a sourozenců), popřípadě určí jejich podíly nebo věcná práva, která jim mají připadnout. Vaše matka v závěti však nesmí zapomenout, že může disponovat jen se svým majetkem, nemůže v poslední vůli zapomenout na tzv. Neopomenutelnou dědiců, kterými jsou její děti a vnuci. Také nemůže dědicům na základě závěti přikázat, jak má s dědictvím naložit.

Základní podmínkou, aby majetek patřil do společného jmění manželů je, aby byl nabytý během manželství az prostředků spadajících do společného jmění manželů. Pokud by dědictví vaše máma získala i již během manželství, takový majetek by patřil do jejího výlučného vlastnictví a nebyl v BSM, stejně tak jako tomu je při pořízení majetku před manželstvím. Po smrti vaší mami se bude před vypořádáním dědictví nejprve vypořádává BSM. Tzn. že se musí rozhodnout, co z BSM patřilo zesnulému manželovi, co pozůstalému manželovi. Následně všechen majetek, který patřil zesnulému manželovi (vaší mame) se vypořádá ve dědickém řízeních. Nárok na dědický podíl, pokud matka neudělá závěť na děti, bude mít i její nový manžel.

Dobrý den přeji,

pokud nezanecháte závěť, kterým odkážete např. vše dceři a manželce, tak se bude děti podle zákona, kde bude dědit manželka a dcera, každá rovným dílem. Nevím, jak myslíte, že jste BSM neměli, ale standardně, pokud zanikne BSM smrtí manžela, tak se vypořádává v rámci dědického řízení. Nejdříve manželka dostane polovinu z BSM a druhá polovic "půjde" do dědictví, kde se vypořádá mezi manželku a dceru. Po Vás však manželčiny děti nebudou dědit. Jedině, pokud by byly osvojené, nebo pokud byste je určili v závěti. Vaše matka nebude dědit, pokud bude dědit, alespoň Vaše dcera.

Dobrý den,

podle ust. § 469a / Obč. zákoníku pro vydědění platí:

"(1) Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže

a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo jiných závažných případech,

b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,

c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,

d) trvale vede nezřízený život.

(2) Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně určí, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 473 odst. 2.

(3) O náležitostech listiny o vydědění ao jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a 480; v listině však musí být uveden důvod vydědění. "

Z uvedeného zák. ustanovení vyplývá, že pokud Váš manžel sepsal závěť v roce 2010 a svou dceru vydědil, důvod vydědění jednak musel uvést v listině o vydědění a tento důvod musel i reálně existovat. Nestačí však uvést důvod vydědění citací zákonného ustanovení, současně uvádíme, že pouhá skutečnost neprejavovania zájmu o zůstavitele nezakládá důvod vydědění.

Jako příklad výkladu uvedeného zák. ustanovení citujeme z rozsudku KS Trnava, sp. zn. : TT / 10Co / 21/2017 ze dne 23. 1. 201 8:

"Zejména, zda potomkovi v projevování opravdového zájmu o zůstavitele nebránily objektivní okolnosti, případně zda ze strany potomka nejde o nezaviněné neprojeveného takového kvalifikovaného zájmu. Tento důvod vydědění totiž vyžaduje, aby neprejavovanie opravdového zájmu bylo potomkům zaviněné, nestačí jen samotná existence takového stavu. zájem, který by potomek projevovat měl o zůstavitele třeba posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. Jestliže je, že potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem důsledkem, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, nelze bez dalšího uzavřít, že by neprejavovanie tohoto zájmu potomkům mohlo být důvodem k jeho vydědění. o neprejavovanie opravdového zájmu o zůstavitele ve smyslu tohoto ustanovení se nejedná v případě, že nezájem potomka byl ve značné míře vyvolaný samotným zůstavitelem (viz např. rozsudek nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 1 Cdo 173 / 96). "

Tj: Pokud by dcera Vašeho manžela podala žalobu na neplatnost závěti a soud by určil, že vydědění je neplatné ve smyslu zákona bude mít nárok na částku podle § 479 Obč. zákoník a:

"Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud tomu závěť odporuje, je v této části neplatný, pokud nedošlo k vydědění uvedených potomků . "

Dobrý den,

z otázky plyne, že RD není ve společném jmění.

V případě úmrtí manžela, pokud nedojde ke změně právního stavu ohledně nemovitosti - RD, dědici budou jeho vlastní děti z předchozího manželství a Vy jako manželka, všichni v podílu 1/4 k celku.

Aby i Vaše dcera byla dědicem po Vašem manželovi, možností z jeho strany je sepsat závěť, případně převést podíl na RD na Vaši dceru již nyní za života, případně i na Vás. Možností tedy je, aby RD vypořádal již za života, a následně RD nebude předmětem dědění, protože ke dni úmrtí manžel nebude jeho vlastníkem.

Dobrý den,

po tom, jak se s přítelem seberete bude mít v první dědické skupině kromě dítěte i Vás, jako manželku. Vy a dítě tedy budete dědit v případě jeho smrti majetek poměru 50:50. Na to, aby dítě nemají přebírat vůbec, muselo by být vyděděné nebo by muselo být dědickém nezpůsobilé. Ani samotný závěť by nestačil, protože dítě patří mezi okruh tzv. Neopomenutelnou dědiců.

Na druhé straně v případě Vaší smrti dítě dědit nebude. K Vašemu majetku by se dostalo jen tak, že byste zemřeli dříve, než přítel (budoucí manžel) a on by Váš majetek zdědil a pak po jeho smrti by jej zdědilo zase jeho dítě.

Dobrý den,

pokud jde o dům s pozemkem, pokud tento platně převedla Vaše máma ještě během svého života na svého manžela, tak tyto majetkové hodnoty nebudou předmětem dědění. V době smrti totiž nepatřily zůstavitelka - Vaše mámě.

Naopak pokud jde o jiný předměty, které ke dni své smrti vlastnila, tak pokud jste nebyli vyděděné nebo pokud nejste dědická nezpůsobilé, tak tyto ostatní předměty by měl být řádně projednány v dědickém řízení. Dokonce není možné, aby Vás máma jako zůstavitele zcela vyloučila z dědění závětí. Jako potomci (dcery) patříte do okruhu neopomenutelným dědiců, takže ani samotné zřízení závěti nestačí na to, abyste nebyli povolané dědit.