Vzdání se dědictví ve prospěch druhého dědice

Dobrý den,
 

mám za to, že je pravděpodobně možné se vzdát dědictví ve prospěch Vás jako neteři, jelikož v další posloupnosti byste byla dědicem i Vy. Je to však spíše otázka na konkrétního soudního komisaře, který dědictví vyřizuje. Vzdání se dědictví upravuje § 1490 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník: "Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky. Souhlasí-li i druhý dědic, použijí se obdobně ustanovení § 1714 až 1720; nesouhlasí-li však, k vzdání se dědictví se nepřihlíží."

Kdyby uvedené nebylo možné, jelikož nejste přímý dědic, nabízí se dále tzv. zcizení dědictví. Rozdíl mezi vzdáním se dědictví a zcizením dědictví je především v tom, že vzdát se dědictví lze jen ve prospěch jiného spoludědice (jehož dědické právo je rovněž postaveno najisto), pouze před soudem v řízení o pozůstalosti, přičemž se nevyžaduje forma veřejné listiny. Zcizit dědictví lze i jiné osobě než spoludědici, mimo řízení o pozůstalosti (zcizení dědictví se pozůstalostnímu soudu toliko oznamuje a prokazuje a pouze smlouvou ve formě veřejné listiny, tedy notářského zápisu (§ 3026 odst. 2). Vzdání se dědictví je zvláštním případem zcizení dědictví.

Dobrý den, nejprve považuji za vhodné shrnout dvě varianty odmítnutí dědictví, kdy první variantou je zřeknutí se, které uvádíte ve Vašem dotazu, které se však činí za života zůstavitele. Druhou variantou je odmítnutí dědictví, které se aplikuje po smrti zůstavitele. 

Pro Váš případ tak bude připadat v úvahu odmítnutí dědictví, kdy tento institut je zakotvuje v ust. § 1485 a následující Občanského zákoníku. 

§ 1487

(1) Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu. Dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí; má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce. Jsou-li pro to důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží.

Ve Vašem případě doporučuji kontaktovat notáře, kterému věc byla v rámci dědického řízení přidělena, a domluvit se s ním na řešení, zda postačí odmítnout dědictví písemnou formu (neboť se vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu), a tuto zaslat soudnímu komisaři. Druhou variantou je poté možnost udělení plné moci osobě, aby Vás při dědickém řízení zastoupila. Touto druhou variantou tedy můžete udělit plnou moc například jednomu ze sourozenců, který může takto zastoupit všechny dědice, anebo se nechat zastoupit zmocněncem či advokátem, též udělením plné moci pro účely dědického řízení. 

Dobrý den, právní úprava vzdání se dědictví ve prospěch druhého dědice je obecně zakotvena v ust. § 1490 a následující Občanského zákoníku.
§ 1490: Vzdání se dědictví

(1) Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky. Souhlasí-li i druhý dědic, použijí se obdobně ustanovení § 1714 až 1720; nesouhlasí-li však, k vzdání se dědictví se nepřihlíží.

(2) Byl-li dědic, který se dědictví vzdal, obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, nezbavuje se tím povinnosti splnit takové opatření.

Co se týče vzoru o vzdání se dědického práva, je možné si stáhnout placený vzor na dostupných webových stránkách, přičemž však doporučuji tento projev vůle učinit s pomocí notáře ve Vašem okolí. 

Nicméně, do smlouvy je nutné zahrnout identifikaci smluvních stran, název smlouvy (smlouvu o vzdání se dědictví), musí zde být projeven souhlas dědice, v jehož prospěch je vzdání se dědického práva učiněno, smlouva musí být datována, podepsána, podpisy doporučuji nechat úředně ověřit.

Dobrý den,

vzdání se dědictví ve prospěch jiné osoby je možné, podle ustanovení § 1490 odst. 1 občanského zákoníku dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky.  Dluhy by na vás v souvislosti s dědictvím mohly přecházet pouze po zůstaviteli, tedy pokud by byl předlužen majetek, který byste měla nabýt v rámci dědického řízení. Obranou proti těmto dluhům je vzdání se dědictví v celém rozsahu, nebo uplatnění tzv. výhrady soupisu dle ustanovení § 1706 občanského zákoníku.  

Nicméně, ve Vašem případě se nejedná o zůstavitelovy dluhy. Z právního hlediska nastupujete do pozice po zůstavitelovi, ne do pozice spoludědice, jenž se vzdal svého podílu na dědictví ve Váš prospěch. Dluhy neteře na vás nepřechází, ani když se vzdala svého podílu ve váš prospěch. Tyto dluhy nemají žádný právní vztah k majetku po zůstaviteli a jedná se nezávislé právní vztahy. 

Nicméně je třeba upozornit na skutečnost, že pokud neteř vzdáním se dědictví zkrátí uspokojení vykonatelné pohledávky svého věřitele (tedy uspokojení svého dluhu), má tento věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že vzdání se dědictví není vůči němu právně účinné (dle ustanovení § 592).  O této žalobě však musí rozhodnout soud a ani v tomto případě na vás dluhy neteře nepřechází.

Dobrý den, pokud se příbuzný stal vlastníkem výše uvedených podílů a zemřel, bude se postupovat následovně. 

Pokud nesepsal zesnulý jiné pořízení pro případ smrti ve formě závěti, dědické smlouvy či dovětku (viz. ust. § 1491 Občanského zákoníku), kde určí, komu by pozůstalost měla připadnout, bude se dědit dle tzv. zákonné dědické posloupnosti.Ta obsahuje celkem 6 tříd dědiců, kteří postupně dědí po zůstaviteli dle níže uvedených tříd.

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

§ 1636

Druhá třída dědiců

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

§ 1637

Třetí třída dědiců

(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

§ 1638

Čtvrtá třída dědiců

Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.

§ 1639

Pátá třída dědiců

(1) Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.

(2) Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.

§ 1640

Šestá třída dědiců

(1) Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.

Pokud by tedy se dle výše uvedené zákonné posloupnosti měli opět stát dědicem, je možným řešením toto dědictví odmítnout. 

Dobrý den, s ohledem na to, že maminka nesepsala pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv, zákonné dědické posloupnosti.

Občanský zákoník obsahuje celkem 6 tříd dědiců, kteří postupně dědí.

§ 1635

První třída dědiců

(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

§ 1636

Druhá třída dědiců

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

§ 1637

Třetí třída dědiců

(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

§ 1638

Čtvrtá třída dědiců

Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.

§ 1639

Pátá třída dědiců

(1) Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.

(2) Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.

§ 1640

Šestá třída dědiců

(1) Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.

Dle výše uvedených tříd dědiců platí, že pokud se nenacházejí dědicové z první třídy, přechází se do třídy druhé, a takto dále až do 6.třídy dědiců.

Pokud si matka dceru svého bratra neosvojila, není tato dcera jejím potomkem, tudíž mám za to, že v rámci první třídy dědiců budou dědit pouze 2 potomci, případně manžel. 

Dobrý den, 

vzdání se dědictví ve prospěch jiné osoby je možné, podle ustanovení § 1490 odst. 1 občanského zákoníku. Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky.  

Vzdát se dědictví lze přímo v řízení o dědictví a předpokládá se, že tento projev vůle bude učiněn před soudem a zachycen soudním protokolem. Je však možné učinit toto právní jednání nikoli jen vůči soudu do protokolu, nýbrž jiným způsobem, jako např. dohodou dědiců sepsanou po smrti zůstavitele a předloženou soudu, který vede pozůstalostní řízení. Právní předpisy nestanoví, že vzdát se dědictví lze pouze osobně. Vzdání se dědictví tudíž může být učiněno prostřednictvím zástupce na základě písemné plné moci, popř. i plné moci učiněné do soudního protokolu, která zmocněnce výslovně opravňuje ke vzdání se dědictví. Maminka tedy může pro účely dědického řízení jmenovat svého zástupce a je zcela na její vůli koho jmenuje jako svého zástupce pro dědické řízení. Je tedy možné zplnomocnit kohokoliv, kdo se jejím jménem bude účastnit dědického řízení z důvodu Vaší nepřítomnosti.  

V otázce vzdání se dědictví se tedy nabízí mamince několik řešení. Buď se osobně dostaví k projednání dědictví, kde uvede do soudního protokolu, že se vzdává dědictví ve Váš prospěch. Nebo může k tomuto úkonu zplnomocnit jinou osobu, která za ni vzdání se při řízení přednese a učiní. Jako poslední, nicméně nejméně jistá možnost, se pak nabízí sepsat s Vámi dohodu o tom, že se vzdává části svého dědictví ve Váš prospěch. 

Dobrý den, 

vzdání se dědictví ve prospěch jiné osoby je možné, podle ustanovení § 1490 odst. 1 občanského zákoníku dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky.  

Vzdát se dědictví lze přímo v řízení o dědictví a předpokládá se, že tento projev vůle bude učiněn před soudem a zachycen soudním protokolem. Je však možné učinit toto právní jednání nikoli jen vůči soudu do protokolu, nýbrž jiným způsobem, jako např. dohodou dědiců sepsanou po smrti zůstavitele a předloženou soudu, který vede pozůstalostní řízení. Právní předpisy nestanoví, že vzdát se dědictví lze pouze osobně. Vzdání se dědictví tudíž může být učiněno prostřednictvím zástupce na základě písemné plné moci, popř. i plné moci učiněné do soudního protokolu, která zmocněnce výslovně opravňuje ke vzdání se dědictví. Pokud trvale pobýváte ve Velké Británii, můžete pro účely dědického řízení jmenovat svého zástupce. V tomto případě se uplatní princip tzv. autonomie vůle. Tedy právní předpisy neurčují, koho musíte jmenovat jako svého zástupce pro dědické řízení, dokonce ani neuvádí okruh potenciálních zástupců. Je tedy možné zplnomocnit kohokoliv, kdo se Vašim jménem bude účastnit dědického řízení z důvodu Vaší nepřítomnosti.  

Máte tedy několik možností. Buď se osobně dostavíte k projednání dědictví, kde uvedete do soudního protokolu, že se vzdáváte dědictví ve prospěch svého bratra. Nebo můžete k tomuto úkonu zplnomocnit jinou osobu, která za Vás vzdání se při řízení přednese a učiní. Jako poslední, nicméně nejméně jistá možnost, se pak nabízí sepsat s bratrem dohodu o tom, že se Vy vzdáváte části svého dědictví v jeho prospěch. 

Dobrý den, 

vzdání se dědictví ve prospěch jiné osoby je možné, podle ustanovení § 1490 odst. 1 občanského zákoníku. Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky.  

Dle zákona, pokud se vzdá dědictví nepominutelný dědic, vzdává se práva na povinný díl s účinností i pro své potomky. Podle aktuální právní úpravy jsou nepominutelnými dědici pouze potomci zůstavitele. Nepominutelní dědicové mají vždy právo na povinný díl z pozůstalosti po zemřelém, tedy na minimální část pozůstalosti. To znamená, že ve vztahu k dědictví po rodičích jste nepominutelným dědicem Vy. A pokud se vzdáte celého dědictví, tedy i povinného dílu, pak právo požadovat alespoň povinný díl ztrácí tímto vzdáním také Vaše děti. 

Vzdát se dědictví lze přímo v řízení o dědictví a předpokládá se, že tento projev vůle bude učiněn před soudem a zachycen soudním protokolem. Vzdání se dědictví může být učiněno i prostřednictvím zástupce na základě písemné plné moci, popř. i plné moci učiněné do soudního protokolu, která zmocněnce výslovně opravňuje ke vzdání se dědictví. 

Dobrý den, především upozorňuji na to, že vzdát se dědictví je možné až po smrti zůstavitele, nikoliv před jeho smrtí. Tedy institut vzdání se není možné učinit před smrtí osoby, není tedy možné dohodu následně nárokovat.

Namísto tohoto existuje institut tzv. zřeknutí se dědictví dle ust. §1484 Občanského zákoníku.

§ 1484

Zřeknutí se dědického práva

(1) Dědického práva se lze předem zříci smlouvou se zůstavitelem; není-li jinak ujednáno, působí zřeknutí i proti potomkům. Kdo se zřekne dědického práva, zříká se tím i práva na povinný díl; kdo se však zřekne jen práva na povinný díl, nezříká se tím práva z dědické posloupnosti.

(2) Zřekl-li se někdo dědického práva ve prospěch jiné osoby, má se za to, že zřeknutí platí, jen stane-li se tato osoba dědicem.

(3) Smlouva vyžaduje formu veřejné listiny; práva a povinnosti z ní však mohou být zrušeny, pokud strany dodrží písemnou formu.

Na základě smlouvy o zřeknutí se dědického práva, která se uzavírá za života zůstavitele, se dědic svého dědictví zřekne. 

Nicméně tyto smlouvy, s ohledem na to, že jsou nutné ve formě veřejné listiny, sepisuje notář, který Vám mimo jiné i poradí, jaký nejlepší způsob řešení je při Vaší myšlence možné použít. Doporučuji tedy nakontaktovat notáře ve Vašem okolí, objednat se k němu na schůzku, v nejlepším případě na schůzku dorazit všichni - tedy oba sourozenci a oba rodiče. 

Dobrý den, nejprve považuji za potřebné vysvětlit Vám problematiku vzdání se dědictví.

Ust. § 1490 Občanského zákoníku stanoví:

§ 1490

Vzdání se dědictví

(1) Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky. Souhlasí-li i druhý dědic, použijí se obdobně ustanovení § 1714 až 1720; nesouhlasí-li však, k vzdání se dědictví se nepřihlíží.

(2) Byl-li dědic, který se dědictví vzdal, obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, nezbavuje se tím povinnosti splnit takové opatření.

Podstatou vzdání se dědictví je, že dědic přenechá - vzdá se dědického podílu ve prospěch jiného dědice. Tedy, tento vzdávající se dědic vůbec nebude dědit a nemá následně nárok na podíl z pozůstalosti. 

Oproti tomu, jak již uvedla i paní notářka, je možné majetek po zesnulém rozdělit mezi dědice, a to buď na základě dohody o vypořádání majetku - tedy tzv. dohody o rozdělení dědictví, nebo na základě usnesení o rozdělení dědictví dle zákonných podílů, a to za situace, kdy se dědicové nejsou schopni sami dohodnout.

Pokud tedy chcete být dědicem po zesnulé osobě, doporučuji dohodnout se na vypořádání majetku, přičemž je možné, aby například nemovitý majetek připadl jednomu z dědiců a tento měl povinnost vyplatit ostatní dědice určitou částkou apod.

Toto je však nejlepší řešit v rámci dědického jednání.