Způsob dědictví mezi rozvedenými manželi a dětmi z prvního manželství

Dobrý den, obecně ust. § 1491 Občanského zákoníku zakotvuje tzv. jiné pořízení pro případ smrti, mezi které mimo jiné patří závěť, která má při jejím sepsání přednost před klasickým děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Pokud zůstavitel tuto závěť sepíše, je určení dědictví. Pokud zůstavitel nesepíše jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit na základě tzv. zákonných dědických tříd, které jsou upraveny v ust. § 1635 a násl. Občanského zákoníku. Co se týče dědických tříd, těchto je celkem 6 a platí, že pokud se nenachází dědicové třídy předchozí, dědí dědicové tříd následujících.

S ohledem na to, že dědeček neměl své přímé potomky a babička již nebyla jeho manželkou, připadá skutečně v úvahu možnost babičky jakožto zákonného dědice, a to dle druhé třídy dědiců:

§ 1636 OZ:

Druhá třída dědiců

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

Tedy, pokud babička prokáže, že se skutečně i přes rozvod manželství jednalo o osobu společně žijící s dědou v domácnosti a plní výše uvedené podmínky, dědila by ona a případně přeživší rodiče.

Neměl-li však dědeček žijící rodiče, připadá v úvahu až třetí třída dědiců, která stanoví:

§ 1637 OZ

Třetí třída dědiců

(1) Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.