Zřeknutí se dědictví a dluhy

Dobrý den,

pokud chcete uniknout odpovědnosti za dluhy svých rodičů, museli byste se zříci celého dědictví. Pokud však vaši rodiče nemají žádný majetek, který by mohl být předmětem dědictví, nejvhodnějším řešením je zřeknutí se dědictví, čímž se zbavíte odpovědnosti za dluhy v plném rozsahu.

Během života rodičů se můžete předem vzdát dědických práv smlouvou se zůstavitelem. Tato smlouva musí být ve formě veřejné listiny a práva a povinnosti z ní mohou být zrušeny, pokud strany dodrží písemnou formu.

Po smrti rodičů máte jako dědic právo odmítnout dědictví. Pokud odmítnete dědictví, považuje se, jako byste dědictví nikdy nezískali. Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení před notářem, který se zabývá dědictvím. Mějte na paměti, že dědictví lze odmítnout do 1 měsíce ode dne, kdy vás notář informoval o vašem právu odmítnout dědictví a o důsledcích odmítnutí. Pokud existují důležité důvody, soud může prodloužit lhůtu pro odmítnutí dědictví. Odmítnout dědictví můžete pouze jako celek. Není možné klást podmínky, výhrady nebo odmítnout pouze část dědictví. Pokud již dědic svým jednáním projevil záměr přijmout dědictví, jeho odmítnutí se nepovažuje. Pokud nepominutelný dědic odmítne dědictví, může tak učinit s výhradou povinného dílu.

Dobrý den, pokud je dědictví po pozůstalém předlužené, máte jako zákonní dědicové právo dědictví odmítnout. Občanský zákoník zakotvuje několik možností, díky kterým je možné dědictví odmítnout, lišící se podle provedení i načasování.

Za života zůstavitele je možné se zřeknout dědictví, a to dle ust. § 1484 Občanského zákoníku. Smlouvy o zřeknutí se dědického práva je třeba sepsat s notářem, přičemž tato smlouva se následně bude vztahovat i na potomky dědice, pokud si neujednáte něco jiného. 

Druhou možností je použití ust. § 1485 Občanského zákoníku, který zakotvuje institut odmítnutí dědictví, které se aplikuje po smrti zůstavitele. Odmítnutí je nevratné.

Ve Vašem případě považuji tyto varianty za nejvhodnější řešení. Z výše uvedeného proto doporučuji obrátit se na notáře ve Vašem okolí, sjednat si s ním schůzku a dohodnout s ním jednu z výše uvedneých variant. 

Dobrý den,

ano, je to přesně tak, jak píšete. Pokud byste se chtěla zbavit odpovědnosti za dluhy Vaší matky vyhnout, budete se muset zříci pozůstalosti jako celku, tedy v celém jejím rozsahu. Tím se vyhnete riziku, že na Vás přejde předlužený majetek a budete muset splácet dluhy po Vaší matce. Jako další možnost se Vám nabízí uplatnit právo výhrady soupisu podle ustanovení §1706 občanského zákoníku (Uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. To platí i v případě, že soupis pozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou), které Vám pomohou rizika na Vaší straně, spojená s dědictvím, omezit.  

Ve srovnání s první zmíněnou možností, je výhrada soupisu mírnější řešení a zanechá Vám možnost dědit v omezeném rozsahu. Cílem tohoto nástroje je především omezit rozsah případné odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele, aniž by dědic přišel o možnost dědictví převzít. Soupis pozůstalosti Vám má v takovém případě dopomoci ke zjištění pozůstalostního jmění a vyčíslení čisté hodnoty majetku v době smrti zůstavitele, tedy Vaší matky. Pokud ale Vaše matka nemá žádný majetek, který by přicházel v úvahu jako možné dědictví, nebo jen majetek nepatrný, jehož hodnotu značně převyšují vzniklé dluhy, pak se jako nejvhodnější řešení nabízí jako první zmíněná možnost, tedy zřeknutí se dědictví, tím se zbavíte odpovědnosti za dluhy v celé jejich šíři. 

Dobrý den, předluženou pozůstalost je možné dědicem odmítnout. Po smrti zůstavitele je možné dědictví odmítnout ve lhůtě jednoho měsíce od vyrozumění o tomto právu. 
§ 164

Vyrozumění o dědickém právu

(1) Nebylo-li řízení zastaveno podle § 153 nebo 154, soud usnesením vyrozumí každého, o němž lze mít podle dosavadních výsledků řízení za to, že je zůstavitelovým dědicem, o jeho dědickém právu a poučí ho o tom, že může dědictví odmítnout, a jaké jsou náležitosti a následky odmítnutí dědictví. K odmítnutí dědictví soud v usnesení stanoví lhůtu 1 měsíce nebo, má-li vyrozumívaný jediné bydliště v zahraničí, 3 měsíce od doručení usnesení; z důležitých důvodů může být lhůta k odmítnutí dědictví přiměřeně prodloužena.

Oproti tomu je možné se dědictví zřeknou již i za trvání života zůstavitele, kdy toto zřeknutí následně působí i vůči potomkům dědice. Tato smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, kterou sepíše notář. 

Dobrý den, každý dědic má právo odmítnou dědictví či se jej za života zůstavitele zřeknout.

Za trvání života zůstavitele je možné se zříci dědického práva na základě notářsky ověřené smlouvy, čímž budete vyjmuti z dědického řízení. Zřeknutí dědického práva se vztahuje i na potomky dědice, který tuto smlouvu o zřeknutí se dědického práva sepsal, pokud si neujednáte něco jiného. Tato problematika je zakotvena v ust. § 1484 Občanského zákoníku.

§ 1484

Zřeknutí se dědického práva

(1) Dědického práva se lze předem zříci smlouvou se zůstavitelem; není-li jinak ujednáno, působí zřeknutí i proti potomkům. Kdo se zřekne dědického práva, zříká se tím i práva na povinný díl; kdo se však zřekne jen práva na povinný díl, nezříká se tím práva z dědické posloupnosti.

Druhou možností je odmítnutí dědictví po smrti zůstavitele, kdy je toto nutné učinit prostřednictvím výslovného prohlášení, a to do 1 měsíce ode dne, kdy byl dědic o právu vyrozuměn. Tato problematika je zakotvena v ust. § 1485 a následující Občanského zákoníku.

§ 1487

(1) Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu. Dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí; má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce. Jsou-li pro to důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží.

(2) Uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví právo odmítnout dědictví zaniká.

Dobrý den, dědic se může svého dědického práva zříci, a to za situace, kdy je zůstavitel naživu, a sepíše se smlouvy  ve formě veřejné listiny - notářského zápisu. Takového zřeknutí působí pouze mezi smluvními stranami. Zřeknutí se dědického práva se vztahu i na potomky dědice, který se zřekl svého dědického práva, pokud není ve smlouvě ujednáno něco jiného.

Druhým možným řešením, které by připadalo v úvahu po smrti zůstavitele je tzv. odmítnutí dědictví. Právo odmítnout dědictví má každý v úvahu přicházející dědic ze zákona či ze závěti, avšak až po smrti zůstavitele.

Problematika odmítnutí dědictví je zakotvena v ust. § 1485 a násl. Občanského zákoníku.

Odmítnutí dědictví

§ 1485

(1) Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu.

(2) Zmocněnec může za dědice prohlásit, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, nebo že dědictví přijímá, jen je-li k tomu podle plné moci výslovně oprávněn.

§ 1486

Odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl.

§ 1487

(1) Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu. Dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí; má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce. Jsou-li pro to důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží.

(2) Uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví právo odmítnout dědictví zaniká.

§ 1488

Zemře-li dědic před uplynutím lhůty pro odmítnutí dědictví, přechází jeho právo odmítnout dědictví na jeho dědice a nezanikne dříve, než tomuto dědici uplyne lhůta k odmítnutí dědictví i po předchozím dědici.

§ 1489

(1) Odmítne-li dědic dědictví pod podmínkou, s výhradou nebo jen zčásti, je odmítnutí dědictví neplatné.

(2) K odmítnutí dědictví se nepřihlíží, dal-li dědic již svým počínáním najevo, že chce dědictví přijmout. Nepřihlíží se ani k projevu vůle, kterým dědic odvolá své prohlášení, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, anebo že dědictví přijímá.